Otázky a odpovědi týkající se nařízení EU o snížení emisí metanu v odvětví energetiky

Nařízení EU o snížení emisí metanu v odvětví energetiky

Jaké jsou nové povinnosti v oblasti monitorování, vykazování a ověřování v odvětví ropy, uhlí a zemního plynu? 

Podle nového nařízení EU o metanu pro odvětví energetiky budou muset ropné, plynárenské a uhelné společnosti v celém dodavatelském řetězci řádně měřit, monitorovat, vykazovat a ověřovat své emise metanu v souladu s nejvyššími monitorovacími normami a jednat za účelem jejich snížení. Nařízení zejména vyžaduje, aby společnosti kvantifikovaly emise metanu na úrovni zdroje (jako jsou také) u ropy, zemního plynu a uhlí a na úrovni lokality v případě ropy a zemního plynu. Provozovatelé jsou povinni každoročně předkládat příslušným vnitrostátním orgánům v členských státech EU, v nichž se jejich aktiva nacházejí, zprávy o emisích metanu posouzené nezávislým ověřovatelem, který je třetí stranou.

Aby bylo možné řešit nedostatek informací o tom, kolik neaktivních ropných nebo plynových vrtů nebo neaktivních uhelných dolů se v EU nachází, nařízení rovněž ukládá členským státům, aby vypracovaly soupis uzavřených, neaktivních, zlikvidovaných a opuštěných aktiv, za něž odpovídají, nebo na jejich území, aby monitorovaly své emise a co nejdříve přijaly a provedly plán na zmírnění těchto emisí.

Jak nařízení řeší emise z odvětrávání a spalování?

Nařízení zakazuje rutinní odvětrávání a spalování v odvětví fosilních paliv. Zejména vyžaduje, aby provozovatelé zemního plynu, ropy nebo uhlí v EU zastavili běžné spalování, kterému lze předejít, a aby omezili spalování a odvětrávání na nevyhnutelné situace, jako jsou mimořádné události, technické poruchy nebo je-li to nezbytné z bezpečnostních důvodů. Kromě toho upřednostňuje opětovné použití nebo využití plynu před spalováním a spalováním před odvětráváním. Zajištění souladu s celkovým nařízením, včetně těchto ustanovení, bude na určených vnitrostátních orgánech. 

Jak budou společnosti povinny odhalovat a opravovat netěsnosti?

Nařízení vyžaduje, aby provozovatelé zemního plynu a ropy v EU přijali veškerá možná opatření k prevenci nebo minimalizaci emisí metanu. Budou muset pravidelně provádět kontroly svých plynových a ropných zařízení s cílem kontrolovat úniky metanu a co nejdříve je opravit. Četnost prohlídek se bude lišit podle typu zařízení a v případě potrubí podle druhu materiálu, z něhož jsou vyrobena. Společnosti jsou rovněž povinny předložit odpovědným orgánům své programy zjišťování a oprav úniků (LDAR), včetně podrobných kontrol a plánovaných opatření. Konkrétně mají provádět průzkumy složek produkujících methan a používat detekční zařízení v souladu se zvláštními minimálními detekčními limity a nejnovějšími detekčními technikami, které Komise stanoví později v sekundárních právních předpisech.

Jakmile jsou zjištěny, musí společnosti opravit nebo vyměnit součásti, které unikají nad určitou úroveň, a po opravách je nadále sledovat. Tyto úrovně se liší podle toho, zda jsou složky nad zemí, nebo pod mořem.

Jak nařízení zlepší transparentnost emisí metanu z fosilních paliv na mezinárodních trzích?

Většina emisí metanu spojených s fosilní energií spotřebovávanou v EU vzniká mimo EU. Nařízení zlepší dostupnost informací a zvýší transparentnost. To by mělo motivovat ke snižování emisí metanu ve vyvážejících zemích, neboť dovozci budou moci usilovat o dovoz, který je nejméně škodlivý pro životní prostředí, aby mohli nabídnout svým zákazníkům.

Podle tohoto nařízení Komise zřídí a bude udržovat platformu pro transparentnost methanu, která stanoví profily členských států, výrobců a dovozců, kteří uvádějí surovou ropu, zemní plyn nebo uhlí na trh EU. Totéž platí pro země mimo EU a producenty, kteří do EU vyvážejí ropu, zemní plyn a uhlí. Dovozci se tak budou moci informovaně rozhodovat o svých nákupech energie.

Komise rovněž zřídí globální nástroj pro monitorování methanu a zřídí databázi transparentnosti metanu, která pravidelně zveřejňuje výsledky leteckého monitorování velkých producentů metanu z energetických zdrojů, přičemž aktualizace budou poskytovány každý měsíc. Údaje budou získávány pomocí družicových údajů poskytujících informace o velikosti, výskytu a umístění zdrojů s vysokými emisemi metanu v EU nebo mimo ni.

Zároveň budou členské státy EU povinny shromažďovat údaje a informace o emisích metanu vykázaných provozovateli a dovozci v EU a zpřístupnit je Komisi a veřejnosti.

Jak bude v praxi fungovat mechanismus rychlého varování pro mimořádné události?

V nadcházejících měsících Komise zřídí mechanismus rychlé reakce v případě tzv. „superemisek“, konkrétně případů týkajících se zařízení, vybavení nebo infrastruktury produkujících velmi vysokou míru emisí metanu. Mechanismus poskytne informace o rozsahu, opakování a umístění zdrojů s vysokými emisemi metanu, a to jak v rámci EU, tak mimo ni. Bude vycházet z družicových údajů a vstupů od certifikovaných poskytovatelů údajů a služeb, včetně služby družicového zobrazování podporované EU, programu Copernicus. Komise tyto informace pravidelně aktualizuje a zveřejní je.

V případě, že nástroj identifikuje nový významný zdroj emisí, bude Komise moci příslušnou zemi/dotčené země upozornit, vyžádat si informace o opatřeních k řešení úniku a projednat způsoby, jak situaci napravit.

Jak bude nařízení motivovat ke snižování emisí metanu z dovážené fosilní energie?

Kromě regulace odvětví ropy, zemního plynu a uhlí v EU je toto nařízení rovněž prvním na světě, který reguluje emise metanu z dovozu. Konkrétně dovozci ropy, zemního plynu a uhlí do EU budou muset od roku 2025 podávat zprávy o ročních údajích o emisích metanu, a to i ze zemí a společností vyvážejících do EU. Informace budou muset zahrnovat to, zda a jak měří, hlásí a snižují emise metanu.

Od ledna 2027 nařízení dále vyžaduje, aby nové smlouvy o dovozu ropy, zemního plynu a uhlí mohly být uzavírány pouze tehdy, pokud vývozci uplatňují stejné povinnosti v oblasti monitorování, vykazování a ověřování jako pro výrobce v EU. To znamená, že u všech smluv uzavřených s vývozci do EU po vstupu nařízení v platnost budou muset dovozci v EU:

• • prokázat (od ledna 2027), že dotčení výrobci podléhají měření, monitorování, vykazování a ověřování emisí metanu v souladu s požadavky nařízení EU.
  • zpráva (z roku 2028) o intenzitě metanu z těžby ropy, zemního plynu a uhlí, kterou uvádějí na trh EU, v souladu s metodikou, kterou Komise později stanoví v sekundárních právních předpisech. V zájmu zajištění rovných podmínek budou této povinnosti podléhat i výrobci v EU.
  • prokázat (od roku 2030), že intenzita metanu při produkci ropy, zemního plynu a uhlí dovážených na trh EU je pod určitými maximálními hodnotami, které Komise stanoví později v sekundárních právních předpisech.

V zájmu zachování bezpečnosti dodávek nepovede nesplnění požadavků nařízení k zákazu dovozu ropy, zemního plynu nebo uhlí na trh EU. Namísto toho členské státy zavedou a vymáhají systém sankcí, například penále nebo pokut za porušení tohoto nařízení. Vnitrostátní orgány členských států budou muset stanovit sankce na úrovních, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

Zvýšení transparentnosti trhu, pokud jde o dovoz energie z fosilních paliv do EU, bude mít klíčový význam pro motivaci k širšímu využívání řešení pro zmírňování emisí metanu po celém světě v souladu s cíli EU stát se čelem ekologické transformace v celosvětovém měřítku. 

Jaké jsou příští kroky?

Nařízení vstoupí v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Do šesti měsíců od vstupu nařízení v platnost členské státy určí příslušné vnitrostátní orgány, které budou dohlížet na účinné dodržování nařízení ze strany provozovatelů ropy, zemního plynu a uhlí v EU, jakož i dovozců a nezávislých ověřovatelů.

Komise předloží nezbytné sekundární právní předpisy, které podrobně stanoví povinnosti provozovatelů z EU a příslušných orgánů, jakož i dovozců energie z fosilních zdrojů.