Zasedání ČNB a zářijová inflace z eurozóny středem pozornosti v tomto týdnu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Na středečním zasedání ČNB sice zřejmě nedojde ke změně nastavení úrokových sazeb, mohlo by však nabídnout zjevnější signály ohledně načasování začátku snižování sazeb. Kromě měkkých indikátorů sentimentu týden ovládnou především statistiky inflace v eurozóně zveřejněné ke konci týdne. Ta by v září měla v meziročním vyjádření výrazně zpomalit ze srpnových 5,2 % na 4,5 % vlivem několika technických faktorů. Jádrová inflace by měla zpomalit méně výrazně z 5,3 % y/y na 4,7 % v září. V samotném závěru týdne bude zveřejněn také finální odhad tuzemského HDP za Q2, který podle nás zůstane beze změny.

Meziroční inflace v eurozóně výrazně zpomalila pod 5 %v září.

Na středečním zasedání ČNB sice zřejmě nedojde ke změně klíčové dvoutýdenní repo sazby, zajímavé však bude sledovat možný posun v komunikaci ohledně načasování potencionálního začátku snižování sazeb. Nová prognóza ČNB zveřejněna nebude, ovšem vůči poslední srpnové prognóze byla poslední data podle nás mírně protiinflační, a to ať už jde o nadále utlumenou dynamiku jádrových cen v srpnu (byť vůči prognóze byla jen nepatrně nižší), vývoj v zahraničí či nižší než očekávaný růst mezd v Q2. Spotřebitelská poptávka navíc prochází jen velmi chabým oživením, jak ukázaly červencové tržby v maloobchodě a službách. S ohledem na současnou komunikaci a míru obezřetnosti bankovní rady, která nadále akcentuje proinflační rizika (zejména v souvislosti s napjatým trhem práce), však čekáme, že k prvnímu snížení sazeb dojde až v příštím roce v únoru, a to o 50 bb. Rizika však vidíme vychýlená ve směru dřívějšího a rychlejšího snižování sazeb. Více jsme psali v zářijových měsíčních odhadech: https://bit.ly/CMF_Sep23_CZ. Naše hodnocení posledního zasedání ze srpna najdete zde: https://bit.ly/CNB_Aug23_CZ.

Celková i jádrová inflace v eurozóně podle nás v září výrazně klesla. První zmíněná se podle našeho odhadu snížila na 4,5 % y/y (vs 5,2 % v srpnu), zatímco ta jádrová na 4,7 % (vs 5,3 % v srpnu). To by mělo být především zásluhou vyšší srovnávací základny složky energií ve stejném období loňského roku, odeznění efektu loňského zlevnění veřejné dopravy v Německu a změny vah ve spotřebním koši ve prospěch položek spojených s cestovním ruchem, jejichž cenová dynamika v září tradičně zvolňuje. Meziměsíční růst by však měl v září stagnovat na 0,5 %, tedy podobně jako v srpnu. Jádrové inflační tlaky podle nás zůstanou po zbytek roku zvýšené s ohledem na stále napjatý trh práce. Jádrová inflace podle nás do konce roku klesne do blízkosti 4 %, nicméně na konci příštího roku by měla zůstat stále nad 2% inflačním cílem (SGe: 2,6 %).

Spotřebitelská důvěra v USA podle nás v září zůstala poblíž nízkých hodnot (106,5 b. vs 106,1 b. v srpnu), do kterých se v srpnu propadla zřejmě vlivem zdražení pohonných hmot. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby bez dopravních zařízení podle nás v srpnu pokračovaly ve velmi mírném růstu (+0,2 % m/m). To by mělo souviset se zpomalující aktivitou v tamním průmyslu. Meziměsíční růst osobních příjmů v srpnu o 0,3 % zřejmě nestačil na kompenzaci srpnové inflace (+0,6 % m/m) a znamenal tak pokles reálných příjmů. To by mělo také souviset s již zmíněným nižším sentimentem domácností.

Blížící se vrchol cyklu zvyšování měnověpolitických sazeb.

Ostře sledovanou událostí minulého týdne bylo zasedání amerického Fedu. K zásadnímu překvapení však nedošlo. Klíčovou úrokovou sazbu ponechal beze změny, prostor pro hike v letošním roce, který stále implikuje aktualizovaný dot plot, si však ponechal. I přes pauzu je proto vyznění zasedání jestřábí. Podle nás k dalšímu zvýšení již nedojde a první snížení sazeb přijde až ve Q2 24. Britská Bank of England oproti analytickému konsensu (+25 bb) naopak překvapila ponecháním základní úrokové sazby nezměněné na 5,25 %, k čemuž se v souvislosti s nižší než očekávanou inflací zveřejněnou den před čtvrtečním zasedáním nakonec přikláněly i sázky finančního trhu. Obecně se tak zdá, že globální cyklus zvyšování sazeb již vrcholí. Na frontě centrálních bank dále v tomto týdnu ještě zvýšily sazby švédská a norská centrální banka. Švýcarská zase překvapivě ponechala sazby beze změny a ta japonská potlačila sázky investorů na začátek utahování měnové politiky.

V pátek zveřejněné PMI v eurozóně byly smíšené. Zatímco ve zpracovatelském průmyslu index oproti očekáváním (44,0 b.) téměř stagnoval, respektive klesl o 0,1 b. na 43,4 b., ve službách oproti konsensu (46,5 b.) vzrostl výrazněji na 47,1 b. Oba indexy však stále zůstávají poměrně výrazně v pásmu značícím pokles aktivity. Výsledky byly smíšené i v jednotlivých členských zemích. Zatímco ve Francii jak průmysl, tak i služby výrazně zklamaly poklesem hlouběji do pásma kontrakce, v Německu došlo ke zlepšení, zejména pak ve službách (stále se však nachází pod 50bodovou hranicí).

Jestřábí pauza Fedu a slabší data z eurozóny pomohly dolaru v závěru týdne vymazat ztráty vůči euru. V týdenním srovnání tak skončil téměř beze změny. V regionu se minulý týden dařilo zejména české koruně a polskému zlotému. Ty v pátek ještě výrazně navýšily solidní zisky a mezitýdenně posílily o 0,6 % a 1,0 %. Druhý zmíněný těžil z komentářů tamních centrálních bankéřů, kteří zmínili zužující se prostor pro další výrazný pokles sazeb podobný nedávnému 75bodovému snížení. Pro tuzemskou měnu byl oporou růst korunových sazeb během týdne o 20-25 bb dle splatnosti, zatímco dolarové a eurové sazby vzrostly „pouze“ o 7-12 bb, respektive o 4-9 bb. Maďarský forint naopak ztratil vůči euru 1,6 %.