Inflační nevýhra Fedu značí, že zvyšování sazeb proběhne i v letošním druhém kvartálu - Rozbřesk

Lednová americká inflace nebyla zrovna tím reportem, který by si Fed přál. Ne snad, že by inflační čísla nějak zásadně překvapila vyšším než očekávaným růstem, ale aktuální inflační hodnoty zůstávají poměrně vysoko nad dvouprocentním cílem, přičemž samotná struktura inflace rovněž nevěští to, že by Fed dostal rychlý růst cen konečně pod kontrolu.

Pomineme-li dobře známý argument o tom, že k růstu jádrové inflace (0,4 % m/m) opět masivně přispělo nájemné, tak pro centrální bankéře lze v reportu najít několik velmi nepříjemných faktů. Předně, že pokud jádrovou inflaci (tj. tu bez energií a potravin) očistíme o bydlení a volatilní ceny ojetých automobilů, tak takto sestavený inflační sub-index (který Paul Krugman nazývá super-duper jádrovou inflací) rostl meziměsíčně - převedeno na roční bázi - stále přes 4 %. To je poměrně dost, neboť to implikuje, že klíčová položka sledovaná uvnitř spotřebitelského koše ze strany Fedu - ceny služeb bez bydlení - stále roste velmi rychle.

Další nepříjemný fakt přichází ovšem i ze strany inflace cen zboží, která na meziměsíční bázi v lednu činila jen velmi nízkých 0,1 %, avšak jen díky dalšímu propadu sub-indexu cen ojetých automobilů. Ten je ovšem sám o sobě velmi podivný, neboť pokud se podíváme na privátní agregovaný index cen ojetých aut v USA (tzv. Manheim index,) tak ten rostl nejen v lednu, ale i v prosinci. Jinak řečeno tento růst se zřejmě dostane do inflace až v únoru, takže americká inflace cen zboží vykáže napříště jen těžko nějaké zpomalení.

Co to všechno znamená? Přehřátý trh práce a jádrová inflace vysoko nad cílem bude implikovat, že modely Fedu budou hlásit, že reálné (oficiální) úrokové sazby budou muset jít výše a tam zůstat déle. Příští zasedání Fedu, kde budou 15. března prezentovány nové projekce klíčových makroekonomických veličin (růst HDP, míra inflace a nezaměstnanosti, Fed sazby), tak může být ze strany trhů očekáváno s velkou nervozitou. Americká centrální banka se totiž bude muset vyrovnat s tím, že nad vysokou inflací perzistentně nevyhrává.

TRHY

Koruna
Koruna si včera připsala další drobné zisky a do karet jí hrála i zprvu nerozhodná reakce trhů na výsledek lednové inflace (viz úvodník). Rostoucí averze k riziku se však nakonec přece jen dostavila a koruna dnes může bojovat s dozvuky zhoršené globální nálady dané rostoucími sázkami na ještě agresivnější utahování měnové politiky ze strany Fedu.

Eurodolar
Zveřejnění amerických inflačních čísel (viz úvod) přineslo zpočátku zmatenou reakci, která se však proměnila v tu správnou, když trh pochopil, že reakce Fedu bude muset být jasně jestřábí. To se také stalo, když následovala série jasně jestřábích komentářů, např. i jinak holubičí šéf newyorského Fedu Williams řekl, že další zvýšení (čti v množném čísle) úrokových sazeb budou nutná na to, aby se inflace dostala pod kontrolu.
Dnes budou ve hře další důležitá americká data - maloobchodní služby za měsíc leden, která nastaví očekávání ohledně růstu HDP v prvním čtvrtletí roku. Každopádně dolar by neměl dostat výraznější záminku k oslabení a to možná až do příštího zasedání Fedu (15. března).

Regionální Forex
Zlotý, který v poslední době ztrácel na ostatní středoevropské měny se bude muset soustředit na dnešní výsledek inflace za leden. Ten není jednoduché odhadnout a to nejen proto, že statistický úřad provede revizi vah ve spotřebním koši. Do inflace se totiž promítne zvýšení některých spotřebních daní, které byly narychlo sníženy na začátku loňského roku. Inflace by každopádně měla zrychlit a je otázkou, jak moc bude vzdálena o magických 20 %.