Setrvačná inflace v eurozóně zvyšuje tlak na ECB

Již výsledky únorové inflace v jednotlivých ekonomikách eurozóny dávaly tušit, že souhrnný výsledek překvapí vyšším číslem, než očekával tržní koncensus. To včera potvrdila předběžná data, podle kterých meziroční inflace v eurozóně zvolnila jen zanedbatelně z lednových 8,6 % na 8,5 %. Ještě výraznější překvapení přišlo ze strany jádrové inflace (očištěné o volatilní vlivy cen energií nebo potravin), která dále akceleruje – v meziročním srovnání z 5,3 % na 5,6 %.

Únorová inflační čísla zároveň potvrzují, že cenové tlaky se stále více rozestupují napříč spotřebitelským košem. Zatímco růst cen energií zvolnil meziročně na 13,7 % díky příznivějšímu vývoji na velkoobchodních trzích a vládním intervencím, potraviny nadále prudce zdražují tempem 15 %. Podobně akceleruje i jádrová složka inflace – ve službách z lednových 4,4 % na 4,8 %, ceny zboží pak vzrostly v meziročním srovnání o 6,8 %. V obou případech jde o nejrychlejší růst cen v historii, přičemž tento vývoj je zvláště varovný při pohledu na relativně napjatý trh práce a zrychlující růst mezd.

Celková inflace by dle našeho názoru měla v příštích měsících pozvolna klesat. Zásadní obrat směrem dolů však nelze čekat v případě jádrové složky, která se v první polovině roku bude držet okolo 5 %. A to se pochopitelně jen pramálo zamlouvá ECB. Ta dává ostatně již delší dobu najevo, že z pohledu nastavení měnové politiky, resp. její přísnosti ji zajímá právě vývoj jádrových inflačních tlaků.

Shrnuto, podtrženo, ECB musí dále pokračovat v utahování své měnové politiky, aby dostala inflaci pod kontrolu. Peněžní trhy dokonce poprvé v tomto cyklu zaceňují vrchol sazeb až na hranici 4 %. Na březnovém zasedání se ECB zavázala zvýšit sazby o 50 bazických bodů, čímž se depozitní sazba dostane na 3 %. Ve hře je však nyní i dalších 50bps na květnovém zasedání a následné zpomalení tempa růstu sazeb na 25bps, to vše ale v závislosti na tom, jak (ne)příznivý bude nakonec inflační vývoj v eurozóně.