Norsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace

Norsko je 13. největší evropskou ekonomikou a po Švédsku druhou největší severskou. Pandemie měla pro norské hospodářství mírnější následky než pro většinu evropských zemí – propad HDP v krizovém roce 2020 činil jen 1,3 %, v roce 2021 již ekonomika rostla o 4 %, v roce 2022 o 3,2 % a pro rok 2023 se očekává 1,4% růst. Stabilní růst ekonomiky spolu s mírnou recesí během pandemie byl zapříčiněn především pozicí Norska jako energetické velmoci (je nejvýznamnějším dovozcem zemního plynu do Evropy), která se v souvislosti se snahami omezit energetickou závislost Evropy na Rusku umocnila a přináší rekordní zisky. Paralelně s těžbou Norsko rozvíjí příležitosti a technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie (ukládání oxidu uhličitého, vodík, větrné parky) a investuje do dopravní a zdravotnické infrastruktury. Lze také očekávat stabilně silnou poptávku po zboží a službách, a to díky značné kupní síle domácností. Přetrvávající výzvou pro ekonomiku je nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých odvětvích a rezervy v konkurenceschopnosti. Míra nezaměstnanosti se vrátila do předpandemických hodnot - v nejbližších letech by se měla pohybovat stabilně kolem 3,5 %. Za vyšší mírou inflace jsou především rostoucí ceny elektrické energie, potravin a stavebních materiálů, nicméně v evropském srovnání je inflace znatelně mírnější. Veřejný dluh se daří snižovat i díky rekordním příjmům z prodeje zemního plynu.

Norsko - Hospodářské ukazatele

Vývoj HDP

Podíl sektorů

Norsko - Import dle zemí

Norsko - Import dle zboží

Norsko - Příležitosti pro český export

• Dopravní infrastruktura
• Energetika
• Zemědělství a potravinářství
• Zdravotnictví a farmacie
• Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
• ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí