Sazby zůstávají beze změny, dolů podle nás půjdou až příští rok (Tématické reporty)

Bankovní rada ČNB navzdory tržním očekáváním ale v souladu s naší prognózou dnes ponechala úrokové sazby beze změny. Jestřábím dojmem vyzněla tisková konference guvernéra Michla, na které zmínil především proinflační rizika. Ta se podle něj týkají hlavně vlivu stále vysoké meziroční inflace, která navíc oproti září v posledních třech letošních měsících vlivem nižší srovnávací základny zrychlí, na mzdová vyjednávání a úpravy cen. Tato rizika do konce roku nepominou, a proto i nadále očekáváme, že k prvnímu snížení sazeb dojde až v únoru příštího roku. Následně sazby půjdou vlivem pouze pozvolného oživení ekonomiky poměrně rychle dolů. Na konci roku 2024 tak repo sazba podle naší prognózy klesne na 4 %, politicky neutrální úrovně 3 % by však měla dosáhnout až na konci roku 2025.

Česká národní banka na dnešním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb ve stávající výši, což bylo v souladu s naší prognózou. Základní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech. Analytický konsensus a finanční trh však již očekávaly snížení sazeb, a to o 25 bb. Zatímco pro setrvání úrokových sazeb na stávající úrovni hlasovalo pět členů bankovní rady, zbylí dva preferovali snížení o 25 bb. Většina centrálních bankéřů v předchozích vyjádřeních připustila, že je ochotna do konce roku o snížení sazeb alespoň uvažovat. Probíhající diskuzi o možném snížení úrokových sazeb na dnešním zasedání na tiskové konferenci potvrdil guvernér Michl. Ten také předznamenal, že na dalším zasedání, konaném 21. prosince, zůstanou sazby buď opět beze změny či mírně klesnou. Další kroky ČNB se podle guvernéra budou odvíjet od nově zveřejněných dat.

Data přicházející z ekonomiky ukazují na potřebu měnovou politiku uvolnit, část z tohoto uvolnění ale zprostředkovalo oslabení české koruny. Ta byla oproti prognóze ČNB ve třetím čtvrtletí slabší o více než jedno procento a její roli ve svých slovech zmínil i guvernér Michl. Na nižší sazby tlačí především přetrvávající slabá poptávka domácností a ekonomika jako celek, která navíc ve třetím kvartále mezičtvrtletně klesla. Meziměsíční dynamika pro centrální banku důležité jádrové inflace se tak v anualizovaném vyjádření již několik měsíců drží poblíž dvouprocentního cíle. Nová prognóza ČNB v souladu s tím obsahuje horší výhled ekonomiky. Zatímco v srpnu centrální banka odhadovala letošní růst HDP o 0,1 % a příští rok o 2,3 %, nyní pro letošek očekává pokles o 0,4 % a příští rok pouze mírný růst o 1,2 %. Odhad inflace pro rok 2024 ČNB naopak zvýšila z 2,1 % na 2,6 %. Lze předpokládat, že významný vliv na to má očekáváné zrušení vládních dotací v energetické oblasti od začátku příštího roku, které povede k nárůstu regulovaných cen energií. Jádrová inflace podle centrální banky zůstane v příštím roce nad inflačním cílem, když ji odhaduje v průměru na 3 % (v minulé prognóze čekala 3,5 %). Náš pohled na další vývoj ekonomiky a inflace se od toho nastíněného v prognóze ČNB významně neliší.

Bankovní rada ve svém rozhodnutí v souladu s našimi očekáváními akcentovala rizika spojená s dalším vývojem inflace. Příští pátek bude zveřejněna její říjnová hodnota. Od té je všeobecně očekáváno, že ukáže na výrazné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen. Otázkou je, jak silné nakonec bude. Půjde sice o čistě statistický vliv nižší srovnávací základny loňského roku, který inflaci v říjnu zřejmě posune do rozmezí 8-9 % y/y a do konce roku ji nedovolí klesnout pod 7 %, ale z komunikačního hlediska a možného vlivu na inflační očekávání by to však mohlo ohrozit kredibilitu politiky ČNB. Velkou nejistotou dalšího vývoje inflace je také míra, s jakou v lednu dojde k tradičnímu přecenění. Příznivým faktorem v tomto ohledu rozhodně nejsou v mediálním prostoru se nyní objevující varovaní ohledně opětovného výrazného nárůstu konečných cen energií v příštím roce, ačkoliv podle nás nemají reálný základ. Projev guvernéra Michla zahrnoval především proinflační rizika a lze ho hodnotit jako jestřábí. V souladu s výše uvedeným vyjádřil obavy, že vysoká meziroční inflace by se mohla negativně projevit ve mzdových vyjednáváních a úpravě cen, které na přelomu roku probíhají. Guvernér Michl pro prosinec připustil snížení úrokových sazeb, ale pouze v případě, že výše zmíněná inflační rizika do té doby pominou. To se ale podle nás nestane.

První snížení úrokových sazeb nadále čekáme v únoru příštího roku. Podle nás je možné, že centrální banka naplánuje termín zasedání až po zveřejnění lednové inflace. Ta by již podle naší prognózy měla indikovat návrat meziroční inflace ke dvěma procentům a opatrné bankovní radě dodat dostatek jistoty k tomu, aby začala úrokové sazby snižovat. Oživení ekonomiky bude podle nás jen pozvolné a sazby ČNB tak budou muset jít v příštím roce poměrně rychle dolů. V polovině roku 2024 očekáváme repo sazbu na 5 % a na jeho konci pak ve výši 4 %. Politicky neutrální hladiny tří procent by ale podle naší prognózy měla dosáhnout až na konci roku 2025. Více k naší prognóze píšeme v nedávno zveřejněné publikaci Ekonomické výhledy: https://bit.ly/CEO_4Q23_CZ. Nová prognóza ČNB naproti tomu ukazuje na potřebu do konce letošního roku snížit úrokové sazby v souhrnu o zhruba 50 bb a do konce roku 2024 by se repo sazba měla podle ní dostat mírně nad 3 %. Guvernér Michl však ve vztahu k tomu uvedl, že bankovní rada hodnotí rizika základního scénáře prognózy ČNB jako vychýlená v proinflačním směru a sazby bude snižovat pomaleji.