Jádrová inflace v USA klesá jen pomalu kvůli cenám bydlení (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní makroekonomický kalendář poskytne přehled o výkonu regionálních ekonomik ve Q3 podle předběžných odhadů HDP, kdežto již zpřesněný odhad HDP eurozóny by měl potvrdit mezičtvrtletní pokles o 0,1 %. Inflace v USA podle nás v říjnu zpomalila ze zářijových 3,7 % y/y na 3,3 %, a to zejména díky zlevnění pohonných hmot. Jádrová inflace podle nás však v říjnu zůstala oproti září beze změny na 4,1 % y/y. Jejímu výraznějšímu zpomalení nadále brání ceny spojené s bydlením, jejichž dynamika se zmírňuje jen pomalu. Jádrová inflace v USA tak podle našeho odhadu zůstane v těsné blízkosti 4 % až do konce letošního roku a pod 3 % klesne až v polovině toho příštího.

Inflace v USA sice zpomalí, ta jádrová ale zůstane beze změny.

Zpřesněný odhad HDP eurozóny za Q3 podle nás potvrdí ten předběžný, podle kterého HDP mezičtvrtletně klesl o 0,1 % a meziročně byl vyšší o 0,1 %. Již zveřejněná data z členských zemích reprezentujících 86 % eurozóny ovšem indikují možnost mírné revize směrem vzhůru na 0,0 % q/q. Ve Q3 mezičtvrtletně HDP vzrostl ve Španělsku (+0,3 %) a Francii (+0,1 %), zatímco v Německu (-0,1 %) klesl a v Itálii (0,0 %) pouze stagnoval. Struktura HDP bude známa až 7. prosince. Podle nás však pozitivně k mezičtvrtletní dynamice HDP přispěly spotřeba, investice a čistý vývoz, a to shodně 0,1 pb. To ale kompenzovala nižší tvorba zásob (-0,4 pb). Čekáme, že nevýrazný výkon ekonomiky eurozóny setrvá i nadále. Mezičtvrtletně by však již měla růst, avšak struktura by se měla změnit. Růst by měl být podpořen spotřebou domácností díky zvyšování reálných mezd a vysokému stavu úspor. Naopak investice, které od začátku loňského roku výrazně rostly, by měly růst HDP naopak brzdit. Výraznější oživení globálního obchodu ke konci letošního roku by to však skrze čistý vývoz mělo mírně kompenzovat.

Meziroční inflace v USA podle nás v říjnu zpomalila ze zářijových 3,7 % na 3,3 %. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,1 % po růstu o 0,4 % v září. Na zpomalení by se mělo především podepsat zlevnění pohonných hmot o 4 % m/m a celkové složky energií o 2 %. Podle nás pokračoval i pokles cen ojetých aut (o 0,5 % po -2,5 % v září). To by na druhé straně měly kompenzovat nepatrně vyšší ceny potravin (+0,2 % m/m) a pokračující růst, byť pomalu se zmirňující, imputovaného nájemného (+0,4 %). Právě poslední zmíněná položka (váhově významná s 26 %) zabraňuje výraznějšímu poklesu inflace ke dvouprocentnímu cíli. Meziročně jsou ceny imputovaného nájemného vyšší o 7,1 %. Další zmírňování této cenové dynamiky bude však nadále jen pozvolné. I proto se podle našeho odhadu jádrová inflace v USA pod 4 % dostane až na přelomu letošního a příštího roku. Pod 3 % by se pak měla dostat v polovině toho příštího, což je také v souladu s očekáváním SG ohledně začátku snižování sazeb amerického Fedu v květnu 2024. Příznivý vývoj cen energií by měl pomoci k poklesu celkové inflace pod 3 % již na začátku příštího roku. Vzhledem k volatilitě cen energií je však toto očekávání spojeno s vysokou mírou nejistoty.

Bilance tuzemského běžného účtu byla v září výrazně kladná.

Přebytek tuzemské bilance běžného účtu v září skončil výrazně nad očekáváními (- 15 mld. CZK) na 33,4 mld. CZK po srpnovém deficitu 26,3 mld. CZK. Významné zlepšení oproti srpnu bylo dáno jednak výrazně vyšší kladnou bilancí obchodu se zbožím a službami (34,5 mld. CZK), což je ovšem dáno také vlivem sezónnosti, ale především nezvyklým přebytkem na straně primárních důchodů (4,1 mld. CZK). Jednalo se tak o první zářijový přebytek bilance primárních důchodů od začátku měření (2004). K tomu přispěl zejména nad rámec sezónnosti výraznější pokles pasiva primárních důchodů, které v předešlých měsících odráželo odliv dividend do zahraničí. V úhrnu je letos od ledna do září běžný účet platební bilance v mírném deficitu 5,6 mld. CZK.

Začátek týdne byl na finančních trzích klidný. Dolar před dnešním zveřejněním říjnové inflace v USA včera oproti euru mírně oslabil o 0,1 %. Středoevropské měny se obchodovaly v relativně úzkých pásmech. Zatímco česká koruna vůči euru mírně oslabila o 0,15 %, polský zlotý a maďarský forint zůstaly včera beze změny.