Starobní důchod v Plzeňském kraji vzrostl téměř o pětinu - počet příjemců se zvýšil o téměř 4 tisíce osob, kteří v průměru pobírají 18 tisíc korun

Počet příjemců starobního důchodu v Plzeňském kraji se vlivem demografických, sociálních, ale i ekonomických změn od roku 2012 zvýšil téměř o 4 tisíce osob. Starobní důchodci pobírali v kraji měsíčně v průměru 18 tisíc korun a za poslední rok jim důchod vzrostl o 17,1 %. Přes dlouhodobější pokles počtu příjemkyň vdovských důchodů stále mnohonásobně převažují příjemkyně důchodů vdovských nad příjemci důchodů vdoveckých, což souvisí s vyšší nadějí na dožití u žen.

Řada indikátorů v této oblasti je ovlivněna v kraji podíly populace. V prosinci 2022 pobíralo důchod celkem 160 918 obyvatel Plzeňského kraje, přičemž počet příjemců důchodů meziročně mírně poklesl o 0,1 %. S výší důchodu (bez ohledu na jeho typ) 17 220 Kč se Plzeňský kraj v mezikrajském porovnání zařadil na páté místo.

Největší procento z příjemců důchodů v Plzeňském kraji tvořili starobní důchodci(61,5 %), jejichž počet se od roku 2012 navýšil o 3 932 osob. Vliv na tento růst je možné spatřovat v obecném stárnutí populace, kdy dochází k poklesu porodnosti a současně k prodlužování naděje dožití obyvatelstva. Na konci roku 2022 tak plný starobní důchod pobíralo 99 037 obyvatel kraje. V období 2012–2022 klesl tento počet meziročně pouze třikrát, a to v posledních třech letech 2020–2022. Nejvyšší pokles byl zaznamenán v roce 2021 o 1 435 osob, což souvisí se zvýšením úmrtnosti seniorů v důsledku covid-19. Nejvíce příjemců starobních důchodů se nacházelo ve Středočeském kraji (214,8 tisíc), následovaly kraje Moravskoslezský (205,6 tisíc) a Jihomoravský (197,7 tisíc). Nejméně příjemců starobních důchodů vykazoval Karlovarský kraj (49,5 tisíc). Plzeňský kraj se v počtu příjemců plných starobních důchodů umístil v mezikrajském porovnání na 10. místě. Více než polovinu obyvatel pobírajících starobní důchod v Plzeňském kraji tvořily ženy (51,3 %), a to nejen vlivem převažujícího počtu žen ve společnosti, ale také v souvislosti s jejich vyšší nadějí dožití.

Výše starobního důchodu dosáhla v Plzeňském kraji v prosinci 2022 hodnoty 18 002 Kč a v průběhu let 2012–2022 docházelo k jejímu neustálému navyšování. Nejrazantnější meziroční nárůst byl ve sledovaném období jednoznačně zaznamenán v roce 2022 (o 17,1 %), druhý nejvyšší v roce 2019 (o 8,4 %). Ve srovnání s rokem 2017 tak došlo k navýšení starobního důchodu o 52,4 %. Navyšování důchodů ovlivňuje mimo jiné růst inflace, případně mimořádná rozhodnutí zákonodárců. Variační rozpětí výše starobního důchodu v mezikrajském srovnání činilo 1 832 Kč, kdy na jedné straně stáli příjemci z Hl. města Prahy s 19 268 Kč a na straně druhé příjemci z Karlovarského kraje s 17 436 Kč. Z hlediska genderových rozdílů bylo zřejmé, že ženy v ČR pobíraly v průměru nižší starobní důchod (16 509 Kč) než muži (19 807 Kč). Zatímco v Praze, která v roce 2022 byla na prvním místě ve výši starobního důchodu, činil průměrný starobní důchod mužů 20 937 Kč, u žen dosahoval pouze na hodnotu 17 886 Kč. Plzeňský kraj se zařadil na pátou pozici s výší důchodu 19 590 Kč u mužů a na čtvrtou pozici s 16 491 Kč u žen. Vůbec nejnižší hodnoty starobního důchodu dosáhly ženy v Moravskoslezském kraji, a to pouze 15 961 Kč. Příčinou tohoto rozdílu je především mzdová nerovnost mezi jednotlivými pohlavími. Ženy zpravidla odcházejí v produktivním věku na mateřskou a rodičovskou dovolenou a nadále pak o děti pečují, což snižuje jejich šance na kariérní růst zajišťující lepší pozici s vyšším výdělkem.

V porovnání okresů Plzeňského kraje bylo nejvíce příjemců starobních důchodů evidováno v okresech Plzeň-město (33 170 osob), Klatovy (15 537 osob) a Plzeň-sever (12 919 osob). V genderovém srovnání převažovaly v počtu příjemců v Plzeňském kraji ženy nad muži o 2 485. Nejmenší počet příjemců byl evidován v okrese Tachov (4 008 mužů a 4 208 žen). Co se týká porovnání průměrné výše starobního důchodu mezi jednotlivými okresy, u mužů byla hranice 20 tis. Kč překročena pouze v Plzni-městě, u žen činila výše důchodu v tomto okrese o 3 308 Kč méně, přesto se jednalo o nejvyšší hodnotu u žen v kraji. Naopak nejnižší starobní důchod pobírali muži na Klatovsku a Domažlicku, jehož průměrná výše nepřesáhla 19 tis. Kč. V okrese Domažlice představovala průměrná výše starobního důchodu u žen 16 037 Kč a byla v kraji nejnižší.

Dominantní zastoupení mají ženy také v souvislosti s důchody, které pobírají z důvodu ovdovění. V prosinci 2022 pobíralo v Plzeňském kraji 28 568 žen tzv. vdovské důchody, naopak mužů dostávajících vdovecké důchody bylo přibližně pětkrát méně (5 516). Počet mužů, kteří pobírali vdovecké důchody, zůstal v kraji za posledních deset let téměř neměnný, na rozdíl od žen, jejichž počet naopak výrazněji klesal a v porovnání s rokem 2012 se snížil o 8,9 %. Mezi kraji byl v roce 2022 sledován největší počet příjemkyň vdovského důchodu v Moravskoslezském kraji (64,1 tisíc) a příjemců vdoveckého důchodu ve Středočeském kraji (12,0 tisíc). Nejnižší počet příjemců byl v obou případech v Karlovarském kraji (13,8 tisíc vdovských a 2,9 tisíc vdoveckých). Plzeňský kraj se v mezikrajském porovnání umístil v obou případech na deváté pozici. Z hlediska plzeňských okresů pobírali nejvíce vdovských a vdoveckých rent obyvatelé v okresech Plzeň-město (32,3 % vdovských a 31,8 % vdoveckých), Klatovy (16,4 % vdovských a 16,0 % vdoveckých) a Plzeň-sever (12,8 % vdovských a 14,0 % vdoveckých), což souvisí s výší podílu populace v kraji.

Z pohledu výše vdovského i vdoveckého důchodu na tom byli nejlépe příjemci v Praze, naopak nejhůře příjemci v Moravskoslezském kraji (nejnižší vdovský důchod) a Olomouckém kraji (nejnižší vdovecký důchod). V Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2022 vdovský důchod včetně souběhu se starobním nebo invalidním důchodem průměrné měsíční renty 18 970 Kč (pouze v okrese Plzeň-město přesáhla hranici 19 tis.) a umístil se tak na třetí pozici mezi kraji. S výší vdoveckého důchodu 21 359 Kč obsadil Plzeňský kraj páté místo, přičemž nad hranici 21 tis. Kč nedosáhli vdovci v okresech Domažlice a Klatovy.

Třetím nejvíce zastoupeným typem důchodů jsou důchody invalidní, které se dělí na základě procentuálního poklesu nebo dokonce ztráty pracovní schopnosti na tři základní stupně. Celkový počet invalidních důchodců bez rozdílu stupně invalidity činil v prosinci 2022 v Plzeňském kraji 25 443 a jedná se tak o 15,8 % z celkového počtu příjemců důchodů. Stále nejrozšířenějším typem, přestože dochází ke každoročnímu poklesu jeho příjemců, byl invalidní důchod 3. stupně, který se týká obyvatel se sníženou pracovní schopností 70 % a více. V kraji ho pobíralo 10 260 obyvatel. Naopak byl zřejmý růst u příjemců invalidního důchodu 2. stupně (pokles pracovní schopnosti o 50–69 %), který se za posledních deset let navýšil až na hodnotu 5 386 obyvatel (nárůst o 46,2 %). V posledních letech dochází také ke každoročnímu nárůstu počtu příjemců invalidního důchodu 1. stupně (pokles pracovní schopnosti o 35–49 %), jejichž počet v roce 2022 činil 9 797 obyvatel. V meziokresním porovnání byl evidován největší počet příjemců invalidních důchodů 1. a 2. stupně v okrese Plzeň-město, příjemců invalidních důchodů 3. stupně pak bylo nejvíce na Klatovsku. Nejméně příjemců bylo naopak v okrese Rokycany (invalidita 1., 2. i 3. stupně).

Invalidní důchod v Plzeňském kraji dosáhl ke konci roku 2022 v případě invalidity 3. stupně výše 15 935 Kč, 2. stupně 10 484 Kč a 1. stupně 8 862 Kč. Z hlediska výše měsíční renty zaznamenal nejvyšší hodnoty v mezikrajském porovnání u 3. stupně invalidity Zlínský kraj, u 1. a 2. stupně kraj Vysočina. Naopak nejhůře jsou na tom příjemci 3. a 2. stupně v Hl. městě Praze a 1. stupně v Karlovarském kraji.

Druhovou skladbu jednotlivých typů důchodů doplňuje důchod sirotčí. V Plzeňském kraji bylo v prosinci 2022 evidováno 2 066 příjemců, což znamenalo meziroční navýšení o 1,3 %. Od roku 2012 došlo k největšímu meziročnímu nárůstu v roce 2021, a to o 7,1 %. Z dlouhodobého hlediska se počet příjemců sirotčích důchodů až do roku 2013 pohyboval nad hranicí 2 tis. obyvatel, od roku 2014 do 2020 nebyla tato hranice překročena. Největší počet příjemců tohoto typu důchodu se nacházel v Moravskoslezském kraji (5,3 tisíce), nejmenší naopak v kraji Karlovarském (1,2 tisíce). Plzeňský kraj se mezi kraji zařadil v počtu sirotčích důchodů na 9. místo.

Výše sirotčího důchodu činila v prosinci 2022 v Plzeňském kraji 9 453 Kč a jednalo se o obdobnou hodnotu, jako je průměr v ČR. Stejně jako u výše ostatních druhů důchodů dochází i zde k postupnému navyšování důchodové renty. Od roku 2012 vzrostl sirotčí důchod o 71,4 %.

Z porovnání jednotlivých okresů Plzeňského kraje vyplynulo, že největší počet příjemců bez ohledu na typ důchodu byl v okrese Plzeň-město, který je nejlidnatějším okresem kraje. Zde se ke konci roku 2022 koncentrovalo 31,4 % všech příjemců důchodů. Prvenství držel okres Plzeň-město v počtu příjemců starobních důchodů, invalidních důchodů 1. a 2. stupně invalidity, vdovských a vdoveckých důchodů a důchodů sirotčích. Nejméně příjemců bez ohledu na typ důchodu bylo zaznamenáno v okresech Rokycany a Tachov, jež tvořili shodně 8,8 % ze všech příjemců důchodů v Plzeňském kraji.

Z hlediska průměrné výše důchodů bez ohledu na typ důchodu si sice prvenství drží také okres Plzeň-město, ale pokud se podíváme na jednotlivé kategorie důchodů, není tato pozice již tak jednoznačná. Např. u invalidních důchodů 1., 2. i 3. stupně byly v tomto okrese mapovány nejnižší hodnoty měsíční renty v kraji. Naopak výše starobního důchodu zde zaznamenala hodnoty nejvyšší (18 459 Kč). Nejnižší starobní důchod pobírali lidé v okrese Domažlice (17 500 Kč).

Čechům se s odchodem do důchodu výrazně snižuje životní úroveň. Přesto došlo od roku 2017 k poměrně významnému nárůstu důchodů. V současnosti na jednoho starobního důchodce přispívá do státního penzijního systému okolo 2,2 platících, s postupným stárnutím populace bude však toto číslo nadále klesat. Podle demografické projekce Českého statistického úřadu se v horizontu třiceti let zvýší počet osob v důchodovém věku ze současných 2,2 milionuaž na 3,1 milionu osob. Aktuálně vláda představila návrh důchodové reformy, která se dotkne dnešních čtyřicátníků a mladší generace. Dvě hlavní změny zahrnuté v důchodové reformě jsou zpomalení růstu důchodů a přizpůsobení důchodového věku demografickému vývoji.