Okénko BIG EXPERT  |  16.01.2023 12:55:49, aktualizováno 08.03.2023 15:43:39

Měnová válka změní svět. Mnoho zemí už nechce dolar jako globální jedničku

Válka na Ukrajině změnila úplně vše. Jednou z věcí, která je pro globální ekonomiku klíčová, a přitom se o ní vůbec nemluví, je postavení dolaru ve světovém obchodě a devizových rezervách centrálních bank. To, že Západ zmrazil část devizových rezerv Ruska v hodnotě 300 mld. dolarů, vyděsilo mnoho zemí, které se Západem nesympatizují, ale přitom ho až dosud svým držením dolarových devizových rezerv podporovaly. To se nyní mění.

Snahu o opuštění závislosti na dolaru přitom pozorujeme už dlouho. Např. Rusko mělo v roce 2012 v devizových rezervách americké státní dluhopisy ve výši 150 mld. dolarů. Krátce před zahájením války na Ukrajině to byly ale už jen 2 mld. dolarů. Rusko prostě počítalo se střetem s Amerikou. Připravovalo se na to. Nechtělo Americké dluhopisy. Amerika ale žije na dluh. Dluhopisy jsou krví americké ekonomiky. Když je nebudou centrální banky kupovat, bude mít problémy.

Podobně to mají i další centrální banky světa. Často to ale nedělají jako Rusové, že by rovnou snížily objem amerických dluhopisů, ale prostě už je nepřikupují. Když rozšiřují devizové rezervy, nakupují zlato. V loňském roce tak centrální banky nakoupily nejvíce zlata od roku 1967. Nákupy se tedy vrátily tam, kde byly naposledy v brettonwoodském měnovém systému, kdy byl dolar ještě pevně navázán na zlato. To je pro Ameriku alarmující. Centrální banky mnoha zemí světa zkrátka hledají alternativu k dolaru. Euro, švýcarský frank ani juan jím nejsou.

Má to různé důvody. Evropa je slabá. Švýcarských franků je zase vzhledem k velikosti země málo a Čína ještě není dost silná. Pozice Ameriky jako globální jedničky se tím ale přesto podlamuje. Rusové své opuštění dolarových rezerv plánovali dlouho. Už v roce 2006 prohlásila tamní centrální banka, že bude usilovat o to, aby měla výhledově 20 až 25 % devizových rezerv ve zlatě. A to se také stalo.

Rusové přestali po zahájení války zveřejňovat stav svých devizových rezerv. Jen tvrdí, že jsou dostatečné. Poslední data zveřejněná před válkou říká, že ve zlatě má 21 % devizových rezerv. Nyní to bude nejspíš mnohem více. Předpokládám, že centrální banka podporuje tamní těžařský průmysl velkými odkupy.

Podle statistiky nakupuje zlato hlavně centrální banka Číny. Ale pozor, jsou tu i další země, které mají se Západem zvláštní vztah. Rekordní nákupy zlata jsme proto zaznamenali např. u Turecka nebo Uzbekistánu.

Přichází doba zlata

To, že Západ sáhl Rusku na devizové rezervy, vyděsilo mnoho diktátorů. Už dříve jsme viděli snahy o to, aby byla pozice dolaru jako globální jedničky oslabena. Snily o tom zejména země žijící z vývozu ropy. Nikdy to zatím ale nikomu nevyšlo. Ropa jako devizová rezerva nelze srovnávat se zlatem. Žlutý kov je velmi těžký, takže v relativně malém trezoru může být ohromná hodnota. Navíc nepodléhá zkáze a hlavně je historicky osvědčené.

Centrální banky svými nákupy drží zlato nad vodou. To by totiž podle ekonomické teorie mělo jít dolů. Důvodem je to, že nenese žádný úrok. Úrokové sazby jsou přitom nyní kvůli inflaci v dolarech i eurech rekordní. Takto vysoké už nebyly léta. Investoři by proto měli preferovat dluhopisy na úkor zlata a éra zlata by měla teprve přijít, až budou úrokové sazby zase dole. To ovšem nepozorujeme. Zlato je díky centrálním bankám drahé.

Pokud by nedůvěra v Západ pokračovala a centrální banky dále nakupovaly zlato, měla by jít cena zlata ještě výš. I centrální banky, které po zlatu nepokukovaly z geopolitických důvodů, o jeho nákupu mohou začít uvažovat, protože uvidí jeho rostoucí cenu. Pozice dolaru jako globální jedničky je tím ohrožena. Čína se jistě domnívá, že by ho mohl jednou nahradit juan. Jenže to bude muset mnoho zemí přesvědčit, že je juan lepší než zlato a to bude těžké.

Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group

Mobil: 776 888 228; E-mail: vladimir.pikora@comfortfinancegroup.com

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D.

Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista

Vystudoval VŠE, kde získal doktorát. Nejprve působil jako hlavní ekonom Volksbank CZ, a.s. Následně spoluzaložil analytický dům Next Finance, aby později založil Pikora Invest. Aktuálně působí na pozici hlavního ekonoma Comfort Finance Group. Je autorem řady knih s ekonomickou tématikou a více než tisíce článků do médií. Řadu let pravidelně přispívá komentáři na webu časopisu Reflex.


Dluhopisomat

Dluhopisomat je tržiště prověřených českých dluhopisů. Propojujeme investory s českými firmami, kterým pomáháme růst.

Více na www.dluhopisomat.cz/.


Poslední zprávy z rubriky Okénko BIG EXPERT:

Pá   9:58  Jih Evropy je na tom tak špatně, že ho během pár let předběhneme. Bohužel mzdy to... Ing. Vladimír Pikora, Ph.D. (Dluhopisomat)
Čt 18:07  Naučili se už Češi investovat – seriál ČSNF – 4. díl Lukáš Hrma (ČSNF SICAV, a.s.)
15.05.2024  Investice do kanadských aktiv mohou být sázkou na jistotu David Matulay (InvestingFox)
14.05.2024  Český statistický úřad dnes zveřejnil dubnovou inflaci. Od roku 2015 vzrostly ceny.. Ing. Vladimír Pikora, Ph.D. (Dluhopisomat)




Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688