Nízká volební účast nepřekazí vstup Polska do EU

Tento víkend proběhne v Polsku referendum o vstupu do Evropské unie. Od soboty šesti hodin ráno do neděle osmi hodin večer budou mít voliči v největší přistupující zemi příležitost odpovědět na otázku „Vážený pane/paní, souhlasíte s členstvím Polské republiky v Evropské unii?“. Podle posledních průzkumů podporují vstup Polska do Unie přibližně dvě třetiny dotázaných, velký otazník však visí nad volební účastí. Podle zákona o referendu je k jeho platnosti potřeba alespoň 50% volební účast. Ani případná nižší účast však vstup Polska do EU neohrozí – podle rozhodnutí Ústavního soudu z minulého týdne totiž k přijetí Smlouvy o přistoupení postačuje ratifikace parlamentem.

Obavy z nízké volební účasti jsou opodstatněné – k žádnému z referend vypsaných v Polsku po roce 1989 se ještě nadpoloviční většina oprávněných voličů nedostavila. Případná neplatnost referenda v důsledku voličského nezájmu však konec polských nadějí na vstup do Unie znamenat nebude: Ústavní soud při přezkoumání zákona o referendu 27. května 2003 potvrdil, že mezinárodní smlouvy mohou být ratifikovány dvěma způsoby – referendem anebo parlamentem.

Podle posledních průzkumů se podpora vstupu do EU pohybuje mezi 64 a 68 procenty a podle všeho tentokrát nelze očekávat opakování výsledků referend ve Slovinsku, v Litvě nebo na Slovensku, kde se pro vstup do Unie vyslovilo okolo 90% voličů. Vládní postkomunistická Strana demokratické levice (SLD) premiéra Leszeka Millera i většina stran hlavního proudu jsou sice více či méně přesvědčenými zastánci vstupu, některé opoziční strany na pravém konci politického spektra (ultranacionalistická katolická Liga polských rodin Romana Giertycha a radikálně populistická Sebeobrana Andrzeje Leppera) však vyzývají k hlasování proti. Příznivci vstupu se obávají, že by se referendum mohlo změnit v manifestaci protestu proti neoblíbené a menšinové Millerově vládě, kterou většina Poláků viní z tísnivé hospodářské situace v zemi (nezaměstnanost dosahuje v celonárodním měřítku 18.7%, v některých regionech až 30% práceschopného obyvatelstva).

K zapojení Polska do evropské integrace mají největší výhrady dvě skupiny obyvatelstva – zemědělci a konzervativní katolíci. Polský zemědělský sektor je rozsáhlý a nevýkonný: pracuje v něm 19% ekonomicky aktivního obyvatelstva, které však vytvoří jen necelé 4% HDP. Odhaduje se, že konkurenčním tlakům nebude po zapojení země do Společné zemědělské politiky Unie schopno vzdorovat 50 až 150 tisíc zemědělských podniků z celkem 858. 000. O nespokojené radikální farmáře se opírá Lepperova Sebeobrana, hlavní odborové svazy však na přípravě Polska na zapojení do SZP spolupracují.

Část katolických kruhů zosobněná Ligou polských rodin a ultrakonzervativním Rádiem Maryja odmítá vstup do EU především kvůli obavám o tzv. autonomii v etických otázkách, kam vedle zákazu eutanázie a registrovaného partnerství osob stejného pohlaví patří především přísný potratový zákon. S výjimkou znásilnění, incestu, ohrožení života matky a nenapravitelného poškození plodu do dvanáctého týdne těhotenství hrozí v Polsku lékaři za umělé ukončení těhotenství až dvouleté vězení. Pravděpodobnost, že konzervativní katolíci budou schopni zvrátit výsledek referenda, však klesla k nule poté, co vstup Polska do Unie před nedávnem podpořila největší žijící autorita mezi Poláky, papež Jan Pavel II.

Polští vyjednavači získali během přístupových rozhovorů od Unie 36 přechodných období včetně psychologicky důležitého dvanáctiletého zákazu nákupu zemědělské půdy a lesů pro občany jiných zemí.

Referendum v Polsku se uskuteční 7.-8. června, v České republice se bude hlasovat 13.-14. června. Referendový maraton skončí v září v Estonsku a v Lotyšsku.

Jan Váška, redaktor Integrace