Odbourávání nadměrné administrativy podnikatelů je neúčinné, pokud nebude probíhat systematicky. Nových povinností rychleji přibývá, než jich ubývá

Hospodářská komora oceňuje, že vláda na své zítřejší schůzi projedná již druhý Antibyrokratický balíček, který snižuje administrativní zátěž firem. Jeden balíček opatření za rok se ale zdaleka nevyrovná vysokému počtu povinností, které zákonodárci podnikatelům nově ukládají. Upozorňuje na to Hospodářská komora, která stav regulatorní a administrativní zátěže a jeho dopad na podnikatelské subjekty dlouhodobě analyzuje.

„Nových povinností přibývá mnohem rychleji, než kolik jich ubývá. Jedna odstraněná povinnost je často nahrazena několika dalšími. Odbourávání nadměrné administrativy podnikatelů, která je dlouhodobě jednou z největších překážek podnikání v České republice, je tak v praxi neúčinné. Jedinou cestou je provedení důsledné analýzy podnikatelských povinností vyplývajících ze zákonů a jejich následný systematický monitoring,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Ten zároveň připomněl, že z analýzy, kterou provedla Hospodářská komora, jen 21 základních podnikatelských zákonů ukládá podnikatelům více než 1 700 povinností.

Česká republika si přitom nevede dobře už ani v mezinárodním srovnání. Regulační prostředí a přívětivější podnikatelské klima dlouhodobě sleduje index Ease of doing business, který porovnává země v tom, jak snadné je v dané zemi podnikat. V rámci tohoto mezinárodního zkoumání, využívajícího několik metrik s cílem porovnat prostředí podnikové regulace, se Česká republika umístila v roce 2020 na 41. místě ze všech 190 hodnocených světových ekonomik. V pořadí jí ale už předběhly i postsovětské země, jako je Kazachstán, Ázerbájdžán nebo Gruzie, kde jsou dle zvolených indikátorů jednodušší a přívětivější podmínky pro podnikání. Problémem je celkový vývoj, od roku 2015, kdy Česká republika obsadila 26. místo, se její pozice každoročně propadá.

Jako příklad nově uvalené administrativy na podnikatele lze uvést povinnost zaměstnavatelů evidovat u úřadů všechny dohody o provedení práce. V případě ozdravného balíčku zrušení nepeněžních zaměstnaneckých benefitů dopadne na zaměstnavatele novou povinností vykazovat, zdaňovat a zpojistňovat hodnotu plnění poskytnutých zaměstnancům. A třeba u nikotinových náhrad, které se dosud nezdaňovaly spotřebními daněmi, bude nutné, aby výrobci či dovozci nově vedli celou daňovou agendu. Novými povinnostmi bude provázeno třeba i vyvlastňování majetku.

Hospodářská komora přitom už od roku 2015 opakovaně varuje všechny vlády u moci, že velkým problémem ekonomiky není ani tolik výše daní, ale vlivem demografie úbytek pracovníků, kvůli kterým tuzemská ekonomika funguje značně pod svým potenciálem, a zejména legislativou vyvolané neproduktivní činnosti, jako je nadměrná administrativní zátěž v podnicích. Ta zpomaluje růst země, firmy a stát na ni vynakládají zbytečně miliardy korun, přesto její redukce je jen kosmetická.

„Vláda by měla být ve svém závazku vůči podnikatelům snižovat jim administrativu mnohem ambicióznější. Desítky a stovky nových povinností zdaleka nenahradí jednotky rušených povinností za rok. Při projednávání konsolidačního balíčku se nám podařilo se členy vlády otevřít jednání o citelnějším snížení administrativní zátěže podnikatelů. Vládě jsme poslali prozatím 34 možných oblastí, kde lze administrativu snižovat. Předpokládáme ale, že se budeme bavit o mnohem větším balíku úprav, proto se chystáme vládě zaslat konkrétní návrhy na odstranění další regulační a byrokratické zátěže. Také budeme chtít otevřít debatu o systému evidence a analýzy celého právního systému, který dlouhodobě prosazujeme jako PES pro podnikatele (Právní elektronický systém pro podnikatele),“ uzavírá Zdeněk Zajíček.