ECB i Fed zvýší tento týden sazby. Fed s utahováním končí, ECB ještě ne. (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Na obou stranách Atlantiku se budou tento týden zvedat měnově politické sazby o 25 bb. Fed tak již bude podle nás se sazbami na vrcholu, případně těsně před ním, ECB je stále v módu zvyšujících se sazeb. Očekáváme, že předběžný odhad amerického HDP za druhé čtvrtletí bude v souladu s růstem potenciálu, sada evropských sentiment indikátorů pak ukáže na zlepšení, ovšem z nízkých úrovní.

Sentiment indikátory poukážou na lepšící se náladu v Evropě

V tomto týdnu očekáváme další zvýšení úrokových sazeb centrálních bank v USA a eurozóně. Vyznění obou zasedání předpokládáme spíše méně jestřábí. Vzhledem k nejistému ekonomickému výhledu bude zřejmě zdůrazněna závislost dalších kroků na přicházejících datech. Centrální bankéři z ECB tak podle nás jednoznačně neslíbí zářijové zvýšení. Zároveň si podle nás Fed i ECB budou dávat pozor, aby trhy nenavnadily na příliš brzké snížení sazeb. K tomu bude zapotřebí, aby jádrová inflace klesala mnohem rychleji, než doposud pozorujeme.

Fed ve středu zvýší sazby v tomto cyklu naposledy, i když ještě jeden takovýto krok úplně vyloučit nelze. V souladu s tržním konsensem předpokládáme, že americká ekonomika vykázala za Q2 23 růst reálného HDP o 1,7 % mezičtvrtletně anualizovaně, což je tempo odpovídající vývoji potenciálního produktu. Utažené měnové podmínky postupně přivedou USA s rokem 2024 k recesi a snížení sazeb se tak podle nás dočkáme v prvních měsících příštího roku.

Ekonomika eurozóny má do recese dále, naopak očekáváme, že ve zbytku roku se bude ekonomická situace zlepšovat. Nadějí by měly být i vpředhledící sentiment indikátory, které budou v tomto týdnu zveřejněny (PMI indexy, německý GfK či Ifo, důvěra Evropské komise). Ty by se měly mírně odrazit od relativně nízkých úrovní, protože růst reálných příjmů se zrychluje a celková poptávka zůstává silná. V prvních národních údajích o HDP za Q2 23 očekáváme, že Francie a Španělsko vykáží solidní růst (0,3 % q/q, resp. 0,5 % q/q).

Obecně by tak měl světový ekonomický kalendář pro tento týden nahrávat pozitivnímu investorskému sentimentu, z čehož by měla společná evropská měna profitovat. Vůči dolaru očekáváme ve zbytku roku zhodnocení eura směrem k 1,16 USD/EUR.

I když je domácí ekonomický kalendář kromě dnešního konjunkturálního průzkumu za červenec prázdný, nudu na koruně po jejím oslabování z minulého týdne příliš čekat nelze. I pro korunové obchodníky bude zajímavé, jak dopadne zasedání Fedu a ECB. Jakékoliv jestřábější vyznění bude znamenat další zhoršení korunového úrokového diferenciálu. S kurzem nad 24,00 CZK/EUR to může z technického pohledu otevírat prostor pro oslabení minimálně směrem k 24,20 CZK/EUR. Naproti tomu lze ale očekávat komentáře ze strany centrálních bankéřů, než jim ve čtvrtek začne mediální karanténa. Silná koruna byla totiž dosud prioritou bankovní rady.

Koruna nejslabší od počátku roku

S blížícím se zasedáním Fedu, které se uskuteční tento týden, byla na eurodolarovém trhu v průběhu minulého týdne patrná preference americké měny. Samozřejmě tomu pomohlo posílení eura v předchozím týdnu, takže se mohlo jednat o částečnou korekci dosavadních eurových zisků. Zeleným bankovkám pomohla zejména další silná čísla z amerického trhu práce, a to v podobě nízkého počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti za předminulý týden. Silná byla i kontrolní skupina v rámci maloobchodních tržeb indikující solidní příspěvek spotřeby domácností do HDP, i když celkové číslo tržeb v maloobchodě zklamalo. Trh tak větří šanci, že nadcházející zasedání FEDu nemusí být tím posledním, na kterém se budou sazby zvyšovat.

České koruně minulý týden vůbec nevyšel. Zatímco polský zlotý zakončil týden v podstatě beze změny, česká koruna odepsala 1,2 %. Nutno podotknout, že nejhorší měnou regionu byl maďarský forint se ztrátou 1,7 %. Trend oslabování koruny nastartovala v úterý viceguvernérka ČNB E. Zamrazilová prohlášením, že očekává ve zbytku roku oslabení české měny, v ročním horizontu až o jednu korunu. Dále uvedla, že tuzemské měnové podmínky jsou dle jejího názoru dostatečně utažené. Otázkou pak podle ní je, kdy začít s uvolňováním měnové politiky, což korunovému úrokovému diferenciálu také nenahrálo. Zatímco ještě na počátku týdne se tak kurz koruny nacházel kolem 23,75 CZK/EUR, během páteční seance se vyšplhal až k 24,08 CZK/EUR. Koruna tak atakovala letošní nejslabší hodnotu.