Pozitivní signály z robustní ekonomiky v USA a oživení v Číně (Komentář)

Ekonomická data v tomto týdnu pozitivně překvapovala. Německý ZEW index na začátku týdne ukázal výrazné zlepšení očekávání do budoucna. Čínská ekonomika potěšila silnějším růstem, když HDP meziročně vzrostl ve Q3 o 4,9 %, zatímco konsensus přepokládal 4,5 % y/y. Pozvolné oživení čínské ekonomiky může představovat dobré zprávy v kontextu globální poptávky po průmyslovém zboží, a to hlavně pro Německo. Data z USA zase potvrdila vysoce robustní výkon tamní ekonomiky v letošním Q3 a pokračující napětí na trhu práce. První zmíněné dokládají zářijové maloobchodní tržby, které meziměsíčně vzrostly o 0,7 % (vs konsensus 0,3 %) a o 0,6 % bez prodeje aut (vs konsensus 0,1 %). Překvapivě silná data z USA však nevedla ke stupňování sázek na další zvýšení sazeb Fedu. To nepodpořila ani vyjádření představitelů americké centrální banky, jejichž pozornost nyní více směřuje na délku setrvání sazeb na současné úrovni. To odrážel i výrazný růst dolarových sazeb, které během týdne vzrostly o 15-35 bb dle splatnosti (od tří let a výše) a opět se tak přiblížily lokálním maximům, ze kterých v předchozích týdnech spadly. Ve srovnání eurové sazby vzrostly výrazně méně (o 5-15 bb).

Tón vyjádření představitelů České národní banky v tomto týdnu zásadně nepřekvapil ve vztahu s jejich předchozími individuálními postoji. Eva Zamrazilová v článku pro Bankovnictví opět zdůraznila, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu, a to i přes očekávaný pokles inflace do blízkosti inflačního cíle v příštím roce. Zároveň dodala, že jádrová inflace pravděpodobně zůstane v příštím roce zvýšená. T. Holub a J. Procházka nevyloučili, že první opatrné snížení sazeb může přijít již letos. Na opatrnost kolem začátku uvolňování měnové politiky kladl důraz i J. Kubíček. Guvernér A. Michl zase uvedl, že pro nadcházející zasedání jsou dveře otevřené pro každou možnost. Zbylé dvě letošní zasedání ČNB tak budou zajímavé z pohledu rozložení sil v bankovní radě. Finanční trh plně zaceňuje 50bodové snížení sazeb do konce roku.

I přes silná data z USA se americkému dolaru příliš nedařilo, což mohlo souviset s opadnutím rizikové averze, která vzrostla s ohledem na situaci na Blízkém východě. Dolar vůči euru v týdnu ztratil 0,7 %. S výjimkou české koruny se však středoevropským měnám během týdne vůči euru dařilo. Zatímco tuzemská měna je v týdenním srovnání téměř beze změny, polský zlotý a maďarský forint posílily o 1,7 %, respektive 1,4 %. Korunové sazby přitom i vzhledem ke globálnímu vývoji vzrostly o 10-30 bb dle splatnosti (více na delším konci).