Otázky a odpovědi týkající se aktu o průmyslu pro nulové čisté emise

Otázky a odpovědi týkající se aktu o průmyslu pro nulové čisté emise

1. Co je to „akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi“ a jak souvisí s cíli EU v oblasti energetiky a klimatu?

EU se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tento cíl je středobodem Zelené dohody pro Evropu a je v souladu se závazkem EU ke globálním opatřením v oblasti klimatu podle Pařížské dohody. Cílem aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je zvýšit výrobní kapacitu EU v oblasti technologií potřebných k dosažení klimatické neutrality, jako jsou mimo jiné solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla, baterie, elektrolyzéry a jaderné technologie, včetně klíčových součástí těchto technologií, jako jsou fotovoltaické články nebo lopatky větrných turbín. Cílem je zajistit, aby Unie mohla transformovat své hospodářství a zároveň zachovat otevřenou strategickou autonomii Unie, zajistit, aby občané měli přístup k čisté, cenově dostupné a bezpečné energii, a zabránit vytváření nových závislostí. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise oznámila předsedkyně von der Leyenová v rámci průmyslového plánu Zelené dohody předloženého v únoru 2023. Plán stanoví, jak EU posílí svou konkurenční výhodu tím, že zvýší výrobní kapacitu EU pro technologie a produkty s nulovými čistými emisemi, které jsou nezbytné ke splnění ambiciózních cílů EU v oblasti klimatu. Kromě aktu o průmyslu pro nulové čisté emise byl v průmyslovém plánu Zelené dohody oznámen akt o kritických surovinách s cílem zajistit dostatečný přístup k těmto materiálům, jako jsou vzácné zeminy, které mají zásadní význam pro výrobu klíčových technologií, a reformu uspořádání trhu s elektřinou, aby spotřebitelé měli prospěch z nižších nákladů na obnovitelné zdroje energie. Akt o kritických surovinách vstoupil v platnost dne 23. května 2024.

1. Jak akt o průmyslu pro nulové čisté emise posílí konkurenceschopnost průmyslu EU?

Cílem nařízení je, aby do roku 2030 bylo v EU vyrobeno alespoň 40 % ročních potřeb zavádění technologií pro nulové čisté emise.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise zjednodušuje regulační rámec pro přilákání investic a rozšiřování výroby těchto technologií, a pomáhá tak zvýšit konkurenceschopnost průmyslu technologií pro nulové čisté emise v Evropě.

Kromě toho budou veřejné orgány muset zvážit udržitelnost, odolnost, kybernetickou bezpečnost a další kvalitativní kritéria při zadávacích řízeních na čisté technologie, aukcích na zavádění energie z obnovitelných zdrojů a na další formy veřejné intervence.

Členské státy budou moci podpořit soubortechnologií pro nulové čisté emise, jako jsou solární fotovoltaika, větrná energie, tepelná čerpadla, jaderné technologie, vodíkové technologie, baterie a síťové technologie, a to zavedením „strategických projektů“, které by měly prospěch z prioritního statusu na vnitrostátní úrovni, kratších lhůt pro povolování, zjednodušených postupů a pomoci při přístupu k financování.

Vytvoření údolí pro urychlení čistých nulových emisí dále usnadní vytváření klastrů průmyslové činnosti s nulovými čistými emisemi v EU.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise zahrnuje opatření na investice do vzdělávání, odborné přípravy a inovací se zřízením akademií průmyslu pro nulové čisté emise, které do tří let vyškolí 100,000 pracovníků a podpoří vzájemné uznávání odborných kvalifikací. Budou zřízena regulační pískoviště pro testování inovativních technologií pro nulové čisté emise za flexibilních regulačních podmínek. Platforma pro nulové čisté emise v Evropě bude sloužit jako centrální koordinační centrum, kde Komise a země EU mohou diskutovat a vyměňovat si informace a shromažďovat podněty od zúčastněných stran.

1. Na které technologie pro nulové čisté emise se vztahuje?

Akt podporuje tyto technologie pro nulové čisté emise:

solární technologie;

b) technologie větrné energie na pevnině a obnovitelné energie na moři;

technologie baterií a skladování energie;

d) tepelná čerpadla a geotermální energetické technologie;

vodíkové technologie;

F) udržitelné technologie bioplynu a biometanu;

g) technologie zachycování a ukládání uhlíku;

H) technologie elektrické rozvodné sítě;

i) technologie energie z jaderného štěpení;

j) technologie udržitelných alternativních paliv;

k) hydroenergetické technologie;

L) jakékoli jiné technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

technologie energetické účinnosti související s energetickým systémem;

N) technologie obnovitelných paliv nebiologického původu;

o) biotechnologických řešení v oblasti klimatu a energetiky;

jakékoli jiné transformační průmyslové technologie pro dekarbonizaci;

Q) technologie přepravy a využívání CO2;

R) technologie větrného pohonu a elektrického pohonu pro dopravu; a pokud

s) Jakékoli jiné jaderné technologie.

Vzhledem k potřebě zvýšit konkurenceschopnost v rámci celých dodavatelských řetězců pro nulové čisté emise se akt o průmyslu pro nulové čisté emise vztahuje rovněž na výrobce z energeticky náročných odvětví, jako je ocelářství, chemické látky nebo cement, kteří vyrábějí součásti, které se používají v těchto technologiích pro nulové čisté emise a investují do dekarbonizace.

1. Co jsou to „strategické projekty s nulovými čistými emisemi“ a jak budou podporovány?

Akt zavádí pojem „strategické projekty pro nulové čisté emise“, což jsou projekty nezbytné pro zlepšení a posílení odolnosti a autonomie průmyslu EU pro nulové čisté emise. Tyto projekty mohou navrhovat předkladatelé projektů a příslušný členský stát je vybere na základě jejich příspěvku ke zvýšení výrobní kapacity (součástí) technologií pro nulové čisté emise, pokud je EU silně závislá na dovozu z jediné třetí země, nebo na základě jejich příspěvku ke konkurenceschopnosti dodavatelského řetězce průmyslu EU pro nulové čisté emise.

Strategické projekty pro nulové čisté emise využívají „prioritního statusu“ na vnitrostátní úrovni, což zajišťuje rychlé administrativní zpracování, jakož i nejrychlejší povolování v kratších lhůtách. Strategické projekty s nulovými čistými emisemi mohou být rovněž považovány za projekty převažujícího veřejného zájmu. Předkladatelé strategických projektů pro nulové čisté emise budou mít rovněž prospěch z dalšího zaměření v rámci Platformy pro nulové čisté emise v Evropě, a to i pokud jde o finanční poradenství. Kromě toho by tyto projekty měly být v případě potřeby rovněž urychleně řešeny ve všech soudních řízeních a postupech řešení sporů v souladu s vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU.

1. Jak se zjednoduší povolování technologií s nulovými čistými emisemi?

Nepředvídatelnost, složitost a v některých případech nadměrná délka vnitrostátních povolovacích postupů v současné době podkopávají bezpečnost plánování a investic potřebnou pro účinný rozvoj projektů výroby technologií pro nulové čisté emise v EU. V zájmu zvýšení účinnosti a transparentnosti bude tedy akt o průmyslu pro nulové čisté emise vyžadovat, aby členské státy do šesti měsíců od vstupu tohoto aktu v platnost zřídily jednotná kontaktní místa pro předkladatele projektů. Tato jednotná kontaktní místa usnadní a zkoordinují celý povolovací postup a budou rovněž poskytovat poradenství projektům pro nulové čisté emise, pokud jde o další důležité otázky důležité pro přilákání investic a rozšiřování projektů pro nulové čisté emise v EU.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise zavádí pro členské státy závazné lhůty pro celý povolovací postup v závislosti na stavu a velikosti projektů:

• U strategických projektů pro nulové čisté emise: 9 měsíců, je-li roční výrobní kapacita nižší než 1 GW, a 12 měsíců, pokud je tato kapacita vyšší než 1 GW nebo pokud se výroba neměří v GW.
• U ostatních projektů výroby technologií pro nulové čisté emise: 12 měsíců, je-li roční výrobní kapacita nižší než 1 GW, a 18 měsíců, pokud je tato kapacita vyšší než 1 GW nebo pokud se výroba neměří v GW.

