Vláda představila úsporný balíček a důchodovou reformu

Na příjmové straně bude významné zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 %. Dojde ke zvýšení daně z nemovitosti, kdy část půjde nově do státního rozpočtu. Daně z nemovitosti jsou v ČR obecně velmi nízké, na což řada ekonomů již delší dobu poukazuje. A nízké (i když vyšší) zůstanou pravděpodobně i po tomto zvýšení (byť subjektivní pohledy se budou lišit). Dále se zvýší daně z alkoholu, tabáku či hazardu.

Velmi mírně se pravděpodobně naopak sníží inkaso DPH. Stát namísto tří sazeb (10, 15, 21) zavede dvě ve výši 12 a 21 %. A především dojde k přesunu potravin z 15 % na 12 %, co právě bude stát za celkovým poklesem vybraných příjmů z DPH. Vedle toho zůstanou ve snížené sazbě vodné a stočné, teplo, vstupné na kulturu a sport, doprava cestujících, ubytování a stravování (bez piva), stavební práce pro bydlení, léky a několik dalších položek. Menší rozruch vyvolalo zařazení časopisů do snížené sazby, ale novin nikoliv. Ale z pohledu státního rozpočtu je to marginálie. Vedle toho bude nulové DPH na knihy, což je z pohledu státních příjmů pravděpodobně opět celkem zanedbatelné.

Vedle toho se zvýší odvody živnostníků, zavede se znovu nemocenské pojištění pro zaměstnance (sazba 0,6 %).

Dojde ke zrušení či snížení řady daňových výjimek a slev na dani z příjmu fyzických osob (na manžela/manželku jen u dětí do tří let, zrušení slevy na dani za umístění dítěte do školky, zrušení osvobození nepeněžitých benefitů zaměstnanců apod.). To by vedle dodatečných příjmů mělo také zjednodušit daňový systém.

Skončí také (dočasně) snížená spotřební daň z motorové nafty.

Kromě příznivého vlivu na veřejné finance, kdy vláda očekává pokles schodku veřejných financí na HDP z aktuálních zhruba 3,5 % na 1,8 % v roce 2024:

Zdroj: MF

By také dohodnutý balíček měl mít několik vedlejších dopadů:

• Vliv na inflaci by měl být jasně protiinflační, když nemalá část současné inflace je právě expanzivním fiskálem způsobena.
• To by mělo ovlivnit i rozhodování ČNB, která by se v červnu mohla přiklonit ke stabilitě sazeb. V roce 2024 by pak kvůli méně expanzivnímu fiskálu mohly jít sazby dolů rychleji.
• Vliv na rating ČR. V loňském roce kvůli obavám z nedostatku plynu (přílišné závislosti na Rusku) a špatného stavu veřejných financí zhoršily agentury Fitch a Moody’s výhled na negativní (ale rating nezměnily). Situaci s plynem se daří řešit a lepší vývoj fiskálu by mohl přispět k tomu, že obě agentury by celkový rating nemusely snížit a po čase by výhled ratingu mohly vrátit na „stabilní“. Ale to je jen můj odhad.

Zdroj: Trading Ecoomics

… a důchodovou reformu

Vláda také představila návrh důchodové reformy. Ta je obecně nutná, protože populace stárne a podle některých propočtů by v roce 2050 mohl na jednoho seniora připadat jeden pracující.

Navržených opatření je opět celá řada, pokusím se zmínit jen ta hlavní:

• Dojde k úpravám tak, aby po roce 2025 byly nižší valorizace penzí, ale zvýší se garantovaný důchod na 20 % průměrné mzdy.
• Případné posunutí věku odchodu do důchodu by mělo být navázáno na případné zvýšení věku dožití (data ČSÚ).
• Omezení předčasných důchodů (zpřísnění pravidel).
• Sdílení důchodových nároků manželů apod.