cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  04.05.2023 09:00:00

Analýza mzdové dynamiky v České republice. V české ekonomice v posledních měsících spolu s vysokou inflací akceleroval i růst nominálních mezd, a to i přes zvýšené náklady firem související s energetickou krizí.

ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | JARO 2023 (box 1)
(autoři:  Kamil Galuščák, Barbara Livorová, Adam Ruschka)

české ekonomice v posledních měsících spolu s vysokou inflací akceleroval i růst nominálních mezd, a to i přes zvýšené náklady firem související s energetickou krizí. Mzdový růst se přitom v reálném vyjádření hluboce propadl a zůstává stále výrazně záporný. Tento box se zaměřuje na nominální mzdový vývoj v České republice z hlediska jeho distribuce a perzistence, detailně se snaží rozklíčovat aktuální stav a případné implikace pro budoucí vývoj.

Ke zvyšování meziroční dynamiky mezd dochází téměř nepřetržitě od odeznění covidové pandemie, tedy od čtvrtého čtvrtletí 2021, a probíhá v obdobné míře v podnicích napříč celou domácí ekonomikou. Plošné zrychlování mzdové dynamiky je zřejmé z posunu celé distribuce růstu mezd směrem k vyšším hodnotám (Graf 1), který je mezi roky 2021 a 2022 znatelný.[1] Všeobecnost tohoto růstu vypovídá o přetrvávající poptávce po práci ze strany firem v situaci jejich poměrně dobré finanční kondice. Podniky sice plně nekompenzují domácnostem ztrátu reálné kupní síly, ke které dochází v důsledku vysoké inflace, nicméně akceptují požadavky zaměstnanců alespoň částečně. Chování firem se výrazně neliší ani v závislosti na jejich velikosti.

Graf 1 – Distribuce mzdového růstu ve firmách se posouvá k vyšším hodnotám
osa x: meziroční růst nominálních mezd v tržních odvětvích v %, osa y: hustota pravděpodobnosti, pramen: výkaz P2-04 (ČSÚ), výpočet ČNB

Graf 1 – Distribuce mzdového růstu ve firmách se posouvá k vyšším hodnotám

Plošnost mzdového růstu dokládají také příspěvky jednotlivých odvětví k celkovému mzdovému růstu (Graf 2). Tímto pohledem je zřejmé, že se mzdový vývoj vrátil ke své předpandemické dynamice jak z hlediska úrovně, tak i z hlediska struktury, kdy se na růstu mezd podílejí všechna hlavní odvětví, přičemž největší příspěvky vykazují vlivem své váhy v ekonomice tržní službyprůmysl. Podle posledních informací o mzdovém vývoji v průmyslu a ve stavebnictví z počátku letošního roku lze očekávat pokračování vysoké meziroční dynamiky nominálních mezd.[2]

Graf 2 – Oživení mzdového růstu po pandemii táhnou především váhově významné tržní služby a průmysl, vývoj je nicméně plošný
meziroční růst nominální mzdy v %, příspěvky v procentních bodech

Graf 2 – Oživení mzdového růstu po pandemii táhnou především váhově významné tržní služby a průmysl, vývoj je nicméně plošný

Pokračující vysokou mzdovou dynamiku naznačují zprávy o výsledcích jednotlivých kolektivních vyjednávání ve velkých automobilkách či obchodních řetězcích. Ve prospěch zvýšeného mzdového růstu pak hovoří dlouhodobě vysoký, byť v poslední době znatelně klesající počet neobsazených pracovních míst a související snaha firem tato místa obsazovat i za cenu růstu osobních nákladů. Tyto podmínky na trhu práce posilují vyjednávací pozici zaměstnanců.[3]

Vysokou perzistenci mzdového vývoje dokládá analýza strukturálních zlomů v časové řadě meziročních růstů mezd v tržních odvětvích (Graf 3).[4] Zatímco globální finanční krizelet 20082009 způsobila výrazný útlum růstu mezd, následný překmit trhu práce do přehřátého stavu od roku 2016 byl opět provázen zrychlením růstu mezd. Covidová pandemie přitom způsobila pouze krátkodobé a do velké míry statistickými vlivy dané výkyvy, mzdovou dynamiku však výrazněji nezchladila. Stejně tak k tomu nedošlo ani v období vysoké inflace a utlumeného růstu ekonomiky v posledním roce.

Graf 3 – Pandemie ani následná stagflace nezpůsobily zásadní zlom ve mzdovém vývoji
meziroční růst nominální mzdy v %

Graf 3 – Pandemie ani následná stagflace nezpůsobily zásadní zlom ve mzdovém vývoji

Ve prospěch pokračujícího vysokého růstu mezd svědčí ochota zaměstnavatelů zvyšovat svým zaměstnancům mzdy, vyjádřená jako podíl firem, u kterých došlo k mezičtvrtletnímu navýšení mezd (Graf 4).[5] Tato optika ukazuje, že firmy zvyšovaly kompenzace za práci svým zaměstnancům i v časech energetické krize a nyní se uvedený podíl nachází na historicky vysoké úrovni z let 20162018. Při sektorovém pohledu se příliš neliší vývoj průmyslu a tržních služeb. Nižší hodnoty tohoto ukazatele byly dlouhodobě pozorovány v období po globální finanční krizi, což koresponduje i s obdobími strukturálních zlomů ve mzdové dynamice.

Graf 4 – Ochota zvyšovat mzdy se nachází na hodnotách z předcovidových let
podíl firem mezičtvrtletně zvyšujících mzdy, váženo velikostí firmy podle počtu zaměstnanců, pramen: výkazy P3-04 a P2-04 (ČSÚ), výpočet ČNB (sezónně očištěno)

Graf 4 – Ochota zvyšovat mzdy se nachází na hodnotách z předcovidových let

Hypotézu o výrazné perzistenci mezd podporuje i rozklad dynamiky mezd pomocí mzdové Phillipsovy křivky (Graf 5). Z ní vyplývá, že na současnou a budoucí výši mezd má dominantní vliv jejich předchozí vývoj.[6] V období zvýšeného růstu cen zesiluje role inflačních očekávání domácností. Vysoká inflace v nedávné minulosti se pohledem tohoto rozkladu jeví jako velmi významný faktor zrychlující dynamiku meziročního mzdového růstu během roku 2022.

Graf 5 – Odolnost a setrvalost mzdového růstu je dlouhodobě vysoká
meziroční růst nominální mzdy v %, příspěvky v procentních bodech

Graf 5 – Odolnost a setrvalost mzdového růstu je dlouhodobě vysoká

Další pohled na aktuální vývoj mezd poskytuje roční klouzavý průměr mezičtvrtletních změn mezd, který aproximuje perzistentní složku mzdového růstu. Pokud roční klouzavý průměr z daného čtvrtletí vztáhneme k ročnímu klouzavému průměru ze stejného čtvrtletí předchozího roku, dostaneme ukazatel tzv. momenta mzdového růstu. I z tohoto pohledu se loňský mzdový růst nachází na historicky nejvyšších úrovních (Graf 6) (odhlédneme-li od rozkolísání v roce 2014, která byla ovlivněna statistickými faktory)[7].

Graf 6 – Momentum mezd je aktuálně na vysoké úrovni
mezičtvrtletní růst v %, tržní odvětví

Graf 6 – Momentum mezd je aktuálně na vysoké úrovni

Na riziko možného výrazného posílení budoucích mzdových tlaků ukazuje i aktuální trendcyklický rozklad reálné mzdy (Graf 7). Historické odchylky od dlouhodobě rovnovážné úrovně dynamiky reálných mezd korespondují s celkovým obrazem trhu práce a cenového vývoje. Viditelné je předcovidové období přehřívající se ekonomiky, kdy reálné mzdy rostly výrazně rychleji než produktivita práce. Aktuální pokles reálné mzdy je hluboký. Identifikace jeho povahy jako cyklického výkyvu přitom naznačuje, že k návratu reálné mzdy k dlouhodobé rovnováze dojde v budoucnu buď vlivem poklesu inflace, nebo dalším zrychlováním růstu nominálních mezd, případně kombinací obojího. Tím by se dorovnal v současnosti výrazný kladný rozdíl mezi dynamikou produktivity práce a reálných mezd. Zvýšení reálného objemu mezd by současně podpořilo spotřebu domácností.

Graf 7 – Po prudkém propadu reálné mzdy se trend obrací
meziroční růst v %, příspěvky v procentních bodech

Graf 7 – Po prudkém propadu reálné mzdy se trend obrací

Závěrem lze konstatovat, že trh práce je dlouhodobě přehřátý a během pandemie ani následné stagflační epizody nedošlo k jeho dostatečnému zchlazení. Pohled do nitra mzdové dynamiky ukazuje, že aktuální mzdový růst má plošný charakter a je relativně perzistentní. V nejbližší době tedy není pravděpodobné jeho rychlé a výrazné zmírnění. Bude totiž docházet k poklesu jiných (nemzdových) nákladů kvůli postupné stabilizaci na trhu energií, surovin a materiálů.


[1] Ve čtvrtém čtvrtletí 2021 dosáhl podle výkazu P2-04 průměrný růst mezd v tržních odvětvích 6,1 % se směrodatnou odchylkou 18,9 %. Ve čtvrtém čtvrtletí 2022 byl průměrný růst mezd 8,3 % se směrodatnou odchylkou 13,7 %.

[2] V lednu a únoru 2023 byl v průmyslu vykázán meziroční mzdový růst ve výši 11,9 % a 10,8 %, ve stavebnictví 14,9 % a 14,1 %.

[3] Kolektivní vyjednávání je v ČR decentralizované a míra pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami je ve srovnání s jinými zeměmi EU relativně nízká na úrovni kolem 30 %. Blíže viz Moving with the times: Emerging practices and provisions in collective bargaining (externí odkaz), Ricardo Rodriguez Contreras, Oscar Molina (2022), Eurofound.

[4] Strukturální zlomy byly identifikovány a otestovány pomocí Chowova testu.

[5] Jedná se o data za nefinanční soukromé podniky s 50 a více zaměstnanci. Zvolená metodologie byla použita například v blogu Recent Trends in Individual Wage Growth (externí odkaz), Maximiliano A. Dvorkin, Maggie Isaacson (2022), Federal Reserve Bank of St. Louis.

[6] Vliv perzistence je v ČR pravděpodobně vyšší než v USA, viz například studie Wage Growth When Inflation Is High (externí odkaz), Oscar Jorda, Celeste Liu, Fernanda Nechio, Fabián Rivera-Reyes (2022), Federal Reserve Bank of San Francisco.

[7] Jedná se o výrazné změny v trajektorii mezd, které byly způsobeny pravděpodobně změnami daní v roce 2013 (externí odkaz).

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Výpočet čisté mzdy v roce 2024



Více zpráv k tématu Mzdy









Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688