Fed letos úrokové sazby zřejmě nesníží - týdenní zpráva z finančního trhu

Přetrvávající robustní americká data a relativně vyšší inflace od počátku letošního roku zřejmě budou znamenat, že snížení dolarových úrokových sazeb přijde až napřesrok. Silný tamní trh práce potvrdí opětovně ve čtvrtek zveřejňovaná týdenní data o počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti. Trh pak předpokládá další solidní číslo v podobě březnových maloobchodních tržeb, kde se ale obáváme zklamání. Pozitivní překvapení naopak čekáme od tamní březnové průmyslové výroby. Po již známých národních číslech očekáváme povzbudivý výsledek únorové průmyslové výroby i za celou eurozónu. A lepší náladu investorů ohledně Německa by měl odhalit dubnový ZEW index. V neposlední řadě by neměl zklamat ani HDP z Číny za Q1 24. Víkendový iránský útok na Izrael zvyšuje napětí v regionu a vede investory k preferenci bezpečných aktiv.

Evropský průmysl za únor vymaže většinu lednového propadu

Snižování dolarových úrokových sazeb se odkládá, podle ekonomů Société Générale dokonce až na příští rok. Tamní centrální bankéři často zdůrazňují potřebu jistoty, že se inflace udržitelně dostane na 2% cíl, aby mohli s klidným svědomím hlasovat pro nižší úrokové sazby. Nicméně v prvních třech měsících letošního roku spotřebitelské ceny ve srovnání s druhou polovinou roku loňského rostly znatelně rychleji, což platilo zejména při pohledu na jádrovou složku. To zřejmě důvěrou představitelů Fedu v udržitelný desinflační proces otřese a první snížení úrokových sazeb přijde až s rokem 2025. Pravděpodobně s březnovým zasedáním začne postupné uvolňování měnových podmínek rychlostí jedno snížení o 25 bb za kvartál. Terminální sazbu vidí ekonomové Société Générale na úrovni 3,00 až 3,25 %.

Letošní nesnižování dolarových úrokových sazeb by mělo být pozitivní pro kurz amerického dolaru na úkor eura. Pro ECB totiž stále vidíme šanci na začátek snižování cyklu již v letošním červnu. Dolaru by tento týden mohla pomoci březnová průmyslová výroba, kde se odhad kolegů z SG nachází nad tržním konsensem. Potvrzení přetrvávající síly tamního trhu práce opět potvrdí čtvrteční statistiky o týdenním počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti. Jediným číslem, kde se obýváme z tržního pohledu zklamání, budou březnové maloobchodní tržby. Z Evropy bychom se měli dočkat dat potvrzujících opatrné odrážení se ode dna, zejména pokud jde o průmyslovou produkci. Po lednovém propadu se pro únor za eurozónu předpokládá částečná kompenzace špatného výsledku z počátku roku. Naznačují to již zveřejněná národní data a povzbudivé jsou zejména první známky oživení německého energeticky náročného průmyslu. V neposlední řadě očekáváme solidní čísla čínského HDP za první tři měsíce letošního roku.

Tuzemský ekonomický kalendář přináší tento týden pouze březnový vývoj cen v primárních okruzích. Oproti tržnímu konsensu předpokládáme poměrně vyšší cenovou dynamiku u cen průmyslových výrobců. Takovéto překvapení by mohlo hrát ve prospěch koruny. Klíčový ale bude spíše vývoj eura vůči dolaru. Pokud bude dolar silný, bude prostor pro posílení české měny omezený.

Díky inflaci dolar v minulém týdnu zvítězil na plné čáře

Středeční zveřejnění vyšší než očekávané americké inflace bylo na globálním devizovém trhu zlomem, z nějž vyšel v hodnocení minulého týdne jako jasný vítěz americký dolar. Proti euru si v celotýdenním hodnocení připsal více než procento a půl, když se během páteční seance posunul až k 1,065 USD/EUR. Takto silný byl dolar naposledy na počátku loňského listopadu. Proti očekávání vyšší březnovou inflaci trhy interpretovaly tak, že nebude třeba ze strany Fedu spěchat se snižováním sazeb. Jak ale ukázal zápis z posledního jednání FOMC, diskutovaly se argumenty, proč tento rok úrokové sazby snížit, i když inflace překvapuje spíše svými vyššími hodnotami. Zároveň ale byly zřejmé obavy centrálních bankéřů z toho, že se inflace nenachází na bezpečné a udržitelné cestě ke 2% cíli. Zvýšená inflační očekávání potvrdil v závěru týdne i průzkum University of Michigan v rámci zjišťování spotřebitelské důvěry.

Poměrně volatilní minulý týden zažila česká koruna. Její kurz vůči euru startoval na cca 25,30 CZK/EUR, aby v polovině týdne otestoval cca 25,45 CZK/EUR a v jeho závěru směřoval naopak pod 25,35 CZK/EUR. Kromě výše zmíněného vlivu globálně silnějšího dolaru byl kurz české koruny ovlivňován i tuzemskými daty. Zde jsme se hned na počátku týdne dočkali spíše povzbudivých únorových dat z reálné ekonomiky v podobě silné meziměsíční dynamiky průmyslové a stavební produkce, detailněji viz https://bit.ly/3VPlFhO. K tomu potěšila i únorová průmyslová produkce z Německa. Pokud jde o domácí inflaci, trhy se obávaly, že březnové číslo může skončit pod inflačním cílem, což se nakonec nepotvrdilo. Tuzemská inflace se již druhý měsíc v řadě držela přesně na dvou procentech, což odpovídalo průměrnému analytickému očekávání. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 0,1 %, tedy v souladu s naší prognózou, které zhruba odpovídala také struktura. V březnu rostly hlavně ceny pohonných hmot (+1,6 % m/m) a regulované ceny (+0,7 % m/m). Ve vyšší dynamice regulovaných cen se promítlo především výrazné zdražení roční dálniční známky o 53,3 %. Potraviny naproti tomu opět zlevnily, a to o 0,8 % m/m. To částečně vyvažoval nárůst cen alkoholu a tabáku v průměru o 0,5 % m/m, ve kterém se promítl vliv vyšší spotřební daně na tabákové výrobky. Jádrová inflace po únorových 2,8 % y/y v březnu klesla na 2,7 %. To bylo mírně nad naším odhadem ve výši 2,5 % y/y, avšak pod prognózou ČNB, která čekala 3,3 %. Detailně jsme se březnové tuzemské inflaci věnovali zde https://bit.ly/3PWyBic.