Švýcarsko - Zemědělství a potravinářství, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Švýcarské zemědělství je strategicky chráněným odvětvím a je tudíž mimořádně štědře dotovaným hospodářským segmentem. I pro příští roky se tak počítá s vysokými přímými platbami subvencí producentům Podíl celkového dovozu zemědělských a potravinářských produktů do země převyšuje jejich vývoz. 40 % své potravinové potřeby není Švýcarsko schopné pokrýt vlastními produkty, a je tak odkázáno na jejich dovoz ze zahraničí. Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit a strojů.

Z hlediska podílu na tvorbě hrubého domácího produktu (méně než 1 %) a zaměstnanosti (asi 4 %) význam zemědělství pro švýcarskou ekonomiku spíše klesá. Přesto je mu ve Švýcarsku připisován strategický význam, a to zejména kvůli roli, kterou sehrává v udržení potravinové bezpečnosti; podle Global Food Security Index 2022 se Švýcarsko v roce 2022 umístilo na 11. místě potravinového zabezpečení. Široká veřejnost si navíc spojuje zemědělství s jeho pozitivními atributy jako jsou environmentální služby a zachování kulturní krajiny, které mají ve Švýcarsku vysokou prioritu. Švýcarské zemědělství se převážně vyznačuje náročným přírodním prostředím.

Žádné jiné odvětví švýcarského hospodářství není tak štědře dotovaným odvětvím jako švýcarské zemědělství. Ve švýcarském zemědělství existují tři kategorie dotací: 1) Přímé platby: V roce 2020 (nejaktuálnější údaj) poskytla spolková vláda sektoru zemědělství v přímých platbách celkem 2,8 mld. CHF, což činí 4,2 % státního rozpočtu. Podpora zemědělství přímými platbami zdůrazňuje vůli obyvatelstva a politiky zachovat domácí produkci pro zajištění potravinové bezpečnosti. 2) Podpora výroby a prodeje. 3) Podpora strukturálních zlepšení a sociálních opatření.

Švýcarsko je tradičním dovozcem zemědělských a potravinářských produktů. Jejich podíl na celkovém dovozu se pohybuje okolo 6 %, zatímco na celkovém vývozu činí podíl zemědělského a potravinářského vývozu kolem 4 %. Díky růstu populace a tím pádem i spotřeby zůstává v posledních letech poměr domácí produkce potravin ke spotřebě na relativně konstantních 60 %. 40 % své potravinové potřeby není Švýcarsko schopno pokrýt vlastními produkty, a musí je tak dovézt ze zahraničí. Výjimku tvoří pouze mléko a mléčné výrobky, pochutiny a tabák.

Hlavní důvody vysoké poptávky po dovozu zemědělských a potravinářských výrobků spadají v zásadě do dvou kategorií: 1) vysoká hustota osídlení, tedy malá dostupnost orné půdy a 2) méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů. Orná plocha na obyvatele činí ve Švýcarsku cca 500 m2, což je jen čtvrtina mezinárodního průměru. Asi 2/3 celkové zemědělské plochy Švýcarska lze z topografických nebo klimatických důvodů využívat pouze jako pastviny. Méně intenzivní výroba potravinářských a zemědělských produktů souvisí s tím, že na základě společenské poptávky dostaly vysokou prioritu udržitelnost, uzavřené cykly, ekologické zemědělství, integrovaná produkce a ochrana biodiverzity.

Příležitosti pro české exportéry jsou především v dodávkách vysoce kvalitních zemědělských komodit. Kromě poptávky po těch tradičních, např. chmelu, roste i poptávka po takových produktech jako jsou skořápková vejce, máslo a mouka, na které spolková vláda navýšila celní kvóty, nebo cukr. Vzrostl také podíl dovozu zeleniny, některých druhů ovoce, jakož i nápojů. Prudce stoupl i dovoz krmiv, a to zejména z Evropy. Kromě těchto komodit se nabízí i prostor pro dodávky zemědělských strojů.