Únorové výsledky reálné ekonomiky neoslnily, ale ani nezklamaly (Analýza makroindikátorů)

Únor přinesl smíšené statistiky z domácí reálné ekonomiky. Zatímco exporty automobilů pomohly zahraničnímu obchodu k solidnímu přebytku, jejich výroba, přestože meziměsíčně rostla, k výraznějšímu oživení průmyslové produkce nestačila. Ta stoupla pouze mírně, navíc lednový výsledek byl revidován ještě lehce směrem k horšímu. Vstup ekonomiky do letošního roku je tedy zatím vrávoravý. Situaci nezachraňuje ani české stavebnictví, jehož výkon v únoru klesl pod bod mrazu (meziměsíční propad o 3,7 %). I tak se ale mzdy zvedaly. V průmyslu meziročně o 10,8 %, ve stavebnictví o 14,1 %.

Průmyslová produkce po ostrém lednovém poklesu o 3 % m/m v únoru meziměsíčně vzrostla o mírných 0,4 %. Meziroční růst o 2 % tak byl v souladu s mediánem tržních odhadů. Zároveň byl lednový výsledek revidován směrem dolů, namísto meziměsíčního poklesu o 2,6 % průmyslová výroba v lednu klesla o 3 %.

I přes odstávky některých automobilek a omezenou provozní schopnost byla výroba aut meziměsíčně vyšší o 1,6 %, resp. meziročně vzrostla o 25,2 % vlivem nižší srovnávací základny. Stále se však jednalo pouze o nepatrnou korekci lednového meziměsíčního propadu výroby o výrazných 8,4 %. Celková výroba ve zpracovatelském odvětví byla v únoru meziměsíčně vyšší o 0,3 % za významného přispění výroby aut, strojů a zařízeni či hutnického odvětví. V únoru i více energeticky náročná odvětví zaznamenala nepatrný růst po slabých výkonech v předchozích měsících. V energetickém sektoru došlo v únoru k pouze mírnému růstu o 1,8 % meziměsíčně po výrazném poklesu o 11 % v předchozím měsíci, který byl zejména způsoben neobvykle teplým počasím. Nepatrná korekce lednového výsledku v tomto sektoru se tak podílela na meziměsíčním růstu celkové průmyslové produkce zhruba z poloviny.

Dynamika mezd v průmyslovém odvětví byla i v únoru silná, když meziročně průměrná hrubá mzda vzrostla o 10,8 %. Navíc dle dostupných informací by v následujících měsících mzdový růst v průmyslu mohl i nadále zrychlit.

Sektor výroby automobilů pomohl i únorovému zahraničnímu obchodu, který skončil přebytkem 14,3 miliardy CZK, tedy v souladu s naším očekáváním. V meziročním srovnání byl výsledek o 21,2 mld. vyšší. Ke kladnému saldu přispěl zejména vývoz motorových vozidel, který v meziročním srovnání stoupl o 21,8 mld. CZK. Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl meziročně vyšší o 17,5 mld. CZK. Automobilovému průmyslu svědčí v globálním měřítku menší problémy se subdodávkami, díky kterým může kompletovat svoji výrobu. V meziměsíčním srovnání byl nicméně export automobilů o 8 % nižší. Zde se mohly odrazit únorové odstávky v některých automobilkách. Díky vývoji cen na světových komoditních trzích se snížil i schodek obchodu s chemickými látkami (o 2,3 mld. CZK). Nižší byl i deficit s ropou a zemním plynem (o 2,2 mld. CZK). Nepříznivý vliv na celkové saldo měl zejména hlubší schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 1,6 mld. CZK. Celkový vývoz meziročně v únoru vzrostl o 9,9 %, dovoz o 3,3 %. Po sezónním očištění se vývoz meziměsíčně snížil o 1,5 % a dovoz o 2,8 %.

Příslibem pro další vývoj českého průmyslu i zahraničního obchodu jsou data, která přicházejí ze zahraničí, především Německa. Potíže v subdodavatelských řetězcích jsou již výrazně slabší, ačkoli i v březnu s nimi ještě čeští výrobci automobilů bojovali. Kladně by se ve výsledcích průmyslové produkce i zahraničního obchodu měly odrážet i nižší ceny energií a nerostných surovin. Průmyslová produkce by tak v letošním roce měla stoupnout o 1,7 %, deficit zahraničního obchodu by pak měl být ve srovnání s loňským rokem zhruba poloviční.

Únorové výsledky stavební produkce byly bídné. Ta oproti lednu zaznamenala v reálném vyjádření výrazný propad o 3,7 % (po sezónním očištění i po očištění o rozdílný počet pracovních dnů), zatímco vzhledem k loňskému únoru byla nižší o 4,3 %. Významnou roli v obou těchto statistikách hrály vysoké srovnávací základny. V letošním lednu i loňském únoru totiž panovaly na rozdíl od letošního února z pohledu stavebníků celkem příznivé klimatické podmínky. V průběhu letošního února stavební práce zamrzly.

Z hlediska struktury se stále nedaří zejména inženýrskému stavitelství, což ukazuje na potíže s realizací zejména velkých infrastrukturních staveb financovaných z veřejných rozpočtů. Po lednovém meziměsíčním poklesu o 4,9 % bylo za únor zaznamenáno snížení o další jedno procento. Ještě hůře vypadá pohled na meziroční dynamiku, která ukazuje na 14,4 %. Tady ale svoji roli sehrál výše zmíněný vysoký statistický základ z loňského února. V případě pozemního stavitelství nevypadají čísla až tak negativně. Meziměsíčnímu poklesu o 4,7 % předcházel lednový skok o +9,3 %. Oproti loňskému únoru tak byla produkce pozemního stavitelství nižší pouze o 1,5 %.

Vydaná stavební povolení přináší smíšené signály. Jejich počet byl v únoru meziročně o 13 % nižší, nicméně z pohledu orientační hodnoty povolených staveb je patrný meziroční nárůst o 5,3 %. Ten se ale bohužel koncentruje do změn již dokončených staveb, kde celková hodnota ve stavebních povoleních vzrostla o výrazných 76,7 %. Ovšem v případě nové výstavby statistiky zaznamenaly pokles o značných 17,5 %. Statistiky rezidenčního bydlení ukazují na problém do budoucna. Za samotný únor byl vykázán meziroční nárůst počtu dokončených bytů o 17,2 %. Růst byl přitom patrný výlučně v bytových domech, v rodinných domech počet klesl. Varující je ale meziroční pokles zahájených bytů (o 4,9 %); v segmentu rodinných domů o 38,8 %.

Napjatý trh práce a reflexe vysoké inflace a zvýšených inflačních očekávání se projevují i ve stavebnictví. Zaměstnanost se sice v únoru meziročně snížila o 1,7 %, průměrný meziroční růst nominální mzdy dosáhl 14,1 % po lednových 14,9 %.

Autor: Jana Steckerová