europarl.europa.eu (Evropský parlament)
Evropská unie  |  15.12.2022 16:32:41

CSRD Směrnice EP a Rady EU 2022/2464, kterou se mění nařízení EU č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, ze dne 14. prosince 2022

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2464

ze dne 14. prosince 2022,

kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 50 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)
Ve svém sdělení ze dne 11.prosince2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda“) se Evropská komise zavázala, že přezkoumá ustanovení týkající se vykazování nefinančních informací, která jsou obsažena ve směrnici Evropského parlamentu aRady 2013/34/EU (3). Zelená dohoda je novou strategií růstu Unie. Jejím cílem je transformovat Unii na moderní akonkurenceschopnou ekonomiku efektivně využívající zdroje, která vroce2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat aposilovat přírodní kapitál Unie achránit zdraví ablahobyt občanů Unie před environmentálními riziky adopady. Zelená dohoda má oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů azajistit, aby se všechny regiony avšichni občané vUnii podíleli na sociálně spravedlivém přechodu kudržitelnému hospodářskému systému, tak aby žádná osoba ani žádné místo nebyly opomenuty. Přispěje kcíli týkajícímu se budování hospodářství ve prospěch lidí, posílí sociálně tržní hospodářství Unie apomůže zabezpečit, aby bylo připraveno na budoucnost aaby zajišťovalo stabilitu, zaměstnanost, růst audržitelné investice.Tyto cíle jsou obzvláště důležité vzhledem ksociálně-ekonomickým škodám způsobeným pandemií COVID-19 apotřebě udržitelného, inkluzivního aspravedlivého oživení. Podle nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2021/1119 (4)je cíl spočívající vdosažení klimatické neutrality do roku 2050 vUnii závazný. Navíc se Komise ve svém sdělení ze dne 20.května 2020 nazvaném „Strategie EU voblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ zavazuje zajistit, aby do roku 2050 byly všechny světové ekosystémy obnoveny, aby byly odolné apřiměřeně chráněné. Cílem uvedené strategie je dostat do roku 2030 biologickou rozmanitost vEvropě na cestu koživení.
(2)
Ve svém sdělení ze dne 8.března 2018 nazvaném „Akční plán: Financování udržitelného růstu“ (dále jen „akční plán pro financování udržitelného růstu“) stanovila Komise opatření kdosažení těchto cílů: přesměrovat kapitálové toky kudržitelným investicím pro dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění, řídit finanční rizika plynoucí ze změny klimatu, vyčerpávání zdrojů, zhoršování životního prostředí asociálních otázek apodporovat transparentnost adlouhodobost finančních aekonomických činností. Předpokladem pro splnění těchto cílů je zveřejňování relevantních, srovnatelných aspolehlivých informací oudržitelnosti ze strany určitých kategorií podniků. Evropský parlament aRada přijaly vrámci provádění akčního plánu pro financování udržitelného růstu řadu legislativních aktů. Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2019/2088 (5)upravuje způsob, jakým mají účastníci finančního trhu afinanční poradci zveřejňovat informace oudržitelnosti koncovým investorům avlastníkům aktiv.Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2020/852 (6)vytváří klasifikační systém environmentálně udržitelných hospodářských činností za účelem zvýšení udržitelných investic aboje proti klamavé ekologické reklamě (tzv. greenwashingu) finančních produktů, jež neoprávněně tvrdí, že jsou udržitelné. Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2019/2089 (7)doplněné nařízeními Komise vpřenesené pravomoci (EU) 2020/1816 (8), (EU) 2020/1817 (9)a(EU) 2020/1818 (10)zavádí požadavky na zveřejňování informací venvironmentální asociální oblasti avoblasti správy ařízení (ESG) pro administrátory referenčních hodnot aminimální standardy pro vytvoření referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou sklimatem areferenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu.Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) č.575/2013 (11)vyžaduje, aby velké instituce, které vydaly cenné papíry přijaté kobchodování na regulovaném trhu, zveřejňovaly ode dne 28.června2022 informace orizicích ESG. Obezřetnostní rámec pro investiční podniky zavedený nařízením Evropského parlamentu aRady (EU) 2019/2033 (12)asměrnicí Evropského parlamentu aRady (EU) 2019/2034 (13)obsahuje ustanovení týkající se zavedení rozměru rizik ESG do procesu dohledu ahodnocení ze strany příslušných orgánů aobsahuje požadavky na zveřejňování informací orizicích ESG vztahující se na investiční podniky, které jsou platné ode dne 26.prosince2022. Dne 6.července 2021 Komise rovněž přijala návrh nařízení Evropského parlamentu aRady oevropských zelených dluhopisech, ato na základě Akčního plánu pro financování udržitelného růstu.
(3)
Ve svém sdělení ze dne 17.června 2019 nazvaném „Pokyny pro vykazování nefinančních informací: dodatek ovykazování informací souvisejících se změnou klimatu“ (dále jen „pokyny pro vykazování informací souvisejících sklimatem“) Komise zdůraznila, že vykazování informací souvisejících sklimatem je pro podniky přínosné, zejména tím, že vrámci daného podniku zvyšuje povědomí orizicích apříležitostech souvisejících sklimatem ajejich pochopení, diverzifikuje investorskou základnu, generuje nižší kapitálové náklady azlepšuje konstruktivní dialog se všemi zúčastněnými stranami. Kromě toho by rozmanitost vřídících adozorčích orgánech podniků mohla ovlivnit jejich rozhodování, správu ařízení podniků aodolnost.
(4)
Dne 5.prosince2019 Rada ve svých závěrech oprohloubení unie kapitálových trhů zdůraznila význam spolehlivých, srovnatelných arelevantních informací orizicích, příležitostech adopadech voblasti udržitelnosti avyzvala Komisi, aby zvážila vytvoření evropského standardu vykazování nefinančních informací.
(5)
Ve svém usnesení ze dne 29.května2018 oudržitelných financích (14)vyzval Evropský parlament kdalšímu rozšíření požadavků na vykazování nefinančních informací vrámci směrnice 2013/34/EU. Ve svém usnesení ze dne 17.prosince2020 oudržitelné správě ařízení společností (15)uvítal Evropský parlament závazek Komise přezkoumat směrnici 2013/34/EU avyslovil potřebu stanovit komplexní rámec Unie pro vykazování nefinančních informací, který by obsahoval závazné unijní standardy nefinančního výkaznictví. Evropský parlament vyzval krozšíření oblasti působnosti požadavků na podávání zpráv na další kategorie podniků akzavedení požadavku na audit.
(6)
Ve svém usnesení ze dne 25.září 2015 nazvaném „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“(dále jen „Agenda2030“) přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů (OSN) nový globální rámec pro udržitelný rozvoj. Agenda2030 se zaměřuje na cíle OSN týkající se udržitelného rozvoje avztahuje se na tři rozměry udržitelnosti: hospodářský, sociální aenvironmentální. Sdělení Komise ze dne 22.listopadu 2016 nazvané „Další kroky kudržitelné evropské budoucnosti: Evropské úsilí voblasti udržitelnosti“ spojuje cíle OSN týkající se udržitelného rozvoje srámcem politiky Unie se záměrem zajistit, aby všechny akce ainiciativy voblasti politik Unie, vUnii imimo ni tyto cíle již od počátku zohledňovaly. Ve svých závěrech ze dne 20.června2017 snázvem „Udržitelná budoucnost Evropy: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“ potvrdila Rada odhodlání Unie ajejích členských států kprovádění Agendy2030 úplným, soudržným, komplexním, integrovaným aúčinným způsobem vúzké spolupráci spartnery adalšími zúčastněnými stranami.
(7)
Směrnice Evropského parlamentu aRady 2014/95/EU (16)pozměnila směrnici 2013/34/EU, pokud jde ouvádění nefinančních informací některými velkými podniky askupinami. Směrnice 2014/95/EU zavedla požadavek, aby podniky uváděly informace týkající se alespoň environmentálních, sociálních azaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv, boje proti korupci aúplatkářství. Co se týká těchto témat, směrnice 2014/95/EU vyžadovala, aby podniky zveřejňovaly informace vnásledujících oblastech podávání zpráv: obchodní model, politiky včetně postupů náležité péče, výsledky těchto politik, rizika ařízení rizik aklíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují kpříslušné podnikatelské činnosti.
(8)
Mnoho zúčastněných stran považuje pojem „nefinanční“ za nepřesný, zejména ztoho důvodu, že naznačuje, že dotyčné informace nemají finanční význam. Tyto informace však mají stále větší význam izfinančního hlediska. Mnoho organizací, iniciativ aodborníků voblasti podávání zpráv oudržitelnosti odkazuje na „informace oudržitelnosti“. Je proto vhodné používat namísto pojmu „nefinanční informace“ výraz „informace oudržitelnosti“. Směrnice 2013/34/EU by proto měla být pozměněna tak, aby se zohlednila tato změna terminologie.
(9)
Pokud budou podniky lépe podávat zprávy oudržitelnosti, budou ztoho mít konečný prospěch jednotliví občané astřadatelé, včetně odborů azástupců zaměstnanců, kteří budou náležitě informováni abudou se moci lépe zapojit dosociálního dialogu. Střadatelé, kteří chtějí investovat udržitelným způsobem, budou mít možnost tak činit, zatímco všichni občané budou mít prospěch ze stabilního, udržitelného ainkluzivního hospodářského systému. Kdosažení takovýchto přínosů se musí informace oudržitelnosti zveřejněné ve výročních zprávách podniků nejprve dostat ke dvěma primárním skupinám uživatelů. První skupina uživatelů se skládá zinvestorů, včetně správců aktiv, kteří chtějí lépe porozumět rizikům apříležitostem, jež otázky udržitelnosti představují pro jejich investice, adopadům těchto investic na lidi aživotní prostředí. Druhou skupinu uživatelů tvoří subjekty občanské společnosti, včetně nevládních organizací asociálních partnerů, které si přejí, aby podniky nesly za dopady své činnosti na lidi aživotní prostředí větší odpovědnost. Informace oudržitelnosti zveřejněné ve výročních zprávách mohou využít idalší zúčastněné strany, ato zejména na podporu srovnatelnosti napříč odvětvími trhu avjejich rámci.Obchodní partneři podniků včetně zákazníků se mohou na informace oudržitelnosti spoléhat, chtějí-li porozumět rizikům adopadům spojeným sudržitelností ve svých vlastních hodnotových řetězcích, avpřípadě potřeby onich podávat zprávy. Tvůrci politik aagentury životního prostředí mohou takovéto informace, zejména na souhrnném základě, použít za účelem sledování environmentálních asociálních trendů, jako příspěvek kenvironmentálním účtům apři utváření veřejné politiky. Do výročních zpráv podniků přímo nahlíží jen málo jednotlivých občanů aspotřebitelů, ti však mohou informace oudržitelnosti využít nepřímo například při posuzování poradenství nebo názorů finančních poradců či nevládních organizací. Mnoho investorů asprávců aktiv pořizuje informace oudržitelnosti od poskytovatelů údajů, kteří jsou třetími stranami ashromažďují informace zrůzných zdrojů včetně veřejných zpráv podniků.
(10)
Trh sinformacemi oudržitelnosti rychle roste aúloha poskytovatelů údajů zřad třetích stran nabývá na významu snovými povinnostmi, které musí investoři asprávci aktiv plnit. Díky dostupnějším rozčleněným údajům by informace oudržitelnosti měly být cenově dostupnější. Očekává se, že změny směrnice 2013/34/EU provedené touto pozměňující směrnicí zvýší srovnatelnost údajů aharmonizují standardy. Očekává se, že se zlepší postupy poskytovatelů údajů zřad třetích stran avtéto oblasti vzroste odbornost, což může vést kvytváření pracovních míst.
(11)
Vposledních letech došlo kvelmi významnému nárůstu poptávky po informacích podniků oudržitelnosti, zejména ze strany investiční komunity. Tato vyšší poptávka je zapříčiněna měnící se povahou rizik pro podniky arostoucím povědomím investorů ofinančních důsledcích těchto rizik. Tak je tomu zejména vpřípadě finančních rizik souvisejících sklimatem. Roste také povědomí orizicích apříležitostech, které pro podniky ainvestice vyplývají zjiných environmentálních otázek, jako je úbytek biologické rozmanitosti, aze zdravotních asociálních otázek, včetně otázek týkajících se dětské anucené práce. Důvodem vyšší poptávky po informacích oudržitelnosti je také nárůst investičních produktů, které výslovně usilují osplnění určitých standardů udržitelnosti či dosažení určitých cílů vtéto oblasti aozajištění souladu sambicemi Pařížské dohody vrámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů ozměně klimatu přijaté dne 12.prosince2015 (dále jen „Pařížská dohoda“), Úmluvy OSN obiologické rozmanitosti apolitik Unie. Tento nárůst je částečně logickým důsledkem dříve přijatých právních předpisů Unie, zejména nařízení (EU) 2019/2088 a(EU) 2020/852. Kurčitému zvýšení by ovšem došlo vkaždém případě vzhledem krychle se měnící informovanosti občanů, preferencím spotřebitelů atržním postupům. Pandemie COVID-19 růst informačních potřeb uživatelů ještě více urychlila, zejména ztoho důvodu, že odhalila zranitelnost pracovníků ahodnotových řetězců podniků. Informace oenvironmentálních dopadech jsou důležité rovněž vsouvislosti se zmírňováním budoucích pandemií, neboť narušování ekosystémů člověkem je stále více spojeno svýskytem ašířením nemocí.
(12)
Zpodávání vysoce kvalitních zpráv ootázkách udržitelnosti budou mít prospěch isamotné podniky. Rostoucí počet investičních produktů, které usilují osplnění cílů voblasti udržitelnosti, znamená, že náležité podávání zpráv oudržitelnosti může zlepšit přístup podniků kfinančnímu kapitálu. Podávání zpráv oudržitelnosti může podnikům pomoci určit ařídit jejich vlastní rizika apříležitosti spojené sotázkami udržitelnosti. Může poskytnout základ pro lepší dialog akomunikaci mezi podniky ajejich zúčastněnými stranami apomoci podnikům zlepšit jejich pověst. Kromě toho by konzistentní základ pro podávání zpráv oudržitelnosti ve formě standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti vedl kposkytování relevantních adostatečných informací, atím výrazně snížil počet žádostí oinformacead hoc.
(13)
Ve zprávě Komise ze dne 21.dubna 2021 oustanoveních opřezkumu směrnic 2013/34/EU, 2014/95/EU a2013/50/EU asouvisející kontrole účelnosti rámce EU pro veřejné podávání zpráv společnostmi (dále jen „zpráva Komise oustanoveních opřezkumu asouvisející kontrole účelnosti“) byly zjištěny problémy, pokud jde oúčinnost směrnice 2014/95/EU. Existují výrazné známky toho, že mnoho podniků nezveřejňuje podstatné informace ovšech důležitých tématech souvisejících sudržitelností, ato ipokud jde oinformace související sklimatem, například veškeré emise skleníkových plynů, afaktory, které mají dopad na biologickou rozmanitost. Ve zprávě byly jako významné problémy označeny také omezená srovnatelnost aspolehlivost informací oudržitelnosti. Mnoho podniků, od nichž uživatelé potřebují informace oudržitelnosti, nemá mimoto povinnost tyto informace uvádět. Proto je zřejmé, že je třeba zavést spolehlivý acenově dostupný rámec pro podávání zpráv, který bude doprovázen účinnými auditními postupy, aby se zajistila spolehlivost údajů azabránilo se greenwashingu advojímu započítávání.
(14)
Nebudou-li přijata žádná opatření voblasti politik, bude rozdíl mezi množstvím informací požadovaných uživateli amnožstvím informací oudržitelnosti vykazovaných podniky podle očekávání narůstat. Tento rozdíl má značné negativní důsledky. Investoři nemohou ve svých investičních rozhodnutích dostatečně zohlednit rizika apříležitosti spojené sudržitelností. Nahromadění mnoha investičních rozhodnutí, která náležitě nezohledňují rizika spojená sudržitelností, může vytvářet systémová rizika ohrožující finanční stabilitu. Na tato systémová rizika, zejména sohledem na klima, již upozorňují Evropská centrální banka (ECB) amezinárodní organizace, jako je Rada pro finanční stabilitu. Investoři mají rovněž menší možnost směrovat finanční prostředky do podniků ahospodářských činností, které řeší anezhoršují sociální aenvironmentální problémy, což narušuje cíle Zelené dohody,Akčního plánu pro financování udržitelného růstu aPařížské dohody. Nevládní organizace, sociální partneři, komunity dotčené činností podniků adalší zúčastněné strany jsou rovněž méně schopné zajistit, aby podniky nesly odpovědnost za dopady své činnosti na lidi aživotní prostředí. To vytváří deficit odpovědnosti amohlo by přispět knižší důvěře občanů vpodniky, což by zase mohlo mít negativní vliv na účinné fungování sociálně tržního hospodářství. Neexistence obecně uznávané metriky ametod měření, hodnocení ařízení rizik spojených sudržitelností představuje rovněž překážku úsilí podniků ozajištění udržitelnosti jejich obchodních modelů ačinností. Nezveřejňování informací oudržitelnosti ze strany podniků rovněž omezuje možnosti zúčastněných stran, včetně aktérů občanské společnosti, odborů azástupců zaměstnanců, vstupovat do dialogu spodniky ohledně otázek udržitelnosti.
(15)
Ve zprávě Komise oustanoveních opřezkumu asouvisející kontrole účelnosti bylo zjištěno také značné zvýšení počtu žádostí oinformace ootázkách udržitelnosti, které jsou adresovány podnikům ve snaze odstranit stávající nepoměr mezi informačními potřebami uživatelů adostupnými informacemi oudržitelnosti vykazovaných podniky. Stávající očekávání ohledně toho, že podniky budou používat celou řadu různých rámců astandardů, budou navíc pravděpodobně přetrvávat, amohou se dokonce zvýšit, jelikož význam přikládaný informacím oudržitelnosti poroste. Nebudou-li přijata opatření voblasti politik kdosažení konsenzu ohledně informací, jež by měly podniky vykazovat, dojde kznačnému zvýšení nákladů azátěže upodniků podávajících zprávy iuuživatelů těchto informací.
(16)
Uvedený stávající informační nepoměr pravděpodobně způsobí, že jednotlivé členské státy budou zavádět stále rozdílnější vnitrostátní pravidla nebo standardy. Rozdílné požadavky na podávání zpráv vjednotlivých členských státech by podnikům působícím za hranicemi mohly přinést dodatečné náklady asložitost, čímž by poškozovaly vnitřní trh amohly by narušit právo usazování avolný pohyb kapitálu vUnii. Tyto rozdílné požadavky na podávání zpráv by rovněž mohly vést knižší srovnatelnosti vykazovaných informací na přeshraničním základě, anarušit tak unii kapitálových trhů.
(17)
Články 19a a29a směrnice 2013/34/EU se vztahují na velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu sprůměrným počtem zaměstnanců přesahujícím 500, ana subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velké skupiny, pokud průměrný počet zaměstnanců přesahuje 500 na konsolidovaném základě. Vzhledem krostoucím potřebám uživatelů, pokud jde oinformace oudržitelnosti, by se vykazování těchto informací mělo vyžadovat iod dalších kategorií podniků. Je proto vhodné vyžadovat, aby informace oudržitelnosti uváděly všechny velké podniky avšechny podniky, svýjimkou mikropodniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii. Ustanovení této pozměňující směrnice, kterými se mění články 19a a29a směrnice 2013/34/EU, výslovně stanoví rozsah požadavků na podávání zpráv sodkazem na články 2 a3 směrnice 2013/34/EU. „Nezjednodušují“ ani „nemění“ jiný požadavek, aomezení týkající se osvobození pro subjekty veřejného zájmu podle článku40 směrnice 2013/34/EU se proto nepoužije. Subjekty veřejného zájmu by zejména neměly být pro účely uplatňování požadavků na podávání zpráv oudržitelnosti považovány za velké podniky. Malým astředním podnikům, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii akteré jsou subjekty veřejného zájmu, by proto mělo být umožněno podávat zprávy podle standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti pro malé astřední podniky. Zprávu oudržitelnosti na úrovni skupiny by měly mimoto vypracovávat všechny podniky, které jsou mateřskými podniky velkých skupin. Vzhledem ktomu, že článek8 nařízení (EU) 2020/852 odkazuje na článek19a ačlánek29a směrnice 2013/34/EU, budou podniky, na něž byla rozšířena oblast působnosti požadavků na podávání zpráv oudržitelnosti, muset rovněž splňovat článek8 nařízení (EU) 2020/852.
(18)
Požadavek stanovený vtéto pozměňující směrnici, aby informace oudržitelnosti uváděly ivelké podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, je zdůvodněn především obavami vsouvislosti sdopady aodpovědností takových podniků, ato iskrze jejich hodnotové řetězce. Vtomto ohledu by se na všechny velké podniky měly vztahovat stejné požadavky na uvádění informací oudržitelnosti. Informace od těchto velkých podniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, navíc potřebují iúčastníci finančního trhu.
(19)
Cílem požadavku stanoveného vtéto pozměňující směrnici, aby informace oudržitelnosti zveřejňovaly ipodniky ze třetích zemí, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, je reagovat na potřeby účastníků finančního trhu ohledně informací od těchto podniků aumožnit jim pochopit rizika adopady jejich investic asplnit požadavky na zveřejňování informací stanovených vnařízení (EU) 2019/2088.
(20)
Od podniků ze třetích zemí, které vykonávají významnou činnost na území Unie, by rovněž mělo být požadováno, aby poskytovaly informace oudržitelnosti, zejména odopadech, které má jejich činnost na sociální aenvironmentální záležitosti, scílem zajistit, aby podniky ze třetích zemí nesly odpovědnost za dopady své činnosti na lidi aživotní prostředí aaby byly zavedeny rovné podmínky pro společnosti působící na vnitřním trhu. Požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti by se proto měly vztahovat na podniky ze třetích zemí, které vUnii dosahují čistého obratu přesahujícího 150milionůEUR akteré mají dceřiný podnik nebo pobočku na území Unie. Aby byla zajištěna proporcionalita avymahatelnost těchto požadavků, měla by se na pobočky podniků ze třetích zemí vztahovat hodnota čistého obratu přesahujícího 40milionůEUR ana dceřiné podniky podniků ze třetích zemí by se měla vztahovat prahová hodnota týkající se toho, že musí být velkými podniky, nebo malými či středními podniky, svýjimkou mikropodniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, neboť tyto dceřiné podniky apobočky by měly být odpovědné za zveřejňování zprávy oudržitelnosti podniku ze třetí země. Zprávy oudržitelnosti zveřejňované dceřiným podnikem nebo pobočkou podniku ze třetí země by měly být vypracovány vsouladu se standardy, které Komise přijme do dne 30.června2024 prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci.Dceřiný podnik nebo pobočka podniku ze třetí země by měly mít rovněž možnost podávat zprávy vsouladu se standardy platnými pro podniky usazené vUnii nebo vsouladu se standardy, které jsou podle prováděcího aktu považovány za rovnocenné. Vpřípadě, že podnik ze třetí země ipřes maximální úsilí dceřiného podniku nebo pobočky tohoto podniku ze třetí země ozískání nezbytných informací neposkytne všechny informace požadované podle této směrnice, měl by dotčený dceřiný podnik nebo pobočka poskytnout všechny informace, které má kdispozici, avydat prohlášení, vněmž uvede, že podnik ze třetí země nezpřístupnil zbývající požadované informace. Aby byla zajištěna kvalita aspolehlivost podávání zpráv, měly by být zprávy oudržitelnosti podniků ze třetích zemí zveřejňovány spolu svyjádřením závěru oověření vydaným osobou nebo podnikem, které jsou oprávněny vyjadřovat tyto závěry oověření zpráv oudržitelnosti podle vnitrostátního práva podniku ze třetí země, nebo práva členského státu. Vpřípadě, že takové vyjádření závěru oověření není poskytnuto, měl by dceřiný podnik nebo pobočka podniku ze třetí země vydat prohlášení, vněmž uvede, že podnik ze třetí země potřebné vyjádření závěru oověření neposkytl. Zpráva oudržitelnosti by měla být veřejnosti zpřístupněna bezplatně, ato prostřednictvím ústředních, obchodních nebo podnikových rejstříků členských států nebo případně na internetových stránkách dceřiného podniku nebo pobočky podniku ze třetí země.Členské státy by měly mít možnost každoročně informovat Komisi odceřiných podnicích nebo pobočkách podniků ze třetích zemí, které splnily požadavek na zveřejnění, aopřípadech, kdy zpráva sice byla zveřejněna, ale dceřiný podnik nebo pobočka podniku ze třetí země uvedly, že od podniku ze třetí země nedokázaly získat nezbytné informace. Komise by měla na svých internetových stránkách zveřejnit seznam podniků ze třetích zemí, které zveřejnily zprávu oudržitelnosti.
(21)
Vzhledem krostoucímu významu rizik spojených sudržitelností aspřihlédnutím ke skutečnosti, že významnou část všech podniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, představují malé astřední podniky, je kzajištění ochrany investorů vhodné vyžadovat, aby informace ootázkách udržitelnosti zveřejňovaly imalé astřední podniky, svýjimkou mikropodniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii. Zavedení tohoto požadavku pomůže zajistit, aby účastníci finančního trhu mohli zahrnout menší podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, do svých investičních portfolií na základě skutečnosti, že vykazují informace oudržitelnosti, které účastníci finančního trhu potřebují.Pomůže proto chránit aposílit přístup menších podniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, kfinančnímu kapitálu azabránit diskriminaci těchto podniků ze strany účastníků finančního trhu. Zavedení požadavku, aby informace ootázkách udržitelnosti poskytovaly imalé astřední podniky, svýjimkou mikropodniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, je rovněž nezbytné kzajištění toho, že účastníci finančního trhu mají kdispozici informace, které potřebují od podniků, do nichž se investovalo, aby mohli splnit vlastní požadavky na zveřejňování informací oudržitelnosti stanovené vnařízení (EU) 2019/2088. Malé astřední podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, by měly mít možnost podávat zprávy vsouladu se standardy, které jsou úměrné jejich kapacitám azdrojům arelevantní zhlediska rozsahu asložitosti jejich činností. Malé astřední podniky, jejichž cenné papíry nejsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, by rovněž měly mít možnost se rozhodnout, že budou tyto přiměřené standardy používat dobrovolně.Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti pro malé astřední podniky budou představovat referenční úroveň pro podniky, na něž se vztahují požadavky zavedené touto pozměňující směrnicí, pokud jde oúroveň informací oudržitelnosti, jež by mohly rozumně požadovat od malých astředních podniků amikropodniků, které jsou dodavateli neboklienty vrámci jejich vhodnotových řetězců. Malé astřední podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, by rovněž měly mít dostatek času, aby se připravily na uplatňování požadavků na podávání zpráv oudržitelnosti, ato sohledem na jejich menší velikost aomezenější zdroje aspřihlédnutím ke složité ekonomické situaci způsobené pandemií COVID-19. Ustanovení týkající se podávání zpráv oudržitelnosti malými astředními podniky, svýjimkou mikropodniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, by se proto měly začít uplatňovat pro účetní období počínající dne 1.ledna2026 nebo později. Po tomto datu by měly mít malé astřední podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, po přechodné období dvou let možnost neplnit požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti stanovené vtéto pozměňující směrnici, pokud ve své zprávě vedení podniku stručně uvedou, proč nejsou informace oudržitelnosti poskytnuty.
(22)
Členské státy by měly mít možnost posoudit dopad svých vnitrostátních prováděcích opatření na malé astřední podniky scílem zajistit, aby tyto podniky nebyly nepřiměřeně zasaženy, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost mikropodnikům azabránit zbytečné administrativní zátěži. Členské státy by měly uvážit zavedení opatření na podporu malých astředních podniků při uplatňování standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti.
(23)
Směrnice Evropského parlamentu aRady 2004/109/ES (17)se vztahuje na podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii. Scílem zajistit, aby pro podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, včetně emitentů ze třetích zemí, platily stejné požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti, by směrnice 2004/109/ES měla obsahovat potřebné křížové odkazy na případné požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti ve výroční finanční zprávě.
(24)
Ustanovení čl.23 odst.4 prvního pododstavce bodui) ačtvrtého pododstavce směrnice 2004/109/ES zmocňují Komisi kpřijetí opatření, jimiž stanoví mechanismus pro určování rovnocennosti informací požadovaných podle uvedené směrnice, aopatření ke stanovení obecných kritérií rovnocennosti pro účetní standardy. Včl.23 odst.4 třetím pododstavci směrnice 2004/109/ES je Komise zmocněna rovněž kpřijetí nutných rozhodnutí orovnocennosti účetních standardů užívaných emitenty ze třetích zemí. Scílem zohlednit zahrnutí požadavků na udržitelnost do směrnice 2004/109/ES by Komise měla být zmocněna ke stanovení mechanismu pro určování rovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti uplatňovaných emitenty ze třetích zemí, podobně jako tomu je vpřípadě nařízení Komise (ES) č.1569/2007 (18), jež stanoví kritéria pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty ze třetích zemí. Ztéhož důvodu by měla být Komise zmocněna rovněž kpřijímání nezbytných rozhodnutí orovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti užívaných emitenty ze třetích zemí. Změny zavedené touto pozměňující směrnicí zajistí jednotné režimy rovnocennosti, pokud jde opožadavky na podávání zpráv oudržitelnosti apožadavky účetního výkaznictví sohledem na výroční finanční zprávu.
(25)
Ustanovení čl.19a odst.3 ačl.29a odst.3 směrnice 2013/34/EU osvobozují všechny dceřiné podniky od povinnosti vykazovat nefinanční informace, pokud jsou tyto podniky ajejich dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení podniku vypracované jejich mateřským podnikem, obsahuje-li tato zpráva nefinanční informace vykazované podle uvedené směrnice. Je však nutné zajistit, aby byly informace oudržitelnosti pro uživatele snadno přístupné, azaručit transparentnost ohledně toho, který mateřský podnik osvobozeného dceřiného podniku podává zprávu na úrovni skupiny. Je proto nutné vyžadovat, aby tyto dceřiné podniky do své zprávy vedení podniku zahrnovaly název asídlo mateřského podniku, který podává informace oudržitelnosti na úrovni skupiny, internetové odkazy na konsolidovanou zprávu vedení svého mateřského podniku aodkaz na skutečnost, že jsou osvobozeny od podávání zpráv oudržitelnosti. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby mateřský podnik zveřejňoval konsolidovanou zprávu vedení podniku vjazycích, které jsou pro ně přijatelné, aaby mateřský podnik poskytl veškeré nezbytné překlady do těchto jazyků. Toto osvobození by se mělo uplatnit itehdy, je-li mateřským podnikem podávajícím zprávy na úrovni skupiny podnik ze třetí země, který vykazuje informace oudržitelnosti vsouladu srovnocennými standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti.Směrnice 2004/109/ES ve znění této pozměňující směrnice by měla stanovit vhodné mechanismy pro určení rovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti apodniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, ipodniky, jejichž cenné papíry nejsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, by měly mít povinnost podávat zprávy vsouladu se stejnými standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti. Vtomto kontextu by prováděcí akty přijaté Komisí podle čl.23 odst.4 prvního pododstavce bodui) ačl.23 odst.4 čtvrtého pododstavce směrnice 2004/109/ES, jimiž se stanoví mechanismus pro určení rovnocennosti standardů, měly být používány kurčení, zda osvobodit dceřiné podniky mateřských podniků ze třetích zemí podle režimu směrnice 2013/34/EU. Dceřiný podnik by tudíž měl být osvobozen, pokud jsou konsolidované zprávy oudržitelnosti podávány vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatými Komisí podle článku29b směrnice 2013/34/EU, který zavedla tato pozměňující směrnice, nebo způsobem rovnocenným těmto standardům pro podávání zpráv oudržitelnosti, určeným vsouladu sprováděcím aktem orovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatým podle čl.23 odst.4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES. Toto osvobození by se nemělo vztahovat na velké podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, zdůvodu ochrany investorů, aby se zajistila větší transparentnost ve vztahu ktěmto podnikům.
(26)
Včlánku23 směrnice 2013/34/EU jsou mateřské podniky osvobozeny od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku akonsolidovanou zprávu vedení podniku, jsou-li mateřské podniky dceřinými podniky jiného mateřského podniku, který tuto povinnost plní. Je však třeba upřesnit, že režim osvobození od povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku akonsolidovanou zprávu vedení podniku funguje nezávisle na režimu osvobození od povinnosti podávat konsolidované zprávy oudržitelnosti. Určitý podnik proto může být osvobozen od požadavků na konsolidované účetní výkaznictví, nikoli však od požadavků na podávání konsolidovaných zpráv oudržitelnosti, pokud jeho nejvyšší mateřský podnik sestavuje konsolidovanou účetní závěrku akonsolidovanou zprávu vedení podniku vsouladu správem Unie nebo vsouladu srovnocennými požadavky, je-li podnik usazen ve třetí zemi, nevypracovává však konsolidovanou zprávu oudržitelnosti vsouladu správem Unie nebo vsouladu srovnocennými požadavky, je-li podnik usazen ve třetí zemi. Je nezbytné, aby mateřské podniky, které podávají zprávy na úrovni skupiny, umožnily náležité pochopení rizik adopadů, které jsou spojeny sjejich dceřinými podniky, aposkytly případně informace ojejich postupech náležité péče. Mohou nastat případy, kdy jsou rozdíly mezi situací skupiny asituací jejích jednotlivých dceřiných podniků nebo mezi situací jednotlivých dceřiných podniků na různých územích obzvláště významné apři neexistenci dodatečných informací odotčeném jednotlivém dceřiném podniku by vedly uživatele informací kpodstatně odlišnému závěru ohledně rizik nebo dopadů spojených stímto dceřiným podnikem.
(27)
Klíčovou úlohu při přechodu na plně udržitelný ainkluzivní hospodářský afinanční systém vsouladu se Zelenou dohodou hrají úvěrové instituce apojišťovny. Prostřednictvím svých úvěrových, investičních aupisovacích činností mohou mít významné pozitivní inegativní dopady. Na úvěrové instituce apojišťovny jiné než ty, které již musí dodržovat směrnici 2013/34/EU, včetně družstev avzájemných pojišťoven, by se proto měly vztahovat požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti, pokud splňují určitá kritéria týkající se velikosti. Uživatelé informací oudržitelnosti by takto mohli posoudit jak dopady těchto úvěrových institucí apojišťoven na společnost aživotní prostředí, tak rizika plynoucí zotázek udržitelnosti, jimž mohou tyto úvěrové instituce apojišťovny čelit. Směrnice 2013/34/EU stanoví pro určení toho, zda je podnik považován za „velký podnik“, tři možná kritéria, ato bilanční sumu čistý obrat aprůměrný počet zaměstnanců během účetního období.Kritérium čistého obratu je třeba pro úvěrové instituce apojišťovny přizpůsobit tak, že se místo odkazu na obecnou definici stanovenou ve směrnici 2013/34/EU použije odkaz na definici čistého obratu podle směrnic Rady 86/635/EHS (19)a91/674/EHS (20). Scílem zajistit soudržnost spožadavky na podávání zpráv stanovenými ve směrnici 86/635/EHS by měly mít členské státy možnost se rozhodnout, že nebudou uplatňovat požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti na úvěrové instituce uvedené včl.2 odst.5 směrnice Evropského parlamentu aRady 2013/36/EU (21).
(28)
Seznam otázek udržitelnosti, onichž musí podniky podávat zprávy, by měl být co nejsoudržnější sdefinicí pojmu „faktory udržitelnosti“ stanovenou vnařízení (EU) 2019/2088, aměl by bránit nesouladu informací požadovaných uživateli údajů ainformací, které mají vykazovat podniky. Uvedený seznam by měl odpovídat rovněž potřebám aočekáváním uživatelů apodniků, jež často používají pojmy „environmentální“, „sociální“ a„správa“ jako způsob kategorizace tří hlavních otázek udržitelnosti. Definice pojmu „faktory udržitelnosti“ podle nařízení (EU) 2019/2088 však nezahrnuje výslovně záležitosti týkající se správy ařízení. Definice pojmu „otázky udržitelnosti“ stanovená směrnicí 2013/34/EU ve znění této pozměňující směrnice by proto měla zahrnovat environmentální asociální faktory afaktory týkající se lidských práv aoblasti správy ařízení aměla by zahrnovatdefinici pojmu „faktory udržitelnosti“ stanovenou vnařízení (EU) 2019/2088. Požadavky na podávání zpráv podle směrnice 2013/34/EU by neměly být dotčeny vnitrostátní povinnosti podávání zpráv.
(29)
Ustanovení čl.19a odst.1 ačl.29a odst.1 směrnice 2013/34/EU vyžadují nejen vykazování informací „vrozsahu potřebném kpochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti apostavení“, nýbrž také informací nezbytných pro pochopení dopadů jeho činnosti na environmentální, sociální azaměstnanecké otázky, dodržování lidských práv aboj proti korupci aúplatkářství. Uvedené články proto vyžadují, aby podniky podávaly zprávy jak odopadech činností podniku na lidi aživotní prostředí, tak iovlivu udržitelnosti na podnik. To se označuje jako dvojí hledisko významnosti, přičemž jedno hledisko významnosti představují rizika pro podnik adruhé externí dopady podniku Zkontroly účelnosti podávání zpráv podniků vyplývá, že tato dvě hlediska nejsou vždy náležitě chápána aniuplatňována. Je proto nutné objasnit, že by podniky měly uvážit každé hledisko významnosti samo osobě aměly by zveřejňovat informace, které jsou podstatné zobou hledisek, jakož iinformace, jež jsou důležité pouze zjednoho hlediska.
(30)
Ustanovení čl.19a odst.1 ačl.29a odst.1 směrnice 2013/34/EU vyžadují, aby podniky zveřejňovaly informace opěti oblastech podávání zpráv: obchodní model, politiky včetně uplatňovaných postupů náležité péče, výsledek těchto politik, rizika ařízení rizik aklíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují kpříslušné podnikatelské činnosti. Ustanovení čl.19a odst.1 směrnice 2013/34/EU neobsahuje výslovné odkazy na jiné oblasti podávání zpráv, které uživatelé informací pokládají za důležité aznichž některé jsou vsouladu se zveřejňováním informací podle mezinárodních rámců, včetně doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací vsouvislosti se změnou klimatu. Požadavky na zveřejňování informací by měly být stanoveny dostatečně podrobně, aby se zajistilo, že podniky budou uvádět informace osvé odolnosti ve vztahu krizikům souvisejícím sotázkami udržitelnosti. Kromě oblastí podávání zpráv uvedených včl.19a odst.1 ačl.29a odst.1 směrnice 2013/34/EU by podniky měly mít povinnost zveřejňovat informace osvé obchodní strategii aodolnosti obchodního modelu astrategie související sriziky spojenými sotázkami udržitelnosti. Měly by mít rovněž povinnost zveřejňovat případné plány kzajištění slučitelnosti jejich obchodního modelu astrategie spřechodem na udržitelnou ekonomiku ascíli omezit globální oteplování na 1,5°C vsouladu sPařížskou dohodou adosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, jak je stanoveno vnařízení (EU) 2021/1119, ato snulovým nebo omezeným překročením.Je obzvláště důležité, aby plány týkající se klimatu vycházely znejnovějších vědeckých poznatků, včetně zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) azpráv Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Informace zveřejněné vsouladu sčlánkem 8 nařízení (EU) 2020/852 ovýši kapitálových výdajů (CapEx) nebo provozních výdajů (OpEx) souvisejících sčinnostmi, které jsou vsouladu staxonomií, by případně mohly podpořit finanční ainvestiční plány související stěmito plány. Podniky by rovněž měly mít povinnost zveřejňovat informace otom, zda ajak jejich obchodní model astrategie zohledňují zájmy zúčastněných stran; opříležitostech, které pro podnik zotázek udržitelnosti vyplývají; ouplatňování aspektů obchodní strategie, které ovlivňují otázky udržitelnosti nebo jsou jimi ovlivněny; ocílech voblasti udržitelnosti, které si podnik vytyčil, aopokroku při jejich plnění; oúloze řídících adozorčích orgánů avedení, pokud jde ootázky udržitelnosti; ohlavních skutečných apotenciálních nepříznivých dopadech spojených sčinností podniku aotom, jak podnik určil informace, které vykazuje. Jakmile se bude vyžadovat zveřejňování údajů, jako jsou cíle apokrok při jejich plnění, nebude nadále nutný zvláštní požadavek na zveřejňování výsledků politik.
(31)
Kzajištění souladu smezinárodními nástroji, jako jsou „Obecné zásady OSN voblasti podnikání alidských práv: provádění rámcového programu OSN „Chránit, respektovat anapravovat“ (dále jen„obecné zásady OSN voblasti podnikání alidských práv“), pokyny OECD pro nadnárodní společnosti, pokyny OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků, by měly být požadavky na zveřejňování informací onáležité péči stanoveny podrobněji, než je tomu včl.19a odst.1 písm.b) avčl.29a odst.1 písm.b) směrnice 2013/34/EU. Náležitá péče je postup, který podniky provádějí scílem určit asledovat hlavní skutečné ipotenciální nepříznivé dopady spojené sjejich činností, předcházet jim, zmírňovat je, napravit je nebo je odstranit, akterý určuje, jak tyto nepříznivé dopady podniky řeší. Dopady spojené sčinností podniku zahrnují dopady přímo způsobené podnikem, dopady, knimž podnik přispívá, adopady, které jinak souvisejí shodnotovým řetězcem podniku. Postup náležité péče se týká celého hodnotového řetězce podniku včetně jeho vlastní provozní činnosti, jeho produktů aslužeb, jeho obchodních vztahů ajeho dodavatelských řetězců. Vsouladu sobecnými zásadami OSN voblasti podnikání alidských práv se skutečný nebo potenciální nepříznivý dopad považuje za hlavní, patří-li knejvětším dopadům spojeným sčinností podniku na základě: závažnosti dopadu na lidi nebo životní prostředí; počtu osob, které jsou nebo mohou být dotčeny, nebo rozsahu poškození životního prostředí asnadnosti, pokud jde onápravu škod auvedení životního prostředí nebo situace dotčených osob do původního stavu.
(32)
Směrnice 2013/34/EU nevyžaduje zveřejňování informací ojiných nehmotných zdrojích, než jsou nehmotná aktiva zachycená vrozvaze. Obecně se uznává, že informace onehmotných aktivech ajiných nehmotných faktorech, včetně interně vytvořených nehmotných zdrojů, nejsou zveřejňovány dostatečně, což brání náležitému posouzení vývoje podniku, jeho výkonnosti apostavení asledování investic. Aby mohli investoři lépe pochopit zvyšující se rozdíl mezi účetní hodnotou mnoha podniků ajejich tržním oceněním, jež se vyskytuje vmnoha hospodářských odvětvích, mělo by se vyžadovat náležité podávání zpráv onehmotných zdrojích od všech velkých podniků avšech podniků, svýjimkou mikropodniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii. Některé informace onehmotných zdrojích jsou však nedílnou součástí otázek udržitelnosti, aproto by měly být součástí zpráv oudržitelnosti. Například informace odovednostech zaměstnanců, jejich kompetencích, zkušenostech, loajalitě vůči podniku amotivaci ke zlepšování procesů, zboží aslužeb jsou informace oudržitelnosti týkající se sociálních otázek, které by rovněž bylo možné považovat za informace onehmotných zdrojích. Podobně by za informace onehmotných zdrojích bylo možné považovat informace okvalitě vztahů mezi podnikem ajeho zúčastněnými stranami, včetně zákazníků, dodavatelů akomunit dotčených jeho činností, což jsou informace oudržitelnosti týkající se sociálních otázek či otázek správy ařízení. Tyto příklady dokládají, jak vněkterých případech nelze informace onehmotných zdrojích odlišit od informací ootázkách udržitelnosti.
(33)
Včl.19a odst.1 ačl.29a odst.1 směrnice 2013/34/EU není upřesněno, zda mají být informace, jež se vykazují, výhledové, nebo zda se jedná oinformace ominulých výsledcích. Vsoučasnosti chybí zveřejňování výhledových informací, které uživatelé informací oudržitelnosti obzvláště oceňují. Ustanovení článků19a a29a směrnice 2013/34/EU by proto měla upřesnit, že vykazované informace oudržitelnosti musí zahrnovat výhledové iretrospektivní informace akvalitativní ikvantitativní informace. Informace by měly být případně založeny na nezvratných vědeckých důkazech. Informace by rovněž měly být harmonizované, srovnatelné apřípadně založené na jednotných ukazatelích, přičemž je třeba umožnit podávání zpráv, které je specifické pro jednotlivé podniky aneohrožuje obchodní postavení podniku. Vykazované informace oudržitelnosti by měly zohledňovat také krátkodobý, střednědobý adlouhodobý časový horizont aobsahovat údaje ocelém hodnotovém řetězci podniku včetně jeho vlastní provozní činnosti, jeho produktů aslužeb, obchodních vztahů apřípadně jeho dodavatelského řetězce. Informace ocelém hodnotovém řetězci podniku by měly zahrnovat informace související sjeho hodnotovým řetězcem vrámci Unie ainformace, které se týkají třetích zemí, sahá-li hodnotový řetězec podniku mimo Unii. Vprvních třech letech uplatňování opatření přijatých členskými státy vsouladu stouto pozměňující směrnicí by měl podnik vpřípadě, že nejsou kdispozici všechny nezbytné informace ohodnotovém řetězci, vysvětlit úsilí vynaložené na získání informací osvém hodnotovém řetězci, důvody, proč tyto informace nebylo možné získat, aplány podniku na získání těchto informací vbudoucnu.
(34)
Cílem této pozměňující směrnice není požadovat, aby podniky zveřejňovaly duševní kapitál, duševní vlastnictví, know-how nebo výsledky inovací, které by mohly být považovány za obchodní tajemství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu aRady (EU) 2016/943 (22). Požadavky na podávání zpráv stanovenými vtéto pozměňující směrnici by proto směrnice (EU) 2016/943 neměla být dotčena.
(35)
Ustanovení čl.19a odst.1 ačl.29a odst.1 směrnice 2013/34/EU vyžadují, aby podniky vrámci vykazovaných nefinančních informací uvedly také odkazy na částky vykazované vroční účetní závěrce adodatečná vysvětlení knim. Uvedené články však nevyžadují, aby podniky uvedly odkazy na jiné informace ve zprávě vedení podniku nebo aby připojily dodatečné vysvětlení ktěmto informacím. Vsoučasnosti proto existuje nesoulad mezi vykazovanými nefinančními informacemi aostatními informacemi uvedenými ve zprávě vedení podniku. Vtomto ohledu je třeba stanovit jednoznačné požadavky.
(36)
Podle ustanovení čl.19a odst.1 ačl.29a odst.1 směrnice 2013/34/EU musí podniky poskytnout jasné aodůvodněné vysvětlení, proč nesledují politiky ve vztahu kjedné nebo více zotázek uvedených ve zmíněných článcích, jestliže podnik dané politiky nesleduje. Rozdílné zacházení, pokud jde ozveřejňování informací opřípadných politikách podniků vporovnání sostatními oblastmi podávání zpráv obsaženými vuvedených článcích, vede upodniků podávajících zprávy knejasnostem anepomáhá zvýšit kvalitu vykazovaných informací. Není proto třeba ve směrnici toto rozdílné zacházení spolitikami zachovat. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly určit, jaké informace musí být ve vztahu kjednotlivým oblastem podávání zpráv zmíněným včláncích19a a29a směrnice 2013/34/EU ve znění této pozměňující směrnice zveřejňovány.
(37)
Podniky spadající do oblasti působnosti čl.19a odst.1 ačl.29a odst.1 směrnice 2013/34/EU mohou vycházet zvnitrostátních, unijních nebo mezinárodních rámců pro podávání zpráv, apokud tak činí, musí upřesnit, ze kterých rámců vycházely. Směrnice 2013/34/EU však nevyžaduje, aby podniky používaly společný rámec nebo standard pro podávání zpráv, anebrání podnikům vtom, aby se rozhodly, že nebudou rámec nebo standardy pro podávání zpráv používat vůbec. Jak se vyžaduje včlánku2 směrnice 2014/95/EU, Komise dne 5.července 2017 zveřejnila sdělení nazvané „Pokyny pro vykazování nefinančních informací (metodika vykazování nefinančních informací)“ (dále jen „pokyny pro vykazování nefinančních informací“), vněmž byly stanoveny nezávazné pokyny pro podniky spadající do oblasti působnosti zmíněné směrnice.Dne 17.června2019 přijala Komise pokyny pro podávání zpráv oinformacích souvisejících sklimatem, které obsahují dodatečné pokyny týkající se konkrétně vykazování informací souvisejících sklimatem. Tyto pokyny provykazování informací souvisejících sklimatem výslovně začleňovaly doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací vsouvislosti se změnou klimatu. Zdostupných důkazů vyplývá, že pokyny pro vykazování nefinančních informací neměly významný dopad na kvalitu nefinančních informací vykazovaných podniky, na něž se vztahují články19a a29a směrnice 2013/34/EU. Dobrovolná povaha těchto pokynů znamená, že se podniky mohou samy rozhodnout, zda je budou uplatňovat, či nikoli. Pokyny proto nemohou samy osobě zajistit srovnatelnost informací zveřejňovaných jednotlivými podniky nebo zveřejnění všech informací, které jejich uživatelé pokládají za relevantní. Ztohoto důvodu jsou zapotřebí závazné společné standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti scílem zajistit, aby byly informace srovnatelné aaby byly zveřejňovány všechny důležité informace. Vnávaznosti na zásadu dvojího hlediska významnosti by měly standardy zahrnovat veškeré informace, které jsou pro uživatele těchto informací podstatné. Společné standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti jsou nezbytné rovněž pro umožnění ověření adigitalizace podávání zpráv oudržitelnosti akusnadnění dohledu avymáhání jejich dodržování.Vypracování závazných společných standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti je nezbytné kdosažení situace, kdy mají informace oudržitelnosti srovnatelný status jako finanční informace. Přijetí standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti formou aktů vpřenesené pravomoci by zajistilo harmonizované podávání zpráv oudržitelnosti vcelé Unii. Podnik by proto požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti podle směrnice 2013/34/EU splnil tím, že by podával zprávy vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti. Při vymezování těchto standardů je nezbytné vco největší míře náležitě zohlednit hlavní standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti používané na celém světě, aniž by se přitom snížily ambice této pozměňující směrnice aaktů vpřenesené pravomoci přijatých na jejím základě.
(38)
Potřebám Unie, pokud jde opodávání zpráv oudržitelnosti, nevyhovuje sám osobě žádný stávající standard nebo rámec. Informace vyžadované směrnicí 2013/34/EU musí zahrnovat informace, které jsou důležité zobou hledisek významnosti, musí se vztahovat na všechny otázky udržitelnosti avpříslušných případech musí být vsouladu sjinými povinnostmi zveřejňovat informace oudržitelnosti uloženými podle práva Unie, včetně povinností stanovených vnařízení (EU) 2019/2088 a(EU) 2020/852. Závazné standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti určené pro podniky vUnii by měly být mimoto úměrné úrovni ambicí Zelené dohody acíli Unie spočívajícímu vdosažení klimatické neutrality do roku2050 aprůběžným cílům podle nařízení (EU) 2021/1119. Je proto nezbytné zmocnit Komisi kpřijetí unijních standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti, umožnit jejich rychlé přijetí azajistit, aby obsah těchto standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti byl vsouladu spotřebami Unie.
(39)
Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) je neziskové sdružení založené podle belgického práva, jež slouží veřejnému zájmu tím, že poskytuje Komisi poradenství vsouvislosti se schvalováním mezinárodních standardů účetního výkaznictví. EFRAG získala dobré jméno jakožto evropské středisko odborných znalostí, pokud jde opodávání zpráv podniků, amá vhodné předpoklady pro podporu koordinace mezi unijními standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti amezinárodními iniciativami usilujícími ovypracování jednotných standardů vcelosvětovém měřítku. Vbřeznu2021 zveřejnila mnohostranná pracovní skupina, zřízená EFRAG, doporučení týkající se možného vypracování standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti určených pro Unii. Tato doporučení obsahují návrhy na vypracování soudržného akomplexního souboru standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti, které zahrnují všechny otázky udržitelnosti zhlediska dvojí významnosti. Tato doporučení obsahují rovněž podrobný plán vypracování těchto standardů anávrhy na vzájemné posílení spolupráce mezi globálními iniciativami voblasti tvorby standardů ainiciativami Unie vtéto oblasti. Vbřeznu2021 zveřejnil předseda rady EFRAG doporučení týkající se možných změn řízení EFRAG, pokud bude požádána ovypracování technického poradenství vsouvislosti se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti. Kdoporučením předsedy rady EFRAG patří vytvoření nového pilíře pro podávání zpráv oudržitelnosti vrámci EFRAG, přičemž stávající pilíř pro účetní výkaznictví se významně nemění. Vbřeznu 2022 jmenovala valná hromada EFRAG členy nově vytvořené rady EFRAG pro podávání zpráv oudržitelnosti. Při přijímání standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti by měla Komise vzít vúvahu technické poradenství, jež EFRAG vypracuje.Scílem zajistit vysoce kvalitní standardy, které přispějí kevropskému veřejnému zájmu auspokojí potřeby podniků iuživatelů vykazovaných informací, by EFRAG měla mít dostatečné veřejné finanční prostředky, aby byla zajištěna její nezávislost. Její technické poradenství by mělo být rozvíjeno patřičným, náležitým atransparentním způsobem pod veřejným dohledem azaloženo na odborných znalostech vyváženého zastoupení příslušných zúčastněných stran, včetně podniků, investorů, organizací občanské společnosti aodborů, aměly by kněmu být připojeny analýzy nákladů apřínosů. Účast na činnosti EFRAG na technické úrovni by měla být podmíněna odbornými znalostmi voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aneměla by být podmíněna žádným finančním příspěvkem, aniž je dotčena účast veřejných orgánů avnitrostátních organizací, které tvoří standardy, na této činnosti. Měl by být zaručen transparentní postup, který zabrání střetu zájmů. Scílem zajistit, aby standardy Unie pro podávání zpráv oudržitelnosti zohledňovaly názory členských států, by Komise měla před přijetím těchto standardů konzultovat ohledně technického poradenství EFRAG skupinu odborníků členských států pro udržitelné financování uvedenou vnařízení (EU) 2020/852 aRegulativní výbor pro účetnictví uvedený vnařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č.1606/2002 (23).Evropský orgán pro cenné papíry atrhy (ESMA), Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) aEvropský orgán pro pojišťovnictví azaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) se podle nařízení (EU) 2019/2088 podílejí na vypracovávání regulačních technických norem, amusí tudíž existovat soudržnost mezi těmito regulačními technickými normami astandardy pro podávání zpráv oudržitelnosti. Podle nařízení Evropského parlamentu aRady (EU)č.1095/2010 (24)hraje ESMA úlohu rovněž při prosazování sbližování dohledu při vymáhání podávání zpráv podniků ze strany emitentů, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, akteří budou muset tyto standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti používat. ESMA, EBA aEIOPA by měly proto vydat ktechnickému poradenství EFRAG stanoviska. Tato stanoviska by měla být poskytnuta do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti Komise. Komise by měla konzultovat také Evropskou agenturu pro životní prostředí, Agenturu Evropské unie pro základní práva, ECB, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem (CEAOB) aplatformu pro udržitelné financování, aby byla zajištěna soudržnost standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti spříslušnými politikami aprávem Unie. Rozhodne-li se některý ztěchto subjektů vydat stanovisko, měl by tak učinit do dvou měsíců ode dne, kdy sním Komise vedla konzultace.
(40)
Vzájmu posílení demokratické kontroly atransparentnosti by Komise měla alespoň jednou ročně konzultovat pracovní program EFRAG, pokud jde ovypracování standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti, sEvropským parlamentem avést vtéto věci konzultace současně se skupinou odborníků zčlenských států pro udržitelné financování asRegulativním výborem pro účetnictví.
(41)
Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly být soudržné sostatními právními předpisy Unie. Tyto standardy by měly být sladěny zejména spožadavky na zveřejňování informací stanovených vnařízení (EU) 2019/2088 aměly by zohledňovat základní ukazatele ametodiky stanovené vrůzných aktech vpřenesené pravomoci, které byly přijaty podle nařízení (EU) 2020/852, požadavky na zveřejňování informací vztahující se na administrátory referenčních hodnot podle nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2016/1011 (25), minimálními standardy pro vytvoření referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou sklimatem areferenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu apřípadnou práci, kterou provede EBA při provádění požadavků na zveřejňování informací vrámci pilířeIII podle nařízení (EU) č.575/2013.Standardy by měly zohledňovat právní předpisy Unie voblasti životního prostředí, včetně nařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č.1221/2009 (26)asměrnice Evropského parlamentu aRady 2003/87/ES (27), apřihlížet kdoporučení Komise 2013/179/EU (28), jeho přílohám apříslušným aktualizacím. Vúvahu je třeba vzít ijiné právní předpisy Unie včetně směrnice Evropského parlamentu aRady 2010/75/EU (29)adalší požadavky stanovené vprávu Unie pro podniky, pokud jde opovinnosti řídících pracovníků análežitou péči.
(42)
Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly zohledňovat pokyny pro vykazování nefinančních informací apokyny pro podávání zpráv oinformacích souvisejících sklimatem. Měly by zohledňovat ijiné požadavky na podávání zpráv uvedené ve směrnici 2013/34/EU, které přímo nesouvisejí sudržitelností, aby se zajistilo, že uživatelé vykazovaných informací budou lépe rozumět vývoji, výkonnosti, postavení adopadům podniku, ato maximalizací vazeb mezi informacemi oudržitelnosti aostatními informacemi vykazovanými podle směrnice 2013/34/EU.
(43)
Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly být přiměřené aneměly by podnikům, které je musí používat, přinášet zbytečnou administrativní zátěž. Scílem minimalizovat poškozenípodniků, které již informace oudržitelnosti vykazují, by standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti měly brát vúvahu stávající standardy arámce pro podávání zpráv oudržitelnosti apřípadně účetnictví. Ktěmto stávajícím standardům arámcům patří Globální iniciativa pro podávání zpráv (Global Reporting Initiative), Rada pro environmentální účetní standardy, Mezinárodní rada pro integrované podávání zpráv, Rada pro mezinárodní účetní standardy, pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací vsouvislosti se změnou klimatu, Výbor pro normy voblasti zveřejňování informací ouhlíku aCDP, dříve známý jako projekt zveřejňování informací ouhlíku.Standardy Unie by měly zohledňovat případné standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti vypracované pod záštitou Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Scílem zamezit zbytečné roztříštěnosti předpisů, jež by mohla mít negativní důsledky pro podniky působící vcelosvětovém měřítku, by unijní standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti měly přispět kprocesu sbližování standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti na globální úrovni, ato tím, že podpoří práci Rady pro mezinárodní standardy udržitelnosti (ISSB). Unijní standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly snížit riziko nekonzistentních požadavků na podávání zpráv pro podniky, které působí vcelosvětovém měřítku, ato začleněním obsahu globálních základních standardů vypracovaných ISSB, ato vrozsahu, vjakém je obsah těchto základních standardů slučitelný správním rámcem Unie acíli Zelené dohody.
(44)
Zelenou dohodou se Komise zavázala podporovat podniky adalší zúčastněné strany při vytváření standardizovaných účetních postupů voblasti přírodního kapitálu vUnii ina mezinárodní úrovni scílem zajistit řádné řízení rizik pro životní prostředí amožností jejich zmírňování asnížit související transakční náklady.Transparentní projekt podpořený vrámci Programu pro životní prostředí aoblast klimatu (program LIFE) zavedeného nařízením Evropského parlamentu aRady (EU) 2021/783 (30)vypracovává první účetní metodiku voblasti přírodního kapitálu, která zajistí větší srovnatelnost atransparentnost stávajících metod asoučasně sníží pro podniky prahovou hodnotu pro přijetí apoužívání systémů na podporu odolnosti jejich podnikatelské činnosti vůči budoucím změnám. Důležitým referenčním dokumentem voblasti přírodního kapitálu je rovněž protokol opřírodním kapitálu. Ačkoliv účetní metody voblasti přírodního kapitálu mají především posílit rozhodnutí voblasti vnitřního řízení, měly by být při stanovování standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti náležitě zohledněny. Některé účetní metodiky voblasti přírodního kapitálu usilují opřiřazení peněžní hodnoty environmentálním dopadům činnosti podniků, což může uživatelům informací oudržitelnosti pomoci těmto dopadům lépe porozumět. Je proto vhodné, aby standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti mohly obsahovat peněžně vyjádřené ukazatele dopadů na udržitelnost, pokládá-li se to za nezbytné.
(45)
Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly brát vúvahu také mezinárodně uznané/uznávané zásady arámce pro odpovědné chování podniků, sociální odpovědnost podniků audržitelný rozvoj, včetně cílů udržitelného rozvoje stanovených OSN, obecných zásad OSN voblasti podnikání alidských práv, pokynů OECD pro nadnárodní podniky, pokynů OECD pro náležitou péči na podporu odpovědného chování podniků asouvisejících odvětvových pokynů, iniciativy Global Compact, tripartitní deklarace Mezinárodní organizace práce (MOP) ozásadách pro nadnárodní společnosti asociální politiku, normy ISO 26000 osociální odpovědnosti azásad OSN pro odpovědné investice.
(46)
Je třeba zajistit, aby informace vykazované podniky vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti splňovaly potřeby uživatelů aaby na podniky podávající zprávy ana subjekty, které jsou nepřímo zasaženy jakožto součást hodnotového řetězce těchto podniků, nekladly nepřiměřenou zátěž zhlediska úsilí anákladů. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by proto měly upřesňovat informace, které mají podniky zveřejňovat ohledně všech důležitých environmentálních faktorů, včetně jejich dopadů azávislosti na klimatu, ovzduší, půdě, vodě abiologické rozmanitosti. Nařízení (EU) 2020/852 stanoví klasifikaci environmentálních cílů Unie.Zdůvodu soudržnosti je vhodné používat podobnou klasifikaci kurčení environmentálních faktorů, jimiž by se měly standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti zabývat. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly uvážit aupřesnit geografické či jiné kontextové informace, jež by podniky měly zveřejňovat za účelem pochopení jejich hlavních dopadů na otázky udržitelnosti ahlavních rizik, jež pro daný podnik zotázek udržitelnosti vyplývají. Při upřesňování informací oenvironmentálních faktorech, které mají podniky zveřejňovat, je třeba zajistit soulad sdefinicemi stanovenými včlánku2 nařízení (EU) 2020/852 aspožadavky na podávání zpráv stanovenými včlánku8 uvedeného nařízení avaktech vpřenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení.
(47)
Sohledem na informace související sklimatem se uživatelé zajímají ofyzická rizika arizika transformace podniků aoodolnost podniků vůči různým scénářům změny klimatu aojejich plány na přizpůsobení se těmto scénářům aojejich plány na přizpůsobení se cíli Unie spočívajícímu vdosažení klimatické neutrality do roku 2050. Zajímají se rovněž oúroveň arozsah emisí skleníkových plynů ajejich pohlcování přisuzované danému podniku, včetně míry, vjaké podnik využívá kompenzace azdroje těchto kompenzací. Dosažení klimaticky neutrální ekonomiky vyžaduje sladění standardů pro započítávání akompenzace emisí skleníkových plynů. Uživatelé potřebují spolehlivé informace okompenzacích, které odstraní obavy ohledně možného dvojího započítání anadhodnocených údajů, ato vzhledem krizikům pro dosažení cílů souvisejících sklimatem, jež mohou být tímto dvojím započítáním anadhodnocenými údaji způsobena. Uživatelé se rovněž zajímají oúsilí, které podniky vynakládají na účinné snižování absolutních emisí skleníkových plynů ve svých strategiích zmírňování změny klimatu apřizpůsobování se této změně, včetně emisí rámce 1, rámce 2 apřípadně irámce 3.Pokud jde oemise rámce 3, je pro uživatele prioritou získat informace otom, které kategorie rámce 3 jsou vpřípadě daného podniku významné, aoemisích vkaždé ztěchto kategorií. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by proto měly upřesňovat informace, jež by podniky měly ohledně těchto záležitostí vykazovat.
(48)
Dosažení klimaticky neutrálního aoběhového hospodářství bez difúzního znečištění vyžaduje plnou mobilizaci všech hospodářských odvětví. Vtomto ohledu má zásadní význam snížení spotřeby energie avyšší energetická účinnost, neboť energie se využívá napříč dodavatelskými řetězci. Ve standardech pro podávání zpráv oudržitelnosti je proto třeba náležitě uvážit energetické aspekty, zejména vsouvislosti sotázkami životního prostředí, včetně otázek souvisejících sklimatem.
(49)
Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly upřesňovat informace osociálních faktorech, které by měly podniky zveřejňovat, včetně pracovních podmínek, zapojení sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání, rovnosti, zákazu diskriminace, rozmanitosti azačleňování afaktorech týkajících se lidských práv. Tyto informace by měly zahrnovat dopady podniku na lidi včetně pracovníků adopady na lidské zdraví. Informace olidských právech, které podniky zveřejňují, by měly vrelevantních případech zahrnovat informace onucené adětské práci vjejich hodnotových řetězcích. Požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti týkající se nucené práce by neměly zprošťovat veřejné orgány jejich odpovědnosti řešit prostřednictvím obchodní politiky adiplomatických prostředků dovoz zboží vyrobeného vdůsledku porušování lidských práv, včetně nucené práce. Podniky by rovněž měly být schopny podávat zprávy omožných rizicích atrendech voblasti zaměstnanosti apříjmů.Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, které se týkají sociálních faktorů, by měly upřesňovat informace, jež by podniky měly zveřejňovat, sohledem na zásady evropského pilíře sociálních práv, které jsou pro podniky relevantní, včetně rovných příležitostí pro všechny apracovních podmínek. Akční plán evropského pilíře sociálních práv, který Komise přijala dne4.března2021, žádá přísnější požadavky na podávání zpráv osociálních otázkách ze strany podniků. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly rovněž upřesnit informace, které by podniky měly zveřejňovat sohledem na lidská práva, základní svobody, demokratické principy astandardy stanovené vMezinárodní listině lidských práv ajiných hlavních úmluvách OSN voblasti lidských práv, včetně Úmluvy OSN oprávech osob se zdravotním postižením, Deklarace OSN oprávech původních obyvatel, Úmluvy OSN oprávech dítěte,Deklarace MOP ozákladních principech aprávech vpráci, základních úmluv MOP, Evropské úmluvy oochraně lidských práv azákladních svobod, Evropské sociální charty aListiny základních práv Evropské unie. Podávání zpráv osociálních faktorech, jakož ioenvironmentálních faktorech afaktorech týkajících se oblasti správy ařízení by mělo být přiměřené oblasti působnosti acílům této pozměňující směrnice. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, které se týkají rovnosti žen amužů astejné odměny za rovnocennou práci, by měly mimo jiné upřesnit, jaké informace je třeba vykazovat, pokud jde orozdíly vodměňování žen amužů, ato spřihlédnutím kdalším příslušným právním předpisům Unie. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, které se týkají zaměstnávání azačleňování osob se zdravotním postižením, by měly mimo jiné upřesnit, jaké informace je třeba vykazovat, pokud jde oopatření zajišťující přístupnost, která podnik přijal.Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, které se týkají odborné přípravy arozvoje dovedností, by měly mimo jiné upřesnit, jaké informace je třeba vykazovat, pokud jde opodíl azastoupení zaměstnanců účastnících se odborné přípravy. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, které se týkají kolektivního vyjednávání, by měly mimo jiné upřesnit, jaké informace je třeba zveřejňovat, pokud jde oexistenci rad zaměstnanců, existenci kolektivních smluv apodíl zaměstnanců, na něž se tyto smlouvy vztahují. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, které se týkají zapojení zaměstnanců, by měly mimo jiné upřesnit, jaké informace je třeba zveřejňovat, pokud jde oúčast zaměstnanců ve správních adozorčích orgánech. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, které se týkají rozmanitosti, by měly mimo jiné upřesnit, jaké informace je třeba vykazovat, pokud jde ogenderovou diverzitu ve vrcholném vedení apočet osob nedostatečně zastoupeného pohlaví vřídících adozorčích orgánech.
(50)
Uživatelé potřebují informace ofaktorech týkajících se oblasti správy ařízení. Faktory týkající se oblasti správy ařízení, které jsou pro uživatele nejdůležitější, jsou uvedeny vautoritativních rámcích pro podávání zpráv, jež vypracovávají například Globální iniciativa pro podávání zpráv (Global Reporting Initiative) apracovní skupina pro zveřejňování finančních informací vsouvislosti se změnou klimatu, adále vautoritativních globálních rámcích typu globálních zásad správy ařízení vypracovaných Mezinárodní sítí pro správu ařízení společností (International Corporate Governance Network) azásad správy ařízení vypracovaných na úrovni G20/OECD. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly upřesnit, které informace ofaktorech týkajících se oblasti správy ařízení by měly podniky zveřejňovat. Tyto informace by měly zahrnovat úlohu správních, řídících adozorčích orgánů podniku sohledem na otázky udržitelnosti, odborné znalosti adovednosti potřebné kplnění této úlohy nebo přístup těchto orgánů ktěmto odborným znalostem adovednostem, zda má společnost politiku, pokud jde opobídky, které jsou nabízeny členům těchto orgánů akteré souvisejí sotázkami udržitelnosti, ainformace osystémech vnitřní kontroly ařízení rizik podniku ve vztahu kprocesu podávání zpráv oudržitelnosti. Uživatelé potřebují také informace ofiremní kultuře vpodnicích aojejich přístupu ketice vpodnikání, což jsou uznávané prvky autoritativních rámců pro správu ařízení podniků, jako jsou globální zásady správy ařízení vypracované Mezinárodní sítí pro správu ařízení společností, včetně informací oboji proti korupci aúplatkářství, aočinnosti azávazcích podniku zaměřených na uplatňování jeho politického vlivu, včetně jeho lobbistických činností.Informace ořízení podniku akvalitě vztahů se zákazníky, dodavateli akomunitami dotčenými činnostmi podniku pomáhají uživatelům pochopit rizika adopady podniku související sotázkami udržitelnosti. Součástí informací ovztazích sdodavateli jsou informace oplatebních praktikách týkající se dne nebo lhůty splatnosti, sazeb úroku zprodlení nebo náhrady nákladů spojených svymáháním, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu aRady 2011/7/EU (31). Tisíce podniků, zejména malých astředních, se každoročně potýkají sadministrativní afinanční zátěží ztoho důvodu, že obdrží opožděné platby či platby neobdrží vůbec. Opožděné platby vkonečném důsledku vedou kplatební neschopnosti aúpadku, což má ničivé účinky na celé hodnotové řetězce. Větší množství informací oplatebních praktikách by mělo posílit postavení ostatních podniků, pokud jde ourčení rychlých aspolehlivých plátců, odhalování nekalých platebních praktik, přístup kinformacím opodnicích, snimiž obchodují, asjednávání spravedlivějších platebních podmínek.
(51)
Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly prosazovat integrovanější přehled všech informací zveřejňovaných podniky ve zprávě vedení podniku, aby uživatelé těchto informací mohli lépe pochopit vývoj, výkonnost, postavení adopady podniku. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly vpřípadě potřeby rozlišovat mezi informacemi, jež by měly podniky zveřejňovat při podávání zpráv na individuální úrovni, ainformacemi, které mají podniky zveřejňovat při podávání zpráv na úrovni skupiny. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly obsahovat také pokyny pro podniky ohledně postupu kurčení informací oudržitelnosti, jež by měly být obsaženy ve zprávě vedení podniku, neboť od podniku by se mělo vyžadovat, aby zveřejňoval pouze informace relevantní pro pochopení jeho dopadů na otázky udržitelnosti ainformace relevantní pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují jeho vývoj, výkonnost apostavení.
(52)
Členské státy by měly zajistit, aby podávání zpráv oudržitelnosti bylo prováděno vsouladu správem zaměstnanců na informace akonzultace. Vedení podniku by proto mělo informovat zástupce zaměstnanců na příslušné úrovni aprojednat snimi příslušné informace aprostředky pro získání aověření informací oudržitelnosti. To pro účely této pozměňující směrnice znamená navázání dialogu avýměny názorů mezi zástupci zaměstnanců aústředním vedením nebo jakoukoli jinou úrovní vedení, která by mohla být vhodnější, ato vtakové době, takovým způsobem astakovým obsahem, které by zástupcům zaměstnanců umožnily vyjádřit jejich názor. Jejich názor by měl být případně sdělen příslušným správním, řídícím nebo dozorčím orgánům.
(53)
Podniky vtémže odvětví jsou často vystaveny podobným rizikům spojeným sudržitelností ačasto mají obdobné dopady na společnost aživotní prostředí. Srovnání mezi podniky vtémže odvětví je pro investory aostatní uživatele informací oudržitelnosti obzvláště cenné. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by proto měly upřesňovat jak informace, které by měly zveřejňovat podniky ve všech odvětvích, tak informace, jež mají zveřejňovat podniky vzávislosti na odvětví své činnosti. Odvětvové standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti jsou obzvláště důležité vpřípadě odvětví, snimiž jsou spojena vysoká rizika nebo dopady zhlediska udržitelnosti voblasti životního prostředí, lidských práv asprávy ařízení, včetně odvětví uvedených voddílech Aaž Haoddíle Lpřílohy Inařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č.1893/2006 (32), apříslušných činností vrámci těchto odvětví. Při přijímání odvětvových standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti by Komise měla zajistit, aby informace upřesněné těmito standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti byly přiměřené rozsahu rizik adopadů souvisejících sotázkami udržitelnosti specifickými pro každé odvětví, ato spřihlédnutím ke skutečnosti, že rizika adopady některých odvětví jsou vyšší než vpřípadě jiných odvětví. Komise by rovněž měla vzít vúvahu skutečnost, že ne všechny činnosti vtěchto odvětvích jsou nutně spojeny svysokými riziky nebo dopady voblasti udržitelnosti. Pro podniky, které působí vodvětvích, která jsou obzvláště závislá na přírodních zdrojích, by odvětvové standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti vyžadovaly zveřejňování spřírodou spojených dopadů arizik voblasti biologické rozmanitosti aekosystémů.Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by měly přihlížet také kpotížím, jimž mohou podniky čelit při získávání informací od subjektů ve svém hodnotovém řetězci, zejména od dodavatelů zřad malých astředních podniků aod dodavatelů na rozvíjejících se trzích avrozvíjejících se ekonomikách. Vsouvislosti shodnotovými řetězci by standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti měly stanovit zveřejňování informací, které jsou přiměřené arelevantní jak zhlediska rozsahu asložitosti činností podniků, tak zhlediska kapacit acharakteristik podniků vhodnotových řetězcích, zejména takových podniků, na které se nevztahují požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti stanovené vtéto pozměňující směrnici. Standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti by neměly stanovit zveřejňování informací, které by vyžadovalo, aby podniky získaly od malých astředních podniků vjejich hodnotovém řetězci informace, které přesahují informace, jež mají být zveřejněny vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti pro malé astřední podniky. Tím by neměly být dotčeny žádné požadavky Unie, které podnikům ukládají povinnost uplatňovat postupy náležité péče.
(54)
Pro včasné uspokojení informačních potřeb uživatelů, azejména vzhledem knaléhavosti splnění informačních potřeb účastníků finančního trhu, na něž se vztahují požadavky stanovené vaktech vpřenesené pravomoci přijatých podle čl.4 odst.6 a7 nařízení (EU)2019/2088, by měla Komise prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci přijmout první soubor standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti do dne 30.června 2023. Uvedený soubor standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti by měl upřesnit informace, které by podniky měly zveřejňovat, pokud jde ovšechny oblasti podávání zpráv aotázky udržitelnosti, akteré účastníci finančního trhu potřebují ke splnění povinností týkajících se zveřejňování informací podle nařízení (EU) 2019/2088. Do dne 30.června 2024 by Komise měla prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci přijmout druhý soubor standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti, které upřesní doplňkové informace ohledně otázek udržitelnosti aoblastí podávání zpráv, jež by podniky měly vpřípadě potřeby zveřejňovat, ainformace specifické pro odvětví, vněmž daný podnik působí. Komise by měla tyto standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti, včetně standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti pro malé astřední podniky, každé tři roky přezkoumat scílem zohlednit příslušný vývoj, včetně vývoje voblasti mezinárodních standardů.
(55)
Směrnice 2013/34/EU nevyžaduje, aby podniky poskytovaly své zprávy vedení podniku vdigitálním formátu, což omezuje dohledatelnost avyužitelnost vykazovaných informací. Uživatelé informací oudržitelnosti vrostoucí míře očekávají, že tyto informace budou dohledatelné, srovnatelné astrojově čitelné vdigitální podobě. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby podniky, na něž se vztahují požadavky směrnice 2013/34/EU na podávání zpráv oudržitelnosti, na svých internetových stránkách bezplatně zveřejňovaly své zprávy vedení podniku. Digitalizace vytváří příležitosti kúčinnějšímu využívání informací amá potenciál kvýznamným úsporám nákladů uuživatelů ipodniků. Digitalizace rovněž umožňuje centralizaci údajů na úrovni Unie ačlenských států votevřeném apřístupném formátu, který usnadňuje čtení aumožňuje porovnávání údajů. Podniky by proto měly mít povinnost sestavovat svou zprávu vedení podniku velektronickém formátu pro podávání zpráv specifikovaném včlánku3 nařízení Komise vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815 (33), asvé zprávy oudržitelnosti, včetně informací povinně zveřejňovaných podle článku8 nařízení (EU) 2020/852, značkovat vsouladu selektronickým formátem pro podávání zpráv specifikovaným vnařízení vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815, jakmile bude určen.Bude nezbytná digitální taxonomie pro standardy Unie pro podávání zpráv oudržitelnosti, aby bylo možné vykazované informace označit vsouladu sdotyčnými standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti. Tyto požadavky by se měly začlenit do činnosti voblasti digitalizace, kterou Komise oznámila ve svém sdělení ze dne 19.února 2020 nazvaném „Evropská strategie pro data“ ave svém sdělení ze dne 24.září 2020 nazvaném „Strategie EU voblasti digitálních financí“. Tyto požadavky by rovněž doplňovaly vytvoření jednotného evropského přístupového místa pro veřejné informace podniků, jak je předpokládá sdělení Komise ze dne 24.září 2020 nazvané „Unie kapitálových trhů pro občany apodniky – nový akční plán“, vněmž se rovněž řeší potřeba poskytovat srovnatelné údaje vdigitálním formátu.
(56)
Aby bylo možné začlenit vykazované informace oudržitelnosti do jednotného evropského přístupového místa, měly by členské státy zajistit, aby podniky, jejichž cenné papíry nejsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, zveřejňovaly svou zprávu vedení podniku, včetně zpráv oudržitelnosti, velektronickém formátu pro podávání zpráv specifikovaném včlánku3 nařízení vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815.
(57)
Ustanovení čl.19a odst.4 směrnice 2013/34/EU umožňuje členským státům osvobodit podniky od povinnosti zahrnout do zprávy vedení podniku přehled nefinančních informací vyžadovaný podle čl.19a odst.1 uvedené směrnice. Členské státy tak mohou učinit, pokud dotčený podnik vypracovává samostatnou zprávu, která je zveřejněna společně se zprávou vedení podniku vsouladu sčlánkem30 uvedené směrnice, nebo je-li zpráva zpřístupněna na internetových stránkách podniku vpřiměřené době, která nesmí překročit šest měsíců od rozvahového dne, ave zprávě vedení podniku je na ni uveden odkaz. Stejná možnost existuje sohledem na konsolidovaný přehled nefinančních informací uvedený ve směrnici 2013/34/EU. Tuto možnost využilo dvacet členských států. Možnost zveřejňovat samostatnou zprávu však omezuje dostupnost informací, které spojují finanční informace ainformace ootázkách udržitelnosti. Brání rovněž dohledatelnosti apřístupnosti informací pro uživatele, zejména investory, kteří se zajímají ofinanční informace ioinformace oudržitelnosti. Tento problém zhoršují možné rozdílné lhůty pro zveřejnění finančních informací ainformací oudržitelnosti. Zveřejnění informací vsamostatné zprávě může rovněž interně iexterně vyvolávat dojem, že informace oudržitelnosti patří do kategorie méně důležitých informací, což může mít negativní dopad na vnímanou spolehlivost daných informací. Podniky by proto měly informace oudržitelnosti uvádět vjasně identifikovatelném zvláštním oddíle zprávy vedení podniku ačlenským státům by již nemělo být dovoleno, aby podniky od povinnosti zahrnout do zprávy vedení podniku informace ootázkách udržitelnosti osvobodily.Tato povinnost by také pomohla objasnit úlohu příslušných vnitrostátních orgánů při dohledu nad podáváním zpráv oudržitelnosti vrámci zprávy vedení podniku sestavované vsouladu se směrnicí 2004/109/ES. Podniky, které musí podávat zprávy oudržitelnosti, by navíc neměly být vžádném případě osvobozeny od povinnosti zveřejňovat zprávu vedení podniku, neboť ta je důležitá pro zajištění toho, aby byly informace oudržitelnosti veřejně přístupné.
(58)
Podle článku20 směrnice 2013/34/EU musí podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, uvést ve zprávě vedení podniku výkaz osprávě ařízení podniku, který musí obsahovat kromě jiných informací popis politiky rozmanitosti uplatňované podnikem na správní, řídící adozorčí orgány. Článek20 směrnice 2013/34/EU poskytuje podnikům flexibilitu, pokud jde orozhodnutí, které aspekty rozmanitosti by měly být vykazovány. Neukládá podnikům výslovně povinnost uvést informace ojakémkoli konkrétním aspektu rozmanitosti. Aby bylo dosaženo pokroku směrem kgenderově vyváženější účasti na rozhodování oekonomických otázkách, je třeba zajistit, aby podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, vždy podávaly zprávy osvých politikách voblasti genderové rozmanitosti aojejich provádění. Aby se však zamezilo zbytečné administrativní zátěži, měly by mít takovéto podniky možnost vykazovat některé informace vyžadované včlánku20 směrnice 2013/34/EU spolu sjinými informacemi týkajícími se udržitelnosti. Pokud se tak rozhodnou učinit, měl by výkaz osprávě ařízení podniku obsahovat odkaz na zprávu podniku oudržitelnosti, ainformace vyžadované podle článku20 směrnice 2013/34/EU by měly inadále podléhat požadavkům na ověření výkazu osprávě ařízení podniku.
(59)
Podle článku33 směrnice 2013/34/EU musí členské státy zajistit, aby členové správních, řídících adozorčích orgánů podniku měli kolektivní odpovědnost za zajištění toho, aby roční účetní závěrka, konsolidovaná roční účetní závěrka, zpráva vedení podniku, konsolidovaná zpráva vedení podniku,výkaz osprávě ařízení podniku akonsolidovaný výkaz osprávě ařízení podniku byly vypracovány azveřejněny vsouladu spožadavky uvedené směrnice. Tato kolektivní odpovědnost by se měla rozšířit na požadavky voblasti digitalizace stanovené vnařízení vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815, na požadavek dodržovat standardy Unie pro podávání zpráv oudržitelnosti ana požadavek týkající se značkování zpráv oudržitelnosti.
(60)
Voblasti ověřování se rozlišuje mezi zakázkami poskytujícími omezenou jistotu azakázkami poskytujícími přiměřenou jistotu. Vzávěru uzakázky poskytující omezenou jistotu se obvykle používá záporná forma výroku akonstatuje se, že odborník nezjistil žádnou skutečnost umožňující vyvodit závěr, že dotyčná záležitost vykazuje významné nesprávnosti. Vpřípadě zakázky poskytující omezenou jistotu auditor provádí méně testů než uzakázky poskytující přiměřenou jistotu. Množství práce uzakázky poskytující omezenou jistotu je proto menší než uzakázky poskytující přiměřenou jistotu. Objem práce na zakázce poskytující přiměřenou jistotu zahrnuje rozsáhlé postupy včetně posouzení vnitřních kontrol podniku podávajícího zprávy atestování věcné správnosti, aje tudíž podstatně větší než vpřípadě zakázky poskytující omezenou jistotu.Vzávěru zakázky poskytující přiměřenou jistotu se obvykle používá kladná forma výroku ajeho výsledkem je hodnocení dané záležitosti podle předem definovaných kritérií. Podle směrnice 2013/34/EU musí členské státy zajistit, aby statutární auditor nebo auditorská společnost ověřili, zda byl vypracován přehled nefinančních informací nebo samostatná zpráva. Nevyžaduje se, aby informace ověřil nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb, ačkoli členské státy mohou takovéto ověření vyžadovat, pokud si tak přejí. Neexistence požadavku na ověření zpráv oudržitelnosti na rozdíl od požadavku, aby statutární auditor provedl povinný audit na základě zakázky poskytující přiměřenou jistotu, by ohrozila věrohodnost zveřejňovaných informací oudržitelnosti, anebyly by tudíž splněny potřeby zamýšlených uživatelů, pokud jde ouvedené informace. Ačkoliv cílem je dosažení obdobné úrovně jistoty uvykazovaných finančních informací iinformací oudržitelnosti, neexistence společně dohodnutého standardu pro ověřování zpráv oudržitelnosti vytváří riziko rozdílného chápání aočekávání ohledně toho, zčeho by měla sestávat zakázka poskytující přiměřenou jistotu ujednotlivých kategorií informací oudržitelnosti, zejména sohledem na zveřejňování výhledových akvalitativních informací.Měl by se proto uvážit postupný přístup kezvýšení míry jistoty vyžadované uinformací oudržitelnosti, počínaje povinností statutárního auditora nebo auditorské společnosti vydat výrok ohledně souladu zprávy oudržitelnosti spožadavky Unie na základě zakázky poskytující omezenou jistotu. Tento výrok by se měl týkat souladu zprávy oudržitelnosti se standardy Unie pro podávání zpráv oudržitelnosti, postupu podniku při určování informací vykazovaných podle standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti adodržení požadavku na značkování zpráv oudržitelnosti. Auditor by měl také posoudit, zda zpráva podniku splňuje požadavky na podávání zpráv stanovené včlánku8 nařízení (EU) 2020/852. Scílem zajistit společné chápání aočekávání ohledně toho, zčeho by měla sestávat zakázka poskytující přiměřenou jistotu, by tedy měli mít statutární auditor nebo auditorská společnost povinnost vydat na základě zakázky poskytující přiměřenou jistotu vyjádření závěru osouladu zprávy oudržitelnosti spožadavky Unie, jakmile Komise, nejpozději 1.října 2028, přijme prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci standardy pro ověření spřiměřenou jistotou uzpráv oudržitelnosti, ato vnávaznosti na posouzení, jehož cílem bude stanovit, zda jsou auditoři apodniky schopni poskytnout přiměřenou jistotu.Postupný posun vpřístupu od zakázek poskytujících omezenou jistotu kzakázkám poskytujícím přiměřenou jistotu by umožnil rovněž postupný rozvoj trhu pro ověřování informací oudržitelnosti arozvoj postupů podniků při podávání zpráv. Tento postupný posun vpřístupu by znamenal také postupné zvyšování nákladů podniků podávajících zprávy, neboť ověření zprávy oudržitelnosti založené na zakázce poskytující přiměřenou jistotou je nákladnější než ověření zprávy oudržitelnosti založené na zakázce poskytující omezenou jistotu. Podniky podléhající požadavkům na podávání zpráv oudržitelnosti by měly mít možnost se rozhodnout, že vyjádření závěru oověření kjejich zprávám oudržitelnosti bude vycházet ze zakázky poskytující přiměřenou jistotu, pokud si to přejí, avtakovém případě by se jejich povinnost získat vyjádření závěru na základě zakázky poskytující omezenou jistotu měla považovat za splněnou. Vyjádření závěru na základě zakázky poskytující přiměřenou jistotu ohledně výhledových informací poskytuje pouze ověření toho, zda byly tyto informace vypracovány vsouladu spoužitelnými standardy.
(61)
Statutární auditoři nebo auditorské společnosti již ověřují účetní závěrku azprávu vedení podniku. Ověřování zpráv oudržitelnosti statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi by pomohlo zajistit propojení mezi finančními informacemi ainformacemi oudržitelnosti ajejich konzistentnost, což je pro uživatele informací oudržitelnosti obzvláště důležité. Existuje však riziko další koncentrace trhu sauditorskými službami, což by mohlo ohrozit nezávislost auditorů azvýšit odměny za audit nebo odměny za ověření zpráv oudržitelnosti.Vzhledem ke klíčové úloze statutárních auditorů při zajišťování ověřování zpráv oudržitelnosti azajišťování spolehlivých informací oudržitelnosti Komise oznámila, že bude usilovat odalší zvýšení kvality auditu avytvoření otevřenějšího adiverzifikovanějšího auditorského trhu, což jsou podmínky pro úspěšné uplatňování této pozměňující směrnice. Mimoto je vhodné poskytnout podnikům širší výběr nezávislých poskytovatelů ověřovacích služeb za účelem ověřování zpráv oudržitelnosti. Členské státy by proto měly mít možnost akreditovat nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb podle nařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č.765/2008 (34), aby vydávali vyjádření závěru oověření ke zprávě oudržitelnosti, jež by měla být zveřejněna společně se zprávou vedení podniku. Kromě toho by členské státy měly mít možnost povolit, aby vyjádření závěru oověření ke zprávě oudržitelnosti vydal jiný statutární auditor než statutární auditor či statutární auditoři provádějící povinný audit účetní závěrky. Apokud členské státy povolují, aby ověřování zpráv oudržitelnosti prováděli nezávislí poskytovatelé ověřovacích služeb, měly by rovněž povolit, aby vyjádření závěru oověření ke zprávě oudržitelnosti vydal jiný statutární auditor než statutární auditor nebo statutární auditoři provádějící povinný audit účetní závěrky.Členské státy by měly stanovit požadavky, které zajistí kvalitu ověřování zpráv oudržitelnosti prováděné nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb akonzistentní výsledky při ověřování zpráv oudržitelnosti. Na všechny nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb by se proto měly vztahovat požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu aRady 2006/43/ES (35), pokud jde oověřování zpráv oudržitelnosti, přičemž tyto požadavky by měly být přizpůsobeny charakteristikám nezávislých poskytovatelů ověřovacích služeb, kteří neprovádějí povinné audity. Členské státy by měly zejména stanovit rovnocenné požadavky, pokud jde oodbornou přípravu azkoušky, průběžné vzdělávání, systémy zajišťování kvality ověřování, profesní etiku, nezávislost, nestrannost, důvěrnost aprofesní tajemství, jmenování aodvolávání, organizaci práce nezávislých poskytovatelů ověřovacích služeb, vyšetřování asankce ahlášení nesrovnalostí. To zaručí rovněž rovné podmínky pro všechny osoby apodniky, jimž členské státy povolují vydávat vyjádření závěru oověření ke zprávě oudržitelnosti, včetně statutárních auditorů. Pokud si podnik ohledně své zprávy oudržitelnosti vyžádá vyjádření závěru od akreditovaného nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb, jiného než statutárního auditora, neměl by mít navíc povinnost vyžádat si vyjádření závěru oověření ke své zprávě oudržitelnosti od statutárního auditora.Nezávislí poskytovatelé ověřovacích služeb, kteří již byli včlenském státě akreditováni pro ověřování zpráv oudržitelnosti, by měli mít inadále možnost toto ověřování provádět. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby se na nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb, kteří ke dni použitelnosti nových požadavků na odbornou přípravu azkoušky procházejí akreditačním procesem, tyto nové akreditační požadavky nevztahovaly, pokud tento akreditační proces dokončí do dvou let ode dne použitelnosti těchto nových požadavků. Členské státy by však měly zajistit, aby všichni nezávislí poskytovatelé ověřovacích služeb akreditovaní včlenském státě pro ověřování zpráv oudržitelnosti do dvou let ode dne použitelnosti nových akreditačních požadavků získali prostřednictvím průběžného odborného vzdělávání nezbytné znalosti voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aověřování zpráv oudržitelnosti.
(62)
Vzájmu podpory volného pohybu služeb by členské státy měly nezávislým poskytovatelům ověřovacích služeb usazeným vjiném členském státě umožnit, aby na jejich území prováděli ověřování zpráv oudržitelnosti. To by rovněž napomohlo otevření trhu voblasti ověřování, přestože ne všechny členské státy umožňují akreditaci nezávislých poskytovatelů ověřovacích služeb na svém území. Pokud nezávislí poskytovatelé ověřovacích služeb provádějí ověřování zpráv oudržitelnosti na území hostitelského členského státu, měl by mít tento hostitelský členský stát možnost se rozhodnout, že bude nad nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb vykonávat dohled, existuje-li možnost využít zavedeného rámce pro dohled nad auditory provádějícími ověřování zpráv oudržitelnosti.
(63)
Členské státy by měly zajistit, aby vpřípadě, že je podnik podle práva Unie povinen nechat ověřit prvky své zprávy oudržitelnosti akreditovanou nezávislou třetí stranou, byla zpráva akreditované nezávislé třetí strany zpřístupněna buď jako příloha zprávy vedení podniku, nebo jinými veřejně přístupnými prostředky. Toto zpřístupnění uvedené zprávy by nemělo předjímat výsledek vyjádření závěru oověření, ve vztahu kněmuž by ověření třetí stranou mělo zůstat nezávislé. Nemělo by vést ke zdvojování práce mezi auditorem nebo nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb, kteří vyjadřují závěr oověření, aakreditovanou nezávislou třetí stranou.
(64)
Směrnice 2006/43/ES stanoví pravidla týkající se povinného auditu ročních akonsolidovaných účetních závěrek. Je nezbytné zajistit, aby se na audit účetních závěrek aověření zpráv oudržitelnosti ze strany statutárního auditora vztahovala shodná pravidla. Vydává-li vyjádření závěru oověření ke zprávě oudržitelnosti statutární auditor nebo auditorská společnost, měla by se použít směrnice 2006/43/ES.
(65)
Pravidla týkající se schvalování auznávání statutárních auditorů aauditorských společností by měla umožnit, aby statutární auditoři získali rovněž oprávnění pro ověřování zpráv oudržitelnosti. Členské státy by měly zajistit, aby statutární auditoři, kteří chtějí získat oprávnění kověřování zpráv oudržitelnosti, měli nezbytnou úroveň teoretických znalostí voborech souvisejících sověřováním zpráv oudržitelnosti aschopnost uplatnit tyto znalosti vpraxi.Statutární auditoři by proto měli absolvovat praktickou odbornou přípravu týkající se ověřování výročních akonsolidovaných zpráv oudržitelnosti nebo jiných služeb souvisejících sudržitelností, která by měla trvat nejméně osm měsíců, přičemž se zohlední předchozí pracovní zkušenosti. Statutárním auditorům, kteří již byli schváleni nebo uznáni včlenském státě, by však mělo být inadále povoleno ověřovat zprávy oudržitelnosti. Stejně tak by členské státy měly zajistit, aby se na fyzické osoby, které ke dni použitelnosti požadavků na ověřování zpráv oudržitelnosti stanovených touto pozměňující směrnicí procházejí schvalovacím procesem, tyto požadavky nevztahovaly, pokud tento schvalovací proces dokončí během následujících dvou let. Členské státy by však měly zajistit, aby statutární auditoři schválení do dvou let ode dne použitelnosti uvedených požadavků, kteří chtějí provádět ověřování zpráv oudržitelnosti, získali nezbytné znalosti voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aověřování těchto zpráv, ato prostřednictvím průběžného odborného vzdělávání. Fyzické osoby, které se rozhodnou být schváleny jako statutární auditor pouze pro povinný audit, by měly mít možnost se později rozhodnout, že získají rovněž oprávnění pro ověřování zpráv oudržitelnosti. Aby tak mohly učinit, měly by takovéto osoby splnit nezbytné požadavky stanovené členskými státy kzajištění toho, aby měly nezbytnou úroveň teoretických znalostí voborech souvisejících sověřováním zpráv oudržitelnosti aschopnost uplatnit tyto znalosti vpraxi.
(66)
Mělo by být zajištěno, aby požadavky uložené auditorům sohledem na povinný audit aověřování zpráv oudržitelnosti byly konzistentní. Je tudíž třeba, aby byla určena alespoň jedna osoba, která se aktivně podílí na ověřování zpráv oudržitelnosti (dále jen „klíčový partner pro udržitelnost“). Statutární auditoři by při ověřování zpráv oudržitelnosti měli mít povinnost věnovat dostatek času avyčlenit dostatečné zdroje aodborné znalosti ktomu, aby zajistili řádné plnění svých povinností. Záznamy oklientovi by měly upřesňovat odměny účtované za ověření zprávy oudržitelnosti aměl by být vytvořen spis oověření, který by obsahoval informace týkající se ověření zprávy oudržitelnosti. Provádí-li povinný audit roční účetní závěrky iověření zprávy oudržitelnosti stejný statutární auditor, mělo by být možné začlenit spis oověření do auditorského spisu. Požadavky kladené na statutární auditory vsouvislosti sověřováním zpráv oudržitelnosti by se však měly vztahovat pouze na ty statutární auditory, kteří ověřování zpráv oudržitelnosti provádějí.
(67)
Statutární auditoři nebo auditorské společnosti, které provádějí ověřování zpráv oudržitelnosti, by měli mít vysokou úroveň technických aspecializovaných odborných znalostí voblasti udržitelnosti.
(68)
Podle směrnice 2006/43/ES musí členské státy zavést vhodná pravidla, která zabrání tomu, aby byly odměny za povinný audit ovlivňovány poskytováním doplňkových služeb auditovanému subjektu nebo stanovovány na jejich základě nebo aby byly založeny na jakékoli podmíněnosti. Uvedená směrnice také vyžaduje, aby členské státy zajistily, že statutární auditoři provádějící povinné audity dodržují pravidla týkající se profesní etiky, nezávislosti, nestrannosti, důvěrnosti aprofesního tajemství. Zdůvodu soudržnosti je vhodné, aby byla tato pravidla rozšířena na statutární auditory provádějící ověřování zpráv oudržitelnosti.
(69)
Kzajištění jednotných postupů při ověřování avysoce kvalitního ověření zpráv oudržitelnosti vcelé Unii by Komise měla být zmocněna kpřijetí standardů pro ověřování zpráv oudržitelnosti prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci. Členské státy by měly mít možnost uplatňovat vnitrostátní ověřovací standardy, postupy nebo požadavky do doby, než Komise přijme prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci ověřovací standard upravující stejnou problematiku. Tyto ověřovací standardy by měly stanovit postupy, které má auditor uplatňovat kvyvození svých závěrů týkajících se ověření zpráv oudržitelnosti. Komise by proto měla přijmout standardy pro ověření somezenou jistotou prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci do 30.září 2026. Za účelem usnadnění harmonizace ověřování zpráv oudržitelnosti ve všech členských státech by měl být CEAOB vyzván ktomu, aby přijal nezávazné pokyny pro stanovení postupů, které mají být uplatňovány kvyjádření závěru oověření ke zprávám oudržitelnosti, dokud Komise nepřijme ověřovací standard upravující stejnou problematiku.
(70)
Směrnice 2006/43/ES stanoví pravidla týkající se povinného auditu skupiny podniků. Podobná pravidla by měla být stanovena pro ověřování konsolidovaných zpráv oudržitelnosti.
(71)
Podle směrnice 2006/43/ES musí statutární auditoři nebo auditorské společnosti uvést výsledky povinného auditu ve zprávě auditora. Podobná pravidla by měla být stanovena pro ověřování zpráv oudržitelnosti. Výsledky ověřování zprávy oudržitelnosti by měly být uvedeny ve zprávě oověření. Provádí-li povinný audit roční účetní závěrky iověření zprávy oudržitelnosti stejný statutární auditor, mělo by být možné uvést informace týkající se ověření zprávy oudržitelnosti ve zprávě auditora.
(72)
Směrnice 2006/43/ES vyžaduje, aby členské státy zavedly systém přezkumu zajištění kvality vztahující se na statutární auditory aauditorské společnosti. Scílem zaručit, že se přezkumy zajištění kvality uskutečňují ive vztahu kověřování zpráv oudržitelnosti aže osoby, které provádějí přezkumy zajištění kvality, mají náležité odborné vzdělání apatřičné zkušenosti voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aověřování těchto zpráv, by se měl požadavek na zavedení systému přezkumu zajištění kvality rozšířit ina ověřování zpráv oudržitelnosti. Vrámci přechodného opatření by osoby, které provádějí přezkumy zajištění kvality vsouvislosti sověřováním zpráv oudržitelnosti, měly být do 31.prosince2025 osvobozeny od požadavku na to, aby měly patřičné zkušenosti voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aověřování těchto zpráv nebo voblasti jiných služeb souvisejících sudržitelností.
(73)
Podle směrnice 2006/43/ES musí členské státy zavést systémy vyšetřování asankcí ve vztahu ke statutárním auditorům aauditorským společnostem provádějícím povinné audity. Uvedená směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zavedly účinný systém veřejného dohledu aaby zajistily, že regulační ujednání mezi systémy veřejného dohledu umožňují účinnou spolupráci na úrovni Unie voblasti činností dohledu členských států. Takovéto požadavky by se měly rozšířit na statutární auditory aauditorské společnosti, které provádějí ověřování zpráv oudržitelnosti, aby byla zajištěna konzistentnost vyšetřování, sankcí arámců dohledu zavedených vsouvislosti sčinností auditorů při povinném auditu aověřování zpráv oudržitelnosti.
(74)
Směrnice 2006/43/ES obsahuje pravidla týkající se jmenování aodvolání statutárních auditorů aauditorských společností provádějících povinné audity. Tato pravidla by se měla rozšířit na ověřování zpráv oudržitelnosti, aby byla zajištěna konzistentnost pravidel uložených auditorům ve vtahu kjejich činnosti při povinném auditu aověřování zpráv oudržitelnosti.
(75)
Podle článku6 směrnice Evropského parlamentu aRady 2007/36/ES (36)jsou členské státy povinny zajistit, aby akcionáři podniků, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii, jednající samostatně nebo společně, měli právo zařazovat body na pořad jednání valné hromady za předpokladu, že každý ztěchto bodů je doplněn odůvodněním nebo návrhem usnesení, které by mělo být valnou hromadou přijato, aaby měli případně právo předkládat návrhy usnesení kbodům, které jsou nebo mají být zahrnuty na pořad jednání valné hromady. Pokud jsou tato práva podmíněna tím, že příslušný akcionář nebo akcionáři drží minimální podíl vpodniku, nesmí tento minimální podíl překročit 5% základního kapitálu. Pokud jde oověřování zpráv oudržitelnosti, akcionáři by měli mít možnost vykonávat práva stanovená včlánku6 směrnice 2007/36/ES azařazovat na pořad jednání valné hromady návrhy usnesení požadující, aby zaprvé akreditovaná třetí strana, která není součástí stejné auditorské společnosti nebo sítě jako statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit, vypracovala zprávu ourčitých prvcích zprávy oudržitelnosti, azadruhé aby byla tato zpráva zpřístupněna valné hromadě.Vpřípadě podniků, na něž se vztahují požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti zavedené touto pozměňující směrnicí akteré nespadají do oblasti působnosti článku6 směrnice 2007/36/ES, by akcionáři, kteří představují více než 5% hlasovacích práv nebo 5% kapitálu podniku, jednající samostatně nebo společně, měli mít rovněž právo zařadit na pořad jednání valné hromady návrh usnesení požadující, aby zaprvé akreditovaná třetí strana, která není součástí stejné auditorské společnosti nebo sítě jako statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit, vypracovala zprávu ourčitých prvcích zprávy oudržitelnosti, azadruhé aby tato zpráva byla zpřístupněna valné hromadě.
(76)
Podle směrnice 2006/43/ES musí členské státy zajistit, aby každý subjekt veřejného zájmu měl výbor pro audit, auvedená směrnice také upřesňuje úkoly výboru ve vztahu kpovinnému auditu. Výboru pro audit by měly být přiděleny určité úkoly související sověřováním zpráv oudržitelnosti. Ktěmto úkolům by měla patřit zejména povinnost informovat správní či dozorčí orgán subjektu veřejného zájmu ovýsledku ověření zprávy oudržitelnosti avysvětlit, jak výbor pro audit přispěl kintegritě podávání zpráv oudržitelnosti ajaká byla úloha výboru pro audit vtomto procesu. Členské státy by měly mít možnost povolit, aby funkce výboru pro audit týkající se podávání zpráv oudržitelnosti aověřování těchto zpráv vykonával správní či dozorčí orgán jako celek nebo specializovaný orgán zřízený správním či dozorčím orgánem.
(77)
Směrnice 2006/43/ES obsahuje požadavky na registraci auditorů aauditorských subjektů ze třetích zemí adohled nad nimi. Aby byl zajištěn jednotný rámec pro činnost auditorů ve vztahu kpovinnému auditu iověřování zpráv oudržitelnosti, je nutné rozšířit tyto požadavky na ověřování zpráv oudržitelnosti.
(78)
Nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) č.537/2014 (37)se vztahuje na statutární auditory aauditorské společnosti provádějící povinné audity subjektů veřejného zájmu. Aby byla zajištěna nezávislost statutárního auditora při provádění povinného auditu, stanoví uvedené nařízení limit pro odměny, které může statutární auditor obdržet za jiné služby. Je třeba vyjasnit, že ověřování zpráv oudržitelnosti by se do výpočtu uvedeného limitu nemělo zahrnovat. Nařízení (EU) č.537/2014 dále zakazuje poskytování některých neauditorských služeb vněkterých obdobích, kdy statutární auditor provádí povinný audit. Služby související spřípravou zprávy oudržitelnosti, včetně veškerých poradenských služeb, by vobdobí stanoveném vnařízení (EU) 537/2014 měly rovněž být považovány za zakázané služby. Zákaz poskytování těchto služeb by se měl uplatňovat ve všech případech, kdy statutární auditor provádí povinný audit účetní závěrky.Aby byla zajištěna nezávislost statutárního auditora, měly by být vdobě, kdy statutární auditor provádí ověřování zpráv oudržitelnosti, rovněž zakázány některé neauditorské služby. Nařízení (EU) č.537/2014 vyžaduje, aby statutární auditoři hlásili nesrovnalosti auditovanému subjektu aza určitých okolností orgánům, které členské státy pověřily vyšetřováním takových nesrovnalostí. Tyto povinnosti by se vpříslušných případech měly vztahovat na statutární auditory aauditorské společnosti také vsouvislosti sjejich činností týkající se ověřování zpráv oudržitelnosti subjektů veřejného zájmu.
(79)
Směrnice 2004/109/ES svěřuje vnitrostátním orgánům dohledu úkol spočívající ve vymáhání dodržování požadavků na podávání zpráv podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii. Článek4 uvedené směrnice upřesňuje obsah, který má být zahrnut do výročních finančních zpráv, neobsahuje však výslovný odkaz na články19a a29a směrnice 2013/34/EU, které vyžadují sestavení přehledu nefinančních informací akonsolidovaného přehledu nefinančních informací. Vdůsledku toho nemají příslušné vnitrostátní orgány některých členských států právní mandát provádět dohled nad těmito přehledy nefinančních informací, zejména vpřípadě, jsou-li tyto přehledy nefinančních informací zveřejňovány vsamostatné zprávě mimo výroční finanční zprávu, jak mohou členské státy vsoučasnosti povolit. Je proto nezbytné vložit do čl.4 odst.5 směrnice 2004/109/ES odkaz na podávání zpráv oudržitelnosti. Je rovněž nutné vyžadovat, aby odpovědné osoby vrámci emitenta ve výroční finanční zprávě potvrdily, že podle jejich nejlepšího vědomí je zpráva vedení podniku vypracována vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti.Vzhledem knovosti požadavků na podávání zpráv oudržitelnosti by měl mimoto ESMA vydat pokyny pro příslušné vnitrostátní orgány, aby podpořil sbližování postupů voblasti dohledu nad podáváním zpráv oudržitelnosti emitenty, na něž se vztahuje směrnice 2004/109/ES. Tyto pokyny by se měly uplatňovat pouze udohledu nad podniky, jejichž cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu vUnii.
(80)
Za účelem upřesnění požadavků stanovených touto pozměňující směrnicí by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty vsouladu sčlánkem 290 Smlouvy ofungování Evropské unie, pokud jde ostanovení standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti astanovení standardů pro ověřování zpráv oudržitelnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise vrámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, ato ina odborné úrovni, aaby tyto konzultace probíhaly vsouladu se zásadami stanovenými vinterinstitucionální dohodě ze dne 13.dubna 2016 ozdokonalení tvorby právních předpisů (38). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů vpřenesené pravomoci obdrží Evropský parlament aRada veškeré dokumenty současně sodborníky zčlenských států ajejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů vpřenesené pravomoci.
(81)
Komise by měla Evropskému parlamentu aRadě předložit zprávu oprovádění této pozměňující směrnice, která bude mimo jiné zahrnovat posouzení plnění cílů této pozměňující směrnice, včetně sbližování postupů pro podávání zpráv mezi členskými státy; posouzení počtu malých astředních podniků dobrovolně používajících standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti; posouzení toho, zda ajak by měl být rozsah požadavků na podávání zpráv dále rozšířen, zejména ve vztahu kmalým astředním podnikům apodnikům ze třetích zemí, které působí přímo na vnitřním trhu Unie, aniž by na území Unie měly dceřiný podnik nebo pobočku; posouzení provádění požadavků na podávání zpráv udceřiných podniků apoboček podniků ze třetích zemí, zavedených touto pozměňující směrnicí, včetně posouzení počtu podniků ze třetích zemí, které mají dceřiný podnik nebo pobočku podléhající požadavkům na podávání zpráv podle směrnice 2013/34/EU; posouzení donucovacího mechanismu apříslušných prahových hodnot stanovených ve směrnici 2013/34/EU; posouzení toho, zda ajak zajistit, aby měly ke zprávám oudržitelnosti zveřejňovaným podniky spadajícími do oblasti působnosti této pozměňující směrnice přístup osoby se zdravotním postižením.Zpráva oprovádění této pozměňující směrnice by měla být zveřejněna do 30.dubna2029 apoté každé tři roky avpřípadě potřeby by kní měly být připojeny legislativní návrhy. Do 31.prosince 2028 by Komise měla přezkoumat úroveň koncentrace trhu voblasti ověřování udržitelnosti apodat oní zprávu. Tento přezkum by měl zohlednit vnitrostátní režimy vztahující se na nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb aposoudit, zda ado jaké míry tyto vnitrostátní režimy přispívají kotevření trhu sověřováním. Do 31.prosince2028 by Komise měla posoudit možná právní opatření kzajištění dostatečné diverzifikace trhu voblasti ověřování udržitelnosti aodpovídající kvality podávání zpráv oudržitelnosti. Zpráva oúrovni koncentrace trhu voblasti ověřování udržitelnosti by měla být předána Evropskému parlamentu aRadě do 31.prosince 2028 aměly by kní být případně připojeny legislativní návrhy.
(82)
Jelikož cílů této pozměňující směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, alespíše jich, zdůvodu rozsahu či účinků činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření vsouladu se zásadou subsidiarity stanovenou včlánku5 Smlouvy oEvropské unii. Vsouladu se zásadou proporcionality stanovenou vuvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(83)
Nařízení (EU) č.537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES asměrnice 2013/34/EU by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.
(84)
ECB byla konzultována adne 7.září 2021 vydala stanovisko,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2013/34/EU

Směrnice 2013/34/EU se mění takto:

1)
Včlánku1 se doplňují nové odstavce, které znějí:
„3.Koordinační opatření stanovená včláncích19a, 29a, 29d, 30 a33, včl.34 odst.1 druhém pododstavci písm.aa), čl.34 odst.2 a3 avčlánku51 této směrnice se použijí také na právní asprávní předpisy členských států, které se vztahují na níže uvedené podniky bez ohledu na jejich právní formu, jsou-li velkými podniky nebo malými astředními podniky, svýjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a) této směrnice:
a)
pojišťovny ve smyslu čl.2 odst.1 směrnice Rady 91/674/EHS(*1);
b)
úvěrové instituce ve smyslu čl.4 odst.1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) č.575/2013(*2).Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou koordinační opatření uvedená vprvním pododstavci tohoto odstavce uplatňovat na podniky uvedené včl.2 odst.5 bodech2 až23 směrnice Evropského parlamentu aRady 2013/36/EU(*3).

4.   Koordinační opatření stanovená v článcích 19a, 29a a 29d se nevztahují na finanční produkty uvedené v čl. 2 bodu 12 písm. b) a f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (*4).

5.   Koordinační opatření stanovená v článcích 40a až 40d se rovněž použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na dceřiné podniky a pobočky podniků, které se neřídí právem některého členského státu, avšak jejich právní forma je srovnatelná s formami uvedenými v příloze I.

(*1)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7)."

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1)."

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)."

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).“"

2)
Článek2 se mění takto:
a)
bod 5 se nahrazuje tímto:
„5)
„čistým obratem“ částky pocházející zprodeje výrobků azposkytování služeb po odečtení prodejních slev, daně zpřidané hodnoty aostatních daní přímo spojených sobratem; nicméně vpřípaděpojišťoven uvedených včl.1 odst.3 prvním pododstavci písm. a) této směrnice je „čistý obrat“ vymezen vsouladu sčlánkem 35 ačl.66 bodem 2 směrnice Rady 91/674/EHS(*5); vpřípaděúvěrových institucí uvedených včl.1 odst.3 prvním pododstavci písm. b) této směrnice je „čistý obrat“ vymezen vsouladu sčl.43 odst.2 písm.c) směrnice Rady 86/635/EHS(*6)avpřípadě podniků spadajících do oblasti působnosti čl.40a odst.1 této směrnice se „čistým obratem“ rozumí příjmy vymezené rámcem účetního výkaznictví nebo ve smyslu tohoto rámce, na jejichž základě se sestavuje účetní závěrka podniku;

(*5)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7)."

(*6)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).“;"

b)
doplňují se nové body, které znějí:
„17)
otázkami udržitelnosti“ environmentální asociální faktory afaktory týkající se lidských práv aoblasti správy ařízení, včetně faktorů udržitelnosti ve smyslu čl.2 bodu24 nařízení (EU) 2019/2088;
18)
„podáváním zpráv oudržitelnosti“ vykazování informací souvisejících sotázkami udržitelnosti vsouladu sčlánky19a, 29a a29d;
19)
„klíčovými nehmotnými zdroji“ zdroje bez fyzické podstaty, na nichž zásadně závisí obchodní model podniku ajež jsou pro podnik zdrojem tvorby hodnoty;
20)
„nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb“ subjekt posuzování shody akreditovaný vsouladu snařízením Evropského parlamentu aRady (ES) č.765/2008(*7)pro konkrétní činnost posuzování shody uvedenou včl.34 odst.1 druhém pododstavci písm. aa) této směrnice.

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).“"

3)
Včl.19 odst.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„Velké podniky amalé astřední podniky, svýjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a), uvedou informace oklíčových nehmotných zdrojích avysvětlí, jak obchodní model podniku zásadně závisí na těchto zdrojích ajak jsou tyto zdroje pro daný podnik zdrojem tvorby hodnoty.“
4)
Článek19a se nahrazuje tímto:
„Článek19aPodávání zpráv oudržitelnosti
1.Velké podniky amalé astřední podniky, svýjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu1 písm.a), zahrnou do zprávy vedení podniku informace potřebné kpochopení dopadů podniku na otázky udržitelnosti ainformace potřebné kpochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj podniku, jeho výkonnost apostavení.Informace uvedené vprvním pododstavci jsou ve zprávě vedení podniku jasně identifikovatelné ve zvláštním oddílu této zprávy.
2.Informace uvedené vodstavci1 obsahují:
a)
stručný popis obchodního modelu astrategie podniku, včetně:
i)
odolnosti obchodního modelu astrategie podniku vůči rizikům spojeným sotázkami udržitelnosti;
ii)
příležitostí pro podnik spojených sotázkami udržitelnosti;
iii)
plánů podniku, včetně prováděcích opatření asouvisejících finančních ainvestičních plánů, které mají zajistit, aby byly jeho obchodní model astrategie slučitelné spřechodem na udržitelné hospodářství asomezením globálního oteplování na 1,5 °C vsouladu sPařížskou dohodou vrámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů ozměně klimatu přijatou dne 12.prosince 2015 (dále jen „Pařížská dohoda“) ascílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, jak je stanoveno vnařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2021/1119(*8), apřípadně expozice podniku vůči činnostem souvisejícím suhlím, ropou aplynem;
iv)
způsobu, jakým obchodní model astrategie podniku zohledňují zájmy zúčastněných stran podniku adopady podniku na otázky udržitelnosti;
v)
způsobu, jakým byla prováděna strategie podniku sohledem na otázky udržitelnosti;
b)
popis časově ohraničených cílů souvisejících sotázkami udržitelnosti, které si podnik vytyčil, případně iabsolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a2050, popis pokroku, jehož podnik při plnění těchto cílů dosáhl aprohlášení otom, zda jsou cíle podniku týkající se environmentálních faktorů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;
c)
popis úlohy správních, řídících adozorčích orgánů sohledem na otázky udržitelnosti, jakož ijejich odborných znalostí adovedností ve vztahu kplnění této úlohy či přístupu těchto orgánů ktěmto odborným znalostem adovednostem;
d)
popis politik podniku ve vztahu kotázkám udržitelnosti;
e)
informace oexistenci systémů pobídek spojených sotázkami udržitelnosti, které jsou nabízeny členům správních, řídících adozorčích orgánů;
f)
popis:
i)
postupu náležité péče, který podnik uplatňuje ve vztahu kotázkám udržitelnosti apřípadně vsouladu spožadavky Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
ii)
hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených svlastní provozní činností podniku asjeho hodnotovým řetězcem, včetně jeho produktů aslužeb, obchodních vztahů adodavatelského řetězce, opatření přijatých kidentifikaci asledování těchto dopadů adalších nepříznivých dopadů, které musí podnik identifikovat podle jiných požadavků Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
iii)
opatření přijatých podnikem, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, avýsledků těchto opatření;
g)
popis hlavních rizik pro podnik spojených sotázkami udržitelnosti, včetně popisu hlavních závislostí podniku na těchto otázkách azpůsobu, jakým podnik tato rizika řídí;
h)
ukazatele relevantní pro é pro uvádění informací uvedených vpísmenecha) ažg).

Podniky uvedou postup, jímž určily informace, které zahrnuly do zprávy vedení podniku v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnují podle potřeby informace týkající se krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého časového horizontu.

3.   V příslušných případech obsahují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 informace o vlastní provozní činnosti podniku a o jeho hodnotovém řetězci, včetně jeho produktů a služeb, obchodních vztahů a dodavatelského řetězce.

V prvních třech letech uplatňování předpisů přijatých členskými státy podle čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (*9) a v případě, že nejsou k dispozici všechny nezbytné informace o jeho hodnotovém řetězci, podnik vysvětlí úsilí, které na získání nezbytných informací vynaložil, důvody, proč veškeré nezbytné informace nebylo možné získat, a své plány na získání nezbytných informací v budoucnu.

V příslušných případech obsahují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 také odkazy na jiné informace uvedené ve zprávě vedení podniku v souladu s článkem 19 a další komentář k nim a částky vykazované v roční účetní závěrce.

Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, ve výjimečných případech vynechány, pokud by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, zveřejnění těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení daného podniku, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje podniku, jeho výkonnosti a postavení a dopadu jeho činnosti.

4.   Podniky vykazují informace uvedené v odstavcích 1 až 3 tohoto článku v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými podle článku 29b.

5.   Vedení podniku informuje zástupce zaměstnanců na příslušné úrovni a projedná s nimi příslušné informace a prostředky pro získání a ověření informací o udržitelnosti. Stanovisko zástupců zaměstnanců se případně sdělí příslušným správním, řídícím nebo dozorčím orgánům.

6.   Odchylně od odstavců 2 až 4 tohoto článku a aniž jsou dotčeny odstavce 9 a 10 tohoto článku, mohou malé a střední podniky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i kaptivní pojišťovny ve smyslu článku 13 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (*10) a kaptivní zajišťovny ve smyslu článku 13 bodu 5 uvedené směrnice omezit podávání zpráv o udržitelnosti na tyto informace:

a)
stručný popis obchodního modelu astrategie podniku;
b)
popis politik podniku ve vztahu kotázkám udržitelnosti;
c)
hlavní skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady podniku na otázky udržitelnosti aveškerá přijatá opatření, která mají tyto skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady identifikovat, sledovat, předcházet jim, zmírnit je nebo je napravit;
d)
hlavní rizika pro podnik související sotázkami udržitelnosti azpůsob, jakým podnik tato rizika řídí;
e)
klíčové ukazatele nezbytné pro uvádění informací uvedených vpísmenecha) ažd).

Malé a střední podniky, malé a nepříliš složité instituce, jakož i kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny, které uplatňují výjimku uvedenou v prvním pododstavci, podávají zprávy v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky uvedenými v článku 29c.

7.   Pro účetní období začínající před 1. lednem 2028 se mohou malé a střední podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a) tohoto článku, odchylně od odstavce 1 rozhodnout, že do své zprávy vedení podniku nezahrnou informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku. V takových případech však podnik ve své zprávě vedení stručně uvede, proč nebyla poskytnuta zpráva o udržitelnosti.

8.   Má se za to, že podniky, které splňují požadavky stanovené v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, a podniky uplatňující výjimku stanovenou v odstavci 6 tohoto článku splnily požadavek stanovený v čl. 19 odst. 1 třetím pododstavci.

9.   Za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v druhém pododstavci tohoto odstavce, je podnik, který je dceřiným podnikem, osvobozen od povinností stanovených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku (dále jen „osvobozený dceřiný podnik“), jestliže jsou on sám a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení mateřského podniku, která je sestavena v souladu s články 29 a 29a. Podnik, který je dceřiným podnikem mateřského podniku usazeného ve třetí zemi, je rovněž osvobozen od povinností stanovených v odstavcích 1 až 4 tohoto článku, jestliže jsou on sám a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy o udržitelnosti daného mateřského podniku usazeného ve třetí zemi a tato konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je vypracována v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými podle článku 29b nebo způsobem, který je rovnocenný těmto standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti, jak je určen v souladu s prováděcím aktem Komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatým podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (*11).

Na osvobození uvedené v prvním pododstavci se vztahují tyto podmínky:

a)
zpráva vedení osvobozeného dceřiného podniku obsahuje všechny tyto informace:
i)
název asídlo mateřského podniku, který vykazuje informace na úrovni skupiny vsouladu stímto článkemnebo způsobem, který je rovnocenný standardům pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatými podle článku29b této směrnice, jak je určen vsouladu sprováděcím aktem Komise orovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatým podle čl.23 odst.4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES;
ii)
internetové odkazy na konsolidovanou zprávu vedení mateřského podniku, případně na konsolidovanou zprávu oudržitelnosti mateřského podniku, jak je uvedeno vprvním pododstavci tohoto odstavce, ana vyjádření závěru oověření podle čl.34 odst.1 druhého pododstavce písm. aa) této směrnice nebo na vyjádření závěru oověření podle písmene b) tohoto pododstavce;
iii)
informaci, že podnik je osvobozen od povinností stanovených vodstavcích1 až4 tohoto článku;
b)
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jeho konsolidovaná zpráva oudržitelnosti avyjádření závěru oověření ke konsolidované zprávě oudržitelnosti vydané jednou nebo více osobami nebo společnostmi, které jsou ktakovému vyjadřování závěru oověření oprávněny na základě práva, jímž se řídí daný mateřský podnik, se zveřejní vsouladu sčlánkem 30 této směrnice avsouladu správem členského státu, jímž se osvobozený dceřiný podnik řídí;
c)
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jsou zveřejňované informace stanovené včlánku8 nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2020/852(*12), týkající se činností vykonávaných osvobozeným dceřiným podnikem usazeným vUnii ajeho dceřinými podniky zahrnuty do zprávy vedení osvobozeného dceřiného podniku nebo do konsolidované zprávy oudržitelnosti sestavené mateřským podnikem usazeným ve třetí zemi.

Členský stát, jehož vnitrostátním právem se osvobozený dceřiný podnik řídí, může vyžadovat, aby se konsolidovaná zpráva vedení podniku nebo případně konsolidovaná zpráva o udržitelnosti mateřského podniku zveřejnila v jazyce, který je pro daný členský stát přípustný, a v případě potřeby byl poskytnut překlad do tohoto jazyka. Každý překlad, který nebyl ověřen, musí obsahovat prohlášení o této skutečnosti.

Podniky, které jsou osvobozeny od povinnosti vypracovat zprávu vedení podniku podle článku 37, nejsou povinny poskytovat informace uvedené v písm. a) bodech i) až iii) druhého pododstavce tohoto odstavce, pokud zveřejní konsolidovanou zprávu vedení podniku v souladu s článkem 37.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce a v případě, kdy se použije článek 10 nařízení (EU) č. 575/2013, se s úvěrovými institucemi uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) této směrnice, které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled za podmínek stanovených v článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013, zachází jako s dceřinými podniky tohoto ústředního subjektu.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se s pojišťovnami uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) této směrnice, které jsou součástí skupiny na základě finančního vztahu uvedeného v čl. 212 odst. 1 písm. c) bodě ii) směrnice 2009/138/ES a které podléhají dohledu nad skupinou podle čl. 213 odst. 2 písm. a) až c) uvedené směrnice, zachází jako s dceřinými podniky mateřského podniku této skupiny.

10.   Výjimka stanovená v odstavci 9 se vztahuje rovněž na subjekty veřejného zájmu, které podléhají požadavkům tohoto článku, s výjimkou velkých podniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a) této směrnice.

(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1)."

(*9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014 a směrnice 2013/34/EU, směrnice 2004/109/ES a směrnice 2006/43/ES, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15)."

(*10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1)."

(*11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38)."

(*12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“"

5)
Včlánku20 se odstavec 1 mění takto:
a)
písmeno g) se nahrazuje tímto:
„g)
popis politiky rozmanitosti uplatňované na správní, řídící adozorčí orgány podniku sohledem na genderové otázky adalší aspekty, jako jsou například věk, zdravotní postižení, vzdělání nebo profesní zkušenosti, cíle této politiky rozmanitosti, způsob jejího provádění ajejí výsledky ve vykazovaném období. Pokud není žádná taková politika uplatňována, obsahuje výkaz vysvětlení, proč tomu tak je.“;
b)
doplňuje se nový pododstavec, který zní:„Vpřípadě podniků, na něž se vztahuje článek19a, se má za to, že splnily svou povinnost stanovenou vprvním pododstavci písm.g) tohoto odstavce, pokud informace požadované vezmíněném písmenu uvedou vrámci své zprávy oudržitelnosti ana tuto skutečnost odkáží ve výkazu osprávě ařízení podniku.“
6)
Článek23 se mění takto:
a)
vodstavci4 se písmenob) nahrazuje tímto:
„b)
konsolidovanou účetní závěrku uvedenou vpísmenia) akonsolidovanou zprávu vedení podniku širší skupiny podniků sestavuje mateřský podnik této skupiny podle práva členského státu, kterým se daný mateřský podnik řídí, vsouladu stouto směrnicí, svýjimkou požadavků stanovených včlánku29a, nebo vsouladu smezinárodními účetními standardy přijatými podle nařízení (ES) č.1606/2002;“
b)
vodst.8 písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:
„i)
vsouladu stouto směrnicí, svýjimkou požadavků stanovených včlánku29a;“
c)
vodst.8 písm. b) se bod iii) nahrazuje tímto:
„iii)
způsobem rovnocenným sestavování konsolidované účetní závěrky akonsolidované zprávy vedení podniku podle této směrnice, svýjimkou požadavků stanovených včlánku29a; nebo“.
7)
Článek29a se nahrazuje tímto:
„Článek29aPodávání konsolidovaných zpráv oudržitelnosti
1.Mateřské podniky velké skupiny podle čl.3 odst.7 zahrnou do konsolidované zprávy vedení podniku informace nezbytné pro pochopení dopadů skupiny na otázky udržitelnosti ainformace nezbytné pro pochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují vývoj skupiny, její výkonnost apostavení.Informace uvedené vprvním pododstavci jsou vkonsolidované zprávě vedení podniku jasně identifikovatelné ve zvláštním oddílu této zprávy.
2.Informace uvedené vodstavci1 obsahují:
a)
stručný popis obchodního modelu astrategie skupiny, včetně:
i)
odolnosti obchodního modelu astrategie skupiny vůči rizikům spojeným sotázkami udržitelnosti;
ii)
příležitostí pro skupinu spojených sotázkami udržitelnosti;
iii)
plánů skupiny, včetně prováděcích opatření asouvisejících finančních ainvestičních plánů, které mají zajistit, aby její obchodní model astrategie byly slučitelné spřechodem na udržitelné hospodářství asomezením globálního oteplování na 1,5°C vsouladu sPařížskou dohodou ascílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, jak je stanoveno vnařízení (EU) 2021/1119, apřípadně expozice skupiny vůči činnostem souvisejícím suhlím, ropou aplynem;
iv)
způsobu, jakým obchodní model astrategie skupiny zohledňují zájmy zúčastněných stran skupiny adopady skupiny na otázky udržitelnosti;
v)
způsobu, jakým byla prováděna strategie skupiny sohledem na otázky udržitelnosti;
b)
popis časově ohraničených cílů souvisejících sotázkami udržitelnosti, které si skupina vytyčila, případně iabsolutních cílů snížení emisí skleníkových plynů alespoň pro roky 2030 a2050, popis pokroku, jehož skupina při plnění těchto cílů dosáhla, aprohlášení otom, zda jsou cíle skupiny týkající se environmentálních faktorů založeny na přesvědčivých vědeckých důkazech;
c)
popis úlohy správních, řídících adozorčích orgánů sohledem na otázky udržitelnosti, jakož ijejich odborných znalostí adovedností ve vztahu kplnění této úlohy či přístupu těchto orgánů ktěmto odborným znalostem adovednostem;
d)
popis politik skupiny ve vztahu kotázkám udržitelnosti;
e)
informace oexistenci systémů pobídek spojených sotázkami udržitelnosti, které jsou nabízeny členům správních, řídících adozorčích orgánů;
f)
popis:
i)
postupu náležité péče, který skupina uplatňuje ve vztahu kotázkám udržitelnosti apřípadně vsouladu spožadavky Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
ii)
hlavních skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů spojených svlastní provozní činností skupiny asjejím hodnotovým řetězcem, včetně jejích produktů aslužeb, obchodních vztahů adodavatelského řetězce, opatření přijatých kidentifikaci asledování těchto dopadů adalších nepříznivých dopadů, které musí mateřský podnik identifikovat podle jiných požadavků Unie, jimiž se podnikům ukládá povinnost uplatňovat postupy náležité péče;
iii)
opatření přijatých skupinou, která mají skutečným nebo potenciálním nepříznivým dopadům předcházet, zmírnit je, napravit je nebo je odstranit, avýsledků těchto opatření;
g)
popis hlavních rizik pro skupinu spojených sotázkami udržitelnosti, včetně popisu hlavních závislostí skupiny na těchto otázkách azpůsobu, jakým skupina tato rizika řídí;
h)
ukazatele relevantní pro uvádění informací uvedených vpísmenecha) ažg).

Mateřské podniky uvedou postup, jímž určily informace, které zahrnuly do konsolidované zprávy vedení podniku v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zahrnují podle potřeby informace týkající se krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého časového horizontu.

3.   V příslušných případech obsahují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 informace o vlastní provozní činnosti skupiny a o jejím hodnotovém řetězci, včetně jejích produktů a služeb, obchodních vztahů a dodavatelského řetězce.

V prvních třech letech uplatňování předpisů přijatých členskými státy podle čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 a v případě, že nejsou k dispozici všechny nezbytné informace o jeho hodnotovém řetězci, mateřský podnik vysvětlí úsilí, které na získání nezbytných informací vynaložil, důvody, proč veškeré nezbytné informace nebylo možné získat, a své plány na získání nezbytných informací v budoucnu.

V příslušných případech obsahují informace uvedené v odstavcích 1 a 2 také odkazy na jiné informace uvedené v konsolidované zprávě vedení podniku v souladu s článkem 29 této směrnice a další komentář k nim a částky vykazované v konsolidované účetní závěrce.

Členské státy mohou povolit, aby byly informace týkající se budoucího vývoje nebo záležitostí, které se právě projednávají, ve výjimečných případech vynechány, pokud by podle řádně odůvodněného stanoviska členů správních, řídících a dozorčích orgánů, jednajících v mezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, a majících za toto stanovisko kolektivní odpovědnost, zveřejnění těchto informací výrazně poškodilo obchodní postavení dané skupiny, neznemožňuje-li ovšem jejich vynechání objektivní a vyvážené pochopení vývoje skupiny, její výkonnosti a postavení a dopadů její činnosti.

4.   Pokud podnik podávající zprávu zjistí, že existují významné rozdíly mezi riziky pro skupinu a riziky pro jeden nebo více jejích dceřiných podniků nebo mezi dopady skupiny a dopady jednoho nebo více jejích dceřiných podniků, odpovídajícím způsobem objasní rizika pro dotčený dceřiný podnik nebo dceřiné podniky a dopady dotčeného dceřiného podniku nebo podniků.

Podniky uvedou, které dceřiné podniky zahrnuté do konsolidace jsou osvobozeny od podávání ročních nebo konsolidovaných zpráv o udržitelnosti podle čl. 19a odst. 9 nebo čl. 29a odst. 8.

5.   Mateřské podniky vykazují informace uvedené v odstavcích 1 až 3 tohoto článku v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými v souladu s článkem 29b.

6.   Vedení mateřského podniku informuje zástupce zaměstnanců na příslušné úrovni a projedná s nimi příslušné informace a prostředky pro získání a ověření informací o udržitelnosti. Stanovisko zástupců zaměstnanců se případně sdělí příslušným správním, řídícím nebo dozorčím orgánům.

7.   Má se za to, že mateřský podnik, který splňuje požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku, splnil požadavky stanovené v čl. 19 odst. 1 třetím pododstavci a článku 19a.

8.   Za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v druhém pododstavci tohoto odstavce, je mateřský podnik, který je dceřiným podnikem, osvobozen od povinností stanovených v odstavcích 1 až 5 tohoto článku (dále jen „osvobozený mateřský podnik“), jestliže jsou on sám a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy vedení jiného podniku, která je sestavena v souladu s článkem 29 a tímto článkem. Mateřský podnik, který je dceřiným podnikem mateřského podniku usazeného ve třetí zemi, je rovněž osvobozen od povinností stanovených v odstavcích 1 až 5 tohoto článku, jestliže jsou on sám a jeho dceřiné podniky zahrnuty do konsolidované zprávy o udržitelnosti daného mateřského podniku usazeného ve třetí zemi a tato konsolidovaná zpráva o udržitelnosti je vypracována v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatými podle článku 29b nebo způsobem, který je rovnocenný těmto standardům pro podávání zpráv o udržitelnosti, jak je určen v souladu s prováděcím aktem Komise o rovnocennosti standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatým podle čl. 23 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES.

Na osvobození uvedené v prvním pododstavci se vztahují tyto podmínky:

a)
zpráva vedení osvobozeného mateřského podniku obsahuje všechny tyto informace:
i)
název asídlo mateřského podniku, který vykazuje informace na úrovni skupiny vsouladu stímto článkemnebo způsobem, který je rovnocenný standardům pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatými podle článku29b této směrnice, jak je určen vsouladu sprováděcím aktem Komise orovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatým podle čl.23 odst.4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES;
ii)
internetové odkazy na konsolidovanou zprávu vedení mateřského podniku, případně na konsolidovanou zprávu oudržitelnosti mateřského podniku, jak je uvedeno vprvním pododstavci tohoto odstavce, ana vyjádření závěru oověření podle čl.34 odst.1 druhého pododstavce písm. aa) této směrnice nebo na vyjádření závěru oověření podle písmene b) tohoto pododstavce;
iii)
informaci, že je mateřský podnik osvobozen od povinností stanovených vodstavcích1 až4 tohoto článku;
b)
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jeho konsolidovaná zpráva oudržitelnosti avyjádření závěru oověření vydané jednou nebo více osobami nebo společnostmi, které jsou ktakovému vyjadřování závěru oověření oprávněny na základě vnitrostátního práva, jímž se řídí daný mateřský podnik, se zveřejní vsouladu sčlánkem 30 avsouladu správem členského státu, jímž se osvobozený mateřský podnik řídí;
c)
je-li mateřský podnik usazen ve třetí zemi, jsou zveřejňované informace stanovené včlánku8 nařízení (EU) 2020/852, týkající se činností vykonávaných dceřiným podnikem usazeným vUnii, který je osvobozen od podávání zpráv oudržitelnosti na základě čl.19a odst.9 této směrnice, zahrnuty do zprávy vedení osvobozeného mateřského podniku nebo do konsolidované zprávy oudržitelnosti sestavené mateřským podnikem usazeným ve třetí zemi.

Členský stát, jehož vnitrostátním právem se osvobozený mateřský podnik řídí, může vyžadovat, aby se konsolidovaná zpráva vedení podniku, případně konsolidovaná zpráva o udržitelnosti mateřského podniku zveřejnila v jazyce, který je pro daný členský stát přípustný, a v případě potřeby byl poskytnut překlad do tohoto jazyka. Každý překlad, který nebyl ověřen, musí obsahovat prohlášení o této skutečnosti.

Mateřské podniky, které jsou osvobozeny od vypracování zprávy vedení podniku podle článku 37, nejsou povinny poskytovat informace uvedené v písm. a) bodech i) až iii) druhého pododstavce tohoto odstavce, pokud zveřejní konsolidovanou zprávu vedení podniku v souladu s článkem 37.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce a v případech, kdy se použije článek 10 nařízení (EU) č. 575/2013, se s úvěrovými institucemi uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. b) této směrnice, které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled za podmínek stanovených v článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013, zachází jako s dceřinými podniky tohoto ústředního subjektu.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se s pojišťovnami uvedenými v čl. 1 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) této směrnice, které jsou součástí skupiny na základě finančního vztahu uvedeného v čl. 212 odst. 1 písm. c) bodě ii) směrnice 2009/138/ES a které podléhají dohledu nad skupinou podle čl. 213 odst. 2 písm. a) až c) uvedené směrnice, zachází jako s dceřinými podniky mateřského podniku této skupiny.

9.   Výjimka stanovená v odstavci 8 se vztahuje rovněž na subjekty veřejného zájmu, na něž se vztahují požadavky tohoto článku, s výjimkou velkých podniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. a) této směrnice.“

8)
Vkládá se nová kapitola, která zní:STANDARDY PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV OUDRŽITELNOSTI
Článek29bStandardy pro podávání zpráv oudržitelnosti
1.Komise přijme vsouladu sčlánkem49 akty vpřenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici scílem stanovit standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti. Tyto standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti upřesní informace, které mají podniky vykazovat podle článků19a a29a, apřípadně upřesní strukturu pro vykazování těchto informací.Komise vaktech vpřenesené pravomoci uvedených vprvním pododstavci tohoto odstavce do 30.června2023 upřesní informace, které mají podniky vykazovat podle čl.19a odst.1 a2, případně podle čl.29a odst.1 a2, ajejichž součástí jsou přinejmenším informace, které účastníci finančního trhu, na něž se vztahují povinnosti týkající se zveřejňování informací podle nařízení (EU) 2019/2088, potřebují ktomu, aby mohli tyto povinnosti splnit.Komise vaktech vpřenesené pravomoci uvedených vprvním pododstavci Komise do 30.června 2024 upřesní:
i)
doplňkové informace, které mají podniky vykazovat sohledem na otázky udržitelnosti aoblasti podávání zpráv uvedené včl.19a odst.2, jsou-li zapotřebí;
ii)
informace, které mají podniky vykazovat akteré jsou specifické pro odvětví, vněmž působí.

Požadavky na podávání zpráv stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci nesmí vstoupit v platnost dříve než čtyři měsíce po jejich přijetí Komisí.

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem upřesnění informací požadovaných podle třetího pododstavce bodu ii) věnuje Komise zvláštní pozornost rozsahu rizik a dopadů souvisejících s otázkami udržitelnosti v každém odvětví, přičemž zohlední skutečnost, že rizika a dopady jsou u některých odvětví vyšší než u jiných.

Komise akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku nejméně každé tři roky od dne jejich použitelnosti přezkoumá, přičemž vezme v úvahu technické poradenství poskytnuté Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG), a v případě potřeby tyto akty v přenesené pravomoci pozmění tak, aby se zohlednil příslušný vývoj, včetně vývoje v oblasti mezinárodních standardů.

Komise alespoň jednou ročně konzultuje pracovní program EFRAG, pokud jde o vypracování standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, s Evropským parlamentem a vede v této věci konzultace současně se skupinou odborníků členských států pro udržitelné financování uvedenou v článku 24 nařízení (ES) 2020/852 a Regulativním výborem pro účetnictví uvedeným v článku 6 nařízení (ES) č. 1606/2002.

2.   Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti zajistí kvalitu vykazovaných informací tím, že vyžadují, aby informace byly srozumitelné, relevantní, ověřitelné, srovnatelné a aby byly věrně zobrazeny. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti nesmí ukládat podnikům nepřiměřenou administrativní zátěž, a proto mimo jiné v nejvyšší možné míře zohlední práci vyvíjenou v rámci celosvětových iniciativ pro tvorbu standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, jak požaduje odst. 5 písm. a).

Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti s ohledem na předmět konkrétního standardu pro podávání zpráv o udržitelnosti:

a)
upřesní informace, které mají podniky uvádět otěchto environmentálních faktorech:
i)
zmírňování změny klimatu, včetně emisí skleníkových plynů rámce 1, rámce 2 apřípadně rámce 3;
ii)
přizpůsobování se změně klimatu;
iii)
vodní amořské zdroje;
iv)
využívání zdrojů aoběhové hospodářství;
v)
znečištění;
vi)
biologická rozmanitost aekosystémy;
b)
upřesní informace, které mají podniky uvádět otěchto sociálních faktorech afaktorech týkajících se lidských práv:
i)
rovné zacházení apříležitosti pro všechny, včetně rovnosti žen amužů astejné odměny za rovnocennou práci, odborná příprava arozvoj dovedností, zaměstnávání azačleňování osob se zdravotním postižením, opatření proti násilí aobtěžování na pracovišti arozmanitost;
ii)
pracovní podmínky, včetně bezpečného zaměstnání, pracovní doba, přiměřené mzdy, sociální dialog, svoboda sdružování, existence rad zaměstnanců, kolektivní vyjednávání, včetně podílu zaměstnanců, na něž se vztahují kolektivní smlouvy, právo zaměstnanců na informace, konzultace aúčast, rovnováha mezi pracovním asoukromým životem azdraví abezpečnost;
iii)
dodržování lidských práv, základních svobod, demokratických principů astandardů stanovených vMezinárodní listině lidských práv ajiných hlavních úmluvách OSN voblasti lidských práv, jako je Úmluva OSN oprávech osob se zdravotním postižením, Deklarace OSN oprávech původních obyvatel, Deklarace Mezinárodní organizace práce ozákladních principech aprávech vpráci azákladní úmluvy Mezinárodní organizace práce, Evropská úmluva oochraně lidských práv azákladních svobod, Evropská sociální charta aListina základních práv Evropské unie;
c)
upřesní informace, které mají podniky uvádět otěchto faktorech voblasti správy ařízení:
i)
úloha správních, řídících adozorčích orgánů podniku ve vztahu kotázkám udržitelnosti ajejich složení, jakož ijejich odborné znalosti adovednosti ve vztahu kplnění této úlohy či přístup těchto orgánů ktěmto odborným znalostem adovednostem;
ii)
hlavní rysy systémů vnitřní kontroly ařízení rizik podniku ve vztahu kpodávání zpráv oudržitelnosti akrozhodovacímu procesu;
iii)
etika vpodnikání afiremní kultuře, včetně boje proti korupci aúplatkářství, ochrany oznamovatelů adobrých životních podmínek zvířat;
iv)
činnosti azávazky podniku související suplatňováním jeho politického vlivu, včetně lobbistických činností;
v)
řízení akvalita vztahů se zákazníky, dodavateli akomunitami dotčenými činností podniku, včetně platebních praktik, zejména sohledem na pozdní platby malým astředním podnikům.

3.   Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti upřesní podle příslušných případů výhledové, retrospektivní, kvalitativní a kvantitativní informace, které mají podniky vykazovat.

4.   Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti zohlední potíže, jimž mohou podniky čelit při získávání informací od subjektů ve svém hodnotovém řetězci, zejména od těch, na které se nevztahují požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti stanovené v článcích 19a nebo 29a, a od dodavatelů na rozvojových trzích a v rozvíjejících se ekonomikách. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti upřesní požadavky na zveřejňování informací o hodnotových řetězcích, které jsou přiměřené a relevantní jak z hlediska kapacit a charakteristik podniků v hodnotových řetězcích, tak z hlediska rozsahu a složitosti jejich činností, zejména takových podniků, na které se nevztahují požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti podle článků 19a nebo 29a. Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti nesmí stanovit zveřejňování informací, které by po podnicích vyžadovaly získání informací od malých a středních podniků v jejich hodnotovém řetězci, jež přesahují informace, jež mají být zveřejněny podle standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky uvedených v článku 29c.

Prvním pododstavcem nejsou dotčeny požadavky Unie, které podnikům ukládají povinnost provádět postup náležité péče.

5.   Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 1 Komise v co největší míře zohlední:

a)
činnost globálních iniciativ voblasti tvorby standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti astávající standardy arámce pro účetnictví voblasti přírodního kapitálu avoblasti skleníkových plynů, odpovědné chování podniků, sociální odpovědnost podniků audržitelný rozvoj;
b)
informace, které účastníci finančního trhu potřebují kplnění svých povinností týkajících se zveřejňování informací, jež jsou stanoveny vnařízení (EU) 2019/2088 avaktech vpřenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení;
c)
kritéria, ukazatele ametodiky stanovené vaktech vpřenesené pravomoci přijatých na základě nařízení (EU) 2020/852, včetně technických screeningových kritérií stanovených podle čl.10 odst.3, čl.11 odst.3, čl.12 odst.2, čl.13 odst.2, čl.14 odst.2 ačl.15 odst.2 uvedeného nařízení apožadavků na podávání zpráv stanovených vaktu vpřenesené pravomoci přijatém podle článku8 uvedeného nařízení;
d)
požadavky na zveřejňování informací vztahující se na administrátory referenčních hodnot vprohlášení oreferenční hodnotě avmetodice pro stanovení referenčních hodnot aminimálních standardech pro vytvoření referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou sklimatem areferenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu vsouladu snařízeními Komise vpřenesené pravomoci (EU) 2020/1816(*13), (EU) 2020/1817(*14)a(EU) 2020/1818(*15);
e)
zveřejňování informací stanovené vprováděcích aktech přijatých podle článku434a nařízení (EU) č.575/2013;
f)
doporučení Komise 2013/179/EU(*16);
g)
směrnici Evropského parlamentu aRady 2003/87/ES(*17);
h)
nařízení (EU) 2021/1119;
i)
nařízení Evropského parlamentu aRady (ES) č.1221/2009(*18);
j)
směrnici Evropského parlamentu aRady (EU) 2019/1937(*19).

Článek 29c

Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky

1.   Komise přijme do 30. června 2024 v souladu s článkem 49 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici za účelem stanovení standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti přiměřených a relevantních z hlediska kapacit a charakteristik malých a středních podniků a rozsahu a složitosti jejich činností. Tyto standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti upřesní informace, které mají malé a střední podniky uvedené v čl. 2 bodě 1 písm. a) vykazovat v souladu s čl. 19a odst. 6.

Požadavky na podávání zpráv stanovené v aktech v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci nesmí vstoupit v platnost dříve než čtyři měsíce po jejich přijetí Komisí.

2.   Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky zohlední kritéria stanovená v čl. 29b odst. 2 až 5. V maximálním možném rozsahu rovněž upřesní strukturu pro vykazování těchto informací.

3.   Komise akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku nejméně každé tři roky od data jejich použitelnosti přezkoumá, přičemž vezme v úvahu technické poradenství poskytnuté EFRAG, a v případě potřeby tyto akty v přenesené pravomoci pozmění tak, aby se zohlednil příslušný vývoj, včetně vývoje v oblasti mezinárodních standardů.

(*13)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 1)."

(*14)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální obsah vysvětlení, jakým způsobem jsou v metodice pro stanovení referenčních hodnot zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 12)."

(*15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17)."

(*16)  Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1)."

(*17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32)."

(*18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1)."

(*19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“"

9)
Vkládá se nová kapitola, která zní:JEDNOTNÝ ELEKTRONICKÝ FORMÁT PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV
Článek29dJednotný elektronický formát pro podávání zpráv
1.Podniky, na něž se vztahují požadavky článku19a této směrnice, sestavují svou zprávu vedení podniku velektronickém formátu pro podávání zpráv specifikovaném včlánku3 nařízení Komise vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815(*20)aznačkují své zprávy oudržitelnosti, včetně informací povinně zveřejňovaných podle článku8 nařízení (EU) 2020/852, vsouladu selektronickým formátem pro podávání zpráv specifikovaném vdaném nařízení vpřenesené pravomoci.
2.Mateřské podniky, na něž se vztahují požadavky článku29a, sestavují svou konsolidovanouzprávu vedení podniku velektronickém formátu pro podávání zpráv specifikovaném včlánku3 nařízení Komise vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815 aznačkují své zprávy oudržitelnosti, včetně informací povinně zveřejňovaných podle článku8 nařízení (EU) 2020/852, vsouladu selektronickým formátem pro podávání zpráv specifikovaném vdaném nařízení vpřenesené pravomoci.(*20)Nařízení Komise vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17.prosince2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu aRady 2004/109/ES, pokud jde oregulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (Úř.věst.L143, 29.5.2019, s.1).“"
10)
Včlánku30 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.Členské státy zajistí, aby podniky vpřiměřené lhůtě, která nepřesáhne dvanáct měsíců od rozvahového dne, zveřejnily vpříslušných případech řádně schválenou roční účetní závěrku azprávu vedení podniku velektronickém formátu pro podávání zpráv uvedeném včlánku29d této směrnice spolu se závěrem avyjádřením statutárního auditora nebo auditorské společnosti uvedenými včlánku34 této směrnice, jak vsouladu shlavou 1 kapitolou III směrnice Evropského parlamentu aRady (EU) 2017/1132(*21)stanoví právní předpisy jednotlivých členských států.Členské státy mohou požadovat, aby podniky, na něž se vztahují články 19a a29a, bezplatně zveřejnily zprávu vedení podniku na svých internetových stránkách. Pokud podnik nemá internetové stránky, mohou členské státy požadovat, aby na požádání zpřístupnil písemnou kopii své zprávy vedení podniku.Vyjádří-li závěr podle čl.34 odst.1 druhého pododstavce písm. aa) nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb, zveřejní se tento závěr spolu sdokumenty uvedenými vprvním pododstavci tohoto odstavce.Členské státy však mohou podniky osvobodit od povinnosti zveřejňovat zprávu vedení podniku, je-li možné na požádání snadno získat kopii celé takové zprávy nebo její části za cenu, která nepřesahuje administrativní náklady na její pořízení.Výjimka stanovená ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce se nepoužije na podniky, na něž se vztahují požadavky na podávání zpráv oudržitelnosti stanovené včláncích19a a29a.(*21)Směrnice Evropského parlamentu aRady (EU) 2017/1132 ze dne 14.června2017 oněkterých aspektech práva obchodních společností (Úř.věst.L169, 30.6.2017, s.46).“"
11)
Včlánku33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1.Členské státy zajistí, aby členové správních, řídících adozorčích orgánů podniku jednající vmezích pravomocí, které jim svěřuje vnitrostátní právo, měli kolektivní povinnost zajistit, aby vsouladu spožadavky této směrnice avpříslušných případech smezinárodními účetními standardy přijatými podle nařízení (ES) č.1606/2002, snařízením vpřenesené pravomoci (EU) 2019/815, se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti uvedenými včlánku29b nebo včlánku29c této směrnice aspožadavky uvedenými včlánku29d této směrnice byly sestaveny azveřejněny tyto dokumenty:
a)
roční účetní závěrka, zpráva vedení podniku avýkaz osprávě ařízení podniku, pokud jsou předkládány samostatně, a
b)
konsolidovaná účetní závěrka, konsolidovaná zpráva vedení podniku akonsolidovaný výkaz osprávě ařízení podniku, pokud jsou předkládány samostatně.“
12)
Název kapitoly8 se nahrazuje tímto:„Audit aověřování zpráv oudržitelnosti“.
13)
Článek34 se mění takto:
a)
vodstavci 1 se druhý pododstavec mění takto:
i)
vpísmeni a) se bod ii) nahrazuje tímto:
„ii)
zpráva vedení podniku byla vypracována vsouladu splatnými právními požadavky, vyjma požadavků týkajících se podávání zpráv oudržitelnosti stanovených včlánku19a této směrnice;“;
ii)
vkládá se nové písmeno, které zní:
„aa)
vpříslušných případech vyjádří na základě ověřovací zakázky poskytující omezenou jistotu závěr ksouladu zprávy oudržitelnosti spožadavky této směrnice, včetně souladu zprávy oudržitelnosti se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatými podle článku29b nebo článku29c, postupu podniku při určování informací vykazovaných podle těchto standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti asouladu spožadavkem na značkování zpráv oudržitelnosti podle článku29d, akdodržení požadavků na podávání zpráv stanovených včlánku8 nařízení (EU) 2020/852;“;
b)
odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.Členské státy mohou povolit, aby závěr uvedený vodst.1 druhém pododstavci písm.aa) vyjádřili jiný statutární auditor nebo jiná auditorská společnost než statutární auditoři nebo auditorské společnosti provádějící povinný audit účetní závěrky.“;
c)
doplňují se nové odstavce, které znějí:
„4.Členské státy mohou povolit, aby závěr uvedený vodst.1 druhém pododstavci písm.aa) vyjádřil nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb usazený na jejich území, jestliže se na takového nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb vztahují požadavky, které jsou rovnocenné spožadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu aRady 2006/43/ES(*22), pokud jde oověřování zpráv oudržitelnosti ve smyslu čl.2 bodu 22 uvedené směrnice, ato zejména požadavky na:
a)
odbornou přípravu azkoušky scílem zajistit, aby poskytovatelé nezávislých ověřovacích služeb získali nezbytné odborné znalosti, pokud jde opodávání zpráv oudržitelnosti ajejich ověřování;
b)
průběžné vzdělávání;
c)
systémy zajištění kvality;
d)
profesní etiku, nezávislost, nestrannost, důvěrnost aprofesní tajemství;
e)
jmenování aodvolání;
f)
vyšetřování asankce;
g)
organizaci práce nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb, zejména pokud jde odostatečné zdroje apracovníky avedení záznamů aspisů oklientovi, a
h)
hlášení nesrovnalostí.

Členské státy zajistí, aby v případě, že závěr podle odst. 1 druhého pododstavce písm. aa) vyjadřuje nezávislý poskytovatel ověřovacích služeb, byl tento závěr vypracován v souladu s články 26a, 27a a 28a směrnice 2006/43/ES a aby v příslušných případech výbor pro audit nebo specializovaný výbor přezkoumaly a sledovaly nezávislost nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb v souladu s čl. 39 odst. 6 písm. e) směrnice 2006/43/ES.

Členské státy zajistí, aby se na nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb, kteří byli před 1. lednem 2024 akreditováni pro ověřování zpráv o udržitelnosti v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, nevztahovaly požadavky na odbornou přípravu a zkoušky uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.

Členské státy zajistí, aby se na nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb, kteří k 1. lednu 2024 procházejí v souladu s příslušnými vnitrostátními požadavky akreditačním procesem, nevztahovaly požadavky na odbornou přípravu a zkoušky uvedené v prvním pododstavci písm. a), pokud jde o ověřování zpráv o udržitelnosti za předpokladu, že tento proces dokončí do 1. ledna 2026.

Členské státy zajistí, aby nezávislí poskytovatelé ověřovacích služeb uvedení ve třetím a čtvrtém pododstavci získali nezbytné znalosti v oblasti podávání zpráv o udržitelnosti a jejich ověřování, a to na základě požadavku na průběžné vzdělávání uvedeného v prvním pododstavci písm. b).

Pokud členský stát povolí podle prvního pododstavce vyjádřit závěr uvedený v odst. 1 druhém pododstavci písm. aa) nezávislému poskytovateli ověřovacích služeb, povolí totéž rovněž jinému statutárnímu auditorovi než auditorovi provádějícímu povinný audit účetní závěrky, jak je stanoveno v odstavci 3.

5.   Od 6. ledna 2027 členský stát, který využil možnosti uvedené v odstavci 4 (dále jen „hostitelský členský stát“), umožní nezávislým poskytovatelům ověřovacích služeb usazeným v jiném členském státě (dále jen „domovský členský stát“) provádět ověřování zpráv o udržitelnosti.

Domovský členský stát odpovídá za dohled nad nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb usazenými na jeho území, ledaže se hostitelský členský stát rozhodne vykonávat dohled nad ověřováním zpráv o udržitelnosti prováděným na jeho území nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb.

Pokud se hostitelský členský stát rozhodne vykonávat dohled nad ověřováním zpráv o udržitelnosti prováděným na jeho území nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb, kteří jsou registrováni v jiném členském státě, hostitelský členský stát:

a)
neukládá nezávislým poskytovatelům ověřovacích služeb přísnější požadavky nebo odpovědnost, než jaké pro nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb nebo auditory usazené vtomto hostitelském členském státě ukládají vsouvislosti sověřováním služeb podávání zpráv oudržitelnosti vnitrostátní právní předpisy, a
b)
informuje ostatní členské státy osvém rozhodnutí vykonávat dohled nad ověřováním zpráv oudržitelnosti prováděným nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb usazenými vjiných členských státech.

6.   Členské státy zajistí, aby v případě, že je podnik podle práva Unie povinen nechat ověřit prvky své zprávy o udržitelnosti akreditovanou nezávislou třetí stranou, byla zpráva akreditované nezávislé třetí strany zpřístupněna buď jako příloha zprávy vedení podniku, nebo jinými veřejně přístupnými prostředky.

(*22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).“"

14)
Vkládá se nová kapitola, která zní:PODÁVÁNÍ ZPRÁV OHLEDNĚ PODNIKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ
Článek40aZprávy oudržitelnosti ohledně podniků ze třetích zemí
1.Členský stát vyžaduje, aby dceřiný podnik usazený na jeho území, jehož nejvyšší mateřský podnik se řídí právem třetí země, zveřejnil azpřístupnil zprávu oudržitelnosti zahrnující informace vymezené včl.29a odst.2 písm.a) bodech iii) až vi), písm.b) až e) apřípadně písm.g) na úrovni skupiny tohoto nejvyššího mateřského podniku ze třetí země.První pododstavec se použije pouze na velké dceřiné podniky ana malé astřední dceřiné podniky, svýjimkou mikropodniků, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a).Členský stát vyžaduje, aby pobočka nacházející se na jeho území, která je pobočkou podniku, jenž se řídí právem třetí země, akterá buď není součástí skupiny, nebo je vkonečném důsledku vlastněna podnikem, který je založen vsouladu správem třetí země, zveřejnila azpřístupnila zprávu oudržitelnosti zahrnující informace vymezené včl.29a odst.2 písm.a) bodech iii) až vi), písm.b) až e) apřípadně písm.g) na úrovni skupiny, nebo případně na individuální úrovni podniku ze třetí země.Pravidlo uvedené ve třetím pododstavci se vztahuje pouze na pobočku, pokud podnik ze třetí země nemá dceřiný podnik uvedený vprvním pododstavci apokud tato pobočka dosáhla vpředchozím účetním období čistého obratu přesahujícího 40milionů EUR.První atřetí pododstavec se použijí na dceřiné podniky nebo pobočky uvedené ve zmíněných pododstavcích pouze tehdy, pokud podnik ze třetí země na své úrovni skupiny, nebo případně na individuální úrovni, dosáhl vUnii za každé zposledních dvou po sobě jdoucích účetních období čistého obratu přesahujícího 150milionůEUR.Členské státy mohou od dceřiných podniků nebo poboček uvedených vprvním atřetím pododstavci požadovat, aby jim zaslaly informace očistém obratu dosaženém podniky ze třetích zemí na jejich území avUnii.
2.Členské státy vyžadují, aby zpráva oudržitelnosti předkládaná dceřiným podnikem nebo pobočkou podle odstavce 1 byla vypracována vsouladu se standardy přijatými podle článku40b.Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může být zpráva oudržitelnosti uvedená vodstavci 1 tohoto článku vypracována vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatými podle článku29b nebo způsobem rovnocenným standardům pro podávání zpráv oudržitelnosti, jak je určen vsouladu sprováděcím aktem orovnocennosti standardů pro podávání zpráv přijatým podle čl.23 odst.4 třetího pododstavce směrnice 2004/109/ES.Nejsou-li informace vyžadované pro vypracování zprávy oudržitelnosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce kdispozici, požádá dceřiný podnik nebo pobočka uvedené vodstavci 1 podnik ze třetí země, aby jim poskytl veškeré informace nezbytné ktomu, aby mohly splnit své povinnosti.Vpřípadě, že nejsou poskytnuty všechny požadované informace, dceřiný podnik nebo pobočka uvedené vodstavci 1 vypracují, zveřejní azpřístupní zprávu oudržitelnosti uvedenou vodstavci 1, která obsahuje veškeré informace, které mají kdispozici, které získaly nebo obdržely, avydají prohlášení, vněmž uvedou, že podnik ze třetí země potřebné informace nezpřístupnil.
3.Členské státy vyžadují, aby zpráva oudržitelnosti uvedená vodstavci 1 byla zveřejněna spolu svyjádřením závěru oověření, který vydala jedna nebo více osob nebo společností oprávněných kvyjadřování závěru oověření ke zprávám oudržitelnosti podle vnitrostátního práva podniku ze třetí země nebo členského státu.Vpřípadě, že podnik ze třetí země neposkytne vyjádření závěru oověření vsouladu sprvním pododstavcem, vydá dceřiný podnik nebo pobočka prohlášení, vněmž uvedou, že podnik ze třetí země nezbytné vyjádření závěru oověření zprávy neposkytl.
4.Členské státy mohou každoročně informovat Komisi odceřiných podnicích nebo pobočkách podniků ze třetích zemí, které splnily požadavek na zveřejnění stanovený včlánku40d, aopřípadech, kdy byla zpráva zveřejněna, ale dceřiný podnik nebo pobočka jednaly vsouladu sodst.2 čtvrtým pododstavcem tohoto článku. Komise na svých internetových stránkách zveřejní seznam podniků ze třetích zemí, které zveřejňují zprávu oudržitelnosti.
Článek40bStandardy pro podávání zpráv oudržitelnosti pro podniky ze třetích zemíKomise přijme do 30.června 2024 vsouladu sčlánkem 49 akt vpřenesené pravomoci, kterými doplní tuto směrnici scílem stanovit standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti pro podniky ze třetích zemí, které upřesní informace, jež mají být zahrnuty do zpráv oudržitelnosti uvedených včlánku40a.
Článek40cOdpovědnost za vypracovávání, zveřejňování azpřístupňování zpráv oudržitelnosti podniků ze třetích zemíČlenské státy stanoví, že pobočky podniků ze třetích zemí jsou podle svého nejlepšího vědomí aschopností povinny zajistit, aby jejich zpráva oudržitelnosti byla vypracována vsouladu sčlánkem 40a aaby byla tato zpráva zveřejněna azpřístupněna vsouladu sčlánkem 40d.Členské státy stanoví, že členové správních, řídících adozorčích orgánů dceřiných podniků uvedených včlánku40a mají kolektivní povinnost zajistit, aby byla podle jejich nejlepšího vědomí aschopností vypracována zpráva oudržitelnosti vsouladu sčlánkem 40a aaby byla tato zpráva zveřejněna azpřístupněna vsouladu sčlánkem 40d.
Článek40dZveřejnění
1.Dceřiné podniky apobočky uvedené včl.40a odst.1 této směrnice zveřejní svou zprávu oudržitelnosti spolu svyjádřením závěru oověření apřípadně prohlášením uvedeným včl.40a odst.2 čtvrtém pododstavci této směrnice do dvanácti měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, jak stanoví jednotlivé členské státy, vsouladu sčlánky 14 až 28 směrnice (EU) 2017/1132 apřípadně vsouladu sčlánkem 36 uvedené směrnice.
2.Pokud zpráva oudržitelnosti spolu svyjádřením závěru oověření apřípadně sprohlášením zveřejněným vsouladu sodstavcem 1 tohoto článku nejsou bezplatně zpřístupněny veřejnosti na internetových stránkách rejstříku uvedeného včlánku16 směrnice (EU) 2017/1132, členské státy zajistí, aby zpráva oudržitelnosti spolu svyjádřením závěru oověření apřípadně sprohlášením zveřejněným podniky vsouladu sodstavcem 1 tohoto článku byly bezplatně zpřístupněny veřejnosti alespoň vjednom zúředních jazyků Unie, ato nejpozději 12 měsíců po rozvahovém dni účetního období, za které je zpráva vypracována, na internetových stránkách dceřiného podniku nebo pobočky uvedených včl.40a odst.1 této směrnice.“
15)
Název kapitoly11 se nahrazuje tímto:PŘECHODNÁ AZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“.
16)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek48iPřechodná ustanovení
1.Do 6.ledna 2030 povolí členské státy dceřinému podniku vUnii, na který se vztahují články 19a nebo 29a ajehož mateřský podnik se neřídí právem členského státu, aby vypracovával konsolidované zprávy oudržitelnosti vsouladu spožadavky článku29a, které zahrnují všechny unijní dceřiné podniky tohoto mateřského podniku, na něž se vztahují články 19a nebo 29a.Do 6.ledna 2030 povolí členské státy, aby konsolidované zprávy oudržitelnosti uvedené vprvním pododstavci tohoto odstavce zahrnovaly informace povinně zveřejňované podle článku8 nařízení (EU) 2020/852, které zahrnují činnosti vykonávané všemi unijními dceřinými podniky mateřského podniku uvedeného vprvním pododstavci tohoto odstavce, na něž se vztahují články 19a nebo 29a této směrnice.
2.Unijní dceřiný podnik uvedený vodstavci 1 musí být jedním zunijních dceřiných podniků skupiny, který dosáhl největšího obratu vUnii alespoň vjednom zpředchozích pěti účetních období, případně na konsolidovaném základě.
3.Konsolidovaná zpráva oudržitelnosti uvedená vodstavci 1 tohoto článku se zveřejňuje vsouladu sčlánkem 30.
4.Pro účely osvobození stanoveného včl.19a odst.9 ačl.29a odst.8 se podávání zpráv vsouladu sodstavcem 1 tohoto článku považuje za podávání zpráv mateřským podnikem na úrovni skupiny, pokud jde opodniky zahrnuté do konsolidace. Má se za to, že podávání zpráv vsouladu sodst.1 druhým pododstavcem tohoto článku splňuje podmínky uvedené včl.19a odst.9 druhém pododstavci písm.c) ačl.29a odst.8 druhém pododstavci písm.c).“
17)
Článek49 se mění takto:
a)
odstavce 2 a3 se nahrazují tímto:
„2.Pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci uvedená včl.1 odst.2, čl.3 odst.13, článcích 29b, 29c a40b ačl.46 odst.2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5.ledna 2023. Komise vypracuje zprávu opřenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje ostejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého ztěchto období.
3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené včl.1 odst.2, čl.3 odst.13, článcích 29b, 29c a40b ačl.46 odst.2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím ozrušení se ukončuje přenesení pravomoci vněm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění vÚředním věstníku Evropské unienebo kpozdějšímu dni, který je vněm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů vpřenesené pravomoci.“;
b)
vkládá se nový odstavec, který zní:
„3bPři přijímání aktů vpřenesené pravomoci podle článků 29b a29c vezme Komise vúvahu technické poradenství poskytnuté EFRAG, ato za předpokladu, že:
a)
toto poradenství bylo vypracováno patřičným, náležitým atransparentním způsobem pod veřejným dohledem svyužitím odborných znalostí avyváženou účastí příslušných zúčastněných stran asdostatečným veřejným financováním scílem zajistit jeho nezávislost ana základě pracovního programu, vsouvislosti snímž byla konzultována Komise;
b)
kporadenství jsou připojeny analýzy nákladů apřínosů, které zahrnují analýzy dopadů technického poradenství na otázky udržitelnosti;
c)
kporadenství je připojeno vysvětlení toho, jak zohledňuje prvky uvedené včl.29b odst.5;
d)
účast na práci EFRAG na technické úrovni je založena na odborných znalostech voblasti podávání zpráv oudržitelnosti anení podmíněna finančním příspěvkem.

Písmeny a) a d) není dotčena účast veřejných subjektů a vnitrostátních organizací, které tvoří standardy, na technické činnosti EFRAG.

Doprovodné dokumenty k technickému poradenství EFRAG se předkládají spolu s tímto technickým poradenstvím.

Pokud jde o návrhy aktů v přenesené pravomoci uvedené v článcích 29b a 29c této směrnice, Komise před jejich přijetím konzultuje společně skupinu odborníků členských států pro udržitelné financování uvedenou v článku 24 nařízení (EU) 2020/852 a Regulativní výbor pro účetnictví uvedený v článku 6 nařízení (ES) č. 1606/2002.

Komise si ohledně technického poradenství poskytnutého EFRAG vyžádá stanovisko Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zejména co se týká jeho souladu s nařízením (EU) 2019/2088 a akty v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě. ESMA, EBA a EIOPA poskytnou svá stanoviska do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti Komise.

Před přijetím aktů v přenesené pravomoci uvedených v článcích 29b a 29c této směrnice konzultuje Komise ohledně technického poradenství poskytnutého EFRAG také Evropskou agenturu pro životní prostředí, Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou centrální banku, Výbor evropských orgánů dohledu nad auditem a platformu pro udržitelné financování zřízenou podle článku 20 nařízení (EU) 2020/852. Rozhodne-li se některý z těchto subjektů vydat stanovisko, učiní tak do dvou měsíců ode dne, kdy s ním Komise vedla konzultace.“;

c)
odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5.Akt vpřenesené pravomoci přijatý podle čl.1 odst.2, čl.3 odst.13, článků 29b, 29c nebo 40b nebo čl.46 odst.2 vstoupí vplatnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament iRada před uplynutím této lhůty informují Komisi otom, že námitky nevysloví. Zpodnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží odva měsíce.“

Článek 2

Změny směrnice 2004/109/ES

Směrnice 2004/109/ES se mění takto:

1)
Včl.2 odst.1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
r)
„zprávami oudržitelnosti“ zprávy oudržitelnosti ve smyslu čl.2 bodu18 směrnice Evropského parlamentu aRady 2013/34/EU(*23);

(*23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“"

2)
Článek4 se mění takto:
a)
vodstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
„c)
prohlášení osob odpovědných vrámci emitenta, jejichž jména afunkce budou jasně uvedeny, otom, že podle jejich nejlepšího vědomí podává účetní závěrka vypracovaná vsouladu splatným souborem účetních standardů pravdivý avěrný obraz ostavu aktiv apasiv, finanční pozici azisku nebo ztrátě emitenta apodniků zahrnutých do konsolidace jako celku aže zpráva očinnosti obsahuje věrný přehled vývoje avýsledků podniku apostavení emitenta apodniků zahrnutých do konsolidace jako celku, spolu spopisem hlavních rizik anejistot, kterým čelí, avpříslušných případech je vypracována vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti uvedenými včlánku29b směrnice 2013/34/EU ase specifikacemi přijatými podle čl.8 odst.4 nařízení Evropského parlamentu aRady (EU) 2020/852(*24).

(*24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“;"

b)
odstavce4 a5 se nahrazují tímto:
„4.Účetní závěrka je auditována vsouladu sčl.34 odst.1 prvním pododstavcem ačl.34 odst.2 směrnice 2013/34/EU.Statutární auditor vyjádří závěr aposkytne vyjádření ke zprávě vedení podniku uvedené včl.34 odst.1 druhém pododstavci písm.a) ab) avčl.34 odst.2 směrnice 2013/34/EU.Auditorská zpráva uvedená včlánku28 směrnice Evropského parlamentu aRady 2006/43/ES(*25), podepsaná osobou nebo osobami odpovědnými za provedení činnosti uvedené včl.34 odst.1 a2 směrnice 2013/34/EU se vúplném znění zveřejní spolu svýroční finanční zprávou.Případné vyjádření závěru oověření ke zprávě oudržitelnosti je vydáno vsouladu sčl.34 odst.1 druhým pododstavcem písm. aa) ačl.34 odst.2 až 5 směrnice 2013/34/EU.Zpráva oověření zprávy oudržitelnosti uvedená včlánku28a směrnice 2006/43/ES se vúplném znění zveřejní spolu svýroční finanční zprávou.
5.Zpráva vedení podniku se vypracovává vsouladu sčlánky 19, 19a a20 ačl.29d odst.1 směrnice 2013/34/EU, apokud ji vypracovávají podniky uvedené vtěchto ustanoveních, zahrnuje specifikace přijaté podle čl.8 odst.4 nařízení(EU)2020/852.Je-li emitent povinen vypracovat konsolidovanou účetní závěrku, vypracovává se konsolidovaná zpráva vedení podniku vsouladu sčlánky29 a29a ačl.29d odst.2 směrnice 2013/34/EU, apokud ji vypracovávají podniky uvedené vtěchto ustanoveních, zahrnuje specifikace přijaté podle čl.8 odst.4 nařízení (EU) 2020/852.(*25)Směrnice Evropského parlamentu aRady 2006/43/ES ze dne 17.května2006 opovinném auditu ročních akonsolidovaných účetních závěrek, ozměně směrnic Rady 78/660/EHS a83/349/EHS aozrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř.věst.L157, 9.6.2006, s.87).“"
3)
Včlánku23 se odstavec 4 mění takto:
a)
třetí ačtvrtý pododstavec se nahrazují tímto:„Komise postupem stanoveným včl.27 odst.2 této směrnice přijme nutná rozhodnutí orovnocennosti účetních standardů, za podmínek stanovených včl.30 odst.3 této směrnice, aorovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti podle článku29b směrnice 2013/34/EU užívaných emitenty ze třetí země. Pokud Komise rozhodne, že účetní standardy třetí země nebo její standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti nejsou rovnocenné, může dotčeným emitentům povolit, aby po vhodné přechodné období tyto standardy nadále používali.Vsouvislosti střetím pododstavcem tohoto odstavce Komise rovněž přijímá prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci vsouladu sčl.27 odst.2a, 2b a2c aza podmínek stanovených včláncích27a a27b opatření, jejichž cílem je stanovení obecných kritérií rovnocennosti pro účetní standardy astandardy pro podávání zpráv oudržitelnosti platné pro emitenty zvíce než jedné země.“;
b)
doplňuje se nový pododstavec, který zní:„Kritéria, která Komise použije při posuzování rovnocennosti standardů pro podávání zpráv oudržitelnosti používaných emitenty ze třetích zemí uvedenými ve třetím pododstavci, zajistí alespoň:
a)
aby standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti od podniků vyžadovaly zveřejnění informací oenvironmentálních asociálních faktorech afaktorech týkajících se oblasti správy ařízení;
b)
aby standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti od podniků vyžadovaly zveřejnění informací nezbytných kpochopení jejich dopadů na otázky udržitelnosti ainformace nezbytné kpochopení toho, jak otázky udržitelnosti ovlivňují jejich vývoj, výkonnost apostavení.“
4)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek28dPokyny orgánu ESMAPo konzultaci sEvropskou agenturou pro životní prostředí asAgenturou Evropské unie pro základní práva vydá orgán ESMA vsouladu sčlánkem16 nařízení (EU) č.1095/2010 pokyny kdohledu příslušných vnitrostátních orgánů nad podáváním zpráv oudržitelnosti.“

Článek 3

Změny směrnice 2006/43/ES

Směrnice 2006/43/ES se mění takto:

1)
Článek1 se nahrazuje tímto:
„Článek1PředmětTato směrnice stanoví pravidla týkající se povinného auditu ročních účetních závěrek akonsolidovaných účetních závěrek aověřování ročních akonsolidovaných zpráv oudržitelnosti.“
2)
Článek2 se mění takto:
a)
body 2 až6 se nahrazují tímto:
„2.
„statutárním auditorem“ fyzická osoba, kterou vsouladu stouto směrnicí schválí příslušné orgány členského státu kprovádění povinných auditů apřípadně ověřování zpráv oudržitelnosti;
3. 
„auditorskou společností“ právnická osoba nebo jiný subjekt bez ohledu na jeho právní formu, který vsouladu stouto směrnicí schválí příslušné orgány členského státu kprovádění povinných auditů apřípadně ověřování zpráv oudržitelnosti;
4. 
„auditorským subjektem ze třetí země“ subjekt bez ohledu na jeho právní formu, který provádí audit roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podniku založeného ve třetí zemi či případně ověřování jeho zpráv oudržitelnosti akterý není subjektem zaregistrovaným vněkterém členském státě jako auditorská společnost na základě schválení podle článku3;
5. 
„auditorem ze třetí země“ fyzická osoba, která provádí audit roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podniku založeného ve třetí zemi či případně ověřování jeho zpráv oudržitelnosti akterá není osobou zaregistrovanou vněkterém členském státě jako statutární auditor na základě schválení podle článků 3 a44;
6. 
„auditorem skupiny“ jeden nebo více statutárních auditorů nebo jedna nebo více auditorských společností, kteří provádějí povinný audit konsolidované účetní závěrky či případně ověřování konsolidovaných zpráv oudržitelnosti;“;
b)
vkládá se nový bod, který zní:
„16a.
„klíčovými partnery pro udržitelnost“:
a)
jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou auditorskou společností pověřeni kprovedení určité ověřovací zakázky týkající se zpráv oudržitelnosti, vníž mají hlavní odpovědnost za ověření zpráv oudržitelnosti jménem auditorské společnosti, nebo
b)
vpřípadě ověřování konsolidovaných zpráv oudržitelnosti nejméně jeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni auditorskou společností jako hlavní osoby odpovědné za ověření zpráv oudržitelnosti na úrovni skupiny, ajeden nebo více statutárních auditorů, kteří jsou určeni jako hlavní odpovědné osoby na úrovni významných dceřiných společností, nebo
c)
jeden nebo více statutárních auditorů, kteří podepisují zprávu oověření zprávy oudržitelnosti uvedenou včlánku28a;“;
c)
doplňují se nové body, které znějí:
„21.
„zprávami oudržitelnosti“ zprávy oudržitelnosti ve smyslu čl.2 bodu18 směrnice 2013/34/EU;
22. 
„ověřením zprávy oudržitelnosti“ postup, jehož výsledkem je závěr vyjádřený statutárním auditorem nebo auditorskou společností vsouladu sčl.34 odst.1 druhým pododstavcem písm. aa) ačl.34 odst.2 směrnice 2013/34/EU;
23. 
„nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb“ subjekt posuzování shody akreditovaný vsouladu snařízením Evropského parlamentu aRady (ES) č.765/2008(*26)pro konkrétní činnost posuzování shody uvedenou včl.34 odst.1 druhém pododstavci písm.aa) směrnice 2013/34/EU.

(*26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).“"

3)
Článek6 se nahrazuje tímto:
„Článek6Vzdělání
1.Aniž je dotčen článek11, může být fyzická osoba schválena kprovádění povinného auditu, pouze pokud dosáhla úrovně vzdělání nutné kpřijetí na vysokou školu nebo rovnocenné úrovně apoté absolvovala program teoretické výuky aodborné praxe asložila zkoušku odborné způsobilosti na úrovni závěrečné zkoušky na vysoké škole nebo na úrovni rovnocenné zkoušky pořádané nebo uznávané dotčeným členským státem.
2.Fyzická osoba může být vedle schválení kprovádění povinných auditů podle odstavce 1 tohoto článku schválena kověřování zpráv oudržitelnosti, pokud jsou splněny dodatečné zvláštní požadavky čl.7 odst.2, čl.8 odst.3, čl.10 odst.1 druhého pododstavce ačl.14 odst.2 čtvrtého pododstavce této směrnice.
3.Příslušné orgány uvedené včlánku32 mezi sebou spolupracují scílem dosáhnout sblížení požadavků stanovených vtomto článku. Vrámci této spolupráce přihlédnou tyto příslušné orgány kvývoji voblasti auditu aauditorské profese, azejména ke sblížení požadavků, kterého již bylo vrámci této profese dosaženo. Spolupracují sVýborem evropských orgánů dohledu nad auditem aspříslušnými orgány uvedenými včlánku20 nařízení (EU) č.537/2014 do té míry, vníž se takové sbližování týká povinného auditu subjektů veřejného zájmu aověřování zpráv oudržitelnosti těchto subjektů.“
4)
Článek7 se nahrazuje tímto:
„Článek7Zkouška odborné způsobilosti
1.Zkouška odborné způsobilosti uvedená včl.6 odst.1 zaručí nezbytnou úroveň teoretických znalostí voborech souvisejících sprováděním povinného auditu aschopnost uplatnit takové znalosti vpraxi. Alespoň část této zkoušky musí být vpísemné formě.
2.Aby mohl být statutární auditor rovněž schválen kověřování zpráv oudržitelnosti, zaručí zkouška odborné způsobilosti uvedená včl.6 odst.1 nezbytnou úroveň teoretických znalostí voborech souvisejících sověřováním zpráv oudržitelnosti aschopnost uplatnit takové znalosti vpraxi. Alespoň část této zkoušky musí být vpísemné formě.“
5)
Včlánku8 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3.Aby mohl být statutární auditor rovněž schválen kověřování zpráv oudržitelnosti, test teoretických znalostí uvedený vodstavci 1 zjišťuje také znalosti přinejmenším vtěchto oborech:
a)
právní požadavky astandardy vztahující se kpřípravě roční akonsolidované zprávy oudržitelnosti;
b)
analýza udržitelnosti;
c)
postupy náležité péče ve vztahu kotázkám udržitelnosti;
d)
právní požadavky astandardy pro ověřování zpráv oudržitelnosti uvedené včlánku26a.“
6)
Včlánku10 odst.1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„Aby mohli být statutární auditor nebo uchazeč rovněž schváleni kověřování zpráv oudržitelnosti, musí alespoň osm měsíců odborné praxe uvedené vprvním pododstavci zahrnovat ověřování ročních akonsolidovaných zpráv oudržitelnosti nebo jiné služby související sudržitelností.“
7)
Článek12 se nahrazuje tímto:
„Článek12Kombinace odborné praxe ateoretické výuky
1.Členské státy mohou stanovit, že období teoretické výuky voborech uvedených včl.8 odst.1 a2 se započítávají do délky odborné činnosti uvedené včlánku11, pokud je tato výuka doložena zkouškou uznanou členským státem. Toto období teoretické výuky nesmí být kratší než jeden rok aod délky odborné činnosti nelze odečíst více než čtyři roky.
2.Délka odborné činnosti aodborné praxe nesmí být kratší než program teoretické výuky spolu sodbornou praxí požadovanou včl.10 odst.1 prvním pododstavci.“
8)
Včl.14 odst.2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„Aby mohl být statutární auditor rovněž schválen kověřování zpráv oudržitelnosti, týká se zkouška způsobilosti uvedená vprvním pododstavci přiměřených znalostí statutárního auditora voblasti právních předpisů hostitelského členského státu vrozsahu, vjakém se vztahují kověřování zpráv oudržitelnosti.“
9)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek14aStatutární auditoři schválení nebo uznaní před 1.lednem2024 aosoby, které k1.lednu2024 procházejí procesem schvalování statutárních auditorůČlenské státy zajistí, aby se na statutární auditory, kteří byli schváleni nebo uznáni za účelem provádění povinných auditů před 1.lednem2024, nevztahovaly požadavky stanovené včl.7 odst.2, čl.8 odst.3, čl.10 odst.1 druhém pododstavci ačl.14 odst.2 čtvrtém pododstavci.Členské státy zajistí, aby se na osoby, které k1.lednu 2024 procházejí schvalovacím procesem stanoveným včláncích 6 až 14, nevztahovaly požadavky čl.7 odst.2, čl.8 odst.3, čl.10 odst.1 druhého pododstavce ačl.14 odst.2 čtvrtého pododstavce, pokud tento proces dokončí do 1.ledna 2026.Členské státy zajistí, aby statutární auditoři schválení před 1. lednem 2026, kteří chtějí provádět ověřování zpráv oudržitelnosti, získali nezbytné znalosti opodávání zpráv oudržitelnosti aověřování zpráv oudržitelnosti, včetně oborů uvedených včl.8 odst.3, prostřednictvím průběžného vzdělávání uvedeného včlánku13.“
10)
Článek16 se mění takto:
a)
odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.Veřejný rejstřík obsahuje ostatutárních auditorech alespoň tyto informace:
a)
jméno, adresu aregistrační číslo;
b)
jméno, adresu, adresu internetových stránek aregistrační číslo auditorské společnosti nebo společností, ukterých je statutární auditor zaměstnán nebo snimiž je spojen jako společník nebo jinak, pokud existují;
c)
zda je statutární auditor rovněž schválen pro ověřování zpráv oudržitelnosti;
d)
všechny další registrace jako statutárního auditora provedené upříslušných orgánů jiných členských států ajako auditora ve třetích zemích, včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů aregistračního čísla nebo čísel, pokud existují, aúdaj otom, zda se registrace týká povinného auditu, ověřování zpráv oudržitelnosti, nebo obojího.“;
b)
vodstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„Vrejstříku se uvede, zda jsou auditoři ze třetích zemí uvedení vprvním pododstavci zaregistrováni pro provádění povinného auditu, ověřování zpráv oudržitelnosti, nebo pro oba účely.“
11)
Článek17 se mění takto:
a)
vodstavci 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:
„e)
jména aregistrační čísla všech statutárních auditorů zaměstnaných uauditorské společnosti nebo sní spojených jako společníci či jinak aúdaj otom, zda jsou rovněž schváleni pro ověřování zpráv oudržitelnosti;“;
b)
vodstavci 1 se bod i) nahrazuje tímto:
„i)
všechny další registrace jako auditorské společnosti provedené upříslušných orgánů jiných členských států ajako auditorského subjektu ve třetích zemích včetně názvu registračního orgánu nebo orgánů aregistračního čísla nebo čísel, pokud existují, aúdaj otom, zda se registrace týká povinného auditu, ověřování zpráv oudržitelnosti, nebo obojího.“;
c)
vodstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„Vrejstříku se uvede, zda jsou auditorské subjekty ze třetích zemí uvedení vprvním pododstavci zaregistrováni pro provádění povinného auditu, ověřování zpráv oudržitelnosti, nebo pro oba účely.“
12)
Článek24b se mění takto:
a)
odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.Pokud povinný audit provádí auditorská společnost, členské státy zajistí, aby tato auditorská společnost určila alespoň jednoho klíčového auditorského partnera. Auditorská společnost poskytne klíčovému auditorskému partnerovi či partnerům potřebné prostředky apracovníky, kteří mají náležité pravomoci aschopnosti křádnému vykonávání svých povinností.Pokud ověření zprávy oudržitelnosti provádí auditorská společnost, členské státy zajistí, aby tato auditorská společnost určila alespoň jednoho klíčového partnera pro udržitelnost, jenž může být klíčovým auditorským partnerem nebo jedním znich. Auditorská společnost poskytne klíčovému partnerovi pro udržitelnost potřebné prostředky apracovníky, kteří mají pravomoci aschopnosti řádnému vykonávání svých povinností.Hlavním kritériem auditorské společnosti pro výběr klíčového auditorského partnera či partnerů apřípadně klíčového partnera či partnerů pro udržitelnost je zajištění kvality, nezávislosti aodbornosti auditu aověřování.Klíčový auditorský partner či partneři musí být aktivně zapojeni do provádění povinného auditu. Klíčový partner či partneři pro udržitelnost musí být aktivně zapojeni do ověřování zprávy oudržitelnosti.“;
b)
vkládá se nový odstavec, který zní:
„2a.Statutární auditor při ověřování zprávy oudržitelnosti věnuje zakázce dostatek času avyčlení dostatečné zdroje, aby zajistil řádné plnění svých povinností.“;
c)
vodstavci 4 se písmena b) ac) nahrazují tímto:
„b)
vpřípadě auditorské společnosti jméno či jména klíčového auditorského partnera nebo partnerů apřípadně jméno či jména klíčového partnera nebo partnerů pro udržitelnost;
c)
odměny účtované za povinný audit, odměny účtované za ověření zprávy oudržitelnosti aodměny účtované za jiné služby, ato za každé účetní období.“;
d)
vkládá se nový odstavec, který zní:
„5a.Pro každou ověřovací zakázku týkající se zpráv oudržitelnosti založí statutární auditor nebo auditorská společnost spis oověření.Statutární auditor nebo auditorská společnost dokumentují vsouvislosti sověřováním zpráv oudržitelnosti alespoň údaje uchovávané podle článku22b.Statutární auditor nebo auditorská společnost uchovávají veškeré další údaje adokumenty důležité pro vypracování zprávy oověření zprávy oudržitelnosti podle článku28a apro sledování souladu stouto směrnicí adalšími příslušnými právními předpisy, jež se týkají ověřování zpráv oudržitelnosti.Spis oověření musí být uzavřen 60 dní od data podpisu zprávy oověření zprávy oudržitelnosti podle článku28a.Provádí-li povinný audit roční účetní závěrky iověření zprávy oudržitelnosti tentýž statutární auditor, může být spis oověření součástí spisu auditora.“;
e)
odstavec 6 se nahrazuje tímto:„Statutární auditor nebo auditorská společnost vedou záznamy oveškerých písemných stížnostech vsouvislosti sprovedenými povinnými audity asprovedenými ověřovacími zakázkami týkajícími se zpráv oudržitelnosti.“
13)
Článek25 se nahrazuje tímto:
„Článek25Odměny za audit aověřeníČlenské státy zajistí, aby fungovala vhodná pravidla, která zajistí, že odměny za povinný audit aověření zprávy oudržitelnosti nejsou:
a)
ovlivňovány poskytováním doplňkových služeb subjektu, který je předmětem povinného auditu nebo ověření zprávy oudržitelnosti, ani stanovovány na jejich základě; a
b)
založeny na jakékoli podmíněnosti.“
14)
Vkládají se nové články, které znějí:
„Článek25bProfesní etika, nezávislost, nestrannost, důvěrnost aprofesní tajemství ve vztahu kověřování zpráv oudržitelnostiPožadavky článků21 až24a týkající se povinného auditu účetních závěrek se použijí obdobně ina ověřování zpráv oudržitelnosti.
Článek25cZakázané neauditorské služby vpřípadech, kdy statutární auditor provádí ověření zprávy oudržitelnosti subjektu veřejného zájmu
1.Statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící ověření zprávy oudržitelnosti subjektu veřejného zájmu ani žádný člen sítě, do níž daný statutární auditor nebo auditorská společnost patří, nesmí přímo ani nepřímo poskytovat vrámci Unie subjektu veřejného zájmu, jehož zprávy oudržitelnosti jsou ověřovány, jeho mateřskému podniku ani podnikům, které ovládá, zakázané neauditorské služby uvedené včl.5 odst.1 druhém pododstavci písm.b), c) ae) až k) nařízení (EU) č.537/2014:
a)
vdobě od začátku období, které je předmětem ověření zprávy oudržitelnosti, do vydání zprávy oověření zprávy oudržitelnosti; a
b)
vúčetním období, které bezprostředně předchází době uvedené vpísmenia) tohoto odstavce, pokud jde oslužby uvedené včl.5 odst.1 druhém pododstavci písm.e) nařízení (EU) č.537/2014.

2.   Statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící ověřování zpráv o udržitelnosti subjektů veřejného zájmu a jakýkoli člen sítě, do níž daný statutární auditor nebo auditorská společnost případně patří, mohou subjektu veřejného zájmu, jehož zprávy o udržitelnosti jsou ověřovány, jeho mateřskému podniku nebo podnikům, které ovládá, poskytovat jiné neauditorské služby než zakázané neauditorské služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku nebo případně zakázané neauditorské služby uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 537/2014 nebo služby, které členské státy považují za služby představující hrozbu pro nezávislost podle čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení, pokud je schválí výbor pro audit poté, co řádně posoudil ohrožení nezávislosti a záruky uplatňované v souladu s článkem 22b této směrnice.

3.   Pokud člen sítě, do níž patří statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící ověřování zpráv o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu, poskytuje zakázané neauditorské služby uvedené v odstavci 1 tohoto článku podniku založenému v třetí zemi, jenž je ovládán subjektem veřejného zájmu, jehož zprávy o udržitelnosti jsou ověřovány, dotčený statutární auditor nebo auditorská společnost posoudí, zda by toto poskytování služeb členem sítě neohrozilo jejich nezávislost.

Pokud k dopadu na jejich nezávislost dochází, statutární auditor nebo auditorská společnost přijmou záruky, kterými rizika vyplývající z poskytování zakázaných neauditorských služeb uvedených v odstavci 1 tohoto článku v třetí zemi omezí. Statutární auditor nebo auditorská společnost mohou pokračovat v ověřování zpráv o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu pouze v případě, že mohou v souladu s článkem 22b odůvodnit, že poskytování těchto služeb nemá vliv na jejich profesionální úsudek a na zprávu o ověření zprávy o udržitelnosti.

Článek 25d

Nesrovnalosti

Článek 7 nařízení (EU) č. 537/2014 se použije obdobně na statutárního auditora nebo auditorskou společnost provádějící ověřování zpráv o udržitelnosti subjektu veřejného zájmu.“

15)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek26aStandardy pro ověřování zpráv oudržitelnosti
1.Členské státy vyžadují, aby statutární auditoři aauditorské společnosti ověřovali zprávy oudržitelnosti vsouladu sověřovacími standardy přijatými Komisí podle odstavce 3.
2.Členské státy mohou uplatňovat vnitrostátní ověřovací standardy, postupy nebo požadavky do doby, než Komise přijme ověřovací standard upravující stejnou problematiku.Členské státy sdělí Komisi vnitrostátní standardy, postupy nebo požadavky týkající se ověřování nejméně tři měsíce před jejich vstupem vplatnost.
3.Komise do 1.října 2026 přijme akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 48a za účelem doplnění této směrnice ostandardy pro ověření somezenou jistotou, které stanoví postupy, které auditor či auditoři aauditorská společnost či společnosti uplatňují kvyvození svých závěrů týkajících se ověření zpráv oudržitelnosti, včetně plánování, posouzení rizik areakce na rizika, adruhu závěrů, které mají být zahrnuty do zprávy oověření zprávy oudržitelnosti nebo případně do zprávy auditora.Komise do 1.října 2028 přijme akty vpřenesené pravomoci vsouladu sčlánkem 48a za účelem doplnění této směrnice ostandardy pro ověření spřiměřenou jistotou, ato vnávaznosti na posouzení, jež má určit, zda je ověřování spřiměřenou jistotou pro auditory apodniky proveditelné. Sohledem na výsledky tohoto posouzení, aje-li to tedy vhodné, stanoví uvedené akty vpřenesené pravomoci datum, od kterého se má vyjádření závěru uvedené včl.34 odst.1 druhém pododstavci písm.aa) zakládat na zakázce poskytující přiměřenou jistotu vycházející ztěchto standardů pro ověřování spřiměřenou jistotou.Komise může standardy pro ověření uvedené vprvním adruhém pododstavci přijmout pouze tehdy, pokud:
a)
byly vypracovány patřičným, náležitým atransparentním způsobem pod veřejným dohledem;
b)
přispívají kvysoké úrovni důvěryhodnosti akvality ročních nebo konsolidovaných zpráv oudržitelnosti a
c)
odpovídají veřejnému zájmu Unie.“
16)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek27aOvěřování konsolidovaných zpráv oudržitelnosti
1.Členské státy zajistí, aby vpřípadě ověřovacích zakázek týkajících se konsolidovaných zpráv oudržitelnosti skupiny podniků:
a)
auditor skupiny nesl vsouvislosti skonsolidovanými zprávami oudržitelnosti plnou odpovědnost za zprávu oověření zprávy oudržitelnosti podle článku28a;
b)
auditor skupiny posuzoval ověřovací činnost prováděnou nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb či nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb, auditorem či auditory zetřetí země, statutárním auditorem či statutárními auditory, auditorským subjektem či auditorskými subjekty ze třetí země nebo auditorskou společností či auditorskými společnostmi zaúčelem ověření konsolidovaných zpráv oudržitelnosti, aaby zdokumentoval povahu, časové rozpětí arozsah činnosti těchto auditorů, případně přezkoumal ipříslušné části dokumentace týkající se ověření, kterou tito auditoři vypracovali; a
c)
auditor skupiny přezkoumal ověřovací činnost prováděnou nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb či nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb, auditorem či auditory ze třetí země, statutárním auditorem či statutárními auditory aauditorským subjektem či auditorskými subjekty ze třetí země nebo auditorskou společností či auditorskými společnostmi za účelem ověřování konsolidovaných zpráv oudržitelnosti atakový přezkum zdokumentoval.

Auditor skupiny uchovává takovou dokumentaci, která příslušnému orgánu umožňuje přezkoumání činnosti auditora skupiny.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce požádá auditor skupiny o souhlas příslušného nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb či nezávislých poskytovatelů ověřovacích služeb, auditora či auditorů ze třetí země, statutárního auditora či statutárních auditorů, auditorského subjektu či auditorských subjektů ze třetí země nebo auditorské společnosti či auditorských společností s předáním příslušné dokumentace vedené při provádění ověřování konsolidovaných zpráv o udržitelnosti, jenž bude podmínkou toho, aby se auditor skupiny mohl spolehnout na práci tohoto nezávislého poskytovatele ověřovacích služeb či nezávislých poskytovatelů ověřovacích služeb, auditora nebo auditorů ze třetí země, statutárního auditora či statutárních auditorů, auditorského subjektu či auditorských subjektů ze třetí země nebo auditorské společnosti či auditorských společností.

2.   Není-li auditor skupiny schopen zajistit splnění požadavků podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c), přijme vhodná opatření a informuje příslušný orgán.

Mezi tato opatření případně patří provedení dodatečné ověřovací činnosti v příslušné dceřiné společnosti, ať už přímo, nebo na základě subdodavatelského provedení této činnosti.

3.   Pokud je u auditora skupiny prováděn přezkum zajištění kvality nebo prováděno vyšetřování týkající se ověřování konsolidovaných zpráv o udržitelnosti skupiny podniků, musí auditor skupiny příslušnému orgánu na vyžádání zpřístupnit příslušnou dokumentaci, kterou vede a která se týká ověřovací činnosti vykonávané jedním nebo více příslušnými nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb, auditory ze třetí země, statutárními auditory, auditorskými subjekty ze třetí země nebo auditorskými společnostmi za účelem ověřování konsolidovaných zpráv o udržitelnosti, včetně všech pracovních materiálů významných pro ověřování konsolidovaných zpráv o udržitelnosti.

Příslušný orgán si může od relevantních příslušných orgánů podle článku 36 vyžádat další dokumentaci týkající se ověřovací činnosti provedené jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi pro účely ověřování konsolidovaných zpráv o udržitelnosti.

Je-li ověřování zpráv o udržitelnosti vypracovaných v rámci skupiny podniků mateřským nebo dceřiným podnikem prováděno jedním nebo více auditory nebo auditorskými subjekty ze třetí země, může si příslušný orgán prostřednictvím pracovních ujednání vyžádat od příslušných orgánů třetích zemí dodatečnou dokumentaci týkající se ověřovací činnosti provedené jedním nebo více auditory nebo auditorskými subjekty ze třetí země.

Odchylně od třetího pododstavce, je-li ověřování zpráv o udržitelnosti vypracovaných v rámci skupiny podniků mateřským nebo dceřiným podnikem prováděno jedním nebo více nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb nebo auditory či auditorskými subjekty ze třetí země, s níž není uzavřeno pracovní ujednání, odpovídá auditor skupiny rovněž za to, že bude na vyžádání řádně předložena dodatečná dokumentace týkající se ověřovací činnosti provedené tímto jedním nebo více nezávislými poskytovateli ověřovacích služeb nebo auditory nebo auditorskými subjekty ze třetí země, a to včetně pracovních materiálů významných pro ověřování konsolidovaných zpráv o udržitelnosti. Za účelem zajištění předložení této dokumentace musí auditor skupiny uchovávat kopii takové dokumentace, případně si dohodnout s nezávislým poskytovatelem ověřovacích služeb nebo auditorem nebo auditorským subjektem ze třetí země neomezený přístup k této dokumentaci na požádání nebo přijmout jiné vhodné opatření. Pokud z právních nebo jiných důvodů nelze pracovní materiály týkající se ověřování předat ze třetí země auditorovi skupiny, musí dokumentace, kterou uchovává auditor skupiny, obsahovat důkazy, že provedl náležité úkony, aby k dokumentaci k ověření zpráv o udržitelnosti získal přístup, a v případě jiných než právních překážek vyplývajících z právních předpisů dotčené třetí země důkazy o existenci takové překážky.“

17)
Včl.28 odst.2 se písmeno e) nahrazuje tímto:
„e)
závěr avyjádření podle čl.34 odst.1 druhého pododstavce písm.a) ab) směrnice 2013/34/EU, přičemž obojí je založeno na činnosti provedené vprůběhu auditu;“.
18)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek28aZpráva oověření zprávy oudržitelnosti
1.Statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či společnosti uvedou výsledky ověření zprávy oudržitelnosti ve zprávě oověření zprávy oudržitelnosti. Tato zpráva se vypracuje vsouladu spožadavky ověřovacích standardů přijatých Komisí prostřednictvím aktů vpřenesené pravomoci podle čl.26a odst.3 nebo, dokud Komise tyto ověřovací standardy nepřijme, vsouladu svnitrostátními ověřovacími standardy, jak je uvedeno včl.26a odst.2.
2.Zpráva oověření zprávy oudržitelnosti musí být vypracována písemně amusí obsahovat:
a)
označenísubjektu, jehož roční nebo konsolidovaná zpráva oudržitelnosti je předmětem ověřovací zakázky; vymezení roční nebo konsolidované zprávy oudržitelnosti adatum aobdobí, na něž se vztahuje; avymezenírámce pro podávání zpráv oudržitelnosti, který byl použit při jejím vypracování;
b)
popis rozsahu ověření zprávy oudržitelnosti, který obsahuje alespoň údaje oověřovacích standardech, podle nichž bylo ověření zprávy oudržitelnosti provedeno;
c)
vyjádření závěru podle čl.34 odst.1 druhého pododstavce písm.aa) směrnice 2013/34/EU.

3.   Pokud bylo ověření zprávy o udržitelnosti provedeno více než jedním statutárním auditorem nebo více než jednou auditorskou společností, dohodnou se statutární auditor či auditoři nebo auditorská společnost či společnosti na výsledcích ověření zprávy o udržitelnosti a předloží společnou zprávu a závěr. Nemohou-li se shodnout, předloží každý statutární auditor nebo auditorská společnost vlastní závěr v samostatném bodu zprávy o ověření zprávy o udržitelnosti a uvedou důvod neshody.

4.   Statutární auditor provádějící ověření zprávy o udržitelnosti zprávu o ověření zprávy o udržitelnosti podepíše a uvede datum. Pokud provádí ověřování zprávy o udržitelnosti auditorská společnost, musí být zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti podepsána alespoň statutárním auditorem nebo auditory, kteří provádějí ověření zprávy o udržitelnosti jménem auditorské společnosti. Pokud byli zároveň jmenováni více než jeden statutární auditor nebo jedna auditorská společnost, musí být zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti podepsána všemi statutárními auditory nebo alespoň těmi statutárními auditory, kteří provádějí ověření zprávy o udržitelnosti jménem každé auditorské společnosti. Ve výjimečných případech mohou členské státy stanovit, že tento podpis či podpisy nemusí být zveřejněny, pokud by takové zveřejnění mohlo vést k bezprostřednímu a závažnému ohrožení osobní bezpečnosti nějaké osoby.

Jméno či jména této osoby nebo osob musí být vždy známa příslušným orgánům.

5.   Členské státy mohou vyžadovat, aby v případě, že povinný audit roční účetní závěrky i ověření zprávy o udržitelnosti provádí tentýž statutární auditor, mohla být zpráva o ověření zprávy o udržitelnosti uvedena jako samostatný oddíl ve zprávě auditora.

6.   Zpráva statutárního auditora nebo auditorské společnosti o konsolidované zprávě o udržitelnosti musí splňovat požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5.“

19)
Článek29 se mění takto:
a)
vodstavci 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
„d)
osoby, které provádějí přezkumy zajištění kvality, mají náležité odborné vzdělání apatřičné zkušenosti voblasti povinného auditu aúčetního výkaznictví apřípadně voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aověřování těchto zpráv nebo vjiných službách souvisejících sudržitelností aabsolvovaly zvláštní odbornou přípravu voblasti přezkumu zajištění kvality;“;
b)
vodstavci 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:
„f)
rozsah přezkumu zajištění kvality podpořený vhodným prověřením vybraných auditorských spisů apřípadně spisů oověření zahrnuje posouzení dodržování použitelných auditorských standardů apožadavků na nezávislost apřípadně dodržování ověřovacích standardů adále posouzení množství akvality vynaložených zdrojů, účtovaných auditorských odměn aodměn za ověření zprávy oudržitelnosti aposouzení vnitřního systému řízení kvality auditorské společnosti;“;
c)
vodstavci 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:
„h)
přezkum zajištění kvality se provádí na základě analýzy rizik, ato alespoň jednou za šest let vpřípadě statutárního auditora nebo auditorské společnosti provádějících povinné audity ve smyslu čl.2 odst.1 písm.a) apřípadně ověření zpráv oudržitelnosti;“;
d)
vodstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a)
osoby provádějící přezkum mají náležité odborné vzdělání apatřičné zkušenosti voblasti povinného auditu aúčetního výkaznictví apřípadně voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aověřování těchto zpráv nebo vjiných službách souvisejících sudržitelností aabsolvovaly zvláštní odbornou přípravu voblasti přezkumu zajištění kvality;“;
e)
vkládá se nový odstavec, který zní:
„2a.Členské státy mohou do 31.prosince 2025 osvobodit osoby, které provádějí přezkumy zajištění kvality vsouvislosti sověřováním zpráv oudržitelnosti, od požadavku mít patřičné zkušenosti voblasti podávání zpráv oudržitelnosti aověřování těchto zpráv nebo vjiných službách souvisejících sudržitelností.“
20)
Včlánku30 se odstavce 1 a2 nahrazují tímto:
„1.Členské státy zajistí, aby existovaly účinné systémy vyšetřování asankcí pro odhalování, nápravu aprevenci nesprávného provádění povinného auditu aověřování zpráv oudržitelnosti.
2.Aniž jsou dotčeny režimy občanskoprávní odpovědnosti jednotlivých členských států, zavedou členské státy ve vztahu ke statutárním auditorům aauditorským společnostem účinné, přiměřené aodrazující sankce pro případy, kdy povinné audity čiověřování zpráv oudržitelnosti nejsou prováděny vsouladu spředpisy přijatými kprovedení této směrnice apřípadně snařízením (EU) č.537/2014.Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví správní sankce vpřípadě porušení, na něž se již vztahuje vnitrostátní trestní právo. Vtakovém případě sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.“
21)
Včl.30a odst.1 se vkládá se nové písmeno, které zní:
„ca)
dočasný zákaz provádět ověřování zpráv oudržitelnosti nebo podepisovat zprávy oověření zpráv oudržitelnosti uložený statutárnímu auditorovi, auditorské společnosti nebo klíčovému partnerovi pro udržitelnost až na dobu tří let;“.
22)
Včl.30a odst.1 se vkládá se nové písmeno, které zní:
„da)
prohlášení, že zpráva oověření zprávy oudržitelnosti nesplňuje požadavky článku28a této směrnice;“.
23)
Článek32 se mění takto:
a)
vodstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„3.Příslušný orgán je řízen osobami mimo profesi, které mají znalosti voblastech významných pro povinný audit apřípadně pro ověřování zpráv oudržitelnosti. Tyto osoby jsou vybírány nezávislým atransparentním jmenovacím postupem.“;
b)
vodstavci4 se písmenob) nahrazuje tímto:
„b)
přijímáním standardů profesní etiky avnitřního řízení kvality auditorských společností, auditorských služeb aověřování zpráv oudržitelnosti, pokud tyto standardy nepřijímají nebo neschvalují jiné orgány členského státu;“.
24)
Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek36aRegulační ujednání mezi členskými státy ve vztahu kověřování zpráv oudržitelnostiPožadavky článků34 a36 týkající se povinného auditu účetních závěrek se použijí obdobně na ověřování zpráv oudržitelnosti.“
25)
Článek37 se mění takto:
a)
vodstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„První pododstavec se použije na jmenování statutárního auditora nebo auditorské společnosti pro účely ověřování zpráv oudržitelnosti.“;
b)
vodstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„První pododstavec se použije na jmenování statutárního auditora nebo auditorské společnosti pro účely ověřování zpráv oudržitelnosti.“;
c)
odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.Jakékoli smluvní ustanovení, které by omezovalo výběr prováděný valnou hromadou společníků, akcionářů nebo členů auditovaného subjektu podle odstavce 1 na určité kategorie nebo seznamy statutárních auditorů nebo auditorských společností, pokud jde ojmenování určitého statutárního auditora nebo auditorské společnosti, kteří budou provádět povinný audit apřípadně ověření zprávy oudržitelnosti, je zakázáno. Jakékoli takové již existující ustanovení je neplatné.Členské státy zajistí, aby společníci, akcionáři nebo členové velkých podniků, na které se vztahují články 19a a29a směrnice 2013/34/EU, svýjimkou podniků uvedených včl.2 bodě 1 písm.a) uvedené směrnice, akteří představují více než 5% hlasovacích práv nebo 5% kapitálu podniku, jednající jednotlivě nebo kolektivně, měli právo zařadit na pořad jednání valné hromady společníků, akcionářů nebo členů návrh usnesení požadující, aby akreditovaná třetí strana, která není součástí téže auditorské společnosti nebo sítě jako statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit, vypracovala zprávu ourčitých prvcích zprávy oudržitelnosti aaby tato zpráva byla zpřístupněna valné hromadě společníků, akcionářů nebo členů.“
26)
Článek38 se mění takto:
a)
odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.Členské státy zajistí, aby statutární auditoři nebo auditorské společnosti mohli být odvoláni, pouze pokud existují řádné důvody. Rozdílnost názorů na účetní řešení, auditorské postupy nebo případně na podávání zpráv oudržitelnosti či ověřovací postupy není řádným důvodem pro odvolání.“;
b)
vodstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„Informační povinnost stanovená vprvním pododstavci se vztahuje ina ověřování zpráv oudržitelnosti.“;
c)
vodstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:„První pododstavec se použije rovněž na ověřování zpráv oudržitelnosti.“
27)
Článek39 se mění takto:
a)
vkládá se nový odstavec, který zní:
„4a.Členské státy mohou povolit, aby funkce udělené výboru pro audit vsouvislosti spodáváním zpráv oudržitelnosti aověřováním zpráv oudržitelnosti vykonával správní či dozorčí orgán jako celek nebo specializovaný orgán zřízený správním či dozorčím orgánem.“;
b)
vodstavci 6 se písmena a) až e) nahrazují tímto:
„a)
informuje správní nebo dozorčí orgán auditovaného subjektu ovýsledku povinného auditu apřípadně ovýsledku ověření zprávy oudržitelnosti avysvětlí, jakým způsobem povinný audit aověření zprávy oudržitelnosti přispěly kintegritě účetního výkaznictví apodávání zpráv oudržitelnosti ajaká byla vtomto procesu role výboru pro audit;
b)
sleduje postup účetního výkaznictví apřípadně podávání zpráv oudržitelnosti, včetně podávání zpráv velektronické podobě podle článku29d směrnice 2013/34/EU apostupu podniku při určování informací vykazovaných vsouladu se standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti přijatými podle článku29b uvedené směrnice, apředkládá doporučení nebo návrhy kzajištění jejich integrity;
c)
sleduje účinnost systémů vnitřní kontroly asystémů řízení rizik podniku apřípadně jeho vnitřního auditu sohledem na účetní výkaznictví auditovaného subjektu apřípadně podávání zpráv oudržitelnosti tímto podnikem, včetně podávání zpráv velektronické podobě podle článku29d směrnice 2013/34/EU, aniž by narušil jeho nezávislost;
d)
sleduje povinný audit ročních akonsolidovaných účetních závěrek apřípadně ověřování ročních akonsolidovaných zpráv oudržitelnosti, zejména jejich provádění, přičemž zohledňuje veškerá zjištění azávěry příslušného orgánu podle čl.26 odst.6 nařízení (EU) č.537/2014;
e)
přezkoumává asleduje nezávislost statutárních auditorů nebo auditorských společností vsouladu sčlánky22, 22a, 22b, 24a, 24b,25b, 25c a25d této směrnice asčlánkem6 nařízení (EU) č.537/2014, zejména pak vhodnost poskytování neauditorských služeb auditovanému subjektu vsouladu sčlánkem5 uvedeného nařízení;“.
28)
Článek45 se mění takto:
a)
odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1.Příslušné orgány členského státu zaregistrují vsouladu sčlánky 15, 16 a17 této směrnice všechny auditory aauditorské subjekty ze třetích zemí, pokud tito auditoři nebo auditorské subjekty ze třetích zemí předloží zprávu auditora týkající se roční nebo konsolidované účetní závěrky nebo případně zprávu oověření roční nebo konsolidované zprávy oudržitelnosti podniku se sídlem mimo Unii, jehož převoditelné cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu tohoto členského státu ve smyslu čl.4 odst.1 bodu 21 směrnice Evropského parlamentu aRady 2014/65/EU(*27), svýjimkou případů, kdy uvedený podnik vydává pouze nesplacené dluhopisy, pro které platí některá znásledujících skutečností:
a)
tyto cenné papíry byly přijaty kobchodování na regulovaném trhu včlenském státě ve smyslu čl.4 odst.1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU před 31. prosincem 2010 ajejich jednotková jmenovitá hodnota činí ke dni vydání alespoň 50000EUR nebo vpřípadě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vjiné měně odpovídá ke dni vydání alespoň částce 50000EUR;
b)
tyto cenné papíry jsou přijaty kobchodování na regulovaném trhu včlenském státě ve smyslu čl.4 odst.1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU od 31.prosince2010 ajejich jednotková jmenovitá hodnota činí ke dni vydání alespoň 100000EUR nebo vpřípadě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vjiné měně odpovídá ke dni vydání alespoň částce 100000EUR.

(*27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“;"

b)
odstavce 4 až 6 se nahrazují tímto:
„4.Aniž je dotčen článek46, nemá zpráva auditora týkající se roční nebo konsolidované účetní závěrky nebo případně zpráva oověření roční nebo konsolidované zprávy oudržitelnosti podle odstavce 1 tohoto článku, pokud byla vypracována auditory nebo auditorskými subjekty ze třetí země, kteří nejsou zaregistrováni vdaném členském státě, vtomto členském státě právní účinky.
5.Členský stát může zaregistrovat pro účely auditu účetní závěrky auditorský subjekt ze třetí země, pouze pokud:
a)
většina členů správního nebo řídícího orgánu auditorského subjektu ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným včláncích 4 až 10 svýjimkou čl.7 odst.2, čl.8 odst.3 ačl.10 odst.1 druhého pododstavce;
b)
auditor ze třetí země provádějící audit jménem auditorského subjektu ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným včláncích 4 až 10 svýjimkou čl.7 odst.2, čl.8 odst.3 ačl.10 odst.1 druhého pododstavce;
c)
audity roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky uvedené vodstavci 1 tohoto článku jsou prováděny vsouladu smezinárodními auditorskými standardy uvedenými včlánku26 aspožadavky stanovenými včláncích 22, 22b a25 nebo srovnocennými standardy apožadavky;
d)
auditorský subjekt ze třetí země zveřejní na své internetové stránce výroční zprávu otransparentnosti, která obsahuje informace uvedené včlánku13 nařízení (EU) č.537/2014 nebo splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

Členský stát může zaregistrovat pro účely ověřování zpráv o udržitelnosti auditorský subjekt ze třetí země, pouze pokud:

a)
většina členů správního nebo řídícího orgánu auditorského subjektu ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným včláncích 4 až 10;
b)
auditor ze třetí země provádějící ověření jménem auditorského subjektu ze třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným včláncích 4 až 10;
c)
ověření roční nebo konsolidované zprávy oudržitelnosti uvedené vodstavci1 je prováděno vsouladu sověřovacími standardy uvedenými včlánku26a aspožadavky stanovenými včláncích22, 22b, 25 a25b nebo srovnocennými standardy apožadavky;
d)
auditorský subjekt ze třetí země zveřejní na své internetové stránce výroční zprávu otransparentnosti, která obsahuje informace uvedené včlánku13 nařízení (EU) č.537/2014 nebo splňuje rovnocenné požadavky na zveřejnění.

5a.   Členský stát může zaregistrovat pro účely auditu účetní závěrky auditora ze třetí země, pouze pokud auditor splňuje požadavky stanovené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b), c) a d) tohoto článku.

Členský stát může zaregistrovat pro účely ověřování zpráv o udržitelnosti auditora ze třetí země, pouze pokud auditor splňuje požadavky stanovené v odst. 5 druhém pododstavci písm. b), c) a d) tohoto článku.

6.   S cílem zajistit jednotné podmínky uplatňování odst. 5 prvního pododstavce písm. c) a odst. 5 druhého pododstavce písm. c) tohoto článku je Komise zmocněna rozhodovat o rovnocennosti uvedené v těchto ustanoveních prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 48 odst. 2.

Dokud Komise takové rozhodnutí nepřijme, mohou rovnocennost uvedenou v odst. 5 prvním pododstavci písm. c) a odst. 5 druhém pododstavci písm. c) tohoto článku posuzovat členské státy.

Komise je zmocněna v souladu s článkem 48a k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice za účelem zavedení obecných kritérií rovnocennosti, kterých má být použito při posuzování, zda jsou audit účetní závěrky a případně ověření zprávy o udržitelnosti podle odstavce 1 tohoto článku provedeny v souladu s mezinárodními auditorskými standardy vymezenými v článku 26, se standardy pro ověřování zpráv o udržitelnosti uvedenými v článku 26a a s požadavky stanovenými v článcích 22, 24 a 25. Členské státy budou používat tato kritéria, která jsou platná pro všechny třetí země, při hodnocení rovnocennosti na vnitrostátní úrovni.“

29)
Článek48a se mění takto:
a)
vodstavci 2 se doplňuje pododstavec, který zní:„Pravomoc přijímat akty vpřenesené pravomoci podle čl.26a odst.2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.“;
b)
odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené včl.26 odst.3, čl.26a odst.3, čl.45 odst.6, čl.46 odst.2 ačl.47 odst.3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím ozrušení se ukončuje přenesení pravomoci vněm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění vÚředním věstníku Evropské unienebo kpozdějšímu dni, který je vněm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů vpřenesené pravomoci.“;
c)
odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5.Akt vpřenesené pravomoci přijatý podle čl.26 odst.3, čl.26a odst.3, čl.45 odst.6, čl.46 odst.2 nebočl.47 odst.3 vstoupí vplatnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě čtyř měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament iRada před uplynutím této lhůty informují Komisi otom, že námitky nevysloví. Zpodnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží odva měsíce.“

Článek 4

Změny nařízení (EU) č. 537/2014

Nařízení (EU) č. 537/2014 se mění takto:

1)
Včl.4 odst.2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:„Pro účely omezení stanovených vprvním pododstavci tohoto odstavce je vyloučeno ověřování zpráv oudržitelnosti aposkytování neauditorských služeb, které nejsou uvedeny včl.5 odst.1 akteré nejsou požadovány podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů.“
2)
Článek5 se mění takto:
a)
vodst.1 druhém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:
„c)
účetnictví, sestavování účetních záznamů aúčetních závěrek avypracovávání zpráv oudržitelnosti;“;
b)
vodstavci 4 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:„Schválení výborem pro audit uvedené vprvním pododstavci není nezbytné pro poskytování ověřování zpráv oudržitelnosti.“

Článek 5

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy do 6. července 2024 uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 1 až 3 této směrnice. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

2.   Členské státy použijí předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 1, vyjma bodu 14:

a)
pro účetní období začínající dne 1.ledna 2024 nebo později:
i)
na velké podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 uvedené směrnice akteré krozvahovému dni překračují průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období;
ii)
na subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 směrnice 2013/34/EU, které jsou mateřskými podniky velké skupiny ve smyslu čl.3 odst.7 uvedené směrnice akteré krozvahovému dni překračují na konsolidovaném základě průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období;
b)
pro účetní období začínající dne 1.ledna 2025 nebo později:
i)
na velké podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU jiné než podniky uvedené vpísm.a) bodě i) tohoto pododstavce;
ii)
na mateřské podniky velké skupiny ve smyslu čl.3 odst.7 směrnice 2013/34/EU jiné než podniky uvedené vpísm.a) bodě ii) tohoto pododstavce;
c)
pro účetní období začínající dne 1.ledna 2026 nebo později:
i)
na malé astřední podniky ve smyslu čl.3 odst.2 a3 směrnice 2013/34/EU, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a) uvedené směrnice anejsou mikropodniky ve smyslu čl.3 odst.1 uvedené směrnice;
ii)
na malé anepříliš složité instituce ve smyslu čl.4 odst.1 bodu 145 nařízení (EU) č.575/2013, pokud jsou velkými podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU nebo pokud jsou malými astředními podniky ve smyslu čl.3 odst.2 a3 uvedené směrnice, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a) uvedené směrnice anejsou mikropodniky ve smyslu čl.3 odst.1 uvedené směrnice;
iii)
na kaptivní pojišťovny ve smyslu čl.13 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu aRady 2009/138/ES(39)akaptivní zajišťovny ve smyslu čl.13 bodu5 téže směrnice, pokud jsou velkými podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU nebo pokud jsou malými astředními podniky ve smyslu čl.3 odst.2 a3 uvedené směrnice, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a) uvedené směrnice anejsou mikropodniky ve smyslu čl.3 odst.1 uvedené směrnice.

Členské státy použijí předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 14 pro účetní období začínající dne 1. ledna 2028 nebo později.

Členské státy použijí předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 2:

a)
pro účetní období začínající dne 1.ledna 2024 nebo později:
i)
na emitenty ve smyslu čl.2 odst.1 písm.d) směrnice 2004/109/ES, kteří jsou velkými podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU akteří krozvahovému dni překračují průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období;
ii)
na emitenty ve smyslu čl.2 odst.1 písm.d) směrnice 2004/109/ES, kteří jsou mateřskými podniky velké skupiny ve smyslu čl.3 odst.7 směrnice 2013/34/EU akteří krozvahovému dni překračují na konsolidovaném základě průměrný počet 500 zaměstnanců během účetního období;
b)
pro účetní období začínající dne 1.ledna 2025 nebo později:
i)
na emitenty ve smyslu čl.2 odst.1 písm.d) směrnice 2004/109/ES, kteří jsou velkými podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU, jinými než podniky uvedenými vpísm.a) bodě i) tohoto pododstavce;
ii)
na emitenty ve smyslu čl.2 odst.1 písm.d) směrnice 2004/109/ES, kteří jsou mateřskými podniky velké skupiny ve smyslu čl.3 odst.7 směrnice 2013/34/EU, jinými než podniky uvedenými vpísm.a) bodě ii) tohoto pododstavce;
c)
pro účetní období začínající dne 1.ledna 2026 nebo později:
i)
na emitenty ve smyslu čl.2 odst.1 písm.d) směrnice 2004/109/ES, kteří jsou malými astředními podniky ve smyslu čl.3 odst.2 a3 směrnice 2013/34/EU anejsou mikropodniky ve smyslu čl.3 odst.1 dané směrnice;
ii)
na emitenty definované jako malé anepříliš složité instituce ve smyslu čl.4 odst.1 bodu 145 nařízení (EU) č.575/2013, pokud jsou velkými podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU nebo pokud jsou malými astředními podniky ve smyslu čl.3 odst.2 a3 uvedené směrnice, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a) uvedené směrnice anejsou mikropodniky ve smyslu čl.3 odst.1 uvedené směrnice;
iii)
na emitenty definované jako kaptivní pojišťovny ve smyslu čl.13 bodu 2 směrnice 2009/138/ES nebo kaptivní zajišťovny ve smyslu čl.13 bodu 5 téže směrnice, pokud jsou velkými podniky ve smyslu čl.3 odst.4 směrnice 2013/34/EU nebo pokud jsou malými astředními podniky ve smyslu čl.3 odst.2 a3 uvedené směrnice, které jsou subjekty veřejného zájmu ve smyslu čl.2 bodu 1 písm.a) uvedené směrnice anejsou mikropodniky ve smyslu čl.3 odst.1 uvedené směrnice.

Členské státy použijí předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 3 pro účetní období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později.

3.   Předpisy uvedené v odstavci 1 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6

Přezkum a podávání zpráv

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této pozměňující směrnice, která mimo jiné zahrnuje:

a)
posouzení plnění cílů této pozměňující směrnice, včetně sbližování postupů pro podávání zpráv mezi členskými státy;
b)
posouzení počtu malých astředních podniků, které dobrovolně používají standardy pro podávání zpráv oudržitelnosti uvedené včlánku29c směrnice 2013/34/EU;
c)
posouzení, zda ajak by měla být oblast působnosti ustanovení změněných touto pozměňující směrnicí dále rozšířena, zejména ve vztahu kmalým astředním podnikům apodnikům ze třetích zemí, které působí přímo na vnitřním trhu Unie, aniž mají na území Unie dceřiný podnik nebo pobočku;
d)
posouzení provádění požadavků na podávání zpráv uložených dceřiným podnikům apobočkám podniků ze třetích zemí, které byly zavedeny touto pozměňující směrnicí, včetně posouzení počtu podniků ze třetích zemí, které mají dceřiný podnik nebo pobočku podávající zprávy vsouladu sčlánkem 40a směrnice 2013/34/EU; posouzení donucovacího mechanismu aprahových hodnot stanovených vuvedeném článku;
e)
posouzení, zda ajak zajistit, aby měly ke zprávám oudržitelnosti zveřejňovaným podniky spadajícími do oblasti působnosti této pozměňující směrnice přístup osoby se zdravotním postižením.

Zpráva se zveřejní do 30. dubna 2029 a poté každé tři roky a v případě potřeby se k ní připojí legislativní návrhy.

2.   Do 31. prosince 2028 Komise přezkoumá úroveň koncentrace trhu v oblasti ověřování udržitelnosti a podá o ní zprávu. Tento přezkum zohledňuje vnitrostátní režimy vztahující se na nezávislé poskytovatele ověřovacích služeb a posuzuje, zda a do jaké míry tyto vnitrostátní režimy přispívají k otevření trhu s ověřováním.

Do 31. prosince 2028 Komise posoudí možná právní opatření k zajištění dostatečné diverzifikace trhu v oblasti ověřování udržitelnosti a odpovídající kvality podávání zpráv o udržitelnosti. Komise přezkoumá opatření uvedená v článku 34 směrnice 2013/34/EU a posoudí, zda je třeba je rozšířit i na další velké podniky.

Zpráva se do 31. prosince 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě a v případě potřeby se k ní připojí legislativní návrhy.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4 této směrnice se použije ode dne 1. ledna 2024 pro účetní období začínající dne 1. ledna 2024 nebo později.

Článek 8

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Článek 4 je závazný v celém rozsahu a přímo použitelný ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 51.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. listopadu 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 28. listopadu 2022.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 17).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 1).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální obsah vysvětlení, jakým způsobem jsou v metodice pro stanovení referenčních hodnot zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 12).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

(14)  Úř. věst. C 76, 9.3.2020, s. 23.

(15)  Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 94.

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(18)  Nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66).

(19)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(20)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(28)  Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 53).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(33)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (Úř. věst. L 143, 29.5.2019, s. 1).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(36)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77).

(38)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(39)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688