Poptávka v eurozóně stále robustní

Ještě včera brzy ráno to mohlo vypadat, že cyklus zvyšování úrokových sazeb v eurozóně je dost možná u konec, neb ekonomická data začínají vypadat přinejmenším smíšeně a rétorika ECB je náležitě obrušována. Sada dopoledne zveřejněných klíčových makrodat však tento obraz dost zásadně korigovala.

Po stagnaci v 1. čtvrtletí ekonomika eurozóny vzrostla mezikvartálně o 0,3 %, což bylo rychlejší tempo než se nakonec čekalo. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je HDP vyšší o 0,6 %. Jedná se pouze o bleskový odhad HDP, takže ještě může dojít ke změnám, ale přesto údaj naznačuje, že ekonomika eurozóny si až dosud vedla poměrně dobře dobře a to navzdory narůstající restrikci ECB a zpomalující růst v zahraničí (především v Číně). Dodejme, že teritoriálně přišlo pozitivní překvapení v podobě raketového růstu v Irsku (3,3 % mezikvartálně) a v podobě 0,5% mezičtvrtletním nárůstu ve Francii. Na druhé straně například italská ekonomika nečekaně poklesla o 0,3 %.

Ve stejný okamžik, kdy byla zveřejněna data za HDP, dorazily na trhy i údaje i červencové inflaci v eurozóně. Připomeňme, že celková inflace podle očekávání klesla o 0,1 % m/m přičemž vzrostla o 5,3 % meziročně, což značí jen mírné zpomalení oproti červnovým 5,5 %. Základní cenové tlaky však zůstaly velmi silné, když jádrová inflace dosáhla nezměněné úrovně 5,5 %. Z pohledu ECB je však velmi nepříjemné, že meziroční růst cen v sektoru služeb dosáhl nové rekordní úrovně ve výši 5.6%.

Po včera zveřejněných datech nám tedy naše makro analýza (růst HDP, cen a měnové politiky ECB) napovídá, že poptávka v ekonomice eurozóny zůstává velmi silná a je to především ona, která generuje inflační tlaky v měnové unii. Jinak řečeno - bylo by žádoucí, aby ECB svoji politiku přece jenom ještě více utáhla. Neboli za daného stavu věcí vidíme zářijové zvýšení úrokových sazeb ECB (o dalších + 25bps) jako stále velmi pravděpodobné.