První zpráva o stavu digitální dekády vyzývá ke společným opatřením a urychlení digitální transformace

Stav digitální dekády

Dnes zveřejněná první zpráva o stavu digitální dekády podává komplexní přehled o pokroku dosaženém při provádění digitální transformace, jejímž cílem je posílit digitální svrchovanost, odolnost a konkurenceschopnost EU. Zpráva hodnotí, jak si EU stojí při plnění cílů a úkolů, které si Evropa vytýčila do roku 2030, a zaměřuje se na čtyři hlavní pilíře: digitální dovednosti, digitální infrastrukturu, digitalizaci podniků, včetně využívání umělé inteligence, a digitalizaci veřejných služeb. Monitoruje též dodržování Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách, kterým se EU zavazuje k tomu, že digitální transformace bude bezpečná a udržitelná a jejím středobodem budou občané.

Letošní zpráva je první výroční zprávou tohoto typu a vyzývá členské státy ke společným opatřením k vyřešení stávajících investičních nedostatků, urychlení evropské digitální transformace a zintenzivnění úsilí při plenění politického programu Digitální dekáda. Program Digitální dekáda byl schválen Evropským parlamentem a Radou a vstoupil v platnost 9. ledna 2023. Zahrnuje systém kooperativního řízení sdíleného EU a vnitrostátními orgány.

Letošní horizontální doporučení a doporučení pro jednotlivé země představují jasný a proveditelný postup. Budou základem pro diskusi a spolupráci Komise a členských států ohledně toho, jak dosáhnout našich společných cílů. Podporou tomuto úsilí bude provádění rozsáhlých projektů pro více zemí, včetně nově zavedených konsorcií evropské digitální infrastruktury (EDIC).

Níže jsou uvedena klíčová zjištění z oblastí, jimiž se zpráva zabývá.

Digitální infrastruktura a zabezpečení konektivity

V rámci stávajícího cíle pro rok 2030 by mělo být všem k dispozici gigabitové pokrytí a sítě 5G ve všech obydlených oblastech.

Optické sítě, které jsou při zajištění gigabitového připojení zásadní, jsou v tuto chvíli instalovány pouze pro 56 % domácností. Sítí 5G je pokryto 81 % populace a ve venkovských oblastech tato míra klesá až na 51 %. Zavádění samostatných sítí 5G však zaostává a 5G stále nedosahuje kvality, pokud jde o očekávání koncových uživatelů a potřeby průmyslu. 55 % venkovských domácností stále nemá přístup k žádné moderní síti a 9 % dosud není připojeno žádnou pevnou sítí.

K zajištění úplného gigabitového pokrytí v celé EU a pokrytí sítí 5G ve všech obydlených oblastech jsou zapotřebí další investice ve výši nejméně 200 miliard eur. Členské státy by měly zmapovat nedostatky v konektivitě a možnosti financování, jímž se doplní soukromé investice v oblastech, které nejsou komerčně životaschopné, včetně venkovských a odlehlých oblastí, a využít přitom proinvestiční regulační rámec EU.

Polovodiče

Aktuálním cílem pro rok 2030 je, aby EU zdvojnásobila svůj podíl na hodnotě celosvětové výroby špičkových polovodičů, tj. aby svůj současný 10% podíl na světovém trhu zvýšila na 20 %.

Za tímto účelem byl přijat evropský akt o čipech, který vstoupil v platnost 21. září 2023. Jeho cílem je vytvořit prosperující ekosystém polovodičů a odolné dodavatelské řetězce. Členské státy by měly podporovat vnitrostátní politiky a investice s cílem dále stimulovat domácí kapacity v oblasti navrhování a výroby čipů a posílit místní dovednosti v oblasti pokročilých technologií napříč odvětvími.

Digitalizace podniků

Na podporu digitalizace podniků stanoví politický program Digitální dekáda tři cíle:

• nejméně 75 % podniků v EU by mělo při provozu využívat služby cloud computingu, data velkého objemu a/nebo umělou inteligenci.
• přes 90 % malých a středních podniků by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity (míra využívání různých digitálních technologií podniky).
• dvojnásobek počtu jednorožců (společností s hodnotou přesahující 1 miliardu eur).

Výhledy naznačují, že bez dalších investic a pobídek bude do roku 2030 cloud computing využívat pouze 66 % podniků, 34 % data velkého objemu a 20 % umělou inteligenci. Na základě nejnovějších dostupných údajů navíc pouze 69 % malých a středních podniků v EU dosahuje základní úrovně digitální intenzity, přičemž dosažený pokrok je nedostatečný a mezi členskými státy existují značné rozdíly. V zájmu lepšího využívání technologií by členské státy měly zvyšovat povědomí o přínosech digitalizace podniků a propagovat a podporovat evropská centra pro digitální inovace (EDIH).

Počet jednorožců se sídlem v EU se v posledním desetiletí výrazně zvýšil. Pokud bude tento trend pokračovat, EU by svůj cíl splnila již před rokem 2030, ale nestabilita trhů varuje před přílišným optimismem. Kromě toho přetrvávají rozdíly oproti ostatním vyspělým ekonomikám: na začátku roku 2023 se v EU nacházelo 249 jednorožců, zatímco v USA to bylo 1444 a v Číně 330.

Digitalizace veřejných služeb

Cílem stanoveným v politickém programu Digitální dekáda je 100% dostupnost klíčových veřejných služeb online. Dále tam, kde je to relevantní, možnost, aby občané a podniky v Unii komunikovali s orgány veřejné správy online, aby 100 % občanů Unie mělo online přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům a 100 % občanů Unie mělo přístup k bezpečné elektronické identifikaci (eID).

Řada členských států má k dosažení úplné digitalizace veřejných služeb a zdravotních záznamů i zavedení elektronické identifikace dobré předpoklady. Ke zlepšení přeshraniční dostupnosti a výkonnosti veřejných služeb jsou však zapotřebí značné investice. Pokud jde o evropskou peněženku digitální identity, její zavádění probíhá. Mělo by být dokončeno do roku 2030 a mělo by se též začít používat digitální euro, které bylo navrženo v červnu 2023.

Digitální dovednosti

EU je odhodlána posílit základní digitální dovednosti obyvatelstva, aby jimi disponovalo alespoň 80 % osob ve věku 16–74 let, a do roku 2030 dosáhnout, aby měla 20 milionů odborníků na informační a komunikační technologie.

Z letošní zprávy však vyplývá, že do roku 2030 a za stávajících podmínek bude alespoň základní digitální dovednosti ovládat pouze 59 % obyvatel a počet specialistů v informační a komunikační oblasti zřejmě nepřekročí 12 milionů. Členské státy musejí upřednostňovat investice do vysoce kvalitního vzdělávání a dovedností a podporovat od útlého věku zapojení žen v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika).

Hodnoty a zásady pro online společnost

Zpráva zdůrazňuje průkopnickou úlohu EU při realizaci bezpečné a na člověka zaměřené digitální transformace, jak je zakotveno v Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách. EU k tomu zavedla příslušná politická a legislativní opatření, jako je nařízení o digitálních službách, akt o umělé inteligenci, Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků a sdělení o virtuálních světech.

Udržitelná digitální transformace

Zpráva dále shrnuje úsilí zaměřené na to, aby digitální transformace byla ekologičtější. Dopad digitálních technologií na životní prostředí sníží opatření, jako je iniciativa „právo na opravu“, kritéria ekodesignu mobilních telefonů a tabletů a akční plán EU pro digitalizaci energetických systémů. Zásadní význam při podpoře plného přechodu na digitální řešení s nulovými čistými emisemi mají rovněž další investice podle národních plánů pro oživení a odolnost a společné investice a dále lepší monitorovací mechanismy k měření environmentální stopy služeb elektronických komunikací.

Mezinárodní partnerství

Program Digitální dekáda 2030 připomíná význam mezinárodní spolupráce při prosazování hodnot EU s podobně smýšlejícími partnery. Pokroku při plnění tohoto cíle bylo dosaženo prostřednictvím digitálních partnerství s Japonskem, Korejskou republikou a Singapurem a dále prostřednictvím rad pro obchod a technologie se Spojenými státy a Indií. EU rovněž zintenzivnila svou podporu digitální transformace Ukrajiny a zahrnula ji do prostoru EU bez roamingových poplatků.

Další kroky

Zpráva obsahuje doporučení týkající se činností, opatření a politik v oblastech, kde je pokrok nedostatečný. Členské státy nastíní opatření, která hodlají přijmout k dosažení příslušných cílů, ve svých národních plánech, které mají být zveřejněny do 9. října.

Do dvou měsíců od přijetí zprávy projednají Komise a členské státy předběžné připomínky, přičemž se zaměří na doporučení, která Komise ve své zprávě vydala.

Souvislosti

Konkrétní kroky na podporu inovací a investic v oblasti digitálních dovedností, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a veřejných služeb nastiňuje dokument Cesta k digitální dekádě ze září 2021. V prosinci 2022 jej doplnilo Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách.

Za účelem sledování pokroku při plnění digitálních cílů začlenila Komise do zprávy o stavu digitální dekády index digitální ekonomiky a společnosti (DESI), což je výsledek každoročního monitorování výkonnosti Evropy v oblasti digitalizace.

K tomuto monitorování významně přispělo Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) v rámci svých činností zaměřených na podporu a formování digitální transformace. Plnění cílů stanovených na rok 2030 podpořilo třemi zprávami obsahujícími metodiky, nová zjištění a údaje, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni: zprávy o metodice pro odhad trajektorií EU při plnění cílů na rok 2030, o mapování finančních nástrojů EU na cíle digitální dekády a o mezinárodním referenčním srovnávání soukromých investic v několika tematických oblastech.

Další informace

První zpráva o stavu digitální dekády – otázky a odpovědi

Zpráva o stavu digitální dekády – infopřehled

První zpráva o stavu digitální dekády

Digitální dekáda – zprávy o jednotlivých zemích

Quote