V zájmu dalšího snížení byrokracie zákon o průmyslu pro nulové čisté emise zajišťuje, aby orgány přijímaly všechny dokumenty elektronicky a aby zohledňovaly již existující příslušné studie a povolení, aby se zabránilo zdvojování. Předkladatelům projektů rovněž umožní snadný přístup k informacím o postupech řešení sporů.

Zároveň budou nedílnou součástí povolovacích postupů zůstat posouzení vlivů na životní prostředí a povolení požadovaná podle práva EU, která jsou nezbytnou zárukou proti negativním dopadům na životní prostředí.

1. Co jsou údolí s nulovými čistými emisemi a jaké výhody přinášejí?

Členské státy mohou určit údolí pro urychlení čistých nulových emisí na podporu klastrů průmyslové činnosti s nulovými čistými emisemi. Tato urychlovací údolí pro nulové čisté emise přilákají investice do oblastí, kde lze mezi průmyslovými subjekty využít infrastrukturu a další potřeby, a dále zjednoduší administrativní postupy prostřednictvím jejich vlastních specializovaných jednotných kontaktních míst. Podle zákona o průmyslu pro nulové čisté emise budou muset příslušné orgány provádět posouzení vlivů na životní prostředí (podle směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o stanovištích) zeměpisné oblasti s cílem zefektivnit následné plánování jednotlivých projektů.

Kromě toho lze tato údolí zrychlení pro nulové čisté emise a projekty v nich umístěné považovat za projekty s převažujícím veřejným zájmem bez ohledu na to, zda se jedná o strategické projekty. To znamená, že v případě potřeby mohou získat zjednodušené posouzení konkrétních odchylek podle příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí. Maximální míry spolufinancování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropského sociálního fondu+ mohou rovněž těžit z veřejných investic do těchto údolí pro nulové čisté emise.

1. Jak akt motivuje k nákupu produktů technologií pro nulové čisté emise, které jsou udržitelné, bezpečné a přispívají k odolnosti?

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise motivuje k nákupu technologií pro nulové čisté emise od diverzifikovaného souboru dodavatelů, čímž přispívá k odolným dodavatelským řetězcům a splňuje ambiciózní normy, pokud jde o několik rozměrů, včetně environmentální udržitelnosti, kybernetické bezpečnosti, inovací a sociálních aspektů.

Výše uvedená necenová kritéria budou muset být zohledněna při nákupu produktů technologií pro nulové čisté emise prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a dotačních režimů, jejichž cílem je motivovat soukromé nákupy technologií pro nulové čisté emise. Kromě toho budou muset být při dražbách obnovitelných zdrojů energie zvážena i necenová kritéria (viz otázka č. 8).

Zahrnutí těchto tzv. „necenových kritérií“ celkově zdůrazňuje, že vedle ceny a ekonomicky výhodné nabídky budou při nákupu technologií pro nulové čisté emise hrát důležitou úlohu kvalitativní kritéria, která poskytnou výhodu výrobcům, kteří takové produkty nabízejí.

1. Jak akt podporuje zavádění energie z obnovitelných zdrojů?

Posílením dodavatelského řetězce technologií pro nulové čisté emise, které jsou klíčové pro přechod na čistou energii, zajistí akt o průmyslu pro nulové čisté emise, aby dodávky technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů odpovídaly poptávce potřebné k dosažení ambiciózních cílů v oblasti zavádění stanovených v revidované směrnici o obnovitelných zdrojích energie. Dále pomůže zabránit vzniku úzkých míst v dodavatelském řetězci, které zpomalují zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a tím zpožďují přechod na čistou energii.

Konkrétně v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zavádí akt o průmyslu pro nulové čisté emise ustanovení o zahrnutí necenových kritérií do dražeb energie z obnovitelných zdrojů. Ty podpoří zavádění technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů s vysokými standardy udržitelnosti a odolnosti, zatímco v současné době jsou aukce z velké části zaměřeny na cenová kritéria. Nová pravidla vyžadují, aby členské státy zavedly kritéria týkající se kybernetické bezpečnosti, schopnosti realizovat projekty v plném rozsahu a včas, odpovědného chování podniků, environmentální udržitelnosti, inovací, integrace a odolnosti energetického systému, a to buď při předběžné kvalifikaci, nebo ve fázi zadávání dražeb. Členské státy budou muset tato pravidla uplatňovat na 30 % svého objemu dražeb nebo na nejméně 6 GW objemu dražených povolenek. Při přípravě podmínek pro vstup nových ustanovení v platnost a v zájmu zajištění harmonizace vydala Komise nedávno členským státům doporučení a pokyny týkající se uspořádání dražeb energie z obnovitelných zdrojů se zvláštním zaměřením na zahrnutí necenových kritérií.

1. Jak akt o průmyslu pro nulové čisté emise podporuje zavádění projektů zachycování, přepravy a ukládání CO2?

Zahájení hodnotového řetězce zachycování, využívání a ukládání uhlíku vyžaduje meziodvětvovou koordinaci s cílem snížit riziko soukromých investic do zachycování emisí CO₂. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise stanoví celounijní cíl dosáhnout do roku 2030 roční skladovací kapacity CO₂ ve výši 50 milionů tun v geologických úložištích CO₂ v EU s cílem ujistit investory z odvětví, že jejich zachycené emise mohou být uloženy v Unii. Zavádí rovněž koncepci strategických projektů pro nulové čisté emise pro hodnotové řetězce CO₂, které zahrnují zachycování, přepravu a ukládání uhlíku s cílem urychlit vývoj průmyslových řešení v oblasti hospodaření s uhlíkem, která mohou průmyslová odvětví využít k dekarbonizaci svých činností.

Zákon odstraňuje hlavní překážku rozvoje zachycování a ukládání CO2 jako ekonomicky životaschopného řešení v oblasti klimatu, zejména pokud jde o obtížně snižující emise v energeticky náročných průmyslových odvětvích, v souladu s cíli sdělení o průmyslovém hospodaření s uhlíkem.

Transparentnost je vytvářena spojením nejdůležitějších aktiv s cílem vytvořit jednotný trh pro služby_skladování CO2. To zahrnuje informace od členských států o_{potenciální} kapacitě ukládání CO2 z hlediska geologické vhodnosti a stávajících geologických údajů, zejména z průzkumu míst těžby uhlovodíků. Investoři do úložišť budou mít prospěch z informací o plánovaných_projektech zachycování CO2 a nezbytné dopravní infrastruktury_CO2 budou těžit z toho, že členské státy a EU vynaloží veškeré přiměřené úsilí na podporu jeho zavádění. Kromě toho akt o průmyslu pro nulové čisté emise vyžaduje, aby producenti ropy a zemního plynu v EU úměrně přispívali ke zřízení požadovaných_úložišť CO2 v EU. Tato místa mohou být uznána jako strategické projekty pro nulové čisté emise, pokud se nacházejí na území EU, mají za cíl zajistit provozně dostupnou injektážní kapacitu CO₂ do roku 2030 nebo dříve a požádala o povolení bezpečného a trvalého geologického ukládání CO₂ v souladu se směrnicí 2009/31/EU.

1. Co jsou to „regulační pískoviště pro nulové čisté emise“?

Nařízení zmocňuje členské státy k vytvoření regulačních pískovišť pro nulové čisté emise za účelem testování inovativních technologií pro nulové čisté emise v kontrolovaném prostředí po omezenou dobu. Akt stanoví, že členské státy zavedou takové výjimečné a dočasné regulační režimy umožňující vývoj, testování a validaci inovativních technologií pro nulové čisté emise před jejich uvedením na trh. Tato pískoviště mohou být zřízena členskými státy z vlastního podnětu nebo na žádost jakékoli společnosti vyvíjející inovativní technologie pro nulové čisté emise, která splňuje soubor kritérií způsobilosti a výběru. Budou-li malé a střední podniky způsobilé, budou mít dodatečnou podporu pro přístup k pískovištím.

