Zhoršení ratingu USA

Stejný krok už před dvanácti lety udělala agentura Standard & Poor's, zatímco poslední z trojice nejsledovanějších agentur, tedy Moody’s, nadále drží USA ve skupině zemí s nejvyšším možným ratingem.

(Dodejme, že Česko si podle všech tří agentur zaslouží čtvrtý nejvyšší ratingový stupeň, což nás u jednotlivých agentur dává na stejnou příčku jako např. Belgii, Irsko, Hongkong, Británii nebo Franci.)

Americká vláda se proti rozhodnutí agentury Fitch ohradila s tím, že je založeno „na zastaralých údajích" (není ovšem jasné, co se tím myslí, protože Fitch mluvila o víceletých nepříznivých trendech) a že prezident Biden přece zajistil velmi slušné oživení ekonomiky (do jisté míry ovšem právě na dluh: americké veřejné zadlužení vůči HDP se od roku 2019 do příštího roku zvýší dle prognózy IMF o 17 procentních bodů, zatímco třeba v eurozóně jen o 6 pb).

Nespokojenost americké vlády je vcelku pochopitelná: snížení ratingu je nejen signálem nižší reputace dané země a její vlády, ale navíc zvyšuje vnímanou rizikovost cenných papírů vydávaných danou vládou, a tudíž zvyšuje i výnosy, které tato vláda musí nabídnout investorům, aby její cenné papíry kupovali.

Fakticky dopad snížení ratingu USA ze strany agentury Fitch na finančních trzích byl ale jen velmi malý – zřejmě hlavně proto, že nešlo o úplné překvapení: agentura totiž naznačila možnost snížení ratingu už v květnu.