Na západní frontě neklid: Druhá vlna inflace nemusí být daleko
Tažení centrálních bank proti inflaci se zatím do značné míry míjí účinkem a ekonomiky jsou nadále příliš rozpálené. Míry inflace tak mohou opět začít růst.
Trvalá a odolná inflace je vždy monetárním fenoménem v tom smyslu, že je a může být vyvolána pouze rychlejším růstem množství peněz v oběhu, než jaký odpovídá růstu produktivity. Tolik americký ekonom Milton Friedman. Nepochybně to platí i v současnosti, kdy je motor západních ekonomik stále silně ovlivněn bezprecedentní politikou rozdávání peněz během pandemie.
Zdá se však, že centrální banky nejsou odhodlány učinit kroky nutné k trvalému zkrocení inflace, protože další výrazný růst sazeb by byl krajně nepopulární. Ačkoli Fed a ECB ještě přímo nekomunikují konec cyklu zvyšování sazeb, jejich odhodlání pokračovat ve zpřísňování měnové politiky značně slábne. Vyšší sazby se jistě již propisují do ekonomiky a potlačují její růst, je ovšem otázka, zda toho centrální banky dělají dost. Dosažení podmínek potřebných k udržitelnému poklesu míry inflace ke 2 % je přitom v nedohlednu.
Podmínky pro normalizaci inflace ještě nenastaly
K normalizaci inflace na 2% úrovni bylo v historii potřeba neutrální tempo růstu ekonomiky (měřeného nominálním HDP). Také bylo potřeba zmírnit růst mezd na historický průměr, aby zbytečně nestimuloval spotřebitelskou aktivitu. Pro dosažení těchto cílů je nezbytné, aby vzrostla míra nezaměstnanosti, což se zpravidla děje společně s korekcí zisků firem. Všechny tyto proměnné korelují a navzájem se ovlivňují, a tak stačí ovlivnit jen některé z nich, aby došlo k požadovaným změnám i u ostatních.
A to je právě cíl zvyšování úrokových sazeb. Dopady vyšších sazeb jsou nepochybně již patrné, je ale otázka, zda jsou dostatečné. Americká data totiž ukazují, že současný růst mezd v USA je stále příliš vysoký a přestal zpomalovat, naopak v posledních měsících opět zrychlil na 4,5 %. Růst mezd slučitelný s 2% inflačním cílem je přitom jen okolo 2,5 %.
To jde ruku v ruce s tím, že nominální růst HDP je nyní také na příliš vysokých úrovních (okolo 6 %), ačkoli trend je spíše sestupný. Potřebné neutrální tempo růstu se nachází v intervalu 3-5 %. Co se týče zisků amerických firem, je cítit jistý pokles, ale zatím příliš mírný (-7 % meziročně), analytici navíc již zvyšují odhady ziskovosti na další kvartály. K dosažení požadovaného růstu míry nezaměstnanosti alespoň o dva procentní body ze současných úrovní je přitom potřeba propad zisků firem o zhruba 20 %.
Celý článek najdete na https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/ekonomika/na-zapadni-fronte-neklid-druha-vlna-inflace-nemusi-byt-daleko
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?