Ranní okénko - Fed nepřekvapil, pro jaký přístup se rozhodne BOE?

Dnešní den bude rozmanitý na ekonomická data. Patrně tou nejzajímavější událostí bude zasedání bankovní rady Bank of England. Ta zvyšovala sazby nepřetržitě od konce roku 2021 až na současných 5,25 %, aby zkrotila rychle rostoucí inflaci, která sice od začátku tohoto roku klesá, ale stále se nachází daleko od 2% inflačního cíle BOE. I proto trh očekával s vysokou pravděpodobností, že dojde k dalšímu hike o 25bb, ale včerejší den s tímto očekáváním výrazně zamával. Důvodem je výsledek srpnové inflace, který byl výrazně pozitivnější, než jak predikoval trh. Meziměsíčně cenová hladina nakonec stoupla o 0,3 % (vs 0,7 %) a meziročně o 6,7 % (vs 7,0 %). Trh je sice stále spíše nakloněn dalšímu zvýšení sazeb, ale stabilitu sazeb nelze vyloučit. Pokud by se BOE rozhodla pro hike, mohlo by se jednat o poslední zvýšení sazeb podobně, jak naznačila i ECB po svém zasedání v minulém týdnu.

Další centrální bankou, která bude dnes rozhodovat, je ta turecká. Inflace v roce 2022 dosáhla až závratných 85 %, v první polovině tohoto roku sice klesala až ke 40 %, ale dezinflační proces se zastavil a v srpnu vystoupala meziroční inflace až téměř na 60 %. Po znovu zvolení prezidenta Erdogana a změnách v bankovní radě se centrální banka vrátila k tradičnějšímu boji s inflací. Po sérii snižování sazeb od června dochází k opětovnému utažení měnové politiky a na posledním zasedání turecká centrální banka přistoupila až k nečekaně razantnímu zvýšení sazeb o 750bb na 25 % a dnes se očekává další výrazné zpřísnění měnové politiky, konkrétně o 500bb na 30 %.

V eurozóně budou zveřejněny předběžné výsledky spotřebitelské důvěry za měsíc září. Vzhledem k dosavadní kondici evropské ekonomiky a zhoršené predikci ECB pro tento i příští rok se očekává mírné zhoršení nálady mezi spotřebiteli.

Z USA dorazí týdenní statistika o počtu nově podaných žádostí o podporu v nezaměstnanosti, dále o počtu prodeje již existujících domů a v neposlední řadě se dozvíme srpnový výsledek tzv. Leading indexu, pomocí kterého lze odhadnout možnou změnu ve vývoji americké ekonomiky. Nicméně ta i přes dlouhodobou signalizaci ekonomického poklesu vykazuje stále slušný růst a od recese je zatím na míle vzdálená.

Pohled zpět:

Včera jsme byli svědky hlavní ekonomické události tohoto týdne, když zasedal americký Fed. Ten dle očekávání ponechal základní úrokovou sazbu v rozmezí 5,25-5,50 %. Zároveň si ponechal prostor pro ještě jeden letošní hike, když se k této variantě kloní 12 členů, zatímco dalších 7 členů by ponechalo sazby na stávající úrovni do konce roku. Rozhodnutí na příštím měnověpolitickém jednání se bude odvíjet od aktuálních dat. Každopádně Fed počítá s přísnějším nastavením měnové politiky, kdy sazby budou drženy na vyšší úrovni po delší časový úsek, což potvrzuje i nová projekce Fedu, kde je nastíněno snížení sazeb pouze o 50bb v příštím roce, zatímco červnová projekce naznačovala snížení o 100bb. Zároveň byla představena nová makroekonomická prognóza, na základě které se odhaduje vyšší růst v tomto roce (z 1,0 % na 2,1 %) i v roce 2024 (z 1,1 % na 1,5 %). Celková inflace (PCE) by dle této predikce měla být v tomto roce mírně vyšší, naopak jádrová inflace by měla být o trochu nižší. Trh práce je sice stále napjatý, ale vidíme náznaky mírného ochlazení, když zvolnilo tempo růstu nominálních mezd a je vytvářeno nižší množství nových pracovních míst. Zveřejněná prognóza včetně tiskové konference guvernéra Fedu Powella je spíše jestřábího charakteru, což se projevilo i na vývoji amerického dolaru, který mírně posiloval.

Včerejší zasedání Fedu se projevilo i na akciových trzích, když americký index S&P 500 skokově oslabil a za včerejší den odepsal téměř 1 %. Naopak německý DAX zažil úspěšný den, když si připsal 0,75 % a i pražská burza byla v zelených číslech (0,3 %). Koruna se stále pohybuje okolo úrovně 24,40 EUR/CZK.

Autor: Martin Kron, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik