Královéhradecký kraj měl k 31. 3. 2023 celkem 555 746 obyvatel - počet obyvatel se zvýšil o 479 vlivem stěhování

Počet obyvatel v kraji se od počátku roku zvýšil o 479 obyvatel vlivem stěhování. Kladné migrační saldo měly všechny okresy kraje a ve všech i více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Počet živě narozených dětí, zemřelých obyvatel i sňatků se meziročně snížil.

Podle bilance ČSÚ k 31. březnu dosáhl počet obyvatel Královéhradeckého kraje 555 746 osob, včetně těch, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině. Ženy tvořily 50,9 % populace kraje v celkovém počtu 282 731 žen. Od počátku roku se počet obyvatel zvýšil o 479 osob, obyvatelstvo ubylo pouze v okrese Trutnov. Přirozenou měnou ubylo v kraji 440 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvním čtvrtletí zaznamenáno více narozených než zemřelých. Nárůst obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 919 osob, kladné migrační saldo měly všechny okresy.

Animovaný graf: Přírůstek / úbytek obyvatel Královéhradeckého kraje v letech 1995 až 1. čtvrtletí 2023

V průběhu prvního čtvrtletí se v Královéhradeckém krajiživě narodilo 1 152 dětí, tj. 8,4 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (585 chlapců a 567 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2022 je to o 63 dětí, tj. o 5,2 % méně. V manželství se narodilo 549 dětí, tj. 47,7 %. Nejvíce dětí (550, tj. 47,7 %) se narodilo jako prvorozených, 436 dětí, tj. 37,8 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 166 dětí, tj. 14,4 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se narodilo v okrese Hradec Králové, a to celkem 370 dětí, relativně 9,0 ‰.

V kraji zemřelo v prvních třech měsících roku celkem 1 592 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 11,6 ‰. Proti stejnému období roku 2022 se počet zemřelých snížil o 47 osob, tj. o 2,9 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (461 osob), Trutnov (352 osob) a Náchod (322 osob), relativně v okresech Jičín a Trutnov (12,2 ‰).

Animovaný graf: Pohyb obyvatelstva v okresech Královéhradeckého kraje v 1. čtvrtletí 2023

Z tři měsíce bylo v kraji uzavřeno 144 sňatků, což bylo o 47 sňatků, tj. o pětinu meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 1,1 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okresech Náchod (31 sňatků) a Hradec Králové (30 sňatků), relativně v okresech Rychnov nad Kněžnou (1,5 ‰) a Jičín (1,4 ‰).

V prvním čtvrtletí v kraji celkově přibylo 479 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 3,5 osob. Počet obyvatel se snížil pouze v okrese Trutnov. Absolutně i relativně přibylo nejvíce obyvatel v okrese Rychnov nad Kněžnou (243 osob, tj. 12,3 ‰).

Přirozenou měnou v kraji ubylo 440 obyvatel, relativně 3,2 ‰, v prvním čtvrtletí 2022 naopak nastal přirozený úbytek o 424 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 134 obyvatel, tj. 4,6 ‰).

Za první čtvrtletí byl v kraji zaznamenán přírůstek 919 obyvatel důsledkem stěhování, relativně to bylo 6,7 ‰. Ve srovnání s 1. čtvrtletím 2022, kdy do kraje přišla migrační vlna z Ukrajiny, byl zhruba sedminový, oproti předchozím letům ale zůstal počet přistěhovalých vysoký. Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán ve všech okresech kraje, nejvyšší absolutně i relativně byl v okrese Rychnov nad Kněžnou (296 osob, relativně 14,9 ‰).

Z kraje se v průběhu prvního čtvrtletí vystěhovalo celkem 2 413 obyvatel, z toho 2 066 do ostatních krajů ČR a 347 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo více žen než mužů (50,8 %). Do kraje se přistěhovalo 3 332 obyvatel, z toho 1 805 z jiných krajů ČR a 1 527 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl opět vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 51,1 %).

Animovaný graf: Demografické události v Královéhradeckém kraji v 1. čtvrtletí 2021, 2022 a 2023

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 1,1 ‰ dvanácté místo, nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v Karlovarském kraji a hl. městě Praze (oba 1,7 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (8,4 ‰) zařadil Královéhradecký kraj na přední příčky (3. až 5. pořadí), když stejnou hodnotu měly i Kraj Vysočina a Liberecký kraj (průměr ČR 8,2 ‰), relativně nejvíce dětí se narodilo v hl. m. Praze (8,7 ‰) a Pardubickém kraji (8,6 ‰) a nejméně dětí se relativně narodilo v Karlovarském kraji (7,2 ‰). Relativní počet zemřelých v kraji dosáhl 11,6 ‰, zaujal osmé místo mezi kraji. Nejméně zemřelých obyvatel na 1 000 obyvatel středního stavu bylo zjištěno v hl. m. Praze (9,6 ‰), nejvíce osob v relativním vyjádření zemřelo v Ústeckém kraji (13,0 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 3,2 ‰ obsadil sedmé místo, kladný přirozený přírůstek obyvatel nebyl ve sledovaném období v žádném kraji. Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou byl v Karlovarském kraji (-5,7 ‰). V pořadí krajů z hlediska přírůstku obyvatel stěhováním zaujal Královéhradecký kraj desáté místo (přírůstek 6,7 ‰), hl. m. Praha s přírůstkem 25,6 ‰ první místo. Úbytek obyvatel v důsledku stěhování nebyl zaznamenán v žádném kraji. Při porovnání celkového přírůstku se Královéhradecký kraj s hodnotou 3,5 ‰ umístil na desátém místě, nejvyšší celkový přírůstek obyvatel byl vykázán v hl. m. Praze (24,8 ‰), celkový úbytek obyvatel byl pouze v Ústeckém kraji (-0,9 ‰).

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.