Americká inflace na ústupu, růst HDP v eurozóně potvrdí odolnost ekonomiky (Ranní zpráva z finančního trhu)

Středem dnešní pozornosti bude vývoj americké inflace, která by měla potvrdit zmírňování inflačních tlaků. Nicméně zpomalení meziročního tempa růstu tamních spotřebitelských cen zřejmě nebude dostatečným důvodem pro holubičí obrat Fedu. Zpřesněný odhad HDP v eurozóně za Q4 22 potvrdí odolnost tamní ekonomiky. Čekáme, že první letošní čtvrtletí by se mělo již nést ve znamení zrychlení mezičtvrtletního růstu ekonomiky eurozóny, byť jen mírného. Vcelku podle nás ekonomika eurozóny vzroste o 1 % v letošním roce.

Pokračující dezinflace by neměla stačit na holubičí obrat Fedu.

Americká spotřebitelská inflace by měla podle nás pokračovat v ústupu. V meziročním vyjádření by mělo opět dojít ke zpomalení, a to z 6,5 % v prosinci na6,1 % v lednu. Meziměsíčně podle nás spotřebitelské ceny vzrostly o 0,4 % po prosincovém růstu o 0,1 %. Pokles cen energií v posledních dvou loňských měsících, který byl již poměrně silný, naznačuje to, že k pokračování dezinflačního trendu budou již muset přispět i jiné složky. V lednu podle nás složka energií již zaznamenala nepatrný růst o 0,4 % m/m. Nájmy, které vytrvale přispívají k vyšší inflační dynamice, podle nás opět silně rostly o 0,8 % m/m. Klíčem k dalšímu poklesu inflace budou podle nás právě nájmy, jejichž dynamika se zpožděním reflektuje dění na realitním trhu. Zmírnění silné dynamiky očekáváme až ve Q2 23. Vcelku však s ohledem na napjatý trh práce aktuální dezinflační trend není dostatečným argumentem pro holubičí obrat Fedu, což nicméně potvrdila i poslední vyjádření představitelů americké centrální banky.

Zpřesněný odhad vývoje HDP v eurozóně by měl potvrdit, že tamní ekonomika pokračovala v mezičtvrtletním růstu v posledním loňském čtvrtletí (+0,1 % q/q).A to podle nás především díky zahraničnímu obchodu s příspěvkem 0,4 pb po dvou čtvrtletích, kdy přispíval v opačném směru. To jde především na vrub nižšího importu energií i s ohledem na to, že poptávka po plynu v Q4 22 klesla o 19 % oproti průměru let 2017-21. V opačném směru působily podle nás spotřeba domácností (-0,5 % q/q), investice a zásoby. V letošním prvním čtvrtletí by však podle nás měl růst ekonomiky již zrychlit s ohledem na optimističtější výhled podnikatelů, pokles velkoobchodních cen energií, zlepšení zahraničního obchodu v souvislosti s oživením čínské ekonomiky, pokles spotřeby energií či zlepšení situace v subdodávkách. Na pořadu dne jsou mimo jiné také předběžné odhady růstu HDP v Maďarsku a Polsku.

Koruna navázala na závěr minulého týdne a lehce ztrácela.

Prosincová bilance tuzemského běžného účtu byla výrazným pozitivním překvapením, když došlo ke značnému zmírnění deficitu běžného účtu. Po sezonním očištění (-0,6 mld. CZK) se jedná o nejlepší výsledek od června 2021. Za celý loňský rok však deficit běžného účtu ve výši 380,1 mld. CZK znamená nejhlubší schodek v historii. K tomu nejvýrazněji přispěla negativní bilance prvotních důchodů a mimo jiné od H2 22 také obchod se zbožím, který primárně reflektoval problémy v dodavatelských řetězcích na straně slabších vývozů a dovoz drahých energií. Tyto negativní faktory však ke konci loňského roku již rychle odeznívaly. Více najdete zde: http://bit.ly/3Z3VmTN.

Euro během včerejška před dnešní americkou inflací vůči dolaru výrazně posílilo až nad 1,072 USD/EUR (+0,4 %). Zatímco korunové sazby vzrostly o 8-13 bb dle splatnosti, česká koruna měla včera tendenci oslabovat (o 0,2 %). Spolu s korunou oslaboval i polský zlotý (o 0,3 %), zatímco maďarský forint posílil o více než 1,0 % zřejmě v reakci na vyjádření viceguvernéra tamní centrální banky (B. Virág), že snižování sazeb s ohledem na současnou inflaci vyžaduje trpělivost.