Bankovní tituly obchodované na
pražské burze však dnes přesto ztrácely.
Erste Bank zejména právě v důsledku dění v
USA odepsala přes čtyři
procenta, Komerční
banka necelá dvě a Moneta bezmála jedno
procento. Tyto poklesy jsou však zatím spíše důsledkem jen určité negativní psychologické vlny, jež může rychle opadnout, pokud kolaps
Silicon Valley Bank zůstane ojedinělým jevem nebo pokud nepřeroste v rozsáhlejší
krizi amerického bankovnictví, jež by se dotkla také tamních největších
bank, těch již zmíněných světově významných.
Sillicon Valley
Bank ve středu šokovala trhy nečekaným prohlášením, že musí svůj
kapitál navýšit pod tíhou nastalých, nepříznivých okolností.
Banka se zaměřuje na obsluhu a financování startupových projektů, tedy mladých
technologických firem, které jsou obecně relativně vysoce citlivé na vývoj tržních
úrokových sazeb. Za účelem navýšení
kapitálu měla
banka v úmyslu vydat nové
akcie. Získaným
kapitálem zamýšlela zacelit ztrátu plynoucí z rozprodeje cenných papírů, například
dluhopisů vlády USA. Ty musela nouzově prodat, aby obstarala prostředky své klientele, oněm startupům, které v podmínkách zvyšujících se
úrokových sazeb upadají do nečekaně značných ztrát. Tyto ztráty oslabovaly kapitálovou pozici samotné Sillicon Valley
Bank. Zejména v důsledku jejího středečního prohlášení se začaly objevovat vážné pochyby o její finanční kondici a objevily se zprávy o masových výběrech vkladů její klientely, které daným startupům doporučovali i jejich investoři, často prominentní jména branže rizikového
kapitálu, jako je Peter Thiel. V důsledku nastal takzvaný „run na
banku“, při němž se klienti snaží houfně a v panice vybrat své vklady. Za takové situace je vážně otřesena
důvěra v danou
banku a ta tak tím okamžikem prakticky přestává být schopna plnit svoji základní roli –
důvěra je v bankovnictví vším. Včera se v důsledku toho propadly
akcie banky o 60 procent. A dnes muselo být obchodování s nimi pozastaveno.
Zatím zůstává otázkou, zda „run“ na
Silicon Valley Bank bude jen ojedinělou, izolovanou záležitostí, nebo zda jde o počáteční projev širšího fenoménu. Každopádně
americké banky začínají pořádně pociťovat tíhu vysokých úroků, z nichž ještě loni tak dobře žily. Na
straně jedné je do tísně vhání nutnost jít s úroky na vkladech výše, aby zamezily historicky nebývalému odlivu peněz střadatelů, loni největšímu od
roku 1948, na
straně druhé pak nutná obezřetnost v navyšování úroků na
úvěrech. A vůbec v samotném poskytování
úvěrů. Vždyť pokud v
USA udeří
recese, rozpůjčované peníze už
banky nemusí nikdy spatřit, a to v celkem rozsáhlé míře.
Nepříznivou zprávu ohledně hrozící
recese bankám nesou dluhopisové trhy. Jsou v takzvané
inverzi. Obvykle je tomu tak, že úrok na
dluhopisech s delší dobou do splatnosti je vyšší než úrok na
dluhopisech s kratší dobou do splatnosti. Už jen proto, že vzdát se svých peněz na delší dobu je rizikovější než oželet je po dobu kratší. V delší době přirozeně může dojít k průšvihu spíše. Panuje-li ovšem ona
inverze, je tomu mimořádně jinak. Opačně. A to přesně se nyní v
USA děje. Úrok na
dvouletém dluhopisu vlády USA v tomto týdnu – poprvé od
roku 1981 – vyskočil o více než celý jeden
procentní bod
nad úrok na desetiletém
dluhopisu téže
vlády. To znamená, že investoři poměrně výrazně přesouvají peníze z
dvouletých do desetiletých
dluhopisů, neboť v období příštích právě zhruba dvou
let se obávají závažného útlumu
americké ekonomiky.
Banky jsou tedy přiblíženou úrokovou inverzí poškozeny zvláště tíživě. Samy si – na mezibankovním trhu – půjčují za „krátké“ úroky, zatímco
úvěry poskytují dlouhodobě. Třeba
hypotéky i na několik desítek
let. Jestliže tedy kvůli
inverzi rostou krátkodobé úroky,
bankám mizí příležitost
zisku hned z více důvodů. Na mezibankovním trhu jim kvůli
růstu krátkodobých úroků stoupají náklady krytí dlouhodobých
úvěrů. A úrok na dlouhodobém
úvěru nemohou navýšit, jak by chtěly. Když s ním půjdou nahoru příliš, budou se investoři o to více místo v bance financovat dlouhodobými
dluhopisy. Jejich úroky, na rozdíl od těch na krátkodobých
dluhopisech, nerostou, což je právě další zdroj oné nebývalé
inverze. S
růstem úroků na krátkodobých
dluhopisech zároveň stoupá atraktivita těchto nástrojů v očích střadatelů, kteří do nich v historicky bezprecedentní míře přesouvají své prostředky z
bankovních účtů. To
banky, jak už víme, nutí jí nahoru s úrokem na vkladech, což dále snižuje prostor pro jejich
zisk. V krajním případě taková situace může dovést
banku až k fatálnímu pádu, jak dokládá dnešní kolaps Sillicon Valley
Bank.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz