Konec inflačního šoku jako světlo na konci tunelu?

Inflace v Evropské unii klesla ke konci léta na 5,9 % z červencové hodnoty 6,1 %, jak ukázala data Eurostatu. Přesto, že je Česká republika dle dat ČSÚ nad tímto průměrem s hodnotou 8,5 %, meziměsíčně se i na domácí půdě těšíme poklesu o 0,3 %. ČNB a řada dalších analytiků vnímá takto strmý růst cenové hladiny za hudbu minulosti a začátkem roku 2024 očekávají naplnění inflačního cíle ČNB. Je to realistické ve chvíli, kdy se česká inflace řadí mezi ty nejvyšší v rámci EU?

Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení (nejsilněji růst cen tepla a teplé vody o 37,3 % a zemního plynu o 34,5 %). Výrazně přispěly i ceny potravin a nealkoholických nápojů (zejména ceny brambor o 63,5 % a cukru o 48,7 %). Cyklicky vzrostly také ceny za rekreaci, kulturu a dovolené s komplexními službami o 14,1 %. V neposlední řadě rostly cena také za stravovací a ubytovací služby. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v srpnu letošního roku především ceny v dopravě (-1,7 %).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Meziměsíční míra inflace v ČR. Zdroj: ČSÚ.

V srpnu 2022 byla v celé EU míra inflace na 10,1 procenta (v eurozóně o 1 % nižší). V Maďarsku činila dokonce 18,6 procenta a v České republice 17,1 %. Letos si druhou příčku po boku Maďarska získalo Polsko s 10,1% mírou inflace za srpen 2023. Česká republika sice ztratila pódium „vítězů“, výhledy na pokles pod 3% úroveň jsou spíše naivní než optimistické. Růst cen sice zpomalí, zejména začátkem roku se dá ale očekávat typické přeceňování (zdražování) obchodníky a provozovateli služeb. ECB předpovídá začátkem roku šestiprocentní zdražování a jak již víme, ČR průměr EU co do míry inflace obvykle zvyšuje.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Světová mapa inflace. Zdroj: tradingeconomics.com

Současná bankovní rada zvolila v porovnání s jejich předchůdci mnohem opatrnější přístup k monetární politice, kdy nepokračovala ve zvyšování základních úrokových sazeb. Tento, dalo by se říci, optimistický postoj k uspokojivé úrovni úrokových sazeb podporuje predikce ČNB ohledně dosažení inflačního cíle. Většina ekonomů se ale s takto optimistickým vývojem neztotožňuje. Míra inflace bude zřejmě v roce 2024 razantně nižší než v roce 2023, na dvouprocentní cíl ČNB si však ještě počkáme.

Na vývoji HDP (Česká republika je jednou z posledních zemí, která nedosáhla před-covidové úrovně a zároveň jejíž HDP klesá), které je v ČR taženo zejména spotřebou domácností, je vidět, že vysoká inflace je „zabijákem“ spotřeby. Toto lze pozorovat i na maloobchodních tržbách, které klesají již více než rok v řadě a brání tak obnově ekonomické výkonnosti.