ČNB se drží scénáře: stabilita sazeb a FX intervence

Bankovní rada ČNB stejně ponechala 2T repo sazbu již šestý měsíc v řadě beze změny. Současně rozhodla, o tom, bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Potřeba intervencí ze strany ČNB ve prospěch silnější koruny ale upadá s tím, jak korunu opouští globální depreciační tlaky.

Ačkoliv model ČNB v rámci makroekonomické prognózy napovídal pokračovat ve zvyšování sazeb ještě zhruba o 100bb, současná bankovní rada ČNB preferuje hladší křivku úrokových sazeb a namísto rychlého zvyšování a následného prudšího snižování bude raději sazby držet po delší dobu stabilní. Trh aktuálně vyhlíží, kdy se ČNB odhodlá k prvnímu snížení sazeb. Sázky na to, že se tak stane již v 1Q/2Q23 byly v poslední době staženy a nic na tom nemění ani dnešní zasedání.

Finanční trh na samotné rozhodnutí nijak nereagoval a k větším pohybům nedošlo ani v průběhu tiskové konference, která byla stručná. Guvernér Aleš Michl řekl, že debata o snižování sazeb je předčasná a na příštím zasedání se bude rozhodovat mezi stabilitou či zvýšením sazeb. Důraz bude při rozhodnutí kladen na vývoj cen pramenících z poptávkových tlaků. Jako klíčové ukazatele stavu poptávkových inflačních tlaků A. Michl jmenoval vývoj mezd a spotřebu domácností. Mzdový vývoj by ČNB mohl překvapit rychlejším tempem – naše prognóza očekává průměrný meziroční růst nominálních mezd letos o 7,2 %, prognóza ČNB o 6,3 %. Ohledně vývoje spotřeby domácností nebude mít ČNB na únorovém zasedání ještě k dispozici data, jelikož strukturu HDP za 4Q22 ČSÚ zveřejní až 3. března. Situaci v poptávce ale bude moci zhodnotit na základě měsíčních dat z maloobchodu a konjunkturálního průzkumu ČSÚ. Guvernér Michl sdělil, že aktuálně rizika vzedmutí poptávky neočekává, což je v souladu s naší prognózou, jež počítá s dalším zvolněním spotřeby domácností i fixních investic během 4Q22. Boj s inflací ale nekončí. ČNB má v prognóze meziroční inflaci v 1Q23 v průměru na 14,9 %, konsensus analytiků je ale u 12,9 %, jelikož již stihl zohlednit zapracování efektu energetického tarifu ze strany ČSÚ. To znamená, že i kdyby lednová meziroční míra inflace skončila v rámci prognózy ČNB, trh by překvapila a mohlo by dojít k dalšímu odkotvení inflačních očekávání, které jsou mezi nefinančními podniky již teď zvýšené mezi 7-8 % na horizontu tří let. Navíc vyšší lednová inflace by posunula meziroční trajektorii výše i po zbytek roku. Když k tomu přidáme reálné mzdy, které se v příštím roce v naší prognóze na pozadí nadále utaženého trhu práce dostávají meziročně do plusu, vyhodnocujeme rizika prognózy jako převážně proinflační.

I přesto ale očekáváme, že bankovní rada ČNB sazby již nezvedne. 2T repo sazba tak v naší prognóze zůstává na 7% a k prvnímu snížení dochází až v srpnu 2023, kdy počítáme s tím, že inflace již zvolní natolik, že umožní zahájit nový cyklu snižování sazeb.

Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.