Česká ekonomika se ve druhé polovině loňského roku zřejmě nacházela v mírné recesi (Komentář)
Česká ekonomika podle zpřesněného odhadu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku mezičtvrtletně klesla o 0,4 % po předchozím poklesu o 0,3 %. Oproti předběžnému odhadu HDP z konce ledna, který ukazoval na -0,3 % q/q, tak došlo k nepatrné revizi směrem dolů. Nadále však platí, že se ekonomika ve druhé polovině loňského roku podle dat HDP nacházela v mírné recesi. Stále také zaostávala za předpandemickou úrovní (4Q 19), a to o 1 %. Meziroční růst HDP výrazně zpomalil z 1,5 % ve Q3 na 0,2 % ve Q4 22, když zároveň působila vyšší srovnávací základna.
Diametrálně odlišný obrázek o vývoji ekonomiky nabízí data hrubé přidané hodnoty (HPH). Podle těch ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí mezikvartálně vzrostla o 0,3 %, zatímco o čtvrtletí dříve o 0,2 % poklesla. Rozdíl mezi daty HDP a HPH je tak z historického úhlu pohledu neobvykle vysoký. Ač ČSÚ tuto skutečnost ve svém komentáři nijak nezmiňuje, data ukazují, že ve čtvrtém čtvrtletí došlo k významnějšímu nárůstu dotací na produkty. Pravděpodobně se jednalo o zahrnutí vládních opatřeních zaměřených na pomoc s drahými energiemi.
V mezičtvrtletně nižším HDP se projevil především další pokles spotřeby domácností. Ten se přitom dále prohloubil z 2,2 % q/q ve Q3 22 na 2,8 % ve Q4. Pokračující negativní vliv pramenil z přetrvávající vysoké inflace, která vedla k výraznému poklesu reálných mezd, a také ze zvýšené nejistoty. Obdobné faktory pravděpodobně vedly i poklesu fixních investic o 1,1 % q/q. Čistý export, stejně jako o čtvrtletí dříve, naopak pokles domácí poptávky vyvažoval. Jeho příspěvek k mezičtvrtletní dynamice HDP ve Q4 činil +0,5 pb. Rostla také spotřeba vlády, a to o výrazných 3,9 % q/q. I zde lze pravděpodobně najít souvislost s vládními opatření proti energetické krizi.
Z hlediska jednotlivých odvětví se nejvíce dařilo zpracovatelskému průmyslu. Mezičtvrtletní růst přidané hodnoty v tomto odvětví zrychlil z 1,4 % na 1,6 %. Růst pokračoval i v odvětví služeb, zatímco v oblasti obchodu přidaná hodnota nadále klesala.
Letos česká ekonomika podle naší prognózy vzroste o skromných 0,3 %, v roce příštím by pak měl její růst zrychlit na 2,4 %. Pro první polovinu roku sice očekáváme kladné mezičtvrtletní dynamiky HDP, avšak stále velmi blízké nule. První polovina roku by tak měla být ve znamení nadále slabého výkonu ekonomiky. Rizikem působícím ve směru dalšího poklesu HDP ve Q1 23 jsou navíc obnovené problémy s dodávkami výrobních vstupů, kterým aktuálně čelí automobilový průmysl, a to i přes významné uvolnění globálních dodavatelských řetězců. Významnější oživení ekonomiky pravděpodobně přijde až ve druhé polovině roku. Pomoci by tomu mělo obnovení poptávky domácností s očekávaným rychlejším růstem nominálních mezd, nižší inflací a nejistou ohledně fyzické a cenové dostupnosti energií. Průmyslu by pak mělo pomoci obnovené fungování čínské ekonomiky po uvolnění covidových restrikcí, a to jak ve smyslu dodávek výrobních vstupů tak i zvýšení globální poptávky po průmyslové produkci.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz