8 mld. Kč na transformaci České pošty se může zdát hodně, ale ty peníze by se měly vrátit. Nejde o házení peněz do „černé díry“, na rozdíl od dalšího provozování České pošty v jejím nynějším stavu

Tolik potřebná transformace České pošty, „černé díry na veřejné peníze“, konečně nabírá reálných obrysů. S přibývajícími roky ve ztrátě je opravdu nejvyšší čas.

Náklady na transformaci České pošty mají přesáhnout osm miliard korun. Může se to zdát hodně, ale pokud bude přeměna podniku provedena vhodně, zase za několik let vrátí. Protože Česká pošta už zkrátka nebude ztrátová, jako je v posledních několika letech.

Podnik na transformační proces použije státní zdroje, půjčky od bank i prostředky z prodeje nepotřebného majetku. Na začátku dubna vláda jako první transformační krok bude schvalovat snížení počtu poboček pošty z 3200 na 2900, vedení podniku pak bude muset rozhodnout, které pošty zruší.

Výsledkem transformace má být v roce 2025 podnik poskytující základní služby, které definuje stát, a akciová společnost poskytující logistické a balíkové služby. Pošta jako celek by v té době neměla být ztrátová.

„Černé díře“ jménem Česká pošta dali vzniknout v prvé řadě politici, jak ti celostátní, tak regionální. Ti první hleděli na Českou poštu „makroekonomicky“, jako na národohospodářsky důležitého zaměstnavatele. Rozdělení a zeštíhlení pošty se děsili, jelikož by mohli přijít o voličské hlasy. Na to, aby Česká pošta nenasadila ani mírnou redukční dietu, dohlíželi v běhu let přímo v dozorčí radě politici bývalí (jako Jan Kasal) i ve dané době stále aktivní (Jiří Zimola).

Regionální a obecní politici zase poštu vidí „mikroekonomicky“ jako uzel společenského života daného městečka či vsi. Kdo z nich „ztratí“ poštu, zpravidla ztrácí reputaci i politickou budoucnost. Připočtěme k tomu fakt, že Česko je politicky a samosprávně nejroztříštěnější zemí vyspělého světa. V Česku podle existuje nejvíce místních vlád na každých sto tisíc obyvatel. Hned je jasnější, proč máme také jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě.

Zatímco třeba v Rakousku provozovala nedávno tamní pošta necelých 1800 poboček, u nás 3200. Pokud bychom měli mít stejný počet poboček na obyvatele jako Rakousko, musel by se počet poboček České pošty snížit zhruba o tisícovku na necelých 2200. Zrušení tisícovky poboček značí pochopitelně nemalé úspory. Propouštět by se přitom zase tolik nemuselo – alespoň tedy v agregátním pohledu. Pokud bychom si vzali za vzor opět našeho jižního souseda, stačí redukovat počet zaměstnanců České pošty „jen“ zhruba o dva tisíce, aby jich u nás bylo v přepočtu na obyvatele stejně jako v Rakousku.

Za neutěšenou situaci pošty mohou politici, ovšem i manažeři podniku. Na tato selhání je třeba upozorňovat, neboť se mrhají peníze daňových poplatníků. A je třeba jej napravit, což se snad konečně začíná dít.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku