ec.europa.eu (Evropská komise)

Evropská unie | 27.09.2023 12:01:00

Časté otázky týkající se první zprávy o stavu digitální dekády

Časté otázky týkající se stavu digitální dekády

Jaká je souvislost mezi indexem digitální ekonomiky a společnosti (DESI) a digitální dekádou 2030?

V posledním desetiletí Evropská komise každoročně monitorovala výkonnost členských zemí EU v oblasti digitalizace, a to prostřednictvím tzv. indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Výroční zprávy DESI obsahovaly profily jednotlivých zemí a srovnání, které členským státům umožnily identifikovat své silné i slabé stránky.

Rozhodnutí, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030, přiděluje DESI novou úlohu. Index DESI je nyní plnou součástí zprávy o stavu digitální dekády a doplňuje monitorování pokroku při plnění cílů týkajících se digitalizace. Došlo tak k určitému posunu, kde se už nezaměřujeme pouze na posouzení relativní výkonnosti jednotlivých zemí, ale zejména na společné úsilí o překlenutí rozdílů v plnění cílů digitální dekády 2030.

Index DESI 2023 sestává ze souboru relevantních ukazatelů, které jsou prezentovány jako vícerozměrný přehled a jsou lépe sladěny s dohodnutými cíli na úrovni EU pro rok 2030 v oblasti digitální infrastruktury, digitálních dovedností, digitalizace podniků a veřejných služeb. Evropská komise předkládá svá zjištění ve výroční zprávě o stavu digitální dekády, z níž první byla zveřejněna dnes.

Jakým způsobem EU digitální transformaci podporuje?

V uplynulém roce EU zintenzivnila opatření, jejichž cílem je potvrdit vedoucí postavení v oblasti technologií, usnadnit digitální transformaci a zároveň zvýšit odolnost Unie. Díky největšímu integrovanému trhu na světě může EU efektivněji řešit otázku strategických závislostí, zejména na kritických surovinách, polovodičích, cloud a edge computingu a technologiích kybernetické bezpečnosti. V rámci Nástroje pro oživení a odolnost byly v souvislosti s iniciativou NextGenerationEU zavedeny reformy a investice. Akt EU o čipech navíc vyslal na trh ty správné signály a průmysl tak mohl oznámit investice ve výši 100 miliard eur. Nyní musí tyto investice doplnit odpovídající veřejná podpora.

Úspěšné dosažení digitální transformace EU, která je založena na ambiciózních cílech digitální dekády, bude vyžadovat další politická opatření, kroky a rozsáhlé investice z veřejného i soukromého sektoru. Důležitou úlohu při tom hraje spolupráce, zejména prostřednictvím projektů pro více zemí. Kromě stávajících prováděcích mechanismů pro rozsáhlé projekty zavádí politický program Digitální dekáda také konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC), jejichž účelem je usnadnit organizaci a provádění projektů pro více zemí.

Zpráva zdůrazňuje, že za účelem dosažení digitálních cílů pro rok 2030 je třeba, aby se Evropská komise a členské země EU dohodly na integrovaném a strategickém přístupu k digitální politice a podpořily investice. Bez důrazných a konkrétních opatření nebude možné do roku 2030 digitální transformace plně dosáhnout.

Prostřednictvím zavedeného mechanismu spolupráce týkající se digitální dekády budou Evropská komise a členské země EU pokračovat v hodnocení pokroku a klást důraz na ty oblasti, v nichž je třeba pokrok urychlit.

Z jakých dat zpráva a příslušné ukazatele vycházejí?

Data obsažená ve zprávě byla většinou shromážděna příslušnými orgány členských zemí EU a Evropskou komisí (Generálním ředitelstvím pro komunikační sítě, obsah a technologie, jakož i Eurostatem) a také z následujících studií, které iniciovala Evropská komise:

Hlavní zjištění o stavu digitální dekády

Digitální dovednosti

Jsme na dobré cestě k dosažení cílů v oblasti digitálních dovedností, které jsou stanoveny v programu Digitální dekáda?

Podle základní trajektorie bude mít za současných podmínek v roce 2030 přibližně 59 % obyvatelstva alespoň základní digitální dovednosti. Pokud bude hospodářský růst pokračovat současným tempem, bude obtížné do roku 2030 dosáhnout 80% cíle.

Navzdory trvalému ekonomickému růstu v posledních deseti letech činil počet zaměstnaných odborníků na informační a komunikační technologie (IKT) v roce 2022 v celé EU 9,37 milionu osob. Za současných podmínek se počet specialistů v oblasti IKT bude do roku 2030 v EU blížit 12 milionům, což je o 8 milionů méně, než činí cíl pro rok 2030 – alespoň 20 milionů zaměstnaných specialistů v oblasti IKT. Kromě toho byl v roce 2022 genderový rozdíl u specialistů v oblasti IKT stále značný. Ženy tvořily pouze 19 % celkové pracovní síly v tomto oboru.

Jaká opatření EU a její členské státy přijímají k překlenutí rozdílů v plnění cílů v oblasti digitálních dovedností?

K dosažení cílů digitální dekády do roku 2030 jsou zapotřebí rozsáhlé investice a politické intervence, které aktivně podpoří programy odborné přípravy a zvyšování kvalifikace. Dále je také třeba podporovat rozvoj digitálních dovedností od útlého věku, zejména u dívek a žen, aby se více zapisovaly do přírodovědných a technologických oborů.

Všechny členské země EU se zapojily do rozvoje formálního základního vzdělávání a odborné přípravy, jakož i iniciativ v oblasti neformální odborné přípravy (prostřednictvím veřejných služeb zaměstnanosti, iniciativ zaměřených na zvyšování kvalifikace atd.) týkající se digitálních dovedností. V zájmu řešení nedostatku odborníků na informační a komunikační technologie zahrnují iniciativy na úrovni členských zemí EU také vytvoření kratších/flexibilnějších kurzů, které se přizpůsobují různým potřebám účastníků vzdělávání, jakož i dotovaných kurzů.

Také Evropská komise výrazně zvyšuje své úsilí v této oblasti, například prostřednictvím Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027, přijatého balíčku opatření v oblasti digitálního vzdělávání a dovedností nebo Akademie kybernetických dovedností.

Kromě toho se rovněž několik finančních nástrojů EU spolu s Nástrojem pro oživení a odolnost zaměřuje na zvyšování digitálních kapacit a dovedností potřebných pro jejich zavádění – program Digitální Evropa, Evropský sociální fond plus, Horizont Evropa a Erasmus+.

Digitální infrastruktura – konektivita, polovodiče, okrajové uzly a kvantové technologie

Konektivita

Nakolik se EU daří zajistit široké pokrytí připojením k internetu?

V roce 2022 mělo pevné sítě s velmi vysokou kapacitou, včetně optických sítí, k dispozici 73 % domácností v EU a sítě 5G byly k dispozici v 81 % domácností. Zavádění samostatných sítí 5G však zaostává a 5G stále nedosahuje kvality, pokud jde o očekávání koncových uživatelů a potřeby průmyslu.

Přetrvávají také velké výzvy, co se týče konektivity ve venkovských oblastech EU, kde není 9 % domácností připojeno k žádné pevné sítí a 55 % nemá pokrytí žádnou pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou. Sítě 5G dosáhly 51 % obydlených venkovských oblastí, což představuje nárůst oproti 33 % v předchozím roce.

Jakým způsobem EU podporuje cíle v oblasti konektivity?

Z údajů vyplývá, že k dosažení cílů pro rok 2030 budou zapotřebí značné investice do konektivity. EU bude tyto investice mobilizovat prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR, 2,4 miliardy eur), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), úvěrů z programu InvestEU a od EIB a prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy v oblasti digitálních technologií (2,1 miliardy eur do roku 2027). Investice do digitální konektivity již přilákaly přibližně 13 % digitálních výdajů z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 16,4 miliardy eur, přičemž 13 miliard eur bylo konkrétně určeno na zavádění gigabitové sítě.

K usnadnění investic a řešení dlouhodobých výzev v odvětví elektronických komunikací také slouží Evropský kodex pro elektronické komunikace. Cílem nedávného návrhu aktu o gigabitové infrastruktuře je snížit náklady na zavádění této infrastruktury v celé EU zefektivněním, digitalizací a snížením nákladů na zavádění sítí.

Polovodiče

Jak EU řeší výzvy spojené s rozšířením výroby polovodičů v Evropě?

K řešení výzev v oblasti výroby polovodičů bylo přijato několik opatření. Akt EU o čipech, který vstoupil v platnost 21. září 2023, posílí ekosystém polovodičů v EU, zajistí odolnost dodavatelských řetězců a sníží naší závislost na externích dodavatelích.

Kromě toho členské země EU společně s Evropskou komisí zahájily první významný projekt společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, který slibuje 21 miliard eur ze soukromých a veřejných investic, a druhý významný projekt společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, jenž bude zahrnovat 56 společností, malých, středních a začínajících podniků.

Aby EU dosáhla cílového podílu na trhu s čipy ve výši 20 % celosvětové hodnoty, bude muset do roku 2030 zčtyřnásobit své příjmy. K dosažení tohoto cíle by EU i nadále měla zvyšovat investice, stimulovat domácí kapacity při navrhování a výrobě čipů a posilovat průmysl, který stojí za navrhováním, testováním a validací mikročipů.

Uzly na okraji sítě

Nakolik se EU daří zavádět tzv. okrajové uzly pro decentralizované zpracování dat blíže uživatelům?

Cíl digitální dekády týkající se edge a cloudu vyžaduje, aby bylo do roku 2030 uvedeno do provozu
10 000 klimaticky neutrálních vysoce bezpečných okrajových uzlů.

Evropská strategie pro data zdůraznila potřebu změny paradigmatu při zpracování dat a označila edge computing, který přibližuje zpracování dat uživatelům, za základní technologii, díky níž dokážeme splnit požadavek na vysoce distribuované a decentralizované zpracování dat.

V Evropě je rozvoj edge computingu stále v počáteční fázi, přičemž v roce 2022 byla v Evropě zaznamenána pouze tři komerční využití této technologie. K dosažení cíle 10 000 okrajových uzlů do roku 2030 bude zapotřebí vytvořit celý ekosystém, který si vyžádá kombinaci dovedností, infrastruktury, bezpečnosti, inovací a spolupráce veřejných i soukromých subjektů.

Očekává se, že v období 2025–2027 budou díky investicím v rámci projektu IPCEI-CIS (významný projekt společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace) na trhu komerčně dostupné technologie a řešení pro edge computing.

Kvantová výpočetní technika

Nakolik se EU daří vyvíjet kvantové počítače a superpočítače?

Podle cílů stanovených v programu Digitální dekáda by Unie měla do roku 2025 mít svůj první počítač s kvantovou akcelerací, čímž se jí otevře cesta k tomu, aby do roku 2030 dosáhla předního postavení v oblasti kvantových kapacit.

V roce 2022 oznámil evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (společný podnik EuroHPC) výběr šesti lokalit v EU, kde budou umístěny a zprovozněny první kvantové počítače EuroHPC (v Česku, Francii, Itálii, Německu, Polsku a Španělsku), které budou začleněny do vysoce výkonných superpočítačů.

Mezi EU a několika dalšími významnými světovými regiony (např. USA) však lze pozorovat značný rozdíl, pokud jde o investice soukromého sektoru do kvantové výpočetní techniky. V Evropě totiž sídlí přibližně 25 % všech aktérů v tomto oboru, ale je zde přítomno méně než 5 % potřebných finančních prostředků.

Digitalizace podniků

Jaká je základní míra digitalizace evropských malých a středních podniků?

Základní míra digitalizace znamená, že podniky používají digitální technologie, jako je online obchod, sociální média apod. Zatímco v posledních několika letech se podíl malých a středních podniků, které zaznamenaly alespoň základní míru digitalizace, pohyboval okolo 56 %, v roce 2022 se zvýšil na 69 %. To by mohlo představovat první známku pozitivního dopadu intenzivnějšího politického úsilí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, které bylo v posledních několika letech vyvinuto na podporu digitalizace podniků. Ještě zdaleka jsme však nedosáhli požadovaného cíle 90 % malých a středních podniků s alespoň základní mírou digitalizace, takže je třeba pokračovat v dalším monitorování a úsilí.

Které iniciativy na úrovni EU podporují digitalizaci podniků?

Na podporu digitalizace podniků jsou z EU uvolňovány značné finanční prostředky. Program Digitální Evropa (DIGITAL) má k dispozici 7,5 miliardy eur na projekty v pěti klíčových oblastech rozvoje kapacity a 19 % prostředků z Fondu na podporu oživení a odolnosti přidělených na digitální transformaci, tj. 24 miliard eur, je věnováno na digitalizaci podniků.

Mezi iniciativy zaměřené na digitalizaci průmyslu a průmyslových ekosystémů patří společný podnik pro klíčové digitální technologie (KDT), partnerství veřejného a soukromého sektoru „Made in Europe“, jakož i několik projektů pro více zemí, jako je síť evropských center pro digitální inovace (EDIH) v rámci programu Digitální Evropa a významný projekt společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace (IPCEI-CIS).

Evropská komise společně s členskými zeměmi EU investuje v průběhu sedmi let 1,5 miliardy eur do sítě evropských center pro digitální inovace (EDIH), která budou poskytovat individuálně přizpůsobenou podporu týkající se digitalizace malým a středním podnikům a organizacím veřejného sektoru.

Předběžně oznámený významný projekt společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace sdružuje 13 členských zemí EU a více než sto podniků v celé Evropské unii.

Nakolik se podnikům v EU daří zavádět technologie umělé inteligence, cloudu nebo dat velkého objemu?

Pokud jde o cíl v oblasti umělé inteligence, nejnovější údaje z roku 2021 ukazují, že pouze 8 % podniků v EU využívá umělou inteligenci. Podle současných trendů a bez dalších investic a pobídek předpokládaná základní trajektorie naznačuje, že do roku 2030 bude cloud computing využívat pouze 66 % podniků v EU, 34 % data velkého objemu a 20 % umělou inteligenci. Cílem však je, aby do roku 2030 využívalo služeb cloud computingu, data velkého objemu a nebo umělou inteligenci alespoň 75 % podniků v EU.

V roce 2021 nakoupilo 34 % podniků v EU sofistikované nebo zprostředkovatelské služby cloud computingu (např. software pro účely financování nebo účetnictví, plánování zdrojů, řízení vztahů se zákazníky, bezpečnosti atd.).

Pokud jde o data velkého objemu, nejnovější dostupné údaje jsou z roku 2020. V roce 2020 zaznamenaly nástroje pro analýzu dat velkého objemu nejnižší míru využívání – využívá je pouze 14 % podniků v EU, přičemž většinu z nich (34 %) tvoří velké podniky, následují střední (21 %) a malé podniky (13 %).

Jak EU podporuje tzv. jednorožce a začínající podniky?

Jednorožci představují klíčový zdroj inovací, nových produktů a služeb, pracovních míst a ekonomického růstu. Počet jednorožců se proto používá jako ukazatel inovační výkonnosti. Na začátku roku 2023 sídlilo v EU 249 jednorožců. Počet jednorožců se v posledním desetiletí výrazně zvýšil. Pokud bude tento trend pokračovat, EU by svůj cíl splnila již před rokem 2030, ale nestabilita trhů varuje před přílišným optimismem. Na celounijní úrovni mobilizoval standard EU pro startupové národy (EU SNS) členské země k tomu, aby se dohodly na osvědčených postupech, které by umožnily vytvoření stabilního, předvídatelného a podpůrného právního prostředí pro začínající podniky. Tuto ambici nyní realizuje Aliance evropských startupových národů (ESNA). Díky nařízení EU o digitálních trzích se od března 2024, kdy začnou platit povinnosti pro velká online tržiště, otevřou začínajícím podnikům nové příležitosti.

Digitalizace veřejných služeb

Jaká je celková výkonnost v EU, pokud jde o digitalizaci veřejných služeb pro podniky a občany a digitalizaci zdravotnické dokumentace?

Mnoho členských zemí EU má poměrně dobré předpoklady k dosažení cíle 100% dostupnosti veřejných služeb online pro podniky i občany. Obecně je 88 % služeb vládních institucí zcela online, ve srovnání se 76 % v případě služeb regionální veřejné správy a 62 % služeb místní správy.

Navzdory zvýšení průměru EU ze 75 bodů v roce 2021 na 77 bodů v roce 2022, 15 zemí dosáhlo méně než 80 bodů (ze 100), a proto stále zdaleka nedosahují cíle digitální dekády, jehož má být dosaženo do roku 2030.

Investice do zadávání veřejných zakázek na inovativní digitální řešení (např. na základě umělé inteligence nebo dat velkého objemu) jsou navíc nedostatečné a musely by se podstatně zvýšit ze 118 miliard eur na 295 miliard eur, aby byla inovativní digitální řešení dostupná ve veřejných službách.

Pokud jde o přístup k elektronické zdravotní dokumentaci, dosahuje EU dobrých výsledků a je na dobré cestě ke splnění stanoveného cíle – aby 100 % občanů Unie mělo přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům. V roce 2022 činil průměr EU 72 bodů.

Jaká je celková výkonnost v EU, pokud jde o zavádění elektronické identity (eID)?

Dosažení tohoto cíle digitální dekády úzce souvisí s včasným zavedením evropské peněženky digitální identity členskými zeměmi EU. Tyto peněženky, které jsou hlavní novinkou navrhované revize nařízení eIDAS, budou vycházet ze společných norem a umožní občanům EU prokázat jejich totožnost a další osobní atributy pro přístup k online službám.

Digitální peněženky by měly být k dispozici v průběhu roku 2026 (s výhradou souhlasu spolunormotvůrců).

Do září 2023 oznámilo celkem 21 zemí EU zavedení alespoň jednoho vnitrostátního systému elektronické identifikace podle stávajícího nařízení eIDAS. Čtyři ze zbývajících zemí jsou v současné době zapojeny do alespoň jednoho rozsáhlého pilotního projektu spolufinancovaného z programu Digitální Evropa, jehož cílem je vyzkoušet evropskou peněženku digitální identity v řadě každodenních situací a její začlenění do vnitrostátní infrastruktury elektronické identifikace ve 26 členských zemích EU a na Islandu, v Norsku a na Ukrajině.

Digitální práva a zásady

Jakou úlohu hraje Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách?

Tato zpráva rovněž zahrnuje monitorování Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, které převádí vizi EU v oblasti digitální transformace do konkrétních zásad a závazků. Prohlášení poskytuje občanům referenční bod, pokud jde o jejich práva a svobody v online prostředí v rámci digitální transformace. Mělo by být rovněž vodítkem pro tvůrce politiky a podniky při zacházení s novými technologiemi.

Je toto prohlášení závazné?

I když toto prohlášení není závazné, bylo podepsáno na nejvyšší úrovni představiteli Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise. Jsou v něm uvedena nejdůležitější práva občanů na internetu a obsahuje také závazky EU a členských zemí. Práva uvedená v prohlášení vycházejí ze stávajících předpisů EU a měla by být na tomto základě prosazována. Příslušní monitorování umožní měřit pokrok při provádění tohoto prohlášení.

Další informace

Tisková zpráva: První zpráva o stavu digitální dekády vyzývá ke společným opatřením týkajícím se digitální transformace

Infopřehled o stavu digitální dekády

První zpráva o stavu digitální dekády

Digitální dekáda – zprávy o jednotlivých zemích