Data z amerického trhu práce ukáží solidní tvorbu pracovních míst (Týdenní zpráva z finančního trhu) (2.10.2023)

Ve Spojených státech budou tento týden zveřejněny předstihové indikátory z průmyslu, které i nadále zůstanou pod padesátibodovou hranicí. Naopak ISM ze služeb bude indikovat další růst tohoto segmentu. Klíčová data z amerického trhu práce (Nonfarm Payrolls) by měla vykázat další poměrně vysoký počet nově vytvořených pracovních míst. Finální odhady PMI z eurozóny zřejmě potvrdí, že se ukazatel jak v průmyslu, tak i ve službách nachází ve fázi kontrakce. Zhoršení čeká i český PMI. Z domácích dat stojí za zmínku ještě české maloobchodní tržby. Ty zřejmě v srpnu po očištění o prodeje motorových vozidel v meziměsíčním srovnání mírně poklesly. V Polsku k jednacímu stolu zasedne tamní centrální banka. Ta podle našeho odhadu sníží klíčovou úrokovou sazbu o dalších padesát bazických bodů.

Polská centrální banka sníží sazby o 50 bb

Americký ISM report v září zůstane ve fázi kontrakce, ve srovnání se srpnovými daty se posune ještě mírně směrem dolů (na 47,2 bodu). Podobně vyzní i index PMI. Naopak ISM ze služeb zůstane bezpečně nad padesátibodovou hranicí, ačkoli i ten čeká mírné snížení. Klíčovou událostí bude zveřejnění páteční statistiky z amerického trhu práce Nonfarm Payrolls za září. Ty by měly ukázat na stále poměrně silnou tvorbu pracovních míst (190 tisíc). Propouštění na americkém trhu práce je zatím spíše vzácné. Nezaměstnanost, která v srpnu vyskočila v důsledku nárůstu participace na trhu práce, podle našeho odhadu poklesne z 3,8 % zpět na 3,6 %.

V eurozóně budou zveřejněny finální PMI indexy. Ty budou pravděpodobně potvrzeny na úrovni předběžných odhadů, tedy 43,4 bodů ve zpracovatelském průmyslu a 48,4 bodů ve službách. Z německých dat zaslouží pozornost tovární objednávky, které by měly vzrůst o 0,5 % m/m a alespoň částečně tak zkorigovat výrazný propad z předchozího měsíce.

Český index nákupních manažerů (PMI) si v září zřejmě pohorší. Naznačuje to alespoň konjunkturální průzkum v průmyslové oblasti, přičemž ani zahraniční předstihové indikátory zatím příliš podpory nenabízejí. Dále budou zveřejněny srpnové maloobchodní tržby. Ty v posledních měsících mírně rostly, ačkoli v červenci se jednalo už pouze o meziměsíčních 0,1 %. Vzhledem k poklesům domácí spotřebitelské důvěry odhadujeme, že maloobchodní tržby bez prodejů automobilů v srpnu poklesly o 0,2 % m/m. V Polsku k jednacímu stolu zasedne tamní centrální banka. Ta podle našeho odhadu sníží sazby o dalších 50 bb po zářijovém 75bodovém uvolnění měnových podmínek. Současný výsledek i další směřování polské měnové politiky je nicméně obtížné odhadovat vzhledem k nadcházejícím parlamentním volbám (15. října).

Koruna po zasedání ČNB na mírně silnějších úrovních

Klíčovou domácí událostí minulého týdne bylo zasedání České národní banky. To vyznělo lehce jestřábím tónem, když Guvernér Michl zmínil, že s ohledem na výhled vysoké jádrové inflace by mu osobně nevadilo měnovou politiku ponechat utaženou déle, než by bylo „optimální“ a inflační cíl podstřelit. Více jsme se zasedání ČNB věnovali zde: https://bit.ly/CNB_Sep23_CZ. Kurz koruny po zasedání posílil z úrovní těsně pod 24,50 CZK/EUR k 24,32 CZK/EUR. Poblíž této hladiny se obchodoval i v pátek.

Z dat byla zveřejněna česká důvěra v tuzemskou ekonomiku. Ta byla v září nejnižší od března 2021. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3ruBWft. Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. V mezičtvrtletním srovnání ekonomika stagnovala místo původně avizovaného růstu o 0,1 %. Míra úspor dosáhla 18,8 %, což je nevyšší úroveň od Q4 21. Zároveň míra zisku firem v Q2 stoupla ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 pb a dosáhla tak 49 %, kde se naposledy nacházela v Q2 16. Více informací na: https://bit.ly/3rvEM3M.

Maďarská centrální banka ponechala svou základní úrokovou sazbu nezměněnou. O/N depozitní sazba byla v souladu s očekáváním snížena o 100 bb. Efektivní sazba se tak dostala na úroveň základní sazby 13 %. Maďarský forint v průběhu týdne ztrácel. Oslabil až na 394 HUF/EUR, v závěru týdne ale zkorigoval zpět na 389 HUF/EUR. Polský zlotý byl poměrně stabilní a po celý týden se držel poblíž úrovně 4,6 PLN/EUR.

Díky statistickým efektům vyplývajícím ze zavedení a zrušení německého cestovního pasu i díky faktu, že loňský růst cen pohonných hmot i potravin se v letošním září nezopakoval, inflace v Německu i eurozóně výrazně ubrala na tempu. V eurozóně se obě její složky dostaly v meziročním srovnání pod pět procent (celková inflace 4,3 %, jádrová 4,5 %). Z dalších dat pozornost směřovala na indikátory důvěry. Německý IFO index ve složce očekávání mírně zklamal, stejně tak i americká spotřebitelská důvěra. Společná evropská měna zahajovala týden na 1,065 USD/EUR. V první polovině týdne ale ztrácela a propadla až na 1,050 USD/EUR. V závěru týdne ale část ztrát umazala a obchodovala se za 1,059 USD/EUR.