Obnovitelnými zdroji
energie se podle analýzy Mezinárodní
energetické agentury (IEA) v loňském
roce podařilo zamezit produkci až 550
milionů tun celosvětových emisí oxidu uhličitého (CO2). Celkově však
emise v
energetickém odvětví
vzrostly, a to na rekordních 36,8 miliardy tun. K dosažení uhlíkové neutrality v příštích letech bude nutné ještě více investovat do nízkoemisních zdrojů. Velkým přínosem může být využívání biome-tanu z biologicky rozložitelného
odpadu. V jeho výrobě ale v
České republice zaostáváme.
Emise skleníkových
plynů v
Evropské unii mají do
roku 2030 klesnout alespoň o 55 % oproti
roku 1990, přičemž do
roku 2050 se má
Evropa jejich dalším snižováním přeměnit v první klimaticky neutrální kontinent. V sektoru
energetiky ale tato bilance nyní nevypadá dobře. Globální
emise CO2 zde za loňský
rok stouply o 0,9
procenta na 36,8 miliardy tun, což představuje dosud největší meziroční
nárůst od
roku 2019. Vrátili jsme se tak k předpandemickým hodnotám, a to i přesto, že díky obnovitelným zdrojům se loni podařilo předejít vzniku 550
milionů tun celosvětových emisí.
Aby bylo cílů
Zelené dohody dosaženo, bude třeba v průběhu příštích
let směřovat
investice do nízkoemisních alternativ a účinného využívání zdrojů. Výrazněji přispět k tomu může i využívání biometanu z biologicky rozložitelného
odpadu. Takzvaný zelený
plyn má totiž stejné využití jako
zemní plyn, ale v porovnání s konvenčními biopalivy má nejnižší
spotřebu energie ve svém
životním cyklu. Přesto ve výrobě
plynu z obnovitelných zdrojů v
České republice zaostáváme. V provozu sice máme téměř 600 bioplynových stanic, ale biometan vyrábí pouze tři.
Jednou z těchto bioplynových stanic je i EFG
Rapotín BPS, vlastněná společností Energy financial group. Ta se nyní za účelem navýšení produkce biometanu v
České republice chystá na instalaci tří nových jednotek na úpravu bioplynu na biometan, které mají být dokončeny v příštích dvou letech. Společně se stávající rapotínskou stanicí mají dodávat do plynárenské distribuční sítě lokální biometan o celkové roční kapacitě přesahující 90
GWh. Skupina by tak měla mít do
roku 2024 v provozu již celkem čtyři jednotky výroby biometanu. I nadále se přitom bude zaměřovat na výrobu především z biologicky rozložitelného
odpadu, nikoli účelově pěstované biomasy.
„Žijeme v zemi, která je druhým největším producentem „špinavé“
elektřiny v
Evropě a její
energetický mix je hodně toxický. Proto je čím dál naléhavější rozvíjet segment
energetiky šetrný k
životnímu prostředí. V
České republice je na základě biologicky rozložitelného
odpadu jakožto vstupní
suroviny potenciál pro 66 výroben s celkovou roční produkcí 100
milionů m3 biometanu. Výrobou z těchto
odpadů od obcí, restaurací či potravinářských závodů přitom již nyní v naší rapotínské bioplynové stanici ušetříme ročně až 218 tisíc tun CO2eq,“ uvádí výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr.
Bioplynové stanice, které projdou konverzí na výrobu biometanu, mohou zároveň pracovat s akumulací
energie nebo stabilizací
energetické soustavy tak, aby bylo možné více využívat
energii ze slunce,
větru,
vody a dalších obnovitelných zdrojů. Jsou tak vhodným doplňkem k
energetickému mixu, který má ambici
stát se méně závislým nejen na importu, ale také na
uhelných zálohách.