ECB zvýší úrokové sazby. Čeká slabší růst a vyšší inflaci

• Očekáváme, že ECB dnes zvýší sazby o 25 bodů.
• Dnešní zvýšení by mohlo být poslední v aktuálním cyklu.
• Aktualizovaná prognóza ukáže slabší růst a vyšší inflaci.

Evropskou centrální banku dnes čeká živá debata o sazbách. Existují argumenty pro další zvýšení, ale i pro úrokovou stabilitu. Vyloučit nemůžeme ani debaty o dalších nástrojích. Očekáváme, že se většina Rady guvernérů vysloví pro navýšení sazeb, které by mohlo být poslední v aktuálním úrokovém cyklu.

Trh je u zářijového rozhodnutí o sazbách rozpolcený. Pravděpodobnost zvýšení sazeb versus jejich stabilita byla ještě v úterý odpoledne zhruba padesát na padesát. Večer se však situace posunula více ve prospěch vyšších úroků. Stalo se tak díky neoficiálním zdrojům blízkým Radě guvernérů, které agentuře Reuters prozradily, že aktualizovaná prognóza ukáže nižší růst v roce 2023 a 2024, a především vyšší inflační výhled v roce 2024 převyšující 3 % z června. To by údajně samo o sobě měl být důvodem pro posun depozitní sazby na 4 %.

Pro skupinu příznivců zvýšení sazeb bude základním stavebním kamenem argumentace nejen stále vysoká inflace, ale především, pokud mají anonymové z ECB pravdu, zvýšený inflační výhled. Jestřábi zde mohou stavět na napjatém trhu práce a rostoucích mzdách i na nedávném nárůstu dlouhodobých tržních inflačních očekáváních. Jejich rétorika bude postavena na tom, že inflace zkrocena nebyla a že je potřeba vyššími sazbami podpořit dynamiku letos pozorované dezinflace.

Umírněné křídlo Rady guvernérů bude argumentovat především ekonomickým zpomalením a nejistotou ohledně jeho síly. Důraz bude kladen na sektor průmyslu, kde je největším strašákem Německo. Zaznít by rovněž mělo, že se zhoršuje i náladu v sektoru služeb. Stabilitu sazeb lze argumentovat efektivně fungující transmisí měnové politiky, která je patrná především ve zpřísňování podmínek poskytování bankovních úvěrů. Stejně tak může být uvedeno, že sazby se již nachází na restriktivních úrovních a jejich setrvání na nich po delší dobu je samo o sobě protiinflační.

Vyloučit nemůžeme ani debatu o reinvesticích prostředků plynoucích z pandemických nákupů aktiv. ECB má reinvestice, nehledě na existenci antifragmentačního nástroje TPI, jako první nástroj případného boje s tržní fragmentací. Tu však nikde (zatím) nevidíme. Dle dosavadního plánu by reinvestice měly probíhat až do konce roku 2024. Člen Rady guvernérů Robert Holzmann, a zároveň dlouhodobý jestřáb, už ale zmínil možnost přehodnocení tohoto plánu. Diskutovat se může například o možnosti přímých prodejů aktiv na sekundárním trhu, byť podle nás tento krok nenajde většinovou podporu. Změny u povinných minimálních rezerv nečekáme.

S ohledem na tržní výhled by zvýšení sazeb, které jsme očekávali ještě před úterní zprávou od agentury Reuters, mohlo doručit krátkodobé zpevnění eura. U dluhopisů bychom čekali mírně silnější poptávku na delším konci křivky vzhledem k nejistotě kolem zpomalení ekonomické aktivity. Tato reakce by však mohla přijít až s určitým zpožděním.

Nepůjde však čistě jen o úroky. Trh bude o to víc sledovat aktualizovaný výhled s důrazem na inflaci a růst, stejně tak rétoriku guvernérky Lagardeové. Od ní čekejme další zdůraznění závislosti na příchozích datech a rozhodování se na každém zasedání dle všech v tu chvíli dostupných informací. Může však naznačit, že jsme již velmi blízko vrcholu v cyklu. Náznak toho, že by už sazby nemusely být dále zvýšeny, by mohl být určitý kompromis směrem k umírněné skupině Rady, byť by pragmatický pohled velel více k rétorice upozorňující na možnost zvýšení, bude-li potřeba. Brzké snížení úroků se každopádně konat nebude.

Jelikož není zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu plně zaceněno, reakce trhu by mohla být krátkodobě mírně silnější. Můžeme očekávat, že kombinace dalšího snížení úrokového diferenciálu a slabšího výhledu růstu by mohla být rizikem slabší koruny. Krátké korunové sazby pracují s výhledem snížení úroků ČNB v rozmezí 50 až 75 bodů ve zbytku roku. Faktem je, že samotné oslabení kurzu z posledních dní dělá část práce za centrální banku. To by mohlo vést k tomu, že první snížení, pokud na něj dojde ještě letos ve čtvrtém čtvrtletí, bude mírnější. Hlavní vlna úprav českých sazeb by tak měla přijít v příštím roce.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN