HK ČR (Hospodářská Komora ČR)
Podnikání  |  21.08.2023 10:58:06

Česko se ocitlo v „pasti středních příjmů“. Zpomalí růst mezd i životní úroveň


Výdaje firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP v letech 20102021V4, Německo, Rakousko, průměr EU (v %). Zdroj: Eurostat Výdaje firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP v letech 20102021V4, Německo, Rakousko, průměr EU (v %). Zdroj: Eurostat

 

 

Česká republika se nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů. V ní se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Důsledkem bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora.

Česká republika do velké míry vyrostla na tom, že se otevřela zahraničním investicím a při výrobě použila technologické postupy s intenzivním výrobním faktorem práce. Všechna data ale naznačují, že převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru Evropské unie proběhla před rokem 2008, resp. 2009 , kdy se v České republice plně projevila globální finanční krize hospodářsky. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice.

Zatímco do roku 2009 došlo k přiblížení výkonnosti české ekonomiky k průměru Evropské unie o 14 procentních bodů, za celé období po tomto roce už ale pouze o 4 procentní body. Pro srovnání Polsko se od roku 2009 přiblížilo průměru Evropské unie o 20 procentních bodů. Pokud by byl současný trend vývoje zachován, nelze vyloučit, že v průběhu několika dalších let Polsko Českou republiku ekonomicky předstihne.

Podle analýzy Hospodářské komory další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to nejen ve mzdové úrovni, již bude při současné struktuře ekonomiky velmi obtížné.„Pokud má ekonomika pokračovat v konvergenci a dosáhnout úrovně západních států, bude muset uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Za takové situace je možné zachovat konkurenceschopnost i při relativně dražší pracovní síle,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Problémem současné české ekonomiky ale je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v celé Evropské unii, České republice patří dokonce až 24. příčka z 27 států. Tuzemské ekonomice se tak zatím nepodařilo úspěšně aplikovat návod na vystoupení z pasti středního příjmu – tedy přejít na produkci s vyšší přidanou hodnotou.

Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude důležitá investiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru.

„Významnou roli ve změně tohoto trendu musí nepochybně sehrát stát. On je tím, kdo má vytvářet vhodné podmínky, které nebudou brzdit růst firem, a naopak jej budou podporovat. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením skutečně atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie,“ dodává Zajíček.

V ukazateli firemních investic do výzkumu předstihují Českou republiku výrazně sousední Německo a Rakousko. Ačkoliv v roce 2021 dosáhly výdaje českých firem na výzkum a vývoj v poměru k HDP nejvyšší úrovně za celé sledované období (1,25 % HDP), přesto se jejich hodnota stále nachází pod průměrem Evropské unie, který činí bezmála 1,5 % HDP.

Dobrým příkladem rostoucích investičních výdajů v byznysu je Polsko. Ještě v roce 2010 polské firmy investovaly nejméně ze zemí Visegrádské čtyřky (0,19 % HDP). V následujících letech nicméně docházelo k výraznému nárůstu investic do výzkumu a vývoje (0,91 % HDP v roce 2021), což může být jedním z faktorů růstu polské produktivity práce a HDP na obyvatele v poslední době.

Stagnující situaci české ekonomiky, zpomalující dynamiku jejího rozvoje a ztrátu konkurenceschopnosti může ilustrovat také srovnání s USA, které jsou považovány za jednu z nejvyspělejších západních ekonomik. V roce 2021 dle OECD americká produktivita práce odpovídala v paritě kupní síly 75 dolarům. V České republice produktivita práce měřená jako HDP na odpracovanou hodinu dosahovala 43 dolarů – o více než 40 % méně.

Zásadní úlohu v investičních aktivitách firem hraje i stav veřejných financí a celkové zadlužení státu. „Dynamika zadlužování naší země výrazně roste, což by nás mělo varovat. Vývoj veřejných financí totiž zásadním způsobem ovlivňuje očekávání podnikatelských subjektů a jejich investiční rozhodování. Navíc je nepřekvapivé, že v situaci, kdy stát usiluje o konsolidaci veřejných financí, není jednoduché nalézt rozpočtové zdroje pro investiční a inovační aktivity. Na druhou stranu, bez výrazného posílení strategických investic se naše země neobejde, a proto bude nezbytné, aby stát zvýšil svou investiční aktivitu a také aby investiční rozpočet oddělil od toho běžného. Státní i soukromé investice budou mít vliv na konkurenceschopnost naší země a podpoří hospodářský růst, což mimo jiné zvýší budoucí schopnost státu hradit mandatorní výdaje a splácet veřejný dluh,“ uzavírá Zajíček.

Na to, že se Česká republika dostala do pasti středních příjmů, upozornily Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů také ve SWOT analýze, kterou v červenci na svém prvním zasedání projednal Vládní výbor pro strategické investice. V analýze uvádějí, že hrubá přidaná hodnota na pracovníka je nízká, například v průmyslu je na 40 % úrovně Německa.

Podnikatelské organizace v pražské kongresové hale O2 universum organizují v pátek 1. září konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let. Šéfové tuzemských firem z celé země budou s předsedou vlády Petrem Fialou diskutovat o strategii, jak současné hrozby překonat a maximalizovat příležitosti, které se zemi budou otevírat.

Miroslav Beneš
Odbor vnější komunikace
Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora České republiky

Hospodářská komora ČR je nejvýznamnějším reprezentantem podnikatelské sféry. Sdružuje více než 16 000 členů organizovaných v 59 komorách v regionech a ve 124 oborových asociacích. Více než 60 ze 100 největších českých firem je členem HK ČR.

Posláním Hospodářské komory je vytvářet příležitosti pro podnikání, prosazovat a podporovat opatření, která přispívají k rozvoji podnikání v ČR, a tím i k celkové ekonomické stabilitě státu.

Více informaci na: www.komora.cz


Výpočet čisté mzdy v roce 2024



Více zpráv k tématu Mzdy










Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688