V zájmu posílení reakce vůči nezákonnému obsahu online Komise doporučuje členským státům urychlit zavedení mechanismů podle aktu o digitálních službách*

Komise doporučuje členským státům urychlit zavedení mechanismů podle aktu o digitálních službách

Komise dnes zveřejnila soubor doporučení určených členským států, který se týká koordinace zásahů proti šíření a rozšiřování nezákonného obsahu, jako je teroristický obsah nebo nezákonné nenávistné verbální projevy, jež je třeba provádět ještě předtím, než se tento obsah stane závažnou hrozbou pro veřejnou bezpečnost. Účelem je, aby členské státy byly Komisi nápomocny v jejím úkolu zajišťovat dohled nad tím, že velmi velké online platformy a vyhledávače plně dodržují své nové povinnosti vyplývající z aktu o digitálních službách. Členské státy by se tak měly ujmout svých úkolů při prosazování aktu o digitálních službách ještě před lhůtou, než která je v aktu stanovena.

V souvislosti s bezprecedentním obdobím konfliktů a nestability, které mají dopad na Evropskou unii, nejprve v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině a nyní s teroristickými útoky Hamásu na Izrael, počítá Komise s tím, že členské státy spojí své síly, aby začal být akt o digitálních službách okamžitě vymahatelný. Tento akt stanoví soubor pravidel zajišťujících bezpečné, předvídatelné a důvěryhodné online prostředí v EU, které respektuje základní práva, zejména svobodu projevu a informací. Od srpna 2023 se podle aktu vyžaduje, aby určené velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače zavedly opatření, která zmírní konkrétní systémová rizika, jež systémy těchto platforem a vyhledávačů představují, včetně systémových rizik vyplývajících z šíření nezákonného obsahu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla: „Teroristický útok Hamásu způsobil v online prostředí vzedmutí vlny ohavného nezákonného obsahu podporujícího nenávist a teror. Díky našemu aktu o digitálních službách existují nyní v Evropě přísná pravidla na ochranu uživatelů (včetně zranitelných skupin) před zastrašováním a k zajištění základních svobod na internetu. Hlavním platformám byly uloženy nové povinnosti spočívající ve zmírňování rizik, které jsou s jejich službami spojeny. Dnešní doporučení nám pomůže koordinovat naši reakci s členskými státy a ochránit naši společnost.“

Koordinace opatření pro boj proti nezákonnému obsahu

Komise tímto doporučením vybízí členské státy, aby již teď určily nezávislý orgán, který se stane součástí sítě potenciálních koordinátorů digitálních služeb, tzn. učinily tak před zákonnou lhůtou 17. února 2024.

Komise navrhuje vytvoření mechanismu reakce na incidenty, který stanoví spolupráci mezi Komisí a výše uvedenou sítí při řešení šíření nezákonného obsahu online, zejména pokud představuje zřejmé riziko zastrašování skupin obyvatelstva nebo destabilizace politických a sociálních struktur v Unii. V rámci mechanismus by se jednak konala pravidelná setkání na téma řešení incidentů, na nichž by se projednávaly osvědčené postupy a metodiky, a jednak by se podávaly pravidelné zprávy o informacích shromážděných jednotlivými státy a o jejich výměně. Informace získané od sítě mohou Komisi poskytnout důkazy pro výkon jejích dohledových a vyšetřovacích pravomocí, které jí byly na základě aktu o digitálních službách svěřeny.

Pokud to odůvodňují mimořádné okolnosti, jako je mezinárodní ozbrojený konflikt nebo teroristické útoky, Komise vybízí velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, aby sestavily o konkrétním incidentu protokol.

Doporučení rovněž připomíná pravomoci svěřené členským státům různými nástroji podle práva Evropské unie v oblasti boje proti nezákonnému obsahu, jako je nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online, které je v platnosti od června 2022. Komise se ve snaze o společný postup bude i nadále spoléhat na stávající struktury, zejména v oblasti boje proti terorismu. Jedná se například o krizový protokol EU, který koordinuje reakci na vývoj na internetu, k němuž došlo na základě teroristického nebo násilného extremistického činu, a na mezinárodní úrovni pak o tzv. Christchurch Call a internetovým odvětvím iniciované globální internetové fórum pro boj proti terorismu.

Další kroky

Toto doporučení se použije do 17. února 2024. Po tomto datu již začne plně fungovat rámec pro prosazování pravidel stanovený v aktu o digitálních službách, včetně sboru pro digitální služby, který bude složen z nezávislých koordinátorů digitálních služeb členských států.

Souvislosti

Akt o digitálních službách se na konci srpna 2023 stal právně vymahatelným pro určené velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače. Jeho účelem je posílit postavení uživatelů online a chránit je tím, že se od určených služeb požaduje, aby posuzovaly a zmírňovaly svá systémová rizika a poskytovaly spolehlivé nástroje pro moderování obsahu.

Určené platformy mezitím dokončily své první roční posouzení rizik zaměřené například na otázku, jak se může nezákonný obsah šířit prostřednictvím jejich služeb. Akt o digitálních službách vyžaduje, aby velmi velké online platformy a velmi velké vyhledávače musely přijímat cílená opatření ke zmírňování konkrétních systémových rizik, která byla zjištěna. Velmi velké online platformy musí posuzovat rizika, která jejich systémy představují, včetně systémových rizik týkajících se nezákonného obsahu a ochrany veřejných zájmů.

Podle aktu o digitálních službách musí členské státy do 17. února 2024 jmenovat své koordinátory digitálních služeb, kteří budou jako nezávislý orgán dohlížet na plnění povinností ze strany poskytovatelů online služeb usazených na území členských států. Nezávislý orgán určený členskými státy podle tohoto doporučení se může zhostit úlohy koordinátora digitálních služeb podle aktu o digitálních službách již v předstihu.

Další informace

Doporučení

Znění aktu o digitálních službách v Úředním věstníku EU

Akt o digitálních službách – časté otázky

Informační stránka aktu o digitálních službách

*Aktualizováno 18. října 2023

Quote