Tuzemská ekonomika na začátku roku stagnovala (Komentář)

Zpřesněný odhad českého HDP přinesl mírnou revizi směrem dolů. Ekonomika tak podle revidovaných dat v prvním letošním kvartále mezičtvrtletně stagnovala oproti původně udávanému růstu o 0,1 % q/q. Zhoršení odhadu pravděpodobně souvisí se slabými daty spotřebitelské poptávky za březen. Stále ale platí, že pokles ekonomiky z druhé poloviny loňského roku a tedy i technická recese odezněly. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl HDP v letošním prvním čtvrtletí nižší o 1 %, zatímco v meziročním srovnání se snížil o 0,4 %.

Na slabý výkon ekonomiky nadále působila hlavně klesající spotřeba domácností. Tempo jejího mezičtvrtletního poklesu se zmírnilo z -2,8 % v Q4 22 na stále výrazných -1,2 % v Q1 23. Výdaje domácností se tak snižovaly již šest čtvrtletí v řadě a oproti předpandemickému období byly v Q1 23 nižší o 9,2 %. Spotřebitelský sentiment sice zaznamenal na začátku roku zlepšení, reálné mzdy domácností se však pravděpodobně i nadále nacházely ve výrazném meziročním poklesu (pro Q1 23 odhadujeme meziroční pokles reálných mezd o zhruba 6 %). Zhoršení kupní síly domácností způsobené vysokou inflací tak podle všeho zůstalo hlavním důvodem klesající spotřebitelské poptávky. Přetrvávající slabost celkové tuzemské poptávky potvrdily i klesající fixní investice. Jejich objem byl v Q1 23 mezičtvrtletně nižší o 1,8 % po předchozím poklesu o 1,1 %.

Pokles spotřeby domácností vyvažoval výrazně vyšší čistý vývoz. Jeho příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP v Q1 23 činil 3,3 pb. Jedná se o druhý nejvyšší údaj časové řady dostupné od roku 1996, když vyšší byl tento příspěvek jen v Q3 20, tedy po odeznění první vlny covidové pandemie. Na silných číslech českého exportu se podílelo oživení průmyslu související se zmírněním problémů v dodavatelských řetězcích. Rozpracované výrobky z předchozích měsíců kvůli chybějícím součástkám tak mohly být dokončeny a vyskladněny. To dokládá i výrazný pokles stavu zásob, který částečně kompenzoval vyšší příspěvek čistého vývozu. Na vyšší čistý vývoz působila i výše zmíněná slabá domácí poptávka. Zatímco tak objem exportu mezičtvrtletně v Q1 23 vzrostl o 2,5 %, objem dovozu se snížil o 1,3 %.

Spotřeba vlády pokračovala v rychlém růstu v důsledku expanzivního charakteru fiskální politiky. Mezičtvrtletně byla spotřeba vlády v Q1 23 vyšší o 1,9 %, a to již po rychlém růstu o 3,8 % v Q4 22. Hlavní vliv zde pravděpodobně měly opatření související s drahými energiemi, zejména pak zavedení cenových stropů od začátku letošního roku.

Za celý letošní rok očekáváme růst ekonomiky o 0,6 %, rizika se však aktuálně koncentrují na straně možného horšího výsledku. Tato rizika souvisí především s posledními slabými předstihovými indikátory, a to jak z tuzemska, tak i ze zahraničí.