Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu se v listopadu dále zpomalil

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu se v listopadu dále zpomalil, čemuž pomohl nejen vývoj cen v odvětví elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu, ale také výrazné zpomalení cenového růstu ve zpracovatelském průmyslu.

Růst cen průmyslových výrobců se v letošním závěrečném čtvrtletí zatím zpomaluje výrazněji, než předpokládala ČNB ve své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem listopadu.

V zemědělství byla přerušena několikaměsíční série zpomalení meziročního růstu cen: listopad hlásí zrychlení cenového růstu, nicméně i v případě zemědělství bude růst výrobních cen v letošním závěrečném čtvrtletí nižší, než předpokládala ČNB.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu zaznamenaly v listopadu druhé zpomalení meziročního růstu v řadě, konkrétně z 24,1 % na 21,3 %, když finanční trh očekával zmírnění růstu cen na úroveň 23,0 %.

ČNB ve své prognóze z počátku listopadu očekávala, že ceny průmyslových výrobců v letošním závěrečném čtvrtletí vzrostou meziročně v průměru o 23,7 % poté, co ve třetím čtvrtletí vzrostly meziročně o 25,9 %.

Růst cen průmyslových výrobců v letošním závěrečném čtvrtletí směřuje pod prognózu centrální banky a další výraznější zpomalení meziročního růstu cen v průmyslu by mělo následovat v roce 2023.

Zpomalení meziročního růstu cen v tuzemském průmyslu bylo v listopadu taženo zejména cenami elektřiny, páry a klimatizovaného vzduchu, viditelné zpomalení meziročního růstu cen ale hlásí také zpracovatelský průmysl.

V případě zpracovatelského průmyslu v listopadu meziroční růst výrobních cen klesl z 18,4 % na 15,7%.

Zmírnění růstu cen v případě jednotlivých odvětví zpracovatelského sektoru hlásí především chemické látky a výrobky, ke zpomalení meziročního růstu cen došlo také v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů.

Za zmínku stojí také slabší růst cen v odvětví elektrických zařízení, počítačů a elektronických a optických přístrojů anebo v textilním průmyslu.

V případě potravinářského průmyslu zůstal meziroční růst výrobních cen beze změny na říjnové úrovni 25,8 %.

Vývoj cen v zemědělství za několik uplynulých měsíců naznačuje, že by tempo růstu cen v potravinářském průmyslu mohlo být již blízko svého vrcholu.

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v listopadu po čtyřech měsících poklesu zrychlil z 27,1 % na 29,9 %.

V rostlinné výrobě meziroční růst výrobních cen v listopadu vzrostl z 23,6 % na 26,0 %.

Živočišná výroba hlásí další zrychlení meziročního růstu výrobních cen: z říjnových 35,4 % na 36,7 %.

ČNB ve své listopadové prognóze počítá pro letošní čtvrté čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 32,8 %, když ve třetím čtvrtletí byl vykázán meziroční růst výrobních cen o 37,2 %.

Skutečný meziroční růst výrobních cen v zemědělství může být v letošním závěrečném čtvrtletí v porovnání s předpoklady centrální banky o dost nižší.

Na vývoj cen výrobců dopadá kombinace příznivějšího vývoje cen komodit na globálních trzích a ochlazování výkonu ekonomiky, vliv má také předchozí zpřísňování měnových podmínek prostřednictvím zvyšování úroků ČNB.

Výrazný je ale také statistický efekt meziroční srovnávací základny, jenž přispěl k výraznému zpomalení meziročního růstu cen v průmyslu i v případě letošního listopadu.

Statistiky o vývoji výrobních cen mohou být důležitou zprávou pro ČNB při rozhodování o dalších krocích na poli měnové politiky, konkrétně úrokových sazeb.

Většina členů bankovní rady ČNB se přiklání k názoru, že již není třeba dále zvyšovat úrokové sazby a data o cenách výrobců mohou tento názor podpořit.

Sdílím názor, že ČNB dvoutýdenní repo sazbu ponechá beze změny na stávající úrovni 7 % i v prosinci a  stabilitu úroků očekávám i po celé první pololetí 2023.

Ve druhé polovině 2023 by měla přijít na pořad debata o zahájení postupného snižování úroků s tím, jak inflace v české ekonomice bude klesat a výkon ekonomiky bude slabší poté, co v závěru letošního roku projde recesí.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.