Ranní okénko - Průmysl ustál snížení spotřeby plynu, ceny energií klesly, nelze ale vyloučit korekci

ČSÚ za několik málo minut zveřejní výsledky konjunkturálního průzkumu za únor. Na trh se tak dostane aktualizace o tom, jak si ekonomika vede v polovině prvního letošního kvartálu, ale také jak respondenti hodnotí zbytek roku. Příchozí vpředhledící indikátory, jako například Ifo index, zapadají do našeho výhledu, že zatímco v 1Q23 ještě ekonomická aktivita setrvá utlumena, v průběhu roku by mělo docházet ke zlepšení. Konkrétně naše prognóza počítá v 1Q23 s mezikvartální stagnací HDP, což by představovalo konec předchozí technické recese (-0,2 % k/k v 3Q22, -0,3 % k/k v 4Q22). Samozřejmě v aktuálně volatilním makroekonomickém prostředí je třeba být připraven na odchylku do obou směrů. I když ekonomiku budou v 1H23 ještě dohánět dopady předchozích šoků, situace by se měla postupně zlepšovat. Posunu směrem k optimismu pomohl především návrat cen energií na úroveň před začátkem války na Ukrajině. Pozoruhodné je, že se průmyslu v EU podařilo snížit spotřebu zemního plynu v průměru zhruba o 15 % v 2022 proti 2021, aniž by došlo k výrazným propadům objemu výroby, jak se mnozí ještě minulý rok obávali. To ukazuje na odolnost průmyslu a schopnost substituce pryč od zemního plynu. Na druhou stranu je třeba přiznat, že Evropě hrálo do karet počasí. Zima byla poměrně mírná, což snížilo spotřebu také u domácností a nižší poptávka pak napomohla cenám plynu k nižším hodnotám. Příští zima může být chladnější. K tomu se budou zásobníky plnit při značném omezení dodávek ruského plynu, zatímco zplynovací kapacita LNG zůstane navzdory investicím v dohledné době omezená. V prognóze proto počítáme se zvýšením velkoobchodních cen plynu (i když podstatně mírnějším než během léta 2022). To se s časovým zpožděním podle nás propíše do cen zboží, jelikož zastropování cen platí jen do konce 2023, což spolu s bazickým efektem (úsporný tarif + POZE za říjen–prosinec 2022) vytlačí meziroční míru spotřebitelské inflace vzhůru; již ale ne nutně do dvouciferných hodnot. Ostatně ústup inflačních tlaků pozorujeme aktuálně v datech. Vrátíme-li se k výsledkům Ifo indexu, konkrétně jeho cenovým subindexům, tak vidíme pokles cen napříč odvětvími. Stejný příběh lze vyčíst z dat PMI pro eurozónu, kdy klesají ceny vstupů. Důvodem je obecně nižší poptávka v ekonomice. Firmy si v uplynulých kvartálech tvořily zásoby a aktuálně s upadající poptávkou dochází ke korekci s dezinflačním dopadem v dodavatelských řetězcích.