Způsoby a podmínky pro zřízení a provoz regulačních pískovišť pro nulové čisté emise budou vyjasněny v sekundárních právních předpisech, konkrétně v prováděcích aktech vyplývajících z nařízení. Kromě toho Komise v červenci 2023 zveřejnila pokyny pro pískoviště, jak bylo oznámeno v novém evropském programu inovací. Podporuje členské státy při přípravě regulačních pískovišť.

1. Jak akt zajistí dostupnost odpovídající pracovní síly pro průmyslová odvětví s nulovými čistými emisemi?

Posílení výrobní kapacity evropských technologií pro nulové čisté emise nebude možné bez značné kvalifikované pracovní síly. Cílem aktu o průmyslu pro nulové čisté emise je mobilizovat všechny aktéry: průmysl, orgány členských států (i na regionální a místní úrovni), poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy a sociální partneři, aby prostřednictvím evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise urychleně vypracovali a zavedli programy vzdělávání a odborné přípravy ve velkém měřítku.

Komise podpoří, mimo jiné poskytnutím počátečního financování, zřízení těchto evropských akademií průmyslu pro nulové čisté emise, přičemž každá z nich se zaměří na technologii pro nulové čisté emise na základě posouzení potřeb v oblasti dovedností v tomto odvětví. Akademie vypracují vzdělávací programy, obsah a materiály a související certifikáty pro dobrovolné využití poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy v celé EU.

Zákon rovněž usiluje o podporu uznávání odborných kvalifikací se zvláštním zájmem pro průmysl s nulovými čistými emisemi. Členské státy budou muset usilovat o kontrolu toho, zda jsou vzdělávací programy akademií průmyslu pro nulové čisté emise rovnocenné kvalifikacím souvisejícím s regulovanými povoláními v jejich zemi, a pokud ano, usnadní uznávání.

Platforma pro nulové čisté emise v Evropě bude prostřednictvím stálé podskupiny pro dovednosti podporovat fungování akademií a sledovat trendy v oblasti poptávky a nabídky dovedností relevantních pro technologie pro nulové čisté emise.

1. Jak Komise zajistí provádění aktu a zapojení průmyslu a sociálních partnerů na cestě k nulovým čistým emisím?

Platforma pro nulové čisté emise v Evropě sdružuje členské státy a Komisi, aby společně pomáhaly a vyměňovaly si osvědčené postupy v souvislosti s opatřeními a prováděním aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a usnadňovaly výměnu informací mezi zúčastněnými stranami. K účasti na zasedáních platformy mohou být přizváni zástupci průmyslových odvětví s nulovými čistými emisemi, organizace, odborníci, občanská společnost, akademická obec, odbory a další třetí strany nebo zřízené průmyslové aliance. Platforma rovněž pomůže s koordinací akademií průmyslu s nulovými čistými emisemi a průmyslových partnerství pro nulové čisté emise.

V rámci platformy bude rovněž zřízena skupina pro průmysl pro nulové čisté emise. Tuto skupinu budou tvořit zástupci průmyslu s nulovými čistými emisemi, kteří platformě poskytnou doporučení.

S cílem pomoci snížit regulační zátěž pro průmyslová odvětví s nulovými čistými emisemi bude zřízena vědecká poradní skupina pro nulové čisté emise, která bude rozvíjet vědecky podložené poradenství o dopadu regulační zátěže v Unii na průmyslová odvětví s nulovými čistými emisemi.

V zájmu posílení spolupráce s evropským průmyslem a sociálními partnery oznámila předsedkyně Komise von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie v roce 2023 zahájení dialogů o čisté energii s cílem projednat s nimi, jak posílit a podpořit provádění Zelené dohody pro Evropu, což přispěje k posílenému průmyslovému přístupu. Komise tyto série dosud vyhodnotila ve sdělení v dubnu 2024.

Pro více informací

Tisková zpráva

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise