Valorizace důchodů: Do řádné valorizace se promítne celá seniorská inflace a třetina reálného mzdového růstu (pokud nastane), u mimořádné valorizace dočasné plnění kompenzuje 60 % růstu cen

Důchodový systém

Dominantním zdrojem státem vyplácených důchodů je průběžný důchodový systém (tzv. první pilíř) založený na tom, že jsou důchody financovány z aktuálního výnosu sociálního pojištění, které lidé platí ze mzdy a podnikatelé ze zisku. Úkolem tohoto pilíře je solidárně zajistit přiměřenou výši důchodů pro všechny občany, kteří platili většinu života pojištění. Náš systém důchodového pojištění je ale dlouhodobě ve schodku (od roku 2009 byl v přebytku pouze v letech 2018-2019) a znamená to, že stát na výplatu důchodů musí dlouhodobě používat jiné zdroje ze státního rozpočtu.

V zákoně o důchodovém pojištění je definováno, jak mají být důchody zvyšovány, aby byly kompenzovány ekonomické výkyvy, s ohledem na to, že obyvatelé v seniorském věku si již obvykle nemohou svou ekonomickou situaci vylepšit. Ovšem nikoho v době nastavení parametrů výpočtu valorizací zřejmě nenapadlo, že by mohlo dojít k situaci, která nastala v roce 2022 a 2023, kdy kvůli rekordní inflaci došlo vedle řádných lednových valorizací i ke třem mimořádným valorizacím důchodů. Na konci roku 2021 měl průměrný starobní důchod hodnotu 15.453 Kč, ale díky valorizacím bude na konci roku 2023 zhruba o 4.750 Kč vyšší. Kvůli zvýšeným výdajům na důchody se očekává, že v prosinci 2023 bude v prvním průběžném pilíři chybět téměř 80 miliard Kč. V tak hlubokém propadu systém zatím nikdy nebyl – i doposud největší deficit za pandemický rok 2020 byl poloviční.

Odborníci začali poukazovat na to, že pro důchodový systém je tato situace rychlého růstu důchodů v kombinaci s nepříznivými demografickými daty, podle kterých budou v blízké době do důchodu odcházet silné ročníky tzv. Husákových dětí, neudržitelná. A to nejen pro stávající, ale i pro budoucí seniory. Mojmír Hampl, člen Národní ekonomické rady vlády, uvedl "Je absurdní, že máme schodky na důchodovém účtu v situaci, kdy nejsilnější populační ročníky jsou aktivní."

Důchodová reforma – jednorázové zpomalení mimořádné valorizace v červu 2023

Vláda proto navrhla reformu důchodů, kterou chce uskutečnit v několika postupných krocích. Prvním krokem, ke kterému vláda přistoupila, bylo jednorázové zpomalení mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023.

Podle původních pravidel se při mimořádné valorizaci důchodů v červnu 2023 měla zvýšit procentní výměra důchodu o 11,5 % a průměrný důchod měl vzrůst o 1.770 Kč. Vláda navrhla tuto konkrétní valorizaci omezit a navýšit procentní díl důchodu o 2,3 % a 400 Kč, což znamenalo zvýšení průměrného důchodu o 760 Kč a zbrzdění zadlužení penzijního systému o 19 miliard Kč.

Vládou navržená novela jednorázově omezující valorizaci byla schválena ve stavu legislativní nouze, za což ji (mimo jiné) napadli poslanci hnutí ANO a u Ústavního soudu žádají její zrušení. Ústavní soud se v těchto dnech začal touto stížnost zabývat.

Důchodová reforma – stálá úprava parametrů valorizace a předčasných důchodů

Dalším krokem důchodové reformy byla úprava nadcházejících řádných i mimořádných valorizací a úprava podmínek pro předčasné důchody. Tato novela prošla řádným legislativním procesem a vejde v platnost od 1. října 2023. Hnutí ANO se rozhodlo, že i na tuto novelu podá ústavní stížnost.

Co tedy novela změní v oblasti řádných valorizací?

Důchody se i nadále budou pravidelně valorizovat od ledna, a to podle následujících pravidel:

• základní výměra důchodu se zvyšuje tak, aby činila 10 % průměrné mzdy,
• procentní výměra důchodu se zvýší o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu součet částky zvýšení základní výměry a částky zvýšení procentní výměry odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen a 1/3 růstu reálné mzdy (do 30.9.2023 to bylo 1/2 růstu reálné mzdy). Procentní výměry vyplácených důchodů se nezvyšují, pokud už na tuto podmínku stačilo zvýšení základní výměry.

Přičemž růst cen se počítá jako procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen mezi posledním měsícem sledovaného období a měsícem před zjišťovaným obdobím s tím, že podíl pro jeho stanovení činí vždy nejméně 1 (při poklesu cen se tedy důchody nesnižují). Výpočet růstu cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen za domácnosti důchodců (do 30.9.2023 to se sledoval i index spotřebitelských cen domácností celkem a použil se ten růst cen, který byl vyšší).

Růst reálné mzdy sleduje ČSÚ a pro valorizaci v lednu 2025 se bude počítat s hodnotami reálné mzdy z roku 2023; pokud hodnoty reálné mzdy klesají, tak zohledněny nejsou. Aktuálně reálné mzdy nerostou (resp. nerostou již od posledního čtvrtletí roku 2021) a podle odborníků by k návratu růstu reálné mzdy mělo dojít až v roce 2028, což bude použito až pro valorizaci důchodů od ledna 2030.

Za průměrnou mzdu se považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro řádnou valorizaci od ledna 2025 se tedy počítá s hodnotami za rok 2023.

Jak jsme zmínili výše, novela platná od 1.10. 2023 nastavuje období pro zjišťování růstu cen pevně, a to za předminulý červenec až minulý červen. Toto období již neovlivní ani případná mimořádná valorizace, jak si vysvětlíme dále.

Pro řádnou valorizaci od ledna 2024 jsou již parametry známé, ale jisté budou až po schválení nařízení vlády. To má proběhnout do konce září 2023, tedy ještě před účinností novely důchodového zákona. Vzhledem k vývoji parametrů, které o valorizaci rozhodují, by však ani dřívější účinnost novely od 1. září 2023 (o které usilovala vláda) neměla na výši valorizace důchodů v lednu 2024 žádný vliv (více TADY).

Pokud již jakýkolik druh důchodu pobíráte nebo vám bude přiznán do konce tohoto roku, můžete se na naší kalkulačce valorizace důchodů 2024 spočítat, jak se nejspíš váš konkrétní důchod zvýší od výplaty důchodu v následujícím lednu.

A co mění novela v oblasti mimořádných valorizací?

U mimořádné valorizace i nadále platit, že k ní dojde, pokud růst ceno překročí hranici 5 %. Pokud bude tato podmínka splněna, dojde ale nově ke zvýšení procentní výměry důchodu a výplatě jednotného dočasného přídavku k důchodu, a to v nejbližším červenci nebo ve lhůtě 4 měsíců, pokud bude podmínka splněna v dubnu, květnu nebo červnu.

Avšak místo navýšení o celý nárůst cen se pro stanovení výše dočasného přídavku k důchodu a zvýšení procentních výměr použije jen 60 % změřeného růstu.

Stanovený růst bude rozdělen na dvě poloviny. Podle první poloviny se stanoví výše jednotné částky dočasného přídavku, a to tak aby odpovídal částce zvýšení průměrného starobního důchodu o 30 % růstu cen. Podle druhé poloviny se určí procento zvýšení procentních výměr vyplácených důchodů, a to tak aby opět odpovídalo zvýšení průměrného starobního důchodu o 30 %t růstu cen.

Dočasný přídavek nebude tvořit součást důchodu, přestože bude vyplácen současně s ním. Bude vyplácen jen do konce kalendářního roku a na ukončení jeho výplaty naváže řádná valorizace důchodů od 1. ledna následujícího kalendářního roku. V tomto termínu budou zvýšeny i procentní výměry, avšak procento jejich zvýšení bude sníženo o to procento, o které již byly důchody navýšeny ve vazbě na výplatu dočasného přídavku.

Rozdělením zvýšení na jednotný dočasný přídavek a na zvýšení procentní části má být zajištěno, že se v období bezprostředně po zvýšeném růstu cen relativně více zvýší příjmy příjemců nižších důchodů – dříve se s mimořádném termínu zvyšovaly pouze procentní výměry důchodů a tím se prohlubovaly rozdíly mezi důchodci s různými příjmy.