Inflace v eurozóně na ústupu brzděném jádrovými cenami (Ranní zpráva z finančního trhu)

Klíčovým údajem bude dnes březnový vývoj spotřebitelských cen v eurozóně. Meziročně by měla inflace výrazně zpomalit díky vyšší srovnávací základně, ovšem většímu zpomalení bude bránit zrychlení jádrové inflace. Finální odhad tuzemského HDP včetně sektorových účtů ukáže detailnější obrázek kondice domácností a podniků. Americký kalendář zase nabídne vývoj spotřebitelské poptávky a indikátory cenového vývoje za únor.

Jádrová inflace v eurozóně zřejmě opět zrychlí.

Březnová inflace v eurozóně zřejmě pokračovala ve svižném poklesu zejména díky vyšší srovnávací základně cen energií. Z únorových 8,5 % by podle nás měla celková meziroční inflace rapidně klesnout na 6,7 %, včerejší dílčí informace z členských států však implikují mírnější pokles. Ten však výrazně ovlivní ceny energií, které zpomalí z 13,7 % na 0,4 % y/y, a to s ohledem na dramatický nárůst v březnu minulého roku v souvislosti se začátkem války na Ukrajině. Naopak k vyšší dynamice by mohly opět přispět ceny potravin, jejichž meziroční dynamika podle nás zrychlí z 15 % na 15,6 %, z části by se na tom mělo podílet i zdražení cigaret ve Francii. Jádrová inflace by měla opět zrychlit z 5,6 % na rekordních 5,7 % y/y. Většímu zrychlení by mohla bránit změna vah ve spotřebním koši v jednotlivých zemí jako např. ve Španělsku nižší váha cen oděvů. Celkově však vidíme riziko ještě výraznějšího nárůstu jádrové inflace. V H1 23 čekáme, že celková inflace bude i nadále pokračovat v rapidním zpomalení díky vyšší srovnávací základně – zejména u složky energií – zatímco jádrová inflace by měla zůstat nad 5,5 % a pak pouze pozvolně klesat ke 4 % do konce roku s ohledem na zrychlení mzdové dynamiky.

Americké osobní příjmy i výdaje podle nás pokračovaly v růstu v únoru shodně o 0,3 % m/m. V reálném vyjádření by se tak jednalo prakticky o stagnaci, nicméně po velmi silném lednovém výsledku. To by znamenalo, že spotřeba domácností je na cestě k relativně dobrému výsledku v Q1, a to i přes slabší sentiment domácností.

Německé a španělské díly do skládanky inflace v eurozóně.

Německá inflace výrazně překvapila směrem nahoru, když meziročně zpomalila z únorových 9,3 % „pouze“ na 7,8 %. Za poklesem byl primárně efekt vyšší srovnávací základny cen energií v souvislosti s jejich zdražením bezprostředně po začátku války na Ukrajině. Meziměsíční inflace však činila stále výrazných 1,1 %, k tomu by měly přispět i jádrové složky, zejména pak v oblasti služeb. Další díl do skládanky dnešní inflace za eurozónu přinesla španělská inflace, která skončila naopak výrazně pod očekáváními (1,1 % m/m). Meziročně tak dramaticky zpomalila na 3,1 % z únorových 6 %, opět především díky vlivu cen energií, jejíchž velkoobchodní ceny se do tamních spotřebitelských cen promítají s vyšší rychlostí.

Týdenní data počtu žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA potvrdila silný trend a napjatost tamního trhu práce. Finální odhad HDP za Q4 nepatrně revidoval růst americké ekonomiky směrem dolů o 0,1 pb, v anualizovaném vyjádření na 2,6 % q/q. Za tím byla primárně revize spotřeby domácností, která je však na začátku letošního roku poměrně silná. Ziskové marže podniků byly mezičtvrtletně anualizovaně nižší o 2 %, nicméně celkově si americké podniky udržely v minulém roce relativně silnou pozici. Letošní rok by měl podle nás být již spojen s kontrakcí marží podniků v souvislosti s tlakem na zvyšování mezd.

Euro si včera vůči dolaru připsalo zisk až 0,6 %, k tomu zřejmě přispěla i nad očekávání vyšší německá inflace a mírné stupňování sázek na další zvyšování sazeb ECB. Budoucí kontrakty vázané na trajektorii Fedu v posledních dnech také mířily nepatrně vzhůru, stále však víceméně implikují setrvání sazeb na současné úrovni. Jedno zvýšení o 25 bb je zaceněno pouze zhruba z poloviny. V úhrnu čekají trhy pokles sazeb o 40 bb do konce roku. Středoevropské měny měly tendenci posilovat. Česká koruna pokračovala ve včerejším výkonu a posílila o 0,1 %. Maďarský forint a polský zlotý pak posílily o 0,2 %, resp. 0,3 %.