Německá ekonomika se může vyhnout technické recesi (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní data by měla ukázat, že německý HDP ve Q4 22 s dominantním přispěním utlumené domácí poptávky mírně klesl. K technické recesi ale nakonec dojít nemusí. V poslední době patrný trend ústupu pesimismu by mohl potvrdit tuzemský konjunkturální průzkum za únor. Data z USA pravděpodobně ukážou na odolnost tamní poptávky a inflačních tlaků i na počátku letošního roku.

Růst cen v USA v lednu zrychlil

Německý HDP v Q4 22 pravděpodobně poklesl, recese ale nastat nemusí. Očekáváme potvrzení mezičtvrtletního snížení HDP o 0,2 % q/q. Nově zveřejněná struktura by měla ukázat, že za poklesem německé ekonomiky stála klesající spotřeba domácností, která byla podle našeho odhadu mezičtvrtletně nižší o 0,4 %. Technické recesi by se však podle nás německá ekonomika mohla vyhnout, a to hlavně vlivem zlevnění energií, silného trhu práce a rostoucí zahraniční poptávky podpořené znovuotevřením Číny.

Trend ústupu pesimismu patrný napříč Evropou by dnes mohl potvrdit tuzemský konjunkturální průzkum za únor. Stejně jako většina indikátorů ekonomického sentimentu z ostatních evropských zemí se s nenaplněním scénáře hluboké energetické krize a kulminací inflačních tlaků zlepšila již v lednu také nálada v domácí ekonomice. Stále však přetrvává značný nesoulad mezi důvěrou podnikatelů a spotřebitelů, který zřejmě souvisí s rekordním propadem reálných mezd na jedné straně a stále solidní mírou zisku na té druhé.

V zámoří bude sledován vývoj lednového deflátoru osobní spotřeby (PCE), ale i růst příjmů a výdajů. Deflátor PCE, Fedem preferovaný ukazatel cen, by měl podle nás ukázat, že cenové tlaky se na počátku roku zvýšily. Proinflační vyznění by mohlo podpořit i to, že současně došlo ke zrychlení dynamik osobních příjmů a výdajů, které navíc v obou případech patrně překonaly růst cen, a indikují tak odolnost spotřebitelské poptávky.

Slabší spotřeba přispěla k sestupné revizi amerického HDP

Americká ekonomika rostla v závěru loňského roku pomaleji, než se očekávalo, avšak při výraznějším růstu cen. Dynamika reálného HDP za Q4 22 byla v anualizovaném vyjádření revidována mírně dolů z 2,9 % na 2,7 % q/q, a to hlavně kvůli osobní spotřebě, která oproti původnímu odhadu (2,1 % q/q) vzrostla o 1,4 % q/q. To ale do značné míry souviselo se zpřesněním deflátoru HDP v opačném směru (z 3,5 % na 3,9 % q/q), přičemž Fedem bedlivě sledovaný jádrový cenový index osobní spotřeby (PCE) byl revidován na 4,3 % z předchozích 3,9 %. Nutně se však nejedná o dodatečné inflační tlaky, ale spíše o obdobnou úpravu, jaká byla již dříve zaznamenána u historických dat spotřebitelských cen. Napjatost amerického trhu práce znovu potvrdil počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který se i v minulém týdnu držel pod 200 tis.

Eurodolarový pár včera uzavřel lehce pod otevíracími 1,06 USD/EUR. Data z USA celkově přes dílčí překvapení nepřinesla jednoznačný signál pro- ani protiinflačním směrem. Významný impuls na trhy nevnesla ani finální lednová inflace v eurozóně, která podle očekávání dosáhla 8,6 % y/y, při vzestupné revizi jádrové inflace z 5,2 % na 5,3 % y/y.

Forint i zlotý včera k euru lehce posílily, koruna zůstala téměř beze změny. Maďarský forint byl patrně podpořen prosincovým růstem průměrné mzdy, který překvapil pozitivně, když oproti trhem očekávaným 17 % zrychlil na 18,1 % y/y, což nahrává pozdějšímu zahájení uvolňování tamní měnové politiky. Odolnost polské ekonomiky zase potvrdila míra nezaměstnanosti. Ta v lednu sice v souladu s tržním konsenzem meziměsíčně vzrostla o 0,3 pb na 5,5 %, podílel se na tom ale hlavně tradiční sezónní efekt. Jak polský zlotý, tak maďarský forint si ve výsledku k euru připsaly kolem 0,3 %. S regionem se při absenci makroekonomických dat částečně svezla i česká koruna, která se uzavřela poblíž 23,66 CZK/EUR (posílení o 0,1 %).