MF ČR (Ministerstvo financí ČR)
Makroekonomika  |  03.07.2023 14:23:36

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 215,4 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil schodek 251,4 mld. Kč.


Za meziročním zhoršením salda o 32,4 mld. stál především nárůst výdajů v sociální oblasti (+69,2 mld. ), pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií (+44,4 mld. ), obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů (+14,5 mld. ) či vyšší investice (+11,0 mld. ). Růst daňového inkasa byl dosud posílený mimořádnými příjmy jen o 12,8 mld. z titulu odvodů z nadměrných příjmů. Splatnost záloh na daň z neočekávaných zisků je naplánována až v září a následně v prosinci.

„Červnové hospodaření rozpočtu přineslo oproti tradičně slabému květnu výrazné zlepšení o rovných 56 miliard korun. Na příjmové straně se pozitivně projevily především platby daně z příjmů právnických osob ve výši 67,9 miliardy a příjmy z rozpočtu Evropské unie ve výši 47,3 miliardy. Z toho 44,5 miliardy bylo do rozpočtu zapojeno z Národního plánu obnovy, který dosud znamenal pro rozpočet pouze výdaje na předfinancování projektů. Potvrdil se tak předpoklad z předchozích měsíců, že vývoj plnění rozpočtu není lineární a výrazně jej ovlivňují skokové platby, jako bude v srpnu mimořádně vysoká dividenda ČEZu a v září splatnost záloh na windfall tax za první tři čtvrtletí. S premiérem Fialou jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ uvedl k hospodaření za první polovinu roku ministr financí Zbyněk Stanjura.

Podrobná data naleznete v přiložených tabulkách (.XLSX, 57 kB).

Plnění státního rozpočtu leden až červen 2023  Index (2023/2022)
Schválený rozpočet Rozpočet po změnách Skutečnost Plnění (%)
Příjmy státního rozpočtu 1 928,0  1 941,9  917,2  47,2  116,5 
Příjmy z EU/FM 139,2  153,1  106,6  69,6  172,0 
Příjmy bez EU/FM 1 788,7  1 788,7  810,7  45,3  111,8 
Výdaje státního rozpočtu 2 223,0  2 236,9  1 132,6  50,6  116,8 
Výdaje podíl EU/FM 139,2  153,1  70,5  46,0  113,6 
Výdaje bez podílu EU/FM 2 083,7  2 083,7  1 062,1  51,0  117,0 
Saldo státního rozpočtu -295,0  -295,0  -215,4  73,0  117,7 
Saldo EU/FM 0,0  0,0  36,1 
Saldo bez EU/FM -295,0  -295,0  -251,4  85,2  137,5 

 

 

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci června růstu 16,5 % (+130,2 mld. ), ke kterému výrazně přispěly příjmy o z Evropské unie a finančních mechanismů (+44,6 mld. ) navýšené červnovým zapojením prostředků Národního plánu obnovy v objemu 44,5 mld. . Za růstem stál i výběr pojistného (+29,1 mld. ), inkaso daní z příjmů právnických (+20,9 mld. ) i fyzických (+13,3 mld. ) osob, daně z přidané hodnoty (+9,8 mld. ) a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (+12,8 mld. ).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob placené plátci (+24,5 %, +10,0 mld. ) se v meziročním srovnání promítl vliv daňových změn, kdy se například efekt zvýšení slevy na poplatníka projevil až v hotovostním plnění v únoru 2022. Naopak příjmy pozitivně ovlivňuje růst mezd a platů. Dále inkaso této daně letos nesnižuje výplata kompenzačního bonusu určená na pomoc drobným podnikatelům (ke konci června 2022 měla negativní dopad 2,6 mld. na úrovni státního rozpočtu).

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+23,8 %, +20,9 mld. ) podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-18,8 %, -0,6 mld. ) měla v červnu pozitivní vliv úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani a část úhrady daně za rok 2022 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky negativně ovlivněna zvýšením slevy na poplatníka

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce sníženy zavedením slevy na pojistném u zkrácených úvazků s faktickým dopadem do inkasa od března 2023 (-3 mld. ) a navýšeny odvody zvýšených sazeb u rizikových profesí. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,4 % (+29,1 mld. ). Letošní rozpočet počítá s růstem 7,9 % proti inkasu roku 2022, což odpovídá dynamice meziročního růstu objemu mezd a platů očekávané v době sestavování rozpočtu

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+6,1 %, +9,8 mld. ) se pozitivně promítá růst cen. Naopak negativně na inkaso působí zvýšení limitu pro registraci k dani na 2 mil. , zavedené od ledna 2023 a nižší počet pracovních dní ve sledovaném období.

Inkaso spotřebních daní (-7,6 %, -5,6 mld. ) zaznamenalo více či méně významný meziroční pokles v případě všech komodit. Nejvíce pokleslo inkaso spotřební daněminerálních olejů (-7,2 %, -2,5 mld. ), což je způsobeno prodloužením platnosti snížené sazby daně z motorové nafty a inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (-8,3 %, -2,3 mld. ), kde se projevuje odklon spotřebitelů od tradičních tabákových výrobků. V případě inkasa spotřební daně z lihu, piva a vína je důvodem pravděpodobné omezení výdajů domácností na zbytné komodity v důsledku poklesu reálných příjmů, u energetických daní snaha o úspory vlivem vysokých cen energií

Příjmy státního rozpočtu navyšuje v tomto roce také odvod z nadměrných příjmů. Do příjmů státního rozpočtu bylo dosud převedeno 12,8 mld.

Inkaso daně z neočekávaných zisků se bude odvíjet od výše daňové povinnosti vykázané v daňových přiznáních podaných především velkými firmami na začátku července. Dotčené subjekty mimo jiné poskytnou oznámení o výši záloh na tuto daň na rok 2023 se splatností v září a v prosinci tohoto roku, tj. ve stejné lhůtě jako u standardní daně z příjmu právnických osob (k 15. 9. budou splatné 3 čtvrtletní zálohy). Ve druhém pololetí by tak mělo být uhrazeno na zálohách 100 % fiktivní daně z neočekávaných zisků za rok 2022, případně v jiné výši dle rozhodnutí správce daně, například v případě předpokládaného nižšího zisku v roce 2023

Příjmy státního rozpočtu za leden až červen 

mld. skutečnost 2022 2023 DPHSDDPPODPFOMimořádnédaněPojistnéEU/FMOstatní0100200300400
SKUTEČNOST (MLD. )
DPHSDDPPODPFOMimořádné daněPojistnéEU/FMOstatní
2022 162,6  73,71  87,67  52,98  310,07  61,95  38,02 
2023 172,45  68,14  108,54  66,32  12,83  339,15  106,56  43,24 

% rozpočtu po změnách procento plnění 2022 2023 DPHSDDPPODPFOMimořádnédaněPojistnéEU/FMOstatní0255075100
PROCENTO PLNĚNÍ (% ROZPOČTU PO ZMĚNÁCH)
DPHSDDPPODPFOMimořádné daněPojistnéEU/FMOstatní
2022 49,8  45,4  71,7  48,8  49,5  32  51,2 
2023 45,2  43,3  69  49,2  12,8  49,3  69,6  25,5 

DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; 
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 162,6 mld. (+16,8 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+16,8 %, +151,7 mld. ) navýšených realizací mimořádných opatření zaměřených na řešení vysokých cen energií a dopadů války na Ukrajině, výplatou sociálních dávek, zejména důchodů a obsluhou státního dluhu. Kapitálové výdaje (+16,1 %, +11,0 mld. ) zvýšily především transfery státním fondům.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+16,8 %, +62,5 mld. ) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+19,8 %, +56,5 mld. ).  Do jejich výše se kromě loňských navýšení promítá letošní řádná valorizace o 4,7 %, mimořádná od června o 3,9 % a příspěvek 500 měsíčně za vychované dítě. Z ostatních dávek se nejvíce zvýšil příspěvek na bydlení (+4,4 mld. ) posílený počtem žádostí v době vysokých cen energií, přídavek na dítě (+1,3 mld. ) vyšší ve vazbě na růst životního minima a výsluhový příspěvek (+0,9 mld. ). Naopak klesly vyplacené dávky nemocenského pojištění (-1,2 mld. ) a rodičovský příspěvek (-0,9 mld. ).

Výrazněji vzrostlyběžné transfery podnikatelům (+128,2 %, +43,7 mld. ) ovlivněné kompenzacemi za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (32,6 mld. ), dotacemi provozovateli přenosové soustavy (7,2 mld. ) a výplatou pomoci firmám v energeticky náročných odvětvích (4,6 mld. ). Celková pomoc s vysokými cenami energií ve výši 44,4 mld. nebyla z velké části hrazena z rozpočtu letošního roku, ale z nároků z nespotřebovaných výdajů minulého roku (29,7 mld. ). Dotace na obnovitelné zdroje energie (10,5 mld. ) navyšovaly transfery o 1,8 mld. . Naopak o 2,6 mld. klesly výdaje státu na řešení dopadů epidemie covidu-19.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 37,5 mld. (+14,5 mld. ). Meziroční nárůst o 63,2 % souvisel s lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích zejména z protiinflačních státních dluhopisů, jejichž emise byla pozastavena na konci roku 2021, a také s financováním schodkového hospodaření posledních let za zhoršujících se úrokových podmínek. 

Neinvestiční transfery územním rozpočtům meziročně vzrostly o 25,4 mld. (+16,5 %). Jejich součástí jsou především prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách (+9,2 mld. ). Pro jejich růst je určující navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků o 4 %. Transfery navyšovalo také zálohové financování sociálních služeb (+5,6 mld. ), realizace projektů Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,6 mld. ), kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny (+4,0 mld. ) a výdaje na prezidentské volby (+0,6 mld. ). Meziroční srovnání mírně zkresluje příspěvek obcím a krajům na zmírnění dopadů zákona o kompenzačním bonusu vyplacený loni v dubnu ve výši 1,2 mld.

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce na 1 900 by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o dalších 12,4 mld. (+9,6 %). Dosavadní objem vyplacených prostředků dosáhl prozatím nižší úrovně než loni (-3,2 %, -2,3 mld. ) z důvodu změny legislativy v průběhu roku 2022

Neinvestiční nákupy bez započtení obsluhy státního dluhu (-5,5 mld. ) meziročně snižovaly především nákupy vakcín (-5,0 mld. ) a pořizování státních hmotných rezerv (-5,6 mld. ). Nižší průběh čerpání běžných výdajů lze zatím pozorovat i u transferů Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-2,6 mld. ).

Kapitálové výdaje (+16,1 %, +11,0 mld. ) byly navýšeny v prvé řadě transfery státním fondům, které zatím tvoří téměř polovinu podpory investic vyplacené ze státního rozpočtu. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 25,5 mld. (-1,1 mld. ) a zajištění realizace programu Nová zelená úsporám v rámci Národního plánu obnovy 8,9 mld. (+4,6 mld. ). Podpora investic realizovaná prostřednictvím Státního zemdělského intervenčního fondu vzrostla z 1,9 mld. na 3,5 mld. . Vysoká míra uvolněných prostředků podnikatelům (92,7 % rozpočtu) je dána především úspěšnou realizací projektů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ a Integrovaného regionálního operačního programu 2014+.

Výdaje státního rozpočtu za leden až červen 

mld. skutečnost 2022 2023 PlatyNTSSNTVRÚÚNTÚSCNTPOSoc.dávkyJinéNVInvestice0100200300400500
SKUTEČNOST (MLD. )
PlatyNT SSNT VRÚÚNT ÚSCNT POSoc. dávkyJiné NVInvestice
2022 60,91  47,7  100,37  153,61  53,14  372,93  113,25  68,07 
2023 67,07  94,35  96,6  178,97  57,02  435,43  124,11  79,02 

% rozpočtu po změnách procento plnění 2022 2023 PlatyNTSSNTVRÚÚNTÚSCNTPOSoc.dávkyJinéNVInvestice0255075100
PROCENTO PLNĚNÍ (% ROZPOČTU PO ZMĚNÁCH)
PlatyNT SSNT VRÚÚNT ÚSCNT POSoc. dávkyJiné NVInvestice
2022 39,8  59,7  58,5  65,9  63,2  50,4  49,4  33,5 
2023 40,6  90,1  48,7  69,8  64,4  50,8  34,5  38,1 

Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.

Marek Mora – Jsme velmi vzdáleni cíli, podle mě je třeba sazby dále zvyšovat
07.07. 11:16  Hospodaření SR (Ludmila)
06.07. 07:31  Tak se do toho vloží (aaa)
05.07. 17:10  prachy v prachu (R2)
03.07. 18:00  Ty prachy plán obnovy z EU (deprese)

Okomentovat na facebooku


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Pá 16:11  USD níže po neuspokojivých datech MJ (BREAKING) X-Trade Brokers (XTB)
Pá 15:57  Ústup inflace v červnu u nás i v zámoří překonal očekávání (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Pá 14:38  USA: Ceny v průmyslu vzrostly ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)





?
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688