Chorvatsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
Vládní strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2050 počítá s ambiciózními plány rozvoje výstavby obnovitelných zdrojů energie a postupným přechodem na zelenou ekonomiku (v souladu se stávající politikou EU). Do roku 2050 vláda počítá s investicemi ve výši až 44 mld. EUR, ročně by se v průměru mělo jednat o příležitosti ve výši 1,6 mld. EUR. Šance pro české firmy existují při zavádění obnovitelných zdrojů energie, v oblasti rozvoje větrných a solárních elektráren a investic do infrastruktury „Smart Cities“.
Chorvatsko plní cíle Pařížské dohody o klimatických změnách, do roku 2030 chce snížit emise skleníkových plynů alespoň o 40 %, chce zvýšit energetickou účinnost o minimálně 32,5 %, chce energetické zdroje diverzifikovat a navýšit podíl obnovitelných zdrojů z 36,4 % v roce 2030 na 65,6 % v roce 2050. Vláda hodlá investovat 1,4 mld. EUR do modernizace do elektrické sítě s cílem zvýšit obnovitelné zdroje energie o 800 MW v roce 2026 a 2 500 MW v roce 2030.
Chorvatský energetický mix představují z 25 % tepelné elektrárny (spalování uhlí a ropných derivátů v poměru zhruba 35:65), zhruba 24 % tvoří vodní elektrárny a 14 % jaderné zdroje (zdrojem je JE Krško, která se nachází ve Slovinsku a státní Chorvatská energetická společnost Hrvatska elektroprivreda – HEP – je jejím vlastníkem z 50 %). Asi 2 % energií je z větrných elektráren a kolem 1 % ze solárních zdrojů a biomasy. Zbylých 34 % elektrické energie Chorvatsko dováž, země také dováží 84 % ropy a 45 % plynu.
Stávající produkce elektřiny činí 3 557 MW, z toho 2 166 MW představují vodní elektrárny a obnovitelné zdroje a 1 391 MW je z tepelných a jaderných elektráren. Celkový instalovaný výkon všech chorvatských elektráren představuje 4 798 MW. Vláda podporuje zvyšování výkonu, zejména díky připojování nových elektráren vybudovaných na základě státní podpory k obnovitelným zdrojům. Na celkové výrobě elektrické energie v Chorvatsku se obnovitelné zdroje podílí asi ze 72 % (fosilní paliva 28 %). Největší podíl instalovaného výkonu elektráren představují vodní elektrárny (45,37 %), dále tepelné elektrárny (42,10 %), větrné elektrárny (10,05 %), elektrárny na biomasu (1,32 %) a solární elektrárny (1,16 %). Dochází k poklesu podílu elektřiny vyrobené v elektrárnách na fosilní paliva, zejména kvůli zvýšení podílu elektřiny vyrobené z větru a dalších obnovitelných zdrojů elektřiny.
Průměrný věk chorvatských vodních elektráren je více než 35 let (poslední blok byl uveden do provozu v roce 1989). Ve výstavbě je HE Kosinj o výkonu 300 MW v hodnotě 14,8 mld. Kč. Dále se připravuje výstavba HE Ombla o kapacitě 70 MW v celkové hodnotě 3,7 mld. Kč. Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Chorvatsko disponuje potenciálem asi 8 000 - 9 000 MW větrné energie, 8 000 MW sluneční energie a 20 000 MW z ostatních obnovitelných zdrojů energie (Chorvatsko je jednou z mála zemí, která má vysoké kapacity solární energie, 3,4-5,2 kWh / m 2 / den). Aktuální data ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá velmi nízké procento z tohoto potenciálu (fotovoltaické kapacity jsou jedny z nejnižších v Evropě, jen 12 Wp, což je 40x méně než např. ve SRN). Je to nevyužitý potenciál a velká příležitost pro české firmy a investory, jak se zapojit do výstavby nových solárních a větrných elektráren.
Podle asociace OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie (slunce, vítr, biomasa). Celková energetická spotřeba v Chorvatsku představuje 7,52 TWh (6,9 mil. t ekvivalentu oleje).
Státní energetická společnost HEP vypracovala plány na výstavbu šesti solárních elektráren (Mariči, Kaštelir, Cres, Obrovac, Stankovci a Vrlika Jug) o celkové kapacitě 25 MW a hodnotě 493 mil. EUR. Jedná se o první projekty velkého solárního investičního cyklu, během kterého chce HEP do konce roku 2024 proinvestovat až 2,5 mld. Kč. Z obnovitelných zdrojů energie získává v současné době přibližně 29 % energie. K rozvoji tohoto segmentu může využít část z více než 98,6 mld. Kč, které má k dispozici z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Národní energetická strategie nastiňuje podmínky a pravidla pro investory. Pro potřeby „zelené transformace“ má chorvatská vláda do roku 2030 v plánu proinvestovat téměř 246,6 mld. Kč, které zajistí výrobu 36,4 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko ve velké míře závislé na účasti zahraničních investorů a dodavatelů. To představuje příležitosti i pro uplatnění českých dodavatelů a investorů z energetického sektoru.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Tekuté zlato pod tlakem: Ceny olivového oleje na rekordních hodnotách
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři