Auta i nižší ceny komodit pohánějí průmysl i zahraniční obchod (Analýza makroindikátorů)

Výsledky českého průmyslu i zahraničního obchodu za březen potěšily. Oběma indikátorům prospěla vyšší produkce automobilů i nižší ceny ropy a zemního plynu na světových trzích. Růst mezd v průmyslu se i v březnu pohyboval poblíž deseti procent, ve stavebnictví tuto úroveň překračoval. Outsiderem v březnu zůstalo české stavebnictví, které opět meziměsíčně pokleslo. Propad byl nicméně již nižší, než tomu bylo v únoru.

Tuzemská průmyslová produkce v březnu mírně korigovala slabší výkon v prvních měsících letošního roku, když meziměsíčně vzrostla o solidních 1,7 %. Průmyslová výroba tak v březnu byla meziročně vyšší o 2,4 % (NSA), resp. o 2,3 % po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní. To bylo nad tržním konsensem, který předpokládal růst o 1,9 % y/y (NSA) a naopak mírně pod naším odhadem, který činil 2,5 % (NSA).

Za březnovým růstem stála produkce ve zpracovatelském odvětví, která meziměsíčně vzrostla o výrazná 3 % po únorových 0,3 %. K tomu výrazně přispěla produkce v automobilovém průmyslu díky zlepšení situace v dodavatelských řetězcích. V březnu produkce aut vzrostla o výrazných 11,7 %, čímž přispěla 2 pb k meziměsíčnímu růstu celkové výroby. Příznivá situace v dodavatelských řetězcích by se měla i nadále pozitivně odrážet v automobilovém průmyslu, který stále disponuje značným počtem nevyřízených objednávek, byť nová poptávka je dle indikátorů sentimentu slabší. V březnovém výsledku se pozitivně odrazil i růst v odvětvích výroby elektrických a elektronických zařízení a mimo jiné také energeticky náročný chemický průmysl, který v předchozích měsících podával slabé výkony v souvislosti s vysokými cenami energií. S ohledem na pokles velkoobchodních cen energií by produkce v ostatních energeticky náročných odvětvích měla také postupně výrazněji oživovat.

Březnový výsledek celkové průmyslové výroby ovlivnil výrazný pokles v sektoru těžby a dobývání o 16,2 % m/m, což i přes nízkou váhu tohoto odvětví znamenalo negativní příspěvek 0,4 pb k březnovému 1,7% meziměsíčnímu růstu.

Meziroční růst mezd v průmyslu v březnu zpomalil na 9,3 %, zatímco zaměstnanost v průmyslu meziročně klesla o 1,3 %. V příštích měsících by dynamika mezd měla výrazně zrychlit s ohledem na výsledky kolektivních vyjednávání v jednotlivých průmyslových podnicích, které indikují poměrně výrazné mzdové nárůsty s platnosti od letošního dubna.

Zahraniční obchod již třetí měsíc v přebytku

V březnu se dařilo i zahraničnímu obchodu. Jeho výsledek pozitivně ovlivnil především meziročně vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly, a to o 18,9 mld. CZK. Jejich vývoz byl meziročně vyšší o 31,4 mld. CZK. To není překvapivé vzhledem k datům, která o výrobě automobilů za březen poskytlo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). Podle něho byla produkce aut v březnu nejvyšší od konce roku 2019. Zahraničnímu obchodu prospěly i nižší ceny ropy a zemního plynu, které vedly ke snížení deficitu v této kategorii o 10,8 mld. CZK. Hodnota dovozu ropy a zemního plynu byla nižší o 44 %. Zároveň vzrostlo i saldo se stroji a zařízeními (o 3,3 mld. CZK). Klesal naopak přebytek ochodu s elektřinou (o 6,3 mld. CZK). Vývoz meziročně v březnu vzrostl o 7,7 %, dovoz o 0,4 %. Po sezónním očištění se vývoz meziměsíčně snížil o 0,3 % a dovoz o 0,6 %.

Za celý letošní rok zahraniční obchod podle naší nové prognózy dosáhne schodku 26 mld. CZK. Loni byl deficit násobně hlubší, když činil 200 mld. CZK. V příštím roce by se již díky znovunastartované průmyslové výrobě měl vrátit k přebytkům (74 mld. CZK).

Stavebnictví se ani v březnu příliš nedařilo

Po únorovém zklamání příliš nepotěšila ani březnová data stavební produkce. Opět byl vykázán meziměsíční pokles (o -0,9 %), oproti únorovému propadu (o 3,8 %) byl ale výrazně nižší. Díky silnému vstupu do letošního roku (+5,0 % m/m v lednu) ale stavební produkce za celé první čtvrtletí mezikvartálně vzrostla (o 1,9 %). Meziročně byla produkce ve stavebnictví v březnu o 6,0 % nižší, za celé první čtvrtletí meziroční pokles činil 2,5 %.

Z hlediska struktury v březnu přineslo povzbudivá data inženýrské stavitelství, což může ukazovat na lepšící se situaci v oblasti velkých infrastrukturních investic financovaných z veřejných prostředků. Meziměsíčně totiž produkce v tomto subsektoru vzrostla o 1,4 %. Naopak u pozemního stavitelství byl v březnu vykázán meziměsíční pokles o 1,8 %. To ukazuje na stále utlumenou investiční, a tudíž i stavební aktivitu, ať v důsledku obecně nejisté ekonomické situace a přetrvávající vysoké inflace, tak vyšším nákladům financování.

Povzbudivé zatím nijak zvlášť nejsou ani vyhlídky do budoucna na základě vydaných stavebních povolení. Jejich počet v březnu meziročně klesl o 13,3 %. Pokud jde o orientační hodnotu povolených staveb, ta byla proti loňskému březnu o 6,3 % nižší; problémem je zejména propad zájmu o novou výstavbu. V průběhu roku by se měla situace ve stavebním sektoru postupně začít zlepšovat s oživováním investiční aktivity. Naše prognóza počítá s letošním celoročním růstem stavební výroby o jedno procento. Statistiky rezidenčního bydlení ukazují na přetrvávající potíže a problémy do budoucna. Za samotný březen se počet dokončených bytů meziročně propadl o 22,7 %, když velkou roli hrála vysoká statistická základna loňského března. Pokles zahájených bytů za březen činil meziročně 21,0 %, a to zejména v rodinných domech.

Napjatý trh práce a reflexe vysoké inflace a zvýšených inflačních očekávání se projevují i ve stavebnictví. Zaměstnanost se sice v únoru meziročně snížila o 1,5 %, průměrný meziroční růst nominální mzdy dosáhl 11,1 % po únorových 14,1 %.