Otázky a odpovědi týkající se strategie EU pro námořní bezpečnost

Proč je námořní bezpečnost důležitá?

Prosperita a bezpečnost Evropské unie a jejích členských států závisí na bezpečném a chráněném oceánu. Více než 80 % světového obchodu probíhá po moři a přibližně dvě třetiny světových dodávek ropy a zemního plynu buď pochází z těžby na moři, nebo jsou po moři přepravovány. Až 99 % celosvětového přenosu dat se uskutečňuje pomocí podmořských kabelů. Aby bylo možné plně využít potenciálu oceánů a udržitelné modré ekonomiky, musí být globální námořní oblast bezpečná.

Námořní bezpečnost, jež je životně důležitá pro EU i celý svět, je však stále více vystavena řadě hrozeb a výzev. Patří mezi ně přeshraniční trestná činnost, pirátství a další nezákonné činnosti, územní spory, rostoucí geopolitické soupeření, soutěž o přírodní zdroje a ohrožení svobody plavby, včetně práva na pokojný průjezd a tranzitní proplutí.

Co je strategie EU pro námořní bezpečnost a jakých hlavních výsledků bylo dosud dosaženo?

Strategie EU pro námořní bezpečnost a její akční plán byly přijaty v roce 2014. Od té doby představují rámec pro řešení bezpečnostních výzev na moři.

Strategie vedla k prohloubení spolupráce mezi civilními a vojenskými orgány, zejména prostřednictvím výměny informací, sdílení osvědčených postupů a lepší operativní koordinace.

Přispěla k podpoře správy na moři založené na pravidlech a k rozvoji spolupráce mezi EU a jejími mezinárodními partnery v otázkách námořní bezpečnosti. Posílila autonomii EU a její schopnost reagovat na hrozby a výzvy v oblasti námořní bezpečnosti.

Na mezinárodním poli Unii umožnila, aby hrála stále významnější úlohu globálního aktéra v oblasti námořní bezpečnosti:

prováděním vlastních námořních operací, např. operací Atalanta a Irini,
rozvojem koncepce koordinované přítomnosti na moři a jejím uplatňováním v Guinejském zálivu a v severozápadních vodách Indického oceánu a
posílením vazeb se širokou škálou externích partnerů, mimo jiné podporou jejich činnosti v oblasti námořní bezpečnosti prostřednictvím programů budování kapacit.

Proč se nyní strategie EU pro námořní bezpečnost aktualizuje?

Bezpečnostní hrozby a výzvy se od přijetí strategie v roce 2014 a od aktualizace akčního plánu v roce 2018 znásobily, což vyžaduje dodatečná a důraznější opatření.

Strategie EU pro námořní bezpečnost je z hlediska svých obecných cílů a zásad stále platným rámcem, ale je třeba ji aktualizovat s ohledem na vyvíjející se výzvy v oblasti námořní bezpečnosti a geopolitický kontext a sladit ji s nejnovějšími politikami a nástroji EU, zejména se Strategickým kompasem pro bezpečnost a obranu.

Vývoj po celém světě – např. ruská vojenská agrese vůči Ukrajině – nám připomíná, že EU musí posílit svou bezpečnost a schopnost jednat nejen na svém vlastním území, ale také ve svém sousedství i mimo něj.

Aktualizovaná strategie je příležitostí k podpoře udržitelných řešení otázek námořní bezpečnosti, kterým EU a mezinárodní společenství čelí. Strategie podporuje mír a bezpečnost, jakož i dodržování mezinárodních pravidel a zásad a zároveň zajišťuje udržitelnost oceánů a ochranu biologické rozmanitosti. Představuje také příležitost k posílení úlohy a důvěryhodnosti EU na mezinárodní úrovni. Unie a její členské státy budou aktualizovanou strategii provádět v souladu se svými příslušnými pravomocemi.

Aktualizovaná strategie nám umožní účinněji řešit nové a vyvíjející se hrozby:

Geopolitická soutěž: námořní a územní spory, soutěž o mořské zdroje, ohrožení svobody plavby (včetně práva na pokojný průjezd a tranzitní proplutí) a napětí v různých námořních oblastech strategického významu pro EU (např. v oblasti Afrického rohu a v Indickém oceánu, Guinejském zálivu, indicko-tichomořském regionu a na jeho klíčových přepravních trasách, jako je Malacký průliv, Singapurský průliv, průliv Báb al-Mandab a Hormuzský průliv).
Změna klimatu a znečištění moří: zhoršování stavu životního prostředí může prohloubit problémy s trestnou činností, např. pirátstvím, v důsledku nedostatku potravin (úbytek zásob) a vést k pobřežním a ostrovním záplavám, což přispívá k nestabilitě a nerovnosti. Nedostatky v námořní bezpečnosti mohou mít za následek vážné škody na životním prostředí, jako je úbytek biologické rozmanitosti.
Hybridní a kybernetické hrozby: útoky na potrubní vedení a kabely a přítomnost nepovolených bezosádkových prostředků poblíž zařízení na moři v mořských oblastech v okolí EU a opakující se hybridní a kybernetické útoky zaměřené na námořní infrastrukturu. Nepřátelské subjekty mají stále častěji tendenci využívat hybridní a kybernetické prostředky k cílení na námořní infrastrukturu.
Přetrvávajícíhrozby: závažnými problémy zůstávají i nadále terorismus, pirátství a ozbrojená loupežná přepadení plavidel, obchodování s lidmi, zbraněmi a omamnými látkami, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov. Nepřátelské subjekty je mohou v rámci hybridních útoků kombinovat.

Navrhovaný akční plán obsahuje konkrétní opatření k řešení všech těchto hrozeb a výzev.

Jak bude EU prosazovat své zájmy v oblasti námořní bezpečnosti?

Aktualizovaná strategie EU pro námořní bezpečnost přispěje k zachování a zlepšení námořní bezpečnosti v evropských mořských oblastech i mimo ně.

Pro účely ochrany zájmů EU posílí Unie svou činnost v rámci těchto šesti strategických cílů:

Zintenzivnění činnosti na moři: pořádání námořních cvičení na úrovni EU a posílení stávajících námořních operací EU, rozvoj dalších operací pobřežních stráží v evropských mořských oblastech, zvýšení kolektivního zapojení EU jakožto subjektu zajišťujícího námořní bezpečnost vymezením nových námořních oblastí zájmu pro účely provádění koncepce koordinované přítomnosti na moři, zachování a posílení inspekcí v oblasti zabezpečení námořních přístavů v EU a řešení problematiky kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti plavidel pro přepravu cestujících.
Spolupráce s partnery: prohloubení spolupráce mezi EU a NATO, posílení partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi, jakož i s regionálními a mezinárodními organizacemi, vysílání styčných úředníků EU do námořních informačních středisek v zemích mimo EU a podpora dialogu a osvědčených postupů prostřednictvím fór funkcí pobřežní stráže, zejména ve Středomoří.
Vedoucípostavení, pokud jde o informovanost o situaci na moři: posílení společného prostředí pro sdílení informací v evropské námořní oblasti (CISE) a námořního dohledu (MARSUR), integrace kyberneticky odolných řešení založených na vesmírných technologiích a zintenzivnění dohledu prováděného námořními a pobřežními hlídkovými plavidly.
Řízení rizik a hrozeb: provádění pravidelných reálných námořních cvičení se zapojením civilních a vojenských subjektů, vypracování plánů posouzení rizik, monitorování a ochrana kritické námořní infrastruktury a plavidel před fyzickými a kybernetickými hrozbami, řešení problému nevybuchlé munice a min na moři atd.
Posíleníschopností: vypracování společných požadavků a koncepcí pro obranné technologie v námořní oblasti (hladinové i podmořské), zintenzivnění práce na projektech, jako je Evropské hlídkové plavidlo, bezosádkové systémy, zlepšení našich protiponorkových schopností atd.
Vzdělávání a výcvik: zvyšování kvalifikace týkající se hybridní a kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o civilní oblast, a pořádání školení a společných cvičení otevřených partnerům ze zemí mimo EU.

Co je v aktualizované strategii EU pro námořní bezpečnost nového?

Aktualizovaná strategie EU pro námořní bezpečnost navrhuje zavedení každoročního námořního cvičení EU se zapojením příslušných subjektů z co největšího počtu členských států, aby se zlepšila naše připravenost a schopnost reakce v rámci boje proti starým a novým hrozbám v námořní oblasti.
Aktualizovaná strategie obsahuje řadu opatření,jejichž cílem je řešit změnu klimatu a zhoršování stavu mořského prostředí. Změna klimatu a zhoršování životního prostředí mají řadu přímých i nepřímých dopadů na námořní bezpečnost. Například extrémní povětrnostní podmínky a vzestup hladiny moří mohou způsobit škody pobřežním komunitám a na kritické námořní infrastruktuře a chudoba a migrace vyvolané změnou klimatu mohou přispívat k převaděčství migrantů či k tomu, že se dotčené osoby zapojují do různých nezákonných činností na moři. Cílem aktualizované strategie EU pro námořní bezpečnost je posílit schopnosti a výcvik zaměřené na řešení katastrof na moři souvisejících s klimatem, zlepšit znalosti a systémy včasného varování s využitím nejnovějších technologií a vyvinout technologie obnovitelných zdrojů vhodné pro použití námořnictvem a pobřežními strážemi.
Aktualizovaná strategie vyzývá k vytvoření uceleného rámce pro řešení problematiky nevybuchlé munice,konvenčních zbraní a chemických zbraní na moři. To zahrnuje vypracování akčního plánu pro nakládání s nevybuchlou municí v Baltském moři, kde je tento problém obzvláště naléhavý. V rámci plánu budou určeny nejlepší metody a technologie pro bezpečnou likvidaci nevybuchlé munice, a to se zapojením průmyslu, jakož i vojenských a civilních subjektů. Tento plán by pak mohl být použit i v jiných mořských oblastech.

Aktualizovaná strategie bude řešit hybridní hrozby prostřednictvím široké škály opatření. Mezi tato opatření by mohla patřit cvičení, inspekce a výměna informací v zájmu ochrany námořní infrastruktury, specializované výcvikové kurzy a učební plány a využití nástrojů a odborných znalostí centra excelence pro boj s hybridními hrozbami (nacházejícího se v Helsinkách).

Spolupracuje EU v oblasti námořní bezpečnosti s mezinárodními partnery? Jak?

Unie spolupracuje v oblasti námořní bezpečnosti s řadou mezinárodních partnerů. Navázala spolupráci se systémem OSN, zejména s organizacemi, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO), a s agenturami OSN, jako je Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, s cílem zajistit bezpečná a chráněná moře a oceány na celém světě a prosazovat dodržování mezinárodního práva, zejména pravidel stanovených Úmluvou OSN o mořském právu. Posílila i spolupráci s NATO v oblasti námořní bezpečnosti a hybridních hrozeb a na základě společných prohlášení EU a NATO a z nich vyplývajících společných prováděcích opatření bude usilovat o další pokrok, pokud jde o zajištění doplňkovosti činnosti obou organizací.

EU rovněž rozvíjí spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti s regionálními partnery v Asii a Africe, jako je Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) či Africká unie, a aktivně podporuje pobřežní státy Guinejského zálivu při provádění regionální strategie pro zlepšení námořní bezpečnosti v regionu (proces z Yaoundé). Unie posiluje své vztahy také s řadou dalších partnerů, zejména v indicko-tichomořském regionu.

Zabývá se strategie otázkou schopností?

Rozvoj schopností na podporu námořní bezpečnosti je pro EU a její členské státy prioritou. Realizace několika projektů stálé strukturované spolupráce (PESCO) v námořní oblasti nabízí souběžně s jinými nadnárodními iniciativami významný potenciál pro podporu dalších schopností EU v oblasti námořní bezpečnosti. EU rovněž financovala výzkumné iniciativy týkající se námořní bezpečnosti v civilní oblasti v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. Výzkum v této oblasti bude dále významně podporován i v rámci programu Horizont Evropa.