ČNB byla otevřená i poklesu sazeb

Prosincové detaily z prognózy ČNB ze setkání s analytiky ukazují dobře, proč se zatím bankovní radě do snižování úrokových sazeb nechtělo. Základní scénář prognózy počítá s vyššími sazbami v tomto roce a s o něco nižší trajektorií sazeb v roce příštím. Dolů sice tlačí sazby nižší než očekávaná dynamika mezd a horší výkon eurozóny, na druhou stranu expertní doladění tlačí sazby spíše vzhůru (jedná se zejména o vyšší růst administrativních cen). A pověstným jazýčkem na vahách při rozhodování o sazbách byl nakonec pravděpodobně opět alternativní scénář zpracovaný k hlavní prognóze a počítající s výraznějším efektem lednového přecenění (1 p.b. oproti základnímu scénáři navíc v jádrové inflaci). Tento scénář vyžaduje stabilitu sazeb do konce roku 2023 a jejich vyšší úroveň v první polovině roku 2024 a současně implikuje také slabší korunu. Na druhé straně podle centrálních bankéřů ukazuje, že s delším pobytem sazeb na vyšších úrovních nejsou spojená žádná výraznější rizika pro hospodářský růst a trh práce. A to pravděpodobně nakonec rozhodlo o listopadové stabilitě sazeb.

Zdá se, že bankovní rada dává v tuto chvíli přednost alternativnímu scénáři a i proto je první snížení sazeb o 25bps v prosinci (náš základní scénář) stále relativně nejisté. Na druhé straně Eva Zamrazilová řekla na setkání s analytiky, že všichni členové bankovní rady byly z počátku otevřeni možnosti cutu již v listopadu (u všech to bylo na začátku debaty blízko “50:50")... a to (pokud to tento týden potvrdí páteční zápis) ukazuje spíše na první pokles sazeb v prosinci. Do prosince také mohou přijít data, která potvrdí pozvolnou dezinflaci a základní scénář ČNB. Bohužel taková nečekáme v tomto týdnu.

Páteční výsledek inflace za říjen může podle našich odhadů totiž ukázat meziměsíční růst CPI o 0,3 %. To by mělo jít na vrub zejména sezónního zdražení textilu, pokračujícího zdražování v pohostinství a v rekreaci a lehkého zdražení potravin. Pohonné hmoty tentokrát budou působit v opačném směru, stejně tak jako budou lehce zlevňovat ceny plynu.

Meziročně i kvůli efektu energetického úsporného tarifu pak inflace vystoupá na 8,7 % - to je lehce nad poslední prognózou ČNB (8,3 %). Z pohledu našich sázek na prosincový pokles sazeb by to však nemělo hrát velkou roli, pokud znovu nezrychlí momentum jádrové inflace (a ČNB bude spíše překvapena v segmentu potravin).