Ázerbajdžán - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024

Ázerbájdžán je klíčovým dodavatelem ropy a zemního plynu do řady zemí Evropské unie a Středomoří. V roce 2022 Ázerbájdžánská ropa pokrývala 25 % české spotřeby. Petrochemický průmysl sdružuje státní společnost SOCAR, jejíž aktivity zasahují také do chemického průmyslu soustředěného ve městě Sumgajt. V případě zájmu o přímé dodávky pro společnost SOCAR je nutno brát v úvahu silnou celosvětovou konkurenci petrochemických gigantů. Příležitostí pro české společnosti však může být probíhající modernizace největší ázerbájdžánské rafinerie Hejdara Alijeva či oblast repasů stávajícího vybavení petrochemické infrastruktury.

V návaznosti na Národní priority socio-ekonomického rozvoje do roku 2030 země plánuje zvýšení podílu využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie pro primární spotřebu ve všech odvětvích. Ambiciózní závazek z listopadu 2021 proklamující snížení emisí skleníkových plynů o 35 % do roku 2030 odklon od tradičních paliv při primární výrobě energie potvrzuje. V oblasti obnovitelných zdrojů energie se v poslední době prosadili především investoři ze Saúdské Arábie (větrný park ACWA), Spojených arabských emirátů (solární elektrárna Masdar) a Velké Británie (solární elektrárna společnosti BP v Džabrayilu). Podle odhadů nezávislých expertů Ázerbájdžán disponuje možnostmi pro výstavbu alternativních zdrojů energie o celkovém instalovaném výkonu až 27 000 MW (23 000 MW solární energie, 3000 MW větrná energie, 520 MW vodní energie a geotermální energie a bioplyn v desítkách MW). Podle Světové banky se technický potenciál pobřežní větrné energie v ázerbájdžánské části Kaspického moře odhaduje na celkem 157 GW, včetně 35 GW v mělké vodě a 122 GW v hluboké vodě. Země v rámci postkonfliktní obnovy plánuje díky vhodným přírodním podmínkám výstavbu větrných parků i vodních elektráren. Vláda zároveň začíná věnovat pozornost technologiím pro uchovávání z obnovitelných zdrojů vyrobené elektrické energie.

Elektrická energie byla v roce 2022 nejvýznamnějším exportním artiklem mimo ropu a plyn. Ázerbájdžán i nadále plánuje rozvoj exportu tohoto segmentu, intenzivně tak rozšiřuje a modernizuje svoji přenosovou soustavu včetně transformátorových stanic na svém území. V důsledku zvýšené poptávky po elektřině v oblasti odlehlých horských oblastí bude země v blízké době nucena řešit její spolehlivé zabezpečení.

České společnosti se rovněž mohou uplatnit při zvyšování efektivity využívání energie ve městech či v průmyslových provozech. Na úrovni municipalit existuje zájem o technologie zajišťující úsporu energie a optimalizaci nákladů, české subjekty tak mohou navázat na úspěšný projekt energeticky efektivní školy v obci Karavalli. Vláda v nejbližších letech společně s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj plánuje instalaci solárních panelů na 60 000 obytných domů a 300 budov veřejných institucí.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj poskytne městu Gandža půjčku ve výši 12,5 mil. EUR na modernizaci sítí pouličního osvětlení ve vybraných ulicích města a zakoupení svítidel a systémů automatického řízení osvětlení včetně jeho monitoringu. Cílem projektu je úspora energie, optimalizace nákladů na provoz a údržbu pouličního osvětlení a snížení emisí CO ₂ .

Ázerbajdžán